Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Věřím - 5. kapitola

Bella & Edwar in NM

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Věřím - 5. kapitolaEdward se snaží Bellu od své osoby odradit. To ji ale nezná. Jak ale nalézt neznámého cizince, který jí podivně učaroval, ze své zlaté klece slečny z vyšší společnosti? Příjemné počtení vám přejí Marketik a ZabZa

09.06.2010 (21:00) • Marketik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1591×

Věřím – 5. kapitola

 

   Věděla, že je jiný, ale až tak? Věděla, že bude odlišný od ostatních a to ji snad také lákalo – nevěděla to přesně. Ale vidět, jak se pár rychlými pochyby dostal až do jejího pokoje a přitom se ani nezadýchal bylo něco, co jí vyrazilo dech.

   Ale nemohla říct, že by se ho bála. Naopak ji to naplnilo vzrušením a očekáváním – snad i nedočkavostí a radostí. Všimla si obálky, kterou pokládal na její stolek, ale valnou většinu její pozornosti upoutával on sám. Neznámý, který jí dokonale popletl hlavu, aniž by vlastně udělal cokoliv zásadního.

   Nerozuměla sobě ani jemu, ale to teď bylo vedlejší.

   Jakmile tajemný návštěvník zmizel, seskočila z postele a jen tak naboso vyběhla napříč pokoje ke svému stolku a s nedočkavostí, která pro ni nebyla typická, začala rozbalovat dopis, který byl podle všeho určený pro ni.

   Srdce jí bilo nebezpečně rychle, ruce se jí třásly, ale to bylo to poslední, na co teď myslela a čeho si všímala. Četla ona magická slova a v hrudi se jí začala vytvářet díra, kterou tam nikdy dřív neměla. Najednou se cítila opuštěná a smutná. Nešťastná a zároveň naštvaná..

   Na svět, na něj i na jeho slova…

 

Hledím v oči Tvé, 
a srdce svírá se mi,
má duše tiše řve, 
kéž se to změní.

Jak říci těch pár slov, 
která snad tmou jsou zahalena, 
když duše Tvá křičí, 
a má šance skoro promarněná.

Co stalo se, už nedá se odestát, 
a v mukách samoty můj bol se krčí,
nechci se s nedůvěrou prát, 
jak strádám můžeš vidět v mých očích.

Malý krůček z cesty vyšlapané, 
velký otisk způsobil, 
přesto můj zájem neopadne, 
aby stal se z něj jen stín.

Kaji se a svlékám z kůže tělo své, 
mé slovo sbohem,
na vždy mezi námi zůstane.

 

 

   Svírala v ruce kousek papíru a nevěděla, nemohla nic říct. Nemohla se ani pohnout, jenom tupě stála, v ruce papír, který před pár hodinami psala sama a její slova jako by zanikala do pozadí, před jeho slovy, které napsal tak, aby bylo docela dobře poznat, že odchází.

   Proč? napadlo ji.

   Neznali se. Nevěděli o sobě skoro nic a přesto se s ní loučí. Proč?

   Byla zmatená. Jím i sama sebou, svou reakcí. Jak ji mohl někdo natolik uchvátit, že se cítí takhle? Pomalu se posadila opět na postel a zírala oknem na úsvit, který dodával šedému Londýnu světlo, ve kterém už nevypadal tak nepřívětivě.

   Ve chvíli, kdy dovnitř vešla služebná, už byla Bella oblečená, sedíc u velikého zrcadla v pozlaceném rámu. I vlasy si zapletla sama a schovala si je pod slušivý čepec, ze kterého jí i tak vykukovalo pár zbloudilých loken. Vypadala dokonale a zároveň děsivě

   Beze slov služebnou obešla a sešla do jídelny, kde v tichosti posnídala. Otec se zaobíral novinami, stejně jako její bratr, který dělal, že ho novinky z politiky zajímají. Obvykle by nad jeho chováním ohrnula nos, ale tentokrát nevnímala ani jednoho z nich. Byla někde úplně jinde.

