Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úsvit nového dne, díl 1.

Stmivani

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Úsvit nového dne, díl 1.Rozhodla jsem se napsat vícedílnou povídku. Bude o tom, co by se dělo, kdyby se Edward neudržel, když to nejvíc potřeboval. V první kapitole to všechno začíná - Cullenovi se přestěhovali do jiného města. Je to můj první pokus, ale myslím že se mi docela povedl. Prosím, pište komentáře, jestli mám něco zlepšit. Děkuju moc.

14.11.2009 (11:00) • Nespoutana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2183×

1

Samantha

 

Přišla jsem domů. „Ahoj mami!“ zavolala jsem a nakoukla jsem do obýváku.

Mamka seděla na gauči a koukala se na televizi. „Ahoj zlato,“ pozdravila.

Usmála jsem se na ní a vytratila jsem se do pokoje. Poslední dobou se toho hodně změnilo. Už jsem nebyla ta hodná holčička, která s radostí splní každé přání rodičů, či sourozenců. V den mých 17. narozenin jsem se radikálně změnila. Ne že by to byla změna plánovaná. Ale prostě jsem věděla, že je něco jinak. Věděla jsem, že se něco změní, že něco bude jinak… A čas plynul a stále se nic nedělo. Asi mi z toho blázní…

Do pokoje mi nahlédla moje mladší sestra Clair. „Čáu, konečně seš doma,“ zakřenila se na mně. „Půjdeš ven?“

„Ne, nemám čas…“ odpověděla jsem nepřítomně.

Byla to pravda – neměla jsem čas. Musela jsem přemýšlet. Přemýšlet o… O čem? ptala jsem se sama sebe. Přece o tom divným klukovi, kterého jsem viděla před týdnem! odpověděla druhá část mého Já. Je to už tak dlouho, co jsem ho viděla, přesto mám do mysli vypálenou jeho podobu. Když zavřu oči, vidím jeho obličej. Tak krásný a dokonalý… S úžasnými bronzovými vlasy a plnými rudými rty. Bledou pletí. A světle hnědýma očima.

„Hej!“ šťouchla do mě Clair.

Probrala jsem se ze zamyšlení. Takhle je to se mnou poslední týden pořád. „Co je?“

„Říkala jsem, že přijdou mý kámošky, jestli bys nám nepůjčila tu skvělou hru…“

Dál jsem ji neposlouchala, dala jsem jí do ruky hru, kterou požadovala a vystrčila jsem ji ze dveří. Pro jistotu jsem zamkla. Sedla jsem si na postel a pustila jsem svoji fantazii na špacír.

Kdo byl ten úžasný kluk? Co dělal v tomhle odporném městečku, kde svítí slunce jednou za měsíc? A i když tu bylo slunečno, nevypadalo to tak. Bylo to zvláštní světlo, kterému jakoby něco stínilo. Ale mně už nesvítilo jenom tohle slabé slunce. Teď mi na cestu životem svítil ještě On. Kluk, který mi tak náhle přešel přes cestu.

 

***

 

Přišla jsem do školy a sedla si na svoje místo. Vyndala jsem si učebnice a znuděně čekala na hodinu. Moje jediný kamarádka Lenka byla nemocná. Zavolala mi to před chvílí, takže jsem měla mizernou náladu. Prý má angínu… to je nejmíň na týden!

Zazvonilo. Přišel učitel. A za ním… Ne, tohle nemůže být pravda… to je přece On!

Přelétl očima třídu a jeho pohled se zastavil na mém obličeji. Z jeho obličeje se nedalo nic vyčíst. Jenom na mě zíral. Zrudla jsem, jak jinak…

„Dobrý den,“ pozdravil učitel a otočil se na toho kluka, který na mě pořád tak divně koukal. „Ehm… Tohle je váš nový spolužák… Jmenuje se Edward. Edwarde, řekl bys nám o sobě něco?“ upřel na něj oči.

Edward se vzpamatoval, odlepil ode mě oči, podíval se na něj a usmál se. „Jistě. Jmenuju se Edward Culen a přistěhovali jsme se sem s rodiči a sourozenci ze severu. A to je asi všechno.“ pokrčil rameny a znovu si prohlédl celou třídu.

Učitel pokýval hlavou a přelétl pohledem volná místa ve třídě. Byly tam dvě – jedno vedle mě a druhé o dvě lavice dopředu. „Tak co kdybychom tě posadili do poslední lavice?“ upřel na mě pohled, ale já věděla, že mluví na Edwarda.

Zaprotestovala jsem: „Ale vedle mě přece sedí Lenka!“

„To nevadí, volala mi její maminka, že bud nejméně týden nemocná, a do té doby se to tady nějak vyřeší. Mylo by lepší, kdyby Edward seděl vzadu, je docela vysoký.“ Pokynul mu a on se s pohledem zapíchnutým do země vydal ke mně.

Učitel se omluvil, že musí ještě pro něco dojít a odešel.

Využila jsem toho, sebrala jsem odvahu a pohlédla jsem na něj. „Ahoj, já jsem Samantha.“

„Ahoj,“ pokynul hlavou směrem ke mně a rovnal si věci na lavici.

„Odkud jste se přistěhovali?“ nevzdávala jsem to.

„Ze severu.“

Došla mi trpělivost. Zamumlala jsem „Aha“ a otočila jsem se na druhou stranu, abych se na něj nemusela koukat.

„Promiň, nechtěl jsem být hrubý,“ řekl najednou.

V úžasu jsem se na něj podívala. Může mít někdo tak sametový hlas? To snad ani není možný… Nebo jo? Poprvé jsem se na něj zblízka podívala a srdeční tep mi zakolísal. Měl úžasný obličej, dokonale symetrický, s ostře řezanými rysy. Jeho oči měli krásnou zlatou barvu. A rudé rty ostře kontrastovali s jeho bílou pletí. Ve vlasech měl rozcuch, který vypadal velice… no úžasně.

Pokusila jsem si srovnat myšlenky v hlavě. „V pohodě,“ pokusilo se mi ze sebe dostat.

Usmál se na mě a mně se rozbušilo srdce. „Přistěhovali jsme se z Washingtonu. Z města Forks“

„Aha,“ řekla jsem znovu a napadlo mě, jak hloupě musím vypadat, tak jsem dodala: „A proč zrovna sem?“

Viditelně zaváhal. „No… Otec tady dostal dobrou práci.“

„Aha, a co dělá?“

„Doktora,“ znovu se na mě usmál.

Potom bohužel přišel učitel, takže konverzace nebyla možná. Do konce dne byl tak zaneprázdněný, že se se mnou nebavil. Žasla jsem nad tím, jak si vždycky, když jsem se k němu otočila a na něco se ho zeptala, našel nějakou výmluvu, co ještě musí udělat. V hlavě mi vrtal červík, který mi slabým hláskem našeptával, že si se mnou nechce povídat a že mě nemá rád. Protože vždycky, když se zhluboka nadechl, cítila jsem ve tváři jeho ne moc hezký pohled. Proč? ptala jsem se sama sebe, proč se na mě takhle kouká? Vždyť jsem mu nic neudělala! Jednou jsem jeho pohled zachytila. Odvrátil se ode mě pryč, což jen potvrdilo mou domněnku. Asi mě nemá rád.

 


Následující díl »

Autor: Nespoutana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Úsvit nového dne, díl 1.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře