Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 11.

stmivanibylujgi


Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 11.Hurá! Je to tady. Tak snad se Vám to bude líbit. Konečně se dočkáte Belliny proměny a duševního i tělesného splynutí našich zamilovaných. Proto tedy dávám omezení 18+. Snad se Vám bude dílek líbit. Děkuji moc za komentáře u předešlé kapitolky, byla jsem v šoku. A také chci poděkovat za hlasování v anketě za nej povídku března. Moc si toho vážím. Mám Vás všechny ráda a přeji Vám hezké čtení. Vaše BadLovelyLucy

Edward:

Pod šaty měla jen malinkaté kalhotky. Stála tam krásná a skoro nahá. Bál jsem se pohnout, abych ji nějak nevyplašil. Cítil jsem velkou vlnu vzrušení a byl jsem si jistý, že tentokrát ji jen tak nevydýchám.

Pozorně jsem sledoval každý její pohyb a neodvážil jsem se ani odhadovat, co udělá. Šaty, které svírala ve svých dlaních, ladně odhodila na zem. Pyšně se narovnala a mně se naskytl dokonalý pohled na její zaoblená ňadra. Její krásná hebká pokožka ve mě vyvolávala potřebu se jí dotýkat. Chtěl jsem laskat její krásná prsa a líbat jejich pokožku, slyšet její slastné vzdechy. Už jsem viděl nahé ženské tělo, ale nikdy jsem neměl takovou krásu přímo před sebou.

Byl jsem ze svých představ udivený. Ona ve mně vzbuzovala tolik nového a já se s tím neuměl poprat. Chovala se jako bych tam vůbec nebyl. Promenádovala se na vysokém kameni a určitě mě škádlila schválně. Rukama si zajela do vlasů a svůdně s nimi zatřepala. Moje touha byla na maximu.

Konečně se mi podívala do tváře a nejspíš si všimla mého zděšení ve tváři, protože se šibalsky usmála. Připravila svoje krásné tělo do pozice šipky a pak už jsem jen sledoval čmouhu padající do vody. Zalapal jsem po dechu.

Před mým zrakem se změnila lidská bytost na něco dokonalého, nepopsatelného. Zahlédl jsem něco málo, ještě když byla pod hladinou. Byly to malé jiskřičky. Stříbrné a zlaté paprsky se o sebe otíraly a já konečně spatřil tu krásu. Opatrně se vynořila a já nedýchal.

V její tváři se nepatrně protáhly rysy. Tak, jak jsem si stačil všimnout už odpoledne, její pokožka byla pokrytá jemnými skoro až nepatrnými šupinkami barvy tyrkysového moře. Takovou barvu jsem nikdy neviděl. Byla tak třpytivá a veselá. Vypadala jako víla. Krásné vlasy se jí rozprostíraly po zádech a několik pramenů měla přilepených v obličeji. Její krásné oči jí zůstaly. Byly jen o kapánek větší a tmavší a to jsem myslel, že to není možné. Nesměle se na mě usmála, ale já nebyl schopen žádné reakce. Pomalu plavala mým směrem.

Ladnými pohyby, kterými mě vroucně přitahovala, se přiblížila až těsně ke mně.

Když už jsem ji měl na dotek, zalapal jsem po dechu, přestože jsem žádný vzduch nepotřeboval. Byl jsem rozrušený hned několika faktory najednou.

Na malý okamžik se zastavila a sledovala můj výraz. Pokusil jsem se o podobný nesmělý úsměv a snad zabral, protože se znovu začala přibližovat. Její úsměv se rozšířil a v očích se jí zatřpytila neviditelná blanka, která se ukázala, vždy když mrkla, ale to mě vůbec neudivilo. Překvapil mě výraz, kterým si mě prohlížela. Touha jí sršela z očí a mě to donutilo k suchému polknutí na prázdno.

Poslední tempo urychlila a omotala mi svoje dlouhé nohy kolem pasu. Neodvážil jsem se pohnout a ujistit se, ale určitě měla delší nohy než předtím. Dlouhé prsty mi zamotala do vlasů a přitáhla si mě hrubě na svoje rty. Její první dotyk na mých rtech vyvolal svěží chlad. Vůně, která mě k ní tolik vábila, se její proměnou ještě umocňovala a já byl okouzlen.

Svým nahým tělem se tiskla k mé hrudi a prsty ťapkala po mých ramenech. Nevím, co ji k tomu vedlo, ale svoje dříve drsné dotyky vyměnila za motýlí. Bříšky prstů se mě něžně dotýkala a hladila. Ve vlasech mě vískala a já nevěděl, co mám dělat. Konečně jsem se probral a svoje paže jsem omotal kolem jejího těla. Pevně jsem si ji k sobě přitiskl. Její dlouhé nohy omotané kolem mého pasu vyvíjely nátlak a přesto, že ji voda nadnášela, se ke mně tiskla svým zadečkem. Cítil jsem, jak se nepatrně otřela o můj vzrušený klín, a já jsem vzdychl pod novým nepoznaným pocitem. Po zádech mi běhal mrazík a pokračoval dál, až do konečků mých prstů, kde se pomalu vytratil. Nepřestávala mě líbat a já si uvědomil, že jsem se zatím moc neprojevil. Byl jsem tolik zmatený, že jsem nevěděl, co mám dělat.

Opatrně jsem skousl její spodní ret a následně ho něžně políbil. Semknul jsem naše rty a svoji dlaň jsem propletl do jejích mokrých vlasů. Pevně jsem si ji přitáhl za zátylek a ona mi vdechla trochu své krásné vůně do úst. S ní propustila i slabý sten, který mi vyvolalo šimrání v podbřišku.

Propletli jsme naše jazyky a užívali jsme si opojení z našich vzrušených výdechů. Její rty byly hebké, měkké a horké. Hořela mi pod rukama a přitom mě pálila jako svěží vzduch. Chvílemi jsem si myslel, že se rozplyne jako jarní větřík. Voněla rozkvetlými květy a mořem.

Když jsem ji líbal, viděl jsem nádhernou pláž plnou krásných mušliček. Cítil jsem rozžhavený písek. Spatřil jsem tolik nových barev. V pozadí za mýma zavřenýma očima jsem viděl barvy duhy a další krásné odstíny. Nedokázal jsem je ani pojmenovat. Bylo to nové spektrum, které nikdy nikdo nespatřil, cítil jsem se tak výjimečně.

Bella byla hrozně chtivá. Vycítil jsem to z jejích pružných a hbitých pohybů. Už jsem přesně věděl, jakým směrem se naše mazlení ubírá. Musela to cítit i ona. Hlavně přes plandavý materiál plavek. Čekal jsem, jestli se bude bránit, ale stále mě líbala a svými prsty jezdila po mém těle.

Odhodlal jsem se k jednomu z větších kroků. Ruce, které jsem měl omotané kolem jejího pasu, jsem přemístil na její hebký zadeček, který jsem opatrně drtil ve svých dlaních. Bella vypustila z úst další vzrušený sten a to mně přímo do úst. Znovu jsem pocítil malé ledové tlapičky, které se po mě procházejí. Prsty jsem přejížděl přes jemnou látku posledního kousku, který měla na sobě. Cítil jsem na svých ústech, jak se pousmála. Utvrdilo mě to v mém činu a pomalu jsem se pokusil ji vysvléknout. Nebránila se, dokonce mi trochu vypomohla, ale nepřestávala mě líbat. Šílel jsem z jejích polibků, které mi ukazovaly tolik nového.

Najednou se mi ztratila. Potopila se a já jen cítil ledový dotyk, který mě vysvléká. Nebudu tajit, že jsem se styděl, ale snažil jsem se na to nemyslet. Chtěl jsem ji a ona mě.

Pak už se seběhlo všechno tak rychle. Touha, která nás ovládla, byla nezastavitelná. Když se znovu vynořila, byl jsem už nahý. Znovu mi opatrně obmotala své krásné ruce kolem mého krku a silně si mě přitáhla na svoje rty. Nohy mi znovu obtočila kolem pasu a pak se malinko otřela o můj zmužený rozkrok. Chtěl jsem si ji vzít. Zvíře ve mně se dožadovalo po ukojení, ale než jsem se k tomu stačil dostat, ona se ke mně pevně semkla a přirazila si mě tak k sobě.

Vniknul jsem do ní bez jakýchkoliv problémů. Chvilku se na mě nepohybovala a já věděl, že chce, abych počkal. Slastně se prohnula a mně se naskytl neskutečný výhled na její ňadra. Byla tak krásná. Toužil jsem se jich dotýkat. Jednou rukou jsem si ji přidržoval na svém těle a druhou jsem přiložil na jemnou pokožku jejích prsů.

Jak pocítila můj dotyk, znovu se vzpřímila a jak se na mě pohnula, nemohl jsem jinak, ale musel jsem pokračovat, v čem ona sama začala. Pokoušel jsem se být něžný a neublížit jí, ale touha a vášeň byla silnější než moje snaha. Přirážel jsem ji k sobě pevně, ale snažil jsem se vše zmírnit něžnými polibky, kterými jsem ji laskal všude, kam jsem dosáhl. Zarývala mi svoje drobné prstíky do zad a to mě vzrušovalo ještě víc. Přivírala slastně oči a její boky dorážely těsně k mým.

Nedočkavě jsem se jí dotýkal po celém těle. Nevěděl jsem, jestli jsou moje doteky dostatečně silné, ale já ji potřeboval cítit každou částečkou svého těla. Toužil jsem po ní tak, až jsem přemýšlel o explozi. Její prohlubující steny se nedaly přeslechnout. Zacítil jsem jemné škubnutí v jejím lůně a ve mě to vyvolalo další pozoruhodný pocit. Instinktivně jsem přirazil tvrději a přesně po tom jsme oba toužili. Stahy v jejím těle byly výraznější a můj vrchol se protnul s tím jejím. Po zaznění mého jména z jejích úst jsem pocítil novou vlnu rozkoše.

Svoje sevření jsem nepovoloval, ale ona také ne.

„Miluji tě,“ zašeptala do mého ucha těsně po dalším úlevném vydechnutí. Přemýšlel jsem, co mám dělat dál, ale sama vyprovokovala reakci, kterou asi nečekala. Své prsty propletla znovu do mých vlasů. Jemně za ně zaškubala. Vzrušovalo mě to. Nechal jsem ji sedět na svém klíně. Nová vlna touhy se rozlévala po mém těle a já nevěděl jak sám sobě říct dost.

Upíří rychlostí jsem se s Bellou v náručí přesunul pod silný proud vodopádu a opřel jsem ji o obrovský balvan v šedé barvě. Nebránila se. Naopak mě svýma krásnýma očima prosila, abych nepřestával. Laskal jsem ji po celém těle. Konečně jsem ochutnal její pokožku a hlavně ta sladká ňadra. Vzdychla pod mým dotekem a mě to vábilo k jejímu tělu ještě víc. Byl to začarovaný kruh.

Započal jsem další vlnu vášně, která vyvrcholila v další bouřlivé milování. Bylo ale úplně jiné. Vášnivější, poháněné zvířecími pudy. Neostýchal jsem se. Zapomněl jsem na svoji nezkušenost a poslouchal jen svoje potřeby. Bella se plně zapojovala a vzdychala slastně moje jméno.

Proud svěží vody omýval naše těla, ale já si ničeho nevšímal. Vnímal jsem jen Bellu. Její krásné pevné tělo, které reagovalo na moje dotyky a polibky. Chvěla se. Napadlo mě, že jí možná moje tělesná teplota není úplně příjemná. Pokusil jsem se odtáhnout, ale její dlouhé nohy si mě na sebe zase přitáhly.

***

Leželi jsme ne kameni. Bella ležela na břiše a prsty jezdila po puklině ve skále. Já ležel vedle ní a užíval jsem si klidnou chvíli. Měla ohnuté nožky v kolenou a pohupovala jimi nad svým krásným pozadím. Leželi jsme vedle sebe, tak jak nás bůh stvořil. Jako malý jsem byl vedený k víře v Boha. Až po sto letech mé věčné existence jsem si byl jistý, že víra nebyla zbytečná.

Nebylo možné, aby Bůh neexistoval. Když stvořil něco tak dokonalého jako je Bella. Stále byla ve své změněné podobě. Byla dokonalá. Sledoval jsem kapičky vody, jak na její jemné pokožce zasychají. Její krásná nepopsatelná barva se pomalu vytrácela. Bavilo mě stírat prsty jednotlivé kapky. Hned jak jsem pokožku osušil, měnila se znovu na bílou barvu s nádechem slunce.

Bylo to fascinující. Položil jsem se na místo té pukliny, které si všímala víc, než mě. Hned, jak jsem se jí podíval do tváře, se na mě krásně usmála. Prsty mi zapletla do vlasů a probírala se jednotlivými pramínky. Zavřel jsem oči a nechal jsem se laskat.

„To je tak příjemné,“ zašeptal jsem slastně.

„I mě je to příjemné,“ přisvědčila něžným hlasem plným lásky. Otevřel jsem oči a utápěl jsem se v jejích očích. Moc dobře jsem si byl vědom, že se neustále opakuji, ale musel jsem si to připomínat. To, že je dokonalá, krásná a že ji miluji. Vždy když jsem si vzpomněl na jednu z těchto krásných věcí, uvědomil jsem si, že si ji nezasloužím. Nebyl jsem takového štěstí hoden.

Zbytek dne byl krásný. Nebylo mezi námi tolik tajností jako předešlý den a já cítil, že nás spojuje nepopsatelné pouto. Bella se neustále krásně šťastně smála. Pořád jsem ji jen pozoroval a často jsem se zakoukával na tu nádheru přede mnou. Bella mě bohužel vždy nachytala a měla ze mě legraci.

Na tom krásném kouzelném místě jsme strávili zbytek času, který nám zbýval. Oblékl jsem se a šel jsem natrhat Belle nějaké ovoce. Přinesl jsem jí několik divokých ostružin, kokosový ořech a další druhy, které jsem neuměl pojmenovat. Posadil jsem se a vyčkával, až si Bella položí hlavu do mého klína. Už i ona byla oblečená. Byl jsem tomu rád. Moc mě vzrušovala její přítomnost a ještě, aby byla nahá. To už bych se zase neudržel. Hladil jsem jí ve vlasech a přitom vkládal jednotlivé plody do jejích úst.

Přesně jsem poznal, kdy nastal ten čas, kdy mě musela má láska opustit. Byla smutná. Přestože se snažila usmívat, její stesk byl viditelný v očích.

I já jsem věděl, že budu muset jít do našeho domu, ale nejdříve jsem chtěl svoji krásku doprovodit. Pro rychlejší přesun jsem zvolil upíří rychlost. Vyzvedl jsem si ji do náruče. Ruce mi omotala kolem krku a svoji tvář si položila na moje rameno. Dýchala klidně, ale úzkostlivě.

Netrvalo to ani dvě minuty a byl jsem u skály, která ukrývala tajný vchod na naší pláž. Pomalu jsem ji provedl úzkými chodbičkami a přidržel jsem ji rozrostlé větve zeleného křoví.

Na našem místečku byla poklidná atmosféra. Větřík čechral palmové listí a mořské vlny šplouchaly o skály lemující pobřeží. Bylo hrozné ticho, které podtrhovalo samotu, která mě brzo čekala. Dovedl jsem ji až těsně k hladině té modré živoucí tekutiny a chystal jsem se jí propůjčit svoje nejcennější.

„Bude se mi stýskat,“ řekla smutně Bella.

„Já vím, lásko. Mě taky. Ale brzo budeme zase spolu,“ konejšil jsem ji. Pevně jsem ji objal a tiskl jsem si ji na svoji hruď. Letmo mě na ni políbila a já pocítil hřejivé zachvění po celém těle.

„Zítra zase přijdu,“ slíbila.

„Budu na tebe čekat,“ přitakal jsem věrně. Zvedla tvář k té mojí a něžně mě políbila na rty. Nedokázal jsem se ovládat. Ruce jsem měl položené na jejích bedrech a opatrně jsem ji k sobě přitiskl. Vroucně jsem jí líbal a snažil se všechnu svoji lásku vtěsnat do jediného doteku.

„Miluji tě, nesmíš mě zanechat samotného,“ vyřkl jsem s prosbou.

„Já vím. Také tě miluji. Dnes nemohu zůstat, ale slibuji, že brzo budeme už jen spolu. Věř mi,“ řekla s odhodláním a já věřil všemu, co řekla. Znovu jsem jí s vděkem políbil a pomalu jsem ji pouštěl ze svého sevření.

„Děkuji ti,“ zašeptala s něhou.

„Já děkuji tobě,“ řekl jsem tiše s láskou.

Držela moji dlaň a nechtěla ji pustit. Natahovala se stále ke mně, ale její nohy jí odnášely daleko ode mě. Bolelo mě to. Nespouštěl jsem z ní oči a díval jsem se na svoji lásku, jak se pomalu potápí do svého světa. Z dálky jsem dokázal rozeznat i její přeměnu.

Ještě chvilku jsem hleděl do tmy a doufal, že se vrátí, ale nevrátila. Po dlouhém přemlouvání jsem se zvedl a pospíchal domů. Potřeboval jsem přijít na jiné myšlenky, ale ani tak to nebylo možné. Všude jsem cítil její přítomnost. Byl jsem si dokonce jist, že do mého těla vpálila svoje otisky.

Doma ještě nikdo nebyl. Lehl jsem si do postele a díval se do stropu. Tolik mě mrzelo, že nemohu spát. Tolik by mi to pomohlo v mé nedočkavosti. Zavřel jsem oči a vzpomínal na dnešní odpoledne. Nikdy na něj nezapomenu. Nebylo možné vytěsnit z mysli něco tak dokonalého.

 


 

Shrnutí

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 11.:

 1
20.10.2011 [21:50]

Marionetteúžasné Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!