   Po hodině klavíru, která následovala, se rychle vypravila z domu. Lucy, svou služebnou, vzala s sebou, ale nevysvětlila jí, o co jde. Zašly spolu na ranní mši, ale Bella se, překvapena sama sebou, vyhnula zpovědnici. Lucy to přešla mlčením, jejím úkolem nakonec nebylo mluvit, když nebyla tázána. Ale změny v Bellině chování jí neunikly.

   Kočár i s kočím nechaly stát za kostelem a šly mlčky na trh. Bella tam chodila málokdy, otec neviděl rád, když se pohybovala mezi lůzou, jak lidi z ulice sám nazýval. Ale tentokrát šlo o něco jiného než o vybírání zeleniny nebo stuh do vlasů.

   Zastavila se u stánku s čerstvě upečenými masovými pirohy a snažila se příliš nevnímat závistivé pohledy žen v otrhaných šatech a vilné pohledy mužů v umaštěných kloboucích. Závist jí byla cizí, ale její nápor na tomto malém kousku dláždění byla silná i pro ni.

   Koupila jeden teplý piroh sobě a balíček dalších podala nechápající Lucy. Naklonila se k ní tedy.

   „Lucy, vím, že sem chodíte, stejně jako vím, že sem nosíte jídlo pro chudé.“ Sklopila oči, jako by se zastyděla. Bella se nad tím musela pousmát.

   „A to je v pořádku. Ale znáte tu dost lidí a věřím tomu, že za trochu jídla byste se mohla něco dozvědět. Pro mě.“

   Tentokrát k ní Lucy oči zase pozvedla v absolutním úžasu. Bella se naklonila ještě blíž a udala jí co nejpřesnější popis Edwarda, svého kouzelného neznámého. To o jeho enormní rychlosti a hbitosti si nechala pro sebe, tušíc, že na ulicích příliš ze svých schopností neukazuje.

   Lucy váhavě vyrazila skrz dav do míst, kde si myslela, že by mohla najít někoho, kdo by o tajemném cizinci mohl vědět. Bella zůstala u stánku, pomalu uždibujíc z pirohu a očima pátrala po známé a přitom tolik cizí tváři. Nemohla doufat, že by ho nalezla zrovna zde, tušila, že nemá rád větší množství lidí, ale i tak jí to nedalo.

   Za svou zvědavost a skrytou touhu po poznání se hned vzápětí pomodlila třikrát otčenáš, tak jak to znala ze zpovědnice. Bůh pro ni byl vším, svým vlastním velkým tajemstvím a jeho slova pro ni znamenala všechno.

   Moc dobře tedy věděla, jak skončila Lotova žena, když podlehla své zvědavosti. Jak ale s oblibou říkával její otec, zvědavost byla prý ženám dána do vínku, a proto je pro ně tak těžké se jí ubránit.

   A Bella už se ani příliš nebránila. Cítila tajemství, které se v tom muži skrývalo, i skrytou hrozbu, která z něj mimoděk vyzařovala. Byl natolik rozporuplný, že podněcoval všechnu touhu po poznání, která v ní dřímala.

   Trvalo skoro hodinu, než ji Lucy opět našla, tentokrát bezděčně vybírajíc mezi žlutými a načervenalými jablky. A nesla dobré zprávy. Tedy, dobré pro Bellu. Zjistila totiž místo, kde se mladík zřejmě ubytoval, jakýsi zašlý penzionek za městem.

   Belle se vlila nová síla do žil. Měla chuť utíkat, ale vychování dámy jí nedovolovalo dělat víc než něžné krůčky po dlažbě. Do kočáru však vpadla skoro jako vetřelec a jakmile za sebou Lucy zavřela dvířka, nekompromisně kočímu určila, kam má jet.

   Ten nad její žádostí sice vytřeštil oči, ale když viděl její odhodlaný výraz, polkl námitky a vyrazil.

   Konečně, povzdychla si Bella v duchu, konečně se dozvím, kdo jsi, tajemný cizinče. Kdyby ale tušila, co všechno ji čeká, možná by raději zůstala na trhu…     

 

Marketik

ZabZa

Autor: Marketik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Věřím - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře