Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Věřím - 22. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Věřím - 22. kapitolaCharlotte využije nevídané příležitosti vrátit Edwardovi dávné křivdy, a tak ho ranit na nejcitlivějším místě... Příjemné počtení vám přejí ZabZa a Marketik.

08.01.2011 (13:15) • Marketik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1512×

Bylo to v době, kdy prožíval to nejkrutější období ze všech. Myslel si, že už prošel tím nejhorším jako člověk, ale proměna v upíra se stala ještě horší, než čekal. Po chaotických nových začátcích, kdy byl nucen odejít a nechat svoji matku a sestru napospas osudu, jelikož věděl, že koná v jejich nejlepším dobru, ho začal sužovat hlad.

A přestože už si tak nějak zvykl na myšlenku, že je zplozenec pekla, hlad, jeho touha po krvi, ho překvapily do té míry, že si při svém prvním lovu ani sám neuvědomoval, co dělá. A hned poté, co to zjistil, se zděsil a byl znechucen sám sebou.

Ale nebylo cesty zpět. Hlad ho zcela polapil. Lidé už nebyli lidé, ale jenom obživa, potrava. V tom zvláště temném období žil jenom pro krev. Bral si životy - jeden za druhým - a nedával nic. A jeho svědomí, které mělo růst do obrovských rozměrů za to, co dělal, mlčelo. A on konal dál a dál.

A bylo to právě oné noci, kdy ukojoval svůj hlad, když ji potkal. Zrovna se skláněl… už si ani nevzpomíná – muž, nebo žena? Nevadí, skláněl se nad svojí omráčenou obětí, když do té zatraceně tmavé uličky vběhla ona.

Byla krásná. Zlaté vlasy jí i přes tu okolní tmu svítily jako nějaká svatozář. Modré překvapené oči. V tu chvíli, která trvala spoustu let a přitom jenom pár sekund, v ní viděl anděla. A taky jídlo. Voněla! Jak strašně moc voněla! Její krev pro něj zpívala krásné písně, tolik písní! Její krev ho lákala tolik, že se neudržel.

Vrhl se na to překvapené, krásné děvče a lačně se jí zakousl do krku a sál tu krásnou tekutinu, po které tolik toužil. A byl by pokračoval dál, dokud by všechno nevypil a nezasytil se pro tu noc, jenomže jeho druhá oběť se drala k životu. A to byl problém, jelikož kdyby to uviděla, určitě by křičela a to by přilákalo pozornost…

Nepamatoval si, jak se to stalo, ale nakonec to dopadlo tak, že jeho první oběť ležela mrtvá na zemi a dívka - anděl ležela nehnutě na zemi vedle té mrtvoly, s tím rozdílem, že její srdce ještě slabě tlouklo a… měnila se v upíra.

Věděl to hned, věděl to a najednou… Nikdy nechtěl, aby někdo prožíval ta stejná muka jako on. Nikdy to nechtěl, a přesto to udělal. Byl nucen vzít dívku do své skrýše a přečkat, až bude bolestivá přeměna dokonána a ona se probudí k novému životu.

Čekal dlouhé tři dny, sám sobě zakázal odejít a jen čekal na to, až se ta dívka probudí. Probudila se. Červené oči zářily hladem a překvapením. A vypadala tak kouzelně…

A jak se pak ukázalo, pod krásnou a milou maskou anděla byl skryt ďábel sám. Vlastně se tomu ani nedivil. Bral to spíše jako nějaký… trest za všechny hříchy, které udělal. Mlčky přijímal svůj trest. Staral se o ni, přecházel její chyby, uklízel vždy po ní to, co sama udělala, jelikož hluboko v jeho temné duši byla vina, kterou si sám připsal za to, co pro ni udělal. A ona mu to pořád vyčítala. Říkala mu to, křičela, nadávala, házela věcmi a při tom všem obviňování také vykřikovala slova neopětované lásky.

Nevěděl, co má dělat. A jak se ukázalo, všechno to vyřešila ona sama.

Ani nevěděl, jak se to prostě stalo, ale najednou on i ona měli stejné prstýnky na ruce a ona zářila. Vypadala šťastně a… klidně. A on si usmyslil, že jestli tohle bude stačit k tomu, aby už nikdy nemusel poslouchat její věčné výčitky a křik, rád tenhle trest podstoupí. A ze začátku to vypadalo opravdu klidně.

Odjeli z města na venkov. Jejich hlad tu ještě pořád byl, ale drželi ho na uzdě. Pořídili si dům na okraji lesa a vždycky, když dostali hlad, vyráželi do okolních měst. Měli dokonce sousedy, všechno prostě vypadalo tak… normálně. A on nevěděl, zda je to předzvěst nějaké velké zkázy nebo zda už má všechno za sebou.

Ukázalo se, že to byla předzvěst velké zkázy.

Pamatoval si, jak byl sám na jednom lovu ve vzdáleném městě a když přijel zpátky domů, v celé vesnici vládl chaos. Někdo vyvraždil celou rodinu. Všechny členy rodiny někdo zabil tak, že v něm nezbila žádná krev. Věděl, o koho jde a kdo to udělal, a rozčílilo ho to. Přestože věděl, jak je touha po krvi velká, nedokázal zastavit zlost, která ho ovládla.

Toho dne se s ní ošklivě pohádal. Nakonec to dopadlo tak, že odjel pryč, pořád ještě plný zuřivosti na hnusný osud a na vše, co se mu přihodilo. Byl rozzlobený i sám na sebe, za to, že ji té noci v uličce vůbec napadl. Kdyby si dával pozor… Věděl, že nic z toho by se nestalo. Žil by si dál svůj nezávazný život, který byl plný krásné… sladké… krve.  Při těch myšlenkách se otřásal dychtivostí. Přestože byl na lovu, neukojilo to jeho hlad.

A ještě té noci se rozhodl pro menší pomstu své ženě. Když ona dokáže bez jediné výčitky zabít jednu rodinu, on zabije taktéž bez výčitek a slitování jinou rodinu. Její rodinu. A to bylo překvapivě lehké. Matka, otec, bratr a k tomu celý dům se sloužícími. Živoucí hostina jen a jen pro něj.

Neváhal.

Následující dny prožil jako v nějakém snu, přičemž prožíval zvrácené uspokojení a radost z toho, že pomstil rodinu, i když ji neznal. A ještě více pocítil to zvrácené uspokojení, když se o tom dozvěděla jeho žena.

Byla to hádka, když oba dva tomu druhému vyčetli všechno možné, porcelán létal vzduchem, který byl plný křiku a výčitek. Byla to hádka, kdy se jejich cesty rozešly. A jemu vlastně bylo tak nějak dobře. Pocit viny nedokázal držet jejich manželství.

Nikdy za ta léta na ni nenarazila, ani po tom nijak zvlášť netoužil. Nikdy sice nezapomněl na svoji minulost, ale naučil se ji… popírat… odsunout pryč.

A teď tu před ním stála.

Jeho manželka.

Charlotte.

 

* * *

 

Nebylo pochyb o tom, že všichni byli překvapeni.

„P-prosím?“ vykoktal zajíkavě kněz.

Charlotta se krutě smívala a střelila jedním rychlým pohledem po Edwardovi a hned potom po Belle.

„Já znám důvod, proč by tento pár neměl být oddán,“ řekla pevným hlasem, který překypoval dávnou nenávistí. V kostele to zašumělo všeobecným rozrušením. A hned nato vše zase utichlo. Nastalo téměř posvátné ticho.

„A jaký to je důvod, madam?“ zeptal se kněz a se zájem na Charlottu pohlédl.

Její úsměv se rozšířil.

„Pan Cullen je totiž už pěknou řádkou let ženatý. Se mnou,“ řekla vítězoslavně.

Autor: Marketik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Věřím - 22. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře