Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vlčí srdce - 1. kapitola

Edward a Bella


Vlčí srdce - 1. kapitolaCo stručně napsat k této - na mě až nenormálně dlouhé kapitolce? Je z pohledu Sarah a ta poprvé řekne své tajemstí a tím odkryje svou minulost. Komu to řekne a jak moc se u toho bude červenat? Očekávejte mnoho srandovních chvil hlavně ze strany Kate. Hezké čtení, Pegas99 a Kacennnka!

Sarah

Takže Kateina sestřenice chodí s tím velkým indiánem? Já myslela, že Kate říká, že nikoho nemá... No to je zmatek...
„Počkej, počkej - takže my," gestem jsem označila mě a Kate. „Budeme bydlet v tom malém domku s Emily a ještě s tím... Tím Samem, či jak se jmenuje?" Zamračila jsem se na Jacobův malý pokojík s ještě menší postelí, kam jsme se s Kate zašily, abyxhom si mohly v klidu popovídat a všechno si alespoň z části ujasnit v hlavě, kde jsem alespoň já měla pořádný maglajs.


Předtím jsem si to nemohla pořádně ujasnit, protože tam byl Jacob. Ach, na těch útesech...

„A proč jste se sem vlastně přistěhovaly? Nikdo, koho znám, by se sem nepřistěhoval dobrovolně..." zeptal se mě na útesu a

zíral na zapadající slunce. Všiml si, že na něj koukám a usmál se - já si musela nahodit srdce.


„Je to nádhera, viď?" kouknul zpátky ke slunci.


„Ano, nic není krásnější." Skoro nic - až na tebe, dodala jsem v duchu.


„Tím samozřejmě nechci zamlouvat tvou otázku. No, to je na dlouhý příběh... Řeknu ti to někdy jindy." Váhavě jsem se na něj usmála, ale myšlenky na mého tatínka bolely, moc bolely.
Všiml si, že jsem posmutněla.


Jeho ruka vylétla do vzduchu mezi námi a on se podrbal za uchem. Připadalo mi to jako když se drbe zvíře... Jako když se drbe pes... Ale to bylo nepodstatné, protože bych klidně přísahala, že ta ruka vylétla k mé tváři.

„Sarah, haló. Země volá Sarah!"  No jo - Kate si umí vybrat chvilku...


„Říkala jsi něco?" zeptala jsem se a zjistila jsem, že mám na tváři připitomělý úsměv. Raději jsem se začala tvářit vážně.


„Říkala - a ne jednou." Kate bez obalu přešla k Jacobově neustlané posteli a těžce si na ní sedla - já jsem se raději opřela o zeď a čučela na Jacobův stůl.
Byla tam fotka všech kluků, ale mezi Jacobem a Paulem stála váhavě malá hnědovláska - oba kluci ji drželi kolem ramen.


„Ach můj bože, Katie, koukej!" křikla jsem a vyběhla jsem k rámečku. Po cestě mi to sice podjelo, a já jsem se málem zhroutila na Kate, ale potom jsem úspěšně přešplhala přes postel a skočila ke stolu. Ukazovala jsem na ráměček, jakoby to byl důkazní materiál.


Kate vstala a přiběhla vedle mě.


„Mě mělo napadnout, že tak skvělej kluk má holku!" vypadlo z nás obou. Kate si rámeček chvíli měřila. Potom se jí v očích objevil pohled, který jsem moc dobře znala. Až fanatický pohled - ona se rozhodla zjistit, čí holka to je.
„Kate, ať chceš udělat cokoli, tak ti to výslovně zakazuji! Uvědom si, že jsi na návštěvě u úplně cizího a úplně úžasného kluka, kterého tvoje milá sestřička moc chce a zabije tě, pokud něco pokazíš. Ano?" řekla jsem jí sladce.


„No tak, nebuď taková konzerva. Jen to vyndám z rámečku a kouknu se, co je na druhé straně napsáno."
Jako vždy - přidrzlá a neohlížející se na následky. Ale je pravda, že zvědavost mi stravovala vnitřnosti...


„No tak dobře - ale jen pro dnešek!"


„Sestřičko, nebuď tak nesnesitelně zodpovědná - trochu mě to děsí." Otočila jsem oči k nebi a obě jsme se zasmály. Vždy to tak ale nebylo.

Šla jsem po schodech do svého pokoje.


Kate vždy měla hezčí, sladěnější pokoj, protože jí ho vybavovala její maminka a mně ho vybavil její táta a dal mi ho jako překvapení.


Pamatuji si, jak na mě byla Kate ošklivá.


„Tak hele, je to můj táta a ty tu jsi jen proto, že mu je líto takové nicky, jako jsi ty! Brzy se tě zřekne a ty půjdeš do děcáku!" Její slova si pamatuji, jako by to bylo dnes... Já jsem jí to však velmi, ale velmi zdatně oplácela... Měla bych se stydět... Poté si pamatuji to, jak jí táta vysvětloval, proč jsem tu.


„Kate, buď na ni hodná - ona si prošla hroznými věcmi. Ještě horšími, než že od ní odešla maminka. Její maminka ji velmi, ale velmi ubližovala. Sarah měla několikrát otřes mozku a jednou ji její maminka málem utopila. Buď na ni hodná..."

„Hmmm," řekla Kate a zírala na rub fotky, kterou právě vydolovala z rámečku. „Smečka - proboha, co to je za přezdívku toto? - a Bells, když byla v La Push. Bells? Bože můj, ještě, že se tak nejmenuju!"


To mě dokonale probralo. Vytrhla jsem jí fotku z rukou a nevěřícně zírala na ten nepořádný rukopis a smajlíka, kterým celý popis ukončil.


Takže on má holku?


„Kate, jdu na záchod."


Slyšela jsem, jak na mě něco křičí, ale nevnímala jsem to. Jak jsem se mohla do jednoho kluka takhle zbláznit za tak krátkou dobu?


Vběhla jsem ke dveřím koupelny a trhla jsem. Zavřela jsem oči, ze kterých mi tekly slzy a opřela jsem se o dveře.
Zemřel mi tatínek, bydlím v takovém zapadákově a ještě ke všemu jsem přišla o šanci na úplně super kluka. Slyšela jsem zalapání po dechu a se strachem jsem otevřela oči.


Přímo přede mnou stál Jake s kalhotami uprostřed stehen. Okamžitě bylo po smutku a já jsem cítila, jak rudnu úplně všude. Namáhavě jsem se snažila čučet všude jen ne na něj a vůbec jsem nevěděla, co mám sakra dělat.
„Promiň, já... já moc se ti omlouvám. Nevěděla jsem, že jsi tady. Promiň. A no... prostě promiň..." koktala jsem nesrozumitelně a přišlo mi, že tím situaci ještě zhoršuji.


Trapné ticho přerušil až on.


„A nechceš se jít projít?" zeptal se z nenadání.


„No, když ti to udělá radost..." řekla jsem, šťastná, že jsem z tak trapné situace vybrousila tak dobře.
„A počkáš na mě před koupelnou? Já bych to potřeboval... dokončit." Rozesmála jsem se a tiše jsem vyklouzla z koupelny.


Smích mě přešel.


Vyběhla jsem k Jacobově pokoji a otevřela jsem dveře. Kate tam stále proskoumávala fotku.


„Dělej, ukliď to - přijde sem Jacob. Potom ti to všechno vysvětlím a půjč mi prosím tě mikinu..." Přiběhla jsem k ní a cítila jsem, že začínám zmatkovat.


„Na co chceš mojí mikinu?"


„Myslím, myslím, že mám rande..." Kate v očích zajiskřilo, hodila mi svou mikinu a společnými silami jsme narvaly fotku zpátky do rámečku.


Když přišel Jacob tak jsme spořádaně seděly na pohovce - Kate seděla u Paula blíž než bylo nutné, ale já jsem nic neříkala, protože jsem věděla, že já, co si sjedná něco jako rande hned první den tady, nemá co říkat.
„Nemáš náhodou mikinu tvé sestry?" zeptal se Jacob zmateně.


„No mám, protože venku je zima a já nic nemám..."


Lehce mi přetáhl mikinu přes hlavu - já jsem se málem zbláznila z toho, že ho mám tak blízko.


„Pojď, já ti půjčím něco mého. Sice ti to bude větší, ale já myslím, že Kate si asi také brzy někam vyjde..." odmlčel se a s  pobavením v očích se podíval na Kate, která téměř obdivně zírala na Paula, který jí něco říkal.


„Jo, to máš pravdu," řekla jsem Jacobovi, který už nebyl nikde vidět.


Bezradně jsem těkala očima po místnosti tak dlouho, než se objevil vedle mě a podával mi mikinu, která mi stejně byla po kolena. S úsměvem jsem si ji natáhla a snažila jsem se vykasat si rukávy tak, abych nevypadala jako nějáký chapadlovitý mimozemšťan.


„Pomůžeš mi?" šeptla jsem po chvíli bezradného souboje s rukávy.


„Vždy nápomocen!" Usmál se a vykasal mi rukávy - rovnou mě chytil za ruku a táhnul mě ven z přeplněného domu.
Zastavil se až na útesu - na jiném, než jsme byli odpoledne -, posadil se na zem a zadíval se na hvězdy - já ho napodobila a také jsem zírala na ten úchvatný vesmír.


„Sarah?"


„Ano, Jaku?"


„Proč jste se sem teda přistěhovaly? Jsem šíleně zvědavý." Jeho šeptavý hlas jakoby do okolní přírody patřil.


„No to je na dlouhé vyprávění, ale já jsem slíbila, že ti to povím. Ještě teď je pro mě těžké o tom mluvit. Jediný, s kým jsem o tom mluvila, byla Kate."


„Jste nerozlučné... Jako dvojčata..." Byl tak roztomilý.


„Ale my vlastně nejsme ani sestry... Moje máma mě nesnášela. Týrala mě - to ale nebylo to nejhorší. Dělala si ze mě proud peněz a to tím pro dítě nejhorším způsobem." Vzduch prořízlo hlasité zalapání po dechu a skřípání zubů. Jacob byl vlastně první, který tohle věděl - ani Kate jsem to neřekla.


„No a tak jsem šla k tátovi - on měl manželku a Kate, která byla stejně stará jako já. Kateina maminka třískla dveřma a ona se navíc najednou musela dělit o tátu s holkou, která se k ní najednou přistěhovala. Vznikl boj na život a na smrt - urážky, ale i fyzické násilí. Nakonec jsme se usmířily.


Tatínek však dostal před týdnem infarkt a Emily - Kateina sestřenice - je náš jediný žijící příbuzný. Tak teď jsi to slyšel."


Jeho reakce byla úplně jiná, než bych očekávala.


„Ach Sarah!" křikl a jeho ruce mě najednou chtěly utěšit a stáhly si mě na jeho hruď. Vdechovala jsem jeho vůni a bylo mi totálně dobře.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí srdce - 1. kapitola:

 1
2. Anoušek
29.12.2012 [18:21]

je to naprosto úžasné taky si asi něco takového napíšu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Ceola
31.03.2012 [21:35]

Naprosto dokonalý...nemám slov.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!