Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří dovolená + jeden vlkodlak - 1. část

11.11.2009 (13:45) • Soren • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1996×

Carlisle: Proč si nezajistíme dovolenou na tvém ostrově?
Esme: Protože Nessie potřebuje mezi děti, dokud vypadá jako ony.
Carlisle: Tak je necháme jet samotný! My si uděláme dovolenou bez těch pak, co jsme si adoptovali. *Zakroutí nevěřícně hlavou*
Esme: Musíme si hrát na její rodiče a usnadnit to chudince Belle.
Carlisle: Chudince? Vždyť nezabila ani Jacoba! Ta toho snese hodně.
Esme: To je možné, ale já chci strávit rodinnou dovolenou s malou Nessie. Stejně se naše milé děti předvedou jen v noci, tak tolik ostudy mít nebudeme.
Carlisle: Nemysli si, oni jsou schopni všeho! Alice vykoupí přes internet nejbližší obchodní centrum, Emmett vychlastá moře. Dobře, to snad nezvládne, tak ho alespoň osladí a nebo do bazénu nasype pěnu. *zhroutí se do křesla* Jasper si z dětí udělá armádu a bude jim dávat výcvik. Rosalie se nehne od zrcadla a Nessie u něj bude držet násilím, takže se stejnak k dětem nedostane. Edward s Bellou budou bavit hosty, když jí bude hrát na klavír v restauraci a pak zboří hotel, až se pomilujou. *schová dychtivý obličej do dlaní, aby Esme neviděla, že ho ta představa vzrušila*
Esme: Tak ho zas navrhnu. To je toho. *pokrčí rameny a věnuje se dál balení*
Carlisle: *povzdychne si a odejde z místnosti*
Esme: Suchar. Ale můj. *zašeptá a balí dál*
Alice: Esme, to okamžitě vyndej!
Esme: Co?
Alice: Ty dlouhý kalhoty přece, budeme v nich demodé!
Esme: No a?
Alice: No a? Ty se mě ptáš no a? *zavřeští, až se Esme přikrčí*
Esme: Dobře, dobře. *rezignuje a mumlá si pro sebe* Její problémy na mou hlavu.
Alice: Já to slyšim!
Esme: No jo porád. *mumlá si dál v duchu a uklízí zelené dlouhé tepláky*

-- Na letišti –
Rosalie: Zlato, trošku hekej, jak to těžký, ať vypadáš jako člověk.
Emmett: No jo. Krucinál, Rosie, co sis tam dala? Zase 50 párů bot?
Rosalie: Ne, Lásko, 50 párů cihel.
Emmett: Nač cihly?
Rosalie: Abychom mohli znovu začít stavět hotel, až ho zboříme.
Emmett: Jé, to je super nápad. A jsi si jistá, že bude stačit 50 párů?
Rosalie: Podle Alice ano.
Alice: Už nebude, musíte si tam koupit ještě 10 párů.
Rosalie: Jak to?
Alice: Teď z tvého pokoje vylezl Jacob. *zamumlá*
Rosalie, Emmett: Coo?
Alice: No! Nevim, co se tam dělo! Nevidim!
Někdo cizí: Tak si pořiď slepeckého psa!
Alice: Ten by u nás dlouho nevydržel.
*Dojdou konečně k odbavení.*
*Slečna u odbavení nevěřícně zamrká a přiblble se usměje.*
Slečna: S čím vám mohu pomoci? *kouká zejména na Edwarda*
Carlisle: Se zbavením nás našich kufrů. *odpoví nahlas a pak potichu dodá* A nejlíp i dětí.
Slečna: Ach, pravda. *trochu zklamaně a odvrátí se nešťastně od Edwarda* Tak dejte první na váhu a dejte mi vaše pasy, prosím.
Carlisle: Emmette. *podá slečně pasy a Emmett dá první kufr na váhu*
Slečna: *podívá se na váhu a nevěřícně zamrká* 60 kilo? To je trochu moc.
Emmett: Ani ne. Však to lidi zvládnou.
Slečna: Ne.
Carlisle: Myslel jsem, že jsme si vyříkali, kolik toho můžete vzít. *řekne zoufale a podá slečně balíček bankovek*
Rosalie: To ano, ale ty cihly se pronesou. Stejně je tam pak necháme. Esme si musí hrát. Přeci bys jí to nebral?
Carlisle: Samozřejmě, že… *podívá se na zvědavý pohled Esme* ne.
Rosalie: Tak vidíš.
Slečna: Další?
Emmett: Tady. *hodí další kufr na váhu a ta zabliká*
Carlisle: Ten je čí?
Emmett: Nessie a Jacoba.
Carlisle: Co to táhnete?
Nessie: Oblečení? *pohlédnou na Emmetta*
Carlisle: Emmette?
Emmett: Co?
Carlisle: Cos tam přidal?
Emmett: Niiiic…
Carlisle: Emmette!
Edward: *vyprskne smíchy a všichni na něj zíraj*
Emmett: Psí žrádlo.
Někdo cizí: Tak přeci jen toho slepeckého psa máte, co?
Všichni: Ne!
Někdo cizí: Oh! Vy jste ho ukradli, že ho zapíráte! Že se nestydíte!
Všichni: Ne!
Slečna: Tak dál? Nemám na vás celý den.
             Bohužel…
Carlisle: Ano, tady. *naloží zbytek, dá jí ještě pár bankovek a vezme si od ní palubní lístky*
Slečna: Příjemný let. 

-- V letadle --
Letuška: Vestu nafouknete trhnutím za tyto kolíky. Avšak nenafukujte ji uvnitř letadla.
Emmett: Pozdě. *vykřikne, když se mu nafukuje vesta a mačká Rosalii na okno*
Letuška: Ach. *běží k němu a snaží se mu ji sundat*
Alice: Můžu? *zeptá se, odstrčí letušku a propíchne vestu špendlíkem*
Emmett: Uf, skoro jsem nemohl dýchat.
*Všichni mu vrazí facku.*
Emmett: Za co to bylo?
Carlisle: Ty se ještě ptáš? *zafučí a omlouvá se letušce*
Emmett: *začíná popotahovat jako malé dítě*
Jasper: Nebreč brácha.
Emmett: Proč ne? *plačtivě*
Jasper: Protože jsem ti k tomu ještě nedal důvod.
Emmett: *rozbrečí se na plno* Mamííí, on je na mě zleeeej!
Esme: Mlč nebo ti ještě přidám. Ještě si o mně tady v letadle budou myslet, že jsem špatná matka.
Emmett: Rosie! *zaskuhrá a přitulí se k ní*
Rosalie: Nech mě. Pocuchal jsi mi účes. *zavrčí*
Emmett: *Podívá se k ostatním, ale ty mu věnují chladný pohled.* Já chci plýýč! Tady mě nikdo nemá lád, nikdy tady není se mnou kamaláád! *brečí ještě víc*
Bella: Ještě že Renesmée nebyla klasické mimčo, z tohohle by mě snad i rozbolela hlava.
Alice: Mě z ní hlava bolela.
Bella: Mě zas celý tělo a stěžovala jsem si?
Alice: Ne.
Bella: Tak vidíš.
Alice: Nevidím.
Letuška: Zapněte si pásy, jsme připraveni ke startu.
Carlisle: Ukaž Emmette. *zapne mu pás* Ne že se na něm oběsíš.
Emmett: Co si to o mně myslíš? *zakňourá*
Carlisle: To nejhorší.
*Letadlo vzlétlo a je ve vzduchu.*
Jacob: Mám zalehlé uši.
Emmett: Nessie, stoupni si, ať mu na nich neležíš.
Nessie: Zlepši si vtípky, tenhle byl dost chabý.
Emmett: To je z toho přidušení.
Nessie: Kecy.
Emmett: Ne ne.
Rosalie: Emmette, někdy lituji, že nejsi člověk.
Emmett: Proč?
Rosalie: Protože by bylo snadnější tě umlčet.
Emmett: Třeba jak?
Rosalie: Třeba ránou do hlavy.
Jacob: Můžeš mu urvat dolní čelist.
Rosalie: To je lákavá možnost. Jen škoda, že teď by na nás lidi dost zírali a křičeli.
Emmett: Smůla. *provokativně*
Rosalie: Však není všem dnům konec.

-- Po přistání na letišti --
Carlisle: Máte kufry?
Všichni: Ano.
Carlisle: Fajn, jdeme najít naši cestovku a pak směle do hotelu. Emmette, v tvém případě lidsky a v poklidu.
Emmett: Škoda.
Carlisle: Jdeme.
*Vyšli a došli do haly, kde se rozhlíželi po okýnku.*
Edward: Musíme támhle. *Ukáže k okýnku*
Carlisle: Výborně. *vydá se tam sebevědomým krokem*
Prd *všichni lidé se na něj otočí a vyčítavě na něj koukají*
Carlisle: Emmette!
Emmett: To já ne.
*Nějaké dítě se začne smát a dá se na ústup.*
Edward: Tentokrát je nevinný.
Emmett: Vidíš?
Carlisle: Omlouvám se, synu.
Esme: Najednou se k němu hlásíš?
Carlisle: A zbývá mi snad něco jiného?
Emmett: Ne. *začne se vítězně smát, Carlisle si povzdychne*
Carlisle: Tak tu počkejte. *dojde k okýnku*
Slečna: Dobrý den, s čím vám mohu pomoci?
Carlisle: Dobrý, mé jméno zní Carlisle Cullen a od vaší cestovní kanceláře mám koupený zájezd pro mou rodinu.
Slečna: Ach, ano. Tady máte informace k hotelu a odjezd autobusem za 10 minut z parkoviště.
Carlisle: Díky. *vrátí se k rodině* Tak jdeme.
*Dojdou na parkoviště a hledají autobus.*
Rosalie: A proč musíme jet autobusem?
Carlisle: Protože tu auta mít nebudeme, jsme tu v rámci dovolené, aby si Nessie zvykla na cizí lidi. A taky proto, že vám neuškodí být v jejich společnosti a chovat se víc normálně.
Rosalie: Fajn. *rezignuje* Emmette, dej kufry do kufru.
Emmett: My máme tak velkej kufr, abych je do něj dal?
Rosalie: Ne, ty pako. Do úložného prostoru autobusu.
Emmett: Jo aha! *objevitelsky a dojde k úložnému prostoru*
Řidič: Podejte mi vaše kufry, prosím.
Emmett: Jasně. *podá mu první*
Řidič: *chytne ho a pokusí se ho zvednout* Uf, moje záda! *zaskuhrá*
Alice: Ty pako, akorát jsi vyřadil řidiče, by mě zajímalo, kde v tuhle hodinu najdou novýho.
Řidič: To je dobrý, slečno. Já to zvládnu. *pokusil se znovu dát kufr do úložného prostoru*
Emmett: Pusťte mě k tomu, já to tam dám.
Řidič: Ne! To musím sám! *začnou se přetahovat o kufr*
Emmett: To teda ne. *strčí do něj, až spadne na zem* Vždyť to říkám! *prosadí si svou a naloží jejich kufry, Alice mezitím pomáhá řidičovy*
Řidič: Tak díky, ale já bych to zvládl sám.
Alice: Leda ve snu. Jdeme Emmette.
Emmett: No jo porád.
*Nastoupí do autobusu.*
Carlisle: Co to tam venku bylo?
Emmett: Nic, jen jsem pomáhal bližnímu svému.
Jacob: Do hrobu?
Bella: Do blázince?
Nessie: Do nemocnice?
Alice: Nessie je tomu nejblíž.
Emmett: To není pravda! Jen jsem mu pomáhal s kufry.
Alice: Jo, ale až potom, co si strhnul záda.
Emmett: Práskačko.
Carlisle: Asi se na něj zajdu podívat.
Esme: Asi bys měl.
Alice: Nemusíš, přežije to.
Carlisle: Fajn, stejně se mi nechtělo vstávat.
*Autobus se dá do pohybu.*
Delegátka: Hotel Golden sun.
Carlisle: To jsme my, vystupujeme.
*Vyhrnou se ven.*
Řidič: To vy máte ty těžké kufry.
Emmett: Jo jo. Já je vyndam, jo? Tentokrát bez rvačky, stejně bys prohrál.
Řidič: Dobře.
*Emmett je vyndá, autobus odjede.*
Carlisle: Tak směle do recepce a Emmette nezapomínej, že u tebe mám výslovně na mysli tempo, které jsem ti určil na letišti.
*Dojdou společně k recepci.*
Carlisle: Dobré ráno, máme tu rezervaci na jméno Cullen.
Recepční: *Zamrká, jestli se jí to nezdá.* Ano, už na vás čekáme. Tady jsou klíče, vaše apartmá jsou v 8. patře.
Carlisle: Děkuji. *vezme klíče a jde k výtahu*
Emmett: Tak, Edwarde, Bello, Nessie, Alice jeden výtah, my ostatní druhý.
Rosalie: Proč mám jet s tím psem?
Jasper: Proč mám jet bez svý ženy?
Emmett: Protože se tam nevejdeš, bráško.
Alice: To ani já.
Rosalie: Neignoruj mě!
Emmett: To bych si nedovolil. *uklidní ji polibkem a s ostatními se nasoukají do výtahu, Alice s Jasperem i s pár kufry zůstanou dole a pak vyjedou nahoru*

Shrnutí a další část

Autor: Soren (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří dovolená + jeden vlkodlak - 1. část: