Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ve stínu sestry - 5. kapitola

28.12.2011 (08:00) • Dannie • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 1609×

„Kde je Renesmé?“ zeptala se Bella svojí druhé dcery, která si v kuchyni vařila ovesnou kaši.

„Jak to mám vědět? Před pár hodinami zdrhla do lesa,“ ušklíbla se Carlie a dál nevzrušeně míchala obsah hrnce na luxusním sporáku.

„Denaliovi brzy přijedou, do té doby tu musí být.“ Na Belle bylo vidět, že si dělá velké starosti. Zelenoočka se na ni podívala a zahlodal v ní stesk. Její matka tento výraz používala výhradně pro její sestru.

„Jsem si jistá, že to stihne,“ zamumlala a s jídlem v misce se vydala do svého pokoje. Rozbité okno už bylo dávno v pořádku. Sedla si na postel s knížkou anatomie, kterou měla už snad tisíckrát přečtenou, a z očí se jí kutálely první slzy.

Umře, to bylo jasné. Volturiovi ji jen těžko nechají naživu. Umře i s celou svojí rodinou a jejich přáteli. Není to spravedlivé. Neměla ani čas pořádně vyrůst. Vždyť je jí pouze osm let. Jistě, na takový věk rozhodně nevypadá, ale ještě nestihla poznat opravdové přátelství, lásku. Neměla možnost udělat chyby nebo překvapit rodiče, nedostudovala. Je toho tolik, co by chtěla udělat. Nestihne to.

„Carlie?“ ozvalo se za dveřmi. Poznala ji, bylo jí jasné, že se vrátí. Ona nikdy nic nedotáhla do konce.

„Co chceš, Renesmé?“ zeptala se co nejvíc otráveně, aby její sestra nepoznala, že pláče.

„Jen jsem ti přišla říct, že Denaliovi jsou skoro tady. Máš jít dolů,“ zamumlala a byla pryč. Carlie rychlostí blesku vletěla do koupelny a opláchla si obličej. Byla víc člověkem než Nessie. Každá emoce byla daleko víc rozpoznatelná. Když byla celkem spokojená se svým obličejem, vydala se do obýváku. Edward stál u dveří a díval se z okna. Nessie seděla v křesle a Jake se skláněl nad ní. Velkou ruku měl položenou na její šíji. Bella stála před Renesmé, byla připravená svoji dceru chránit.

„Jsem tu jako vetřelec,“ zamumlala Carlie a bylo jí jasné, že to všichni slyšeli. Její otec na ni vrhl varovný pohled, Bella zas měla oči plné bolesti. Nessie nestála sestra ani za pohled. Carlie se zašklebila a opřela se o futra kuchyňských dveří.

Stála tam asi deset minut, než uslyšela zvuky přijíždějícího auta. Bylo rychlé a poměrně tiché. Jsou tady. Brzdy jen lehce skříply a hned se ozvalo přivírání dveří. Edward rychle zmizel vchodovými dveřmi ven.

„Edwarde, co se děje? Carlisle zněl hrozně vážně.“ Ten hlas patřil bezpochyby Tanye. Carlie zpozorněla a trošku se napjala.

„Naše situace je vážná,“ zdůraznil Edward.

„Pojďme si o tom promluvit dovnitř,“ navrhl nějaký muž, to musel být Eleazar. Do obývacího pokoje vešlo pomalou chůzí pět upírů. Čtyři z nich se zarazili a udiveně sledovali Renesmé a Carlie.

„Edwarde, už zase?“ ozvala se nejspíš Kate, která se vzpamatovala jako první.

„Není to tak, jak si myslíš,“ vysvětloval Edward.

„A jak to tedy je? Přivedli jste k nám další dva lidi. Víš, jak je to nebezpečné?“ uhodila na Edwarda s Bellou Tanya.

„Ony nejsou lidé. Jsou to naše dcery,“ vyhrkla Bella. Další chvilka absolutního ticha. Carlie to už nemohla vydržet.

„No co? Prostě jsme poloupírky. Máma nás s tátou počala, když byla ještě člověkem. To je celá věda,“ řekla jim a pokrčila rameny, jako by to byla ta nejobyčejnější věc na celém světě.

„Vy jste jejich děti?“ zeptala se jediná tmavovlasá upírka. Carmen. Carlie s Renesmé přikývly.

„To je nemožné.“

„Ne, Eleazare, je to zázrak,“ usmívala se na něj jeho žena.

„Dobře, Edwarde, dejme tomu, že je to celé pravda a…“ začala Tanya, ale Nessie ji přerušila.

„Je to pravda, můžu vám to ukázat,“ usmála se na ně a Carlie bylo jasné, že její super kouzlo je v pohotovosti.

„Jak ukázat?“ ptala se Kate.

„Ona má dar,“ vysvětlil jí Eleazar, jehož vlastním darem bylo rozpoznat umění jiných.

Renesmé vyšla k Tanye a natáhla ruku. Tanya jí byla tak okouzlená, že jí bez námitek podala tu svoji. Nejdřív sebou cukla, tak jak to udělal poprvé každý. Carlie si moc dobře pamatovala, když na ni poprvé Nessie v jejich postýlce sáhla. Ukázala jí tehdy obrázek, že ji nikdo z rodiny nemá rád. Doteď tento výjev strašil Carlie ve snech. Bylo jí jasné, co Nessie ukazuje Tanye, potom Kate a dalším dvěma upírům. Jejich narození, Bellinu proměnu, to, jak vyrůstaly až do současnosti. Bylo téměř jasné, že jí vše uvěří. Kouzlu Renesmé nemohl odolat nikdo.

„Takže po vás jdou Volturiovi, protože si myslí, že Renesmé s Carlie jsou lidé,“ zhodnotila to Kate.

„Přesně tak,“ souhlasila s ní Bella.

„To ale není všechno. Je za tím daleko víc,“ ozval se Eleazar. Všechny pohledy se upřely na něj.

„Přemýšlejte. Je velice nepravděpodobné, že by se všichni Volturiovi vydali sem jen kvůli dvěma lidem. To, že přicházejí i manželky, značí, že oni nejdou ničit. Jdou sem získávat. Jste neuvěřitelně silná rodina, Edwarde. Hned dva štíty na jednom místě…“ Eleazar nechal větu otevřenou. Carlie zpozorněla.

„Dva?“ zeptala se.

„Jistě, dítě. Po někom přece ten dar musíš mít,“ usmál se na ni Eleazar. Carlie se podívala na svoji matku a v očích jí blesklo stejné pochopení, které měl ve tváři i její otec.

„Mami, to, že se ti táta nemůže dostat do hlavy, je tvým štítem!“ řekla radostně Carlie.

„Cože?“ divila se Bella.

„Carlie má pravdu, zlato. Ona má dar fyzického štítu a částečně ho zdědila po tobě. Nikdy předtím mě to nenapadlo, až teď, když je tu Eleazar. Bello, ty máš dar mentálního štítu. Proto na tebe některé z našich darů nedokážou působit. Naše dcera je po tobě.“ V Edwardových očích se zračila neuvěřitelná pýcha, kterou ještě nikdy nevěnoval Carlie. Teď se na ni ovšem i s Bellou usmíval a Carlie viděla tu neuvěřitelnou hrdost. Ano, ona je lepší než Renesmé. Tady nejde o její moc. Carlie je lepší bytostí.

Renesmé se zamračila a vyslala na své rodiče pořádnou dávku svého kouzla. Hrdost v očích rodičů se pomalu začala vytrácet. Carlie se v koutku oka objevila slzička, hned ji však bezděky setřela a nedala na sobě nic znát. Nebude brečet a už vůbec ne kvůli tomu, že je Nessie kráva. Jacob si svoji vyvolenou chytil okolo pasu a pošeptal jí něco v tom smyslu, že je úžasná.

„Omlouvám se, ale je mi z této atmosféry poněkud nevolno. Půjdu do svého pokoje, než tu vyklopím ovesnou kaši na svoji drahou sestru. A pokud jde o Volturiovy, než sem dorazí, stejně máme ještě spoustu času. Do té doby se všichni vrátí i s posilou.“ Rychle vyběhla po schodech a jen máchla rukou, aby se její dveře zavřely. Ano, její moc je opravdu ohromná a ona ji začíná ovládat.

Snažila se neslyšet rozhovor v přízemí domu, ale její sluch byl prostě příliš vyvinutý.

„Takhle se chová vždycky, Bello?“ zeptala se Tanya její matky.

„Bohužel ano, není stejná jako Renesmé.“ V hlasu Belly bylo slyšet zklamání.

„Zdá se, že je víc člověkem,“ zasmála se Kate. Bylo to skoro opovržlivé.

„Tak dost!“ zaječela Carlie. Nemusela být s nimi v jedné místnosti, aby ji slyšeli. „Mám po krk toho, jak se ke mně každý chová opovržlivě. Renesmé je lepší než Carlie. Carlie je víc lidská než Nessie. Nessie je naše královna, proto udělám každou blbost, kterou si bude přát. Nejsem horší než Renesmé. Jsem jiná, neumím si každého omotat kolem prstu, nemám super kouzlo. Ale v tom to právě je. Je to jen kouzlo, co se skrývá pod ním? Nevíte to, jak byste mohli, že?“ Už v tom domě nemohla zůstávat, nešlo to. Seběhla schody, proletěla okolo opařených upírů a jednoho naštvaného vlkodlaka a vydala se do lesa mezi stromy. Jak dlouho běžela? Kolik ulovila zvěře? U třetí pumy to přestala počítat. Bylo jí jasné, že to, co se právě stalo, byl zlomový okamžik. Odteď je jiná, je z ní šelma. Už si od své sestry nenechá nic líbit. Její rodina si vybrala.

Zastavila se na jedné z nejvyšších hor na Olympijském poloostrově. Pohled do tvrdé krajiny pro ni byl ohromný. Dodával jí tolik energie k boji se svými démony.

Začal jí vibrovat mobil. Volá jí někdo z rodiny, ať se vrátí domů. Nezvedne to. Proč by to taky dělala? Oni mají Nessie, Carlie přece nepotřebují.

Vibrace ustaly. Přece jí to nedalo a podívala se, co to má znamenat.

Alice.

Napsala jí Alice! Takže od nich neutekli. Pořád jim na nich záleží. Ve zprávě ovšem stálo něco, co Carlie vyděsilo a uvedlo do absolutní nejistoty.

UŽ VYRAZILI, ZA DVA DNY JSOU U VÁS.

Nestihnou sehnat víc přátel. Umřou. Carlie se ovšem začal v hlavě rodit plán, který dřív, než se vydala domů, ukryla v tom nejzastrčenějším koutku hlavy, aby na to její otec nepřišel.

Na jakou stranu se v boji postaví? Rodina nebo Volturiovi? Byla pevně rozhodnutá. Obětuje se pro svoji rodinu.

Autor: Dannie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ve stínu sestry - 5. kapitola: