Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upírem proti své vůli 22. kapitola

21.03.2010 (09:45) • MaiQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2660×

22. Nový domov/ Jane

Bella:

„Bello, vstávej,“ volal na mně něčí hlas. Otevřela jsem oči. Kde to jsem? Popadla mně panika, ale za chvíli jsem si vzpomněla.

„To už jsme přistály?“ zeptala jsem se ohromeně.

„Celý let jsi spala,“ zasmála se.

„Kde to vůbec jsme?“ zašeptala jsem.

„V letadle,“ uchychtnul se Jasper.

„To vím, ale v jaké zemi?“ obrátila jsem oči v sloup.

„V zemi praček a prášků na praní Persil,“ zazubila se Alice.

„To jako fakt?“ beztak si ze mě dělá srandu.

„Ne ty trubko. Jsme v České Republice,“ zasmála se. „Ale prací prášek Persil i pračky tu používají.“

„Neměli bychom vystoupit?“ zašeptala jsem.

„To bychom mněli,“ přisvědčila Alice. Stoupla jsem a vzala si tašku. Poté jsme vystoupily a po dlouhém čekání na zavazadla vyšli z letiště.

„Čím pojedeme?“ zeptala jsem se. Venku svítilo slunce.

„Tímto,“ ukázala Alice na černé Volvo S60 s tmavými skly.

„Tak tomu říkám auto,“ vydechla jsem a přísahala bych že mi v té chvíli zajiskřilo v očích.

„Jak dlouho tu budeme?“ otočila jsem se na Alice.

„To nevím. Možná se odsud nebudeš chtít ani stěhovat,“ usmála se. V té chvíli jsem ucítila nesnesitelnou bolest a skácela se na zem.

Londýn:

Vypadaly jako by se vůbec nedotýkaly země. Byly oděni v pláštích a přes hlavy přehozené kápi. Zastavily se v polovině louky. Blízko druhé skupiny upírů která na ně zvědavě upínala své pohledy.

„Dobrý den, Carlisle,“ pozdravil vysoký, řezavý hlas blonďatého upíra stojícímu uprostřed skupiny zcela normálně oděných upírů.

„Jane. Mohly bychom vědět proč jste nás tak najednou poctily návštěvou? Pokud vím zákon nikdo z nás neporušil,“ optal se Carlisle.

„Dostaly se k nám zvláštní zvěsti. Prý se přátelíte s člověkem který je obeznámen s naším tajemstvím a nemíníte jej proměnit. Aro nás poslal podívat se co je na tom pravdy,“ promluvila Jane a pohledem procházela rodinu jeho rodinu. Pohledem se zastavila u Edwarda. V té chvíli se on skácel v mučivých bolestech na zem.

„Co je na tom pravdy?“ zeptala se Jane.

„Žádný člověk o nás neví. Všem v tomto městě jste přeci vymazaly z paměti vše týkající se Stmívání a Edward se stále vzpamatovává ze ztráty Belly,“ odpověděl ji Carlisle. „Nikoho si již nikdy nechce najít.“

„Protentokrát vám uvěřím, ale jestli se doslechnu že jste my lhaly vrátím se a bude to horší,“ začala vyhrožovat a otočila se. Edward se pomalu začínal uvolňovat, přestala ho mučit. Všichni se s úlevou v očích dívaly za odcházejícími kápěmi.

„Tak to bychom mněli,“ vydechl úlevně Edward, když si byl jist že jej již neuslyší.

„Teď jen najít Bellu,“ usmála se Rosalie.

„To bude to těžší,“ odpověděl posmutněle. Nikdo z nich nevěděl kam odjely.

Česká Republika:

„Bello, vzbuď se,“ volal na mně v dáli zoufalý hlas.

Otevřela jsem oči. „Co se stalo?“ zeptala jsem se.

„Najednou si se skácela. Báli jsme se o tebe,“ šeptla Alice. „Edward by mně zabil kdyby věděl že ses málem zmrzačila.“

„Už je po všem?“ zašeptala jsem.

„Už odešly. Neboj Edward už tě hledá,“ uklidňovala mně.

„Nic jim neudělaly že ne?“ ptala jsem se dále.

„Nic s trvalými následky,“ zašeptala jsem.

Vyděsila jsem se. „Co se stalo?“ vykřikla jsem.

„Jane, použila svoji schopnost na Edwarda,“ řekla vyhýbavě.

„Cože to udělala?“ Dokázala jsem si vše žije představit.

„Opravdu je v pořádku?“ zašeptala jsem.

Přikývla. „Odpočiň si. Po spánku ti bude lépe než teď,“ zašeptala a já s chutí vyhověla. Zavřela jsem oč a hned upadla do spánku.

Takže můžete si přečíst na mém shrnutí že dokud nebude nejméně 20 komentářů u téhle povídky tak se dalšího dílů nedočkáte. Takže dejte alespoň smajlíka. :) To vás nezabije a dočkáte se dřív dalšího dílu.

Autor: MaiQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upírem proti své vůli 22. kapitola: