Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vlčí srdce - 23. kapitola

esme-card


Vlčí srdce - 23. kapitolaKate a Sarah už dlouho řeší to, že Jacob váhá mezi Bellou a Sarah. Kate mu najde v myšlenkách jasnou úvahu, že by nechal Sar a šel za Bellou. Jak to všechno dopadne? Hezké čtení přejí Pegas99 a Kacennnka.

Sarah


Kroky... rychlé kroky. To nebly vlkodlak. To byl upír. Nakrčila jsem se a chystala jsem se skočit. Mezi zuby mi unikalo varovné vrčení. Chápala jsem, že to určité budou nepřátelé a že jdou jak pro mě, tak pro Kate. Doufala jsem, že bude

tak chytrá a po řece jim uplave nebo tak něco.

V tom jsem ten pach poznala.

„Mám je!" křikl nějáký upír a mně bylo jasné, že to je Emmett. S lupnutím jsem se proměnila.

„Chyba! Mám ji!" křikl znova. Cítila jsem takovou úlevu, že jsem ho pevně objala i přesto, že jsem málel zešílela tím, jak mě jeho pach pálil v nose.

„Ach, Sarah!" křikl Carlisle a já jsem objala i jeho. Potom jsem putovala z náruče do náruče. Zastavila jsem se až před

Rose - můj pocit štěstí zmizel. Jak se asi cítí ona?

„Rose," řekla jsem. V mém hlasu byl slyšet odstup a já jsem doufala, že si toho nevšimla.

„Sarah." V jejím hlase byl stejný odstup, jako v tom mém, takže jsem se už necítila provinile. Chvíli jsme na sebe dívaly a nakonec jsem to nevydržela a pevně jsem objala i ji. To, že byla upírkou, ještě naznamená, že ji nemám ráda. Třeba její druh - Emmett - je naprosto super a mám ho ráda. On je přece taky upír.
V tom se na mýtinku vehnala Leah. Byla už jako člověk.

„Sar!" křikla.

„Leah!" Skočila jsem po ní a objala jsem ji. Hraničilo to až s vášní.

V tom jsem ho uviděla. Leah byla náhle jen vzduchem. Nebyla nic určitého. Byla pro mě vlastně jen překážkou v cestě.

„Jacobe! Jaku!" křičela jsem stále dokola všechny formy jeho jména, které mě napadly. Odstrčila jsem Leah a běžela jsem k němu. Trošku to zadunělo, když jsem mu narazila na hruď.

Jen jsem měla paže kolem jeho pasu - on měl ty svoje kolem toho mého - a koukala jsem mu do očí. Jen jsem tam koukala a nevšímala jsem si dění kolem sebe. Jen okrajově jsem vnímala to, že mi nějáký vlkodlak - soudě podle horké dlaně - třese ramenem.

„Paule," řekl Edward, „je u řeky asi sto metrů severně." Asi usoudil, že já jsem moc zahleděná do těch Jacobových očí, a tím naprosto němá a nepoužitelná.

„Moc jsem se o tebe bál. Šíleně jsem se o tebe bál," zašeptal a poté mi rty zabořil do vlasů. Já jsem strčila obličej někam k jeho klíční kosti a nasávala jsem jeho nehorázně krásnou vůni.

„Moc jsi mi chyběl. Šíleně jsi mi chyběl." Opakování jeho slov nás oba rozesmálo.

***

„Sarah, včera, když jsem byla na hlídce, jsem v jeho myšlenkách zaslechla pochybnosti, jestli si vybral dobře. Jestli by o Bellu neměl zase začít bojovat. Je na váškách. Myslím, že si ho musíš stáhnout na svoji stranu a promluvit si s ním. Mohlo by se také stát, že by jsi o něho navždy přišla. Tak fajn. Asi je to netaktní, ale jdu za Paulem do dílny. Ahoj," řekla Kate pátý den ráno poté, co jsme se vrátili z lesa, a poté za sebou zabouchla dveře. Asi to vážně vypadá necitlivě, ale já vím, že jen chtěla, abych měla dost prostoru na přemýšlení a na to, abych ho sem mohla pozvat a promluvit si s ním. To se jevilo jako opravdu dobrý nápad.

Rychle jsem vyťukala textovku s tím, že má rychle přijít, ale že nejde o nic vážného, a poslala jsem ji Jakovi.
Rychle jsem se uklidňovala, abych alspoň zvenčí vypadala klidně a zcela spokojeně. Moje největší obavy se vyplnily. Já jsem věděla, že Jacob o tom, že by se vrátil k Belle, už delší dobu uvažuje, ale netušila jsem, že až tak moc do hloubky. Že snad už i má plán na její získávání. Náhle jsem si připadala jen jako obvaz. Zavážete se s ním jen proto, že nemůžete mít sádru. Teď už obvaz nepotřebuje - on chce sádru a obvaz nemá dostatečné city, aby mu o tom alspoň řekl.

Ale, co když to byla jen postranní myšlenka?

Třeba si jen zvažoval své možnosti... ohlížel se do minulosti, namlouvala jsem si. Ale sama jsem v jeho mysli několikrát slyšela a cítila zaváhání ve svěm rozhodnutí. Touhu po Belle. Nemohla jsem jí to mít za zlé - ona Jaka nesváděla. On ji prostě neopětovaně miloval a ona se ho ještě snažila odehnat.
Přesně jsem věděla, co chci, když o pár minut později klepal na dveře.

„Je otevřeno," řekla jsem a dál jsem zírala oknem ven. Přisedl si ke mně na pohovku.

„Co se děje?" řekl. Cítila jsem jeho pohled v mém obličeji, ale nepohlédla jsem na něj.

„Slib, že mi řekneš pravdu, ať bude zlá nebo dobrá."

„Slibuji," řekl bezmyšlenkovitě.

„Myslíš si, že-že pro tebe nejsem dost... dost dobrá? Že by pro tebe byla... některá lepší?" řekla jsem ztrápeně a konečně jsem mu pohlédla do očí. Byl v nich vidět zmatek... lítost, že sliboval a předem nemyslel.

„Jak tě to napadlo?" Nervózně se zahihňal.

„Odpověz," řekla jsem a cítila jsem, jak z mého hlasu zní odtaživost. Bylo mi jasné, že se vymlouvá jen proto, že nevěděl, jestli má lhát a nebo říct pravdu.

„Ale já neznám odpověď! Já to nevím. Já-já... Někdy mám pocit, že ti na mně nezáleží. Matt se jednou zmínil, že už jste spolu... že jste spolu spali. S ním jsi už spala a se mnou to stále odmítáš! Já se v tobě prostě nevyznám. Prostě to nechápu." Náhle jsem pochopila, že on cítí stejnou nejistotu, kterou jsem cítila já.

„Jacobe, chci abys pochopil, že to není tebou. Já tě miluji a pro s tebou nechci-"

„To ale nedává smysl! Miluju tě, a tak se pomiluji s takovým debilem, ale s tebou ne? Tak jsi to myslela?" Najednou byl vzteklý.

„Chtěla jsem se tomu vyhnout, ale asi ti budu muset vyprávět můj příběh. Můj ubohý život. Musí ti být jasné, že jsem to ještě nikomu neřekla. I před smečkou jsem to držela v tajnosti.

Začalo to tím, že se můj táta vyspal s jednou prostitutkou, když byla jeho manželka těhotná. Z toho jsem vznikla já - nechtěné dítě, které mámě bránilo ve vydělávání, a tak i v přístupu k drogám.

Všechno to začalo, když mi bylo šest let. Bydlela jsem s matkou v bordelu, když to tak řeknu. Jednou k nám na pokoj přišel cizí chlap. Máma byla někde v tabu. Ten chlap mě - malou blonďatou, modrookou holčičku - znásilnil a na stolku nechal pár stovek ,za speciální službu'. Byl to pro mě hrozný zážitek-"

„Sar, to je hrozné! Jestli nechceš, tak mi to nemusíš povídat," říkal a v jeho obličeji i v hlase byla stopa zděšení.

„Ale já chci. Je to vlastně trochu úleva. Konečně to můžu někomu říct... Někomu si postěžovat. Jestli ti to teda nevadí...?" poslední věta vyzněla jako otázka, protože jsem si nebyla jistá.

„Samozřejmě, že mi to můžeš říct, když ti to pomůže," řekl. Schoulila jsem se mu u boku a nadechla jsem se k pokračování.

„Moje utrpení se však nemělo omezit jen na ten jeden zážitek. Mámě to totiž vnuklo nápad - ona nemusela hnout ani brvou. Vydělávala jsem jí já. Vzpomínáš, jak jsem ti říkala o tom hrozném vydělávání peněz? Teď už určitě chápeš, jak jsem to myslela," řekla jsem a cítila jsem tu ironii, ačkoli to vůbec nedávalo smysl. Co je na tom ironického? Že se dozvěděl pravdu až poté, co jsem se ji dozvěděla já? Nevím.
„Ano, tehdy mi to dlouho vrtalo hlavou. Tohle jsem však raději vyloučil," přiznal a políbil mě do vlasů. Trochu jsem sebou škubla - to bude to, že se šťourám ve vzpomínkách.

„Takhle to pokračovalo celých sedm let. Do mých třinácti. Pamatuji si to jako dneska. Zrovna jsem měla ,prácičku', když vtrhli do baráku policajti. Prý nějáký zátah kvůli drogám nebo co že to vlastně bylo. Tehdy mě mámě zabavili a poslali mě k tátovi. Tam utekla Kateina máma a my se nesnášely... bla, bla bla - to už všichni víme. Potom, když už se zdálo, že je všechno v pohodě, se objevil Matt. Krásný kluk, který přestoupil na naši školu a hned z něj byl kapitán fotbalového družstva. Tehdy mi přišel naprosto super a sexy tak, jako všem holkám, až na Kate. Mám dojem, že ho prokoukla už tehdy, a proto jí potom hned došlo, co se děje, když jsem domů začala chodit s velkým počtem zlomenin... to jsem ale napřed.

Nevím jak, ale tehdy jsem ho svedla, a to byla ta největší blbost v mém životě. Chvíli jsem s ním šťastně chodila, ale potom jsem jeho násilnické sklony začínala také vnímat.
Začal velký kolotoč násilí. Mlátil mě a tak podobně, ale vyvrcholilo to až o půl roku později, když byl u nás doma.

Chtěl po mně sex - já jsem nechtěla, a tak mě prostě znásilnil.
Mám k podobným věcem špatný vztah. Promiň."

Cítila jsemm jak zaťal svaly.

Políbil mě... A znova. Cítila jsem, jakým se to ubírá směrem. On to také věděl a z jeho chování tušila jistý odstup.

„Miluju tě," řekla jsem. Usoudila jsem, že je čas abych převzala věci do svých rukou. Natáhla jsem se a přetáhla jsem mu tričko přes hlavu. Nebránil se - jen mě dál líbal. Polibky začínaly být vášnivější - on mi přejížděl rukama po zádech a já jsem ty svoje měla v jeho vlasech.

„Nemůsíš to dělat," řekl a vážně mi hleděl do očí.

„Já vím," zašeptala jsem, „jenže já to chci."

Usmála jsem se a nechala ho, aby roztrlh moje tílko. No co, stejně už mi bylo malé...

Nechala jsem tyto banální myšlenky stranou a rukama jsem nahmatala knoflík u jeho kalhot. On našel ten na mé sukni...

Za chvíli jsme oba byli nazí.


Zíral mi do očí a já v nich přečetla otázku. Přikývla jsem a nechala jsem se unášet na křídlech vášně.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí srdce - 23. kapitola:

 1
1. Ceola
31.03.2012 [22:55]

Super...nemám slov... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!