Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upírem Proti Své Vůli 16. kapitola

Rosaline <3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Upírem Proti Své Vůli 16. kapitolaSlíbila jsem dneska nový díl, tak je tady. Přiznám se vám na konci mi kapička slzy ukápla. Když jsem to psala, hrozně jsem to s ní prožívala. Doufám že se vám bude líbit.

18.01.2010 (07:00) • MaiQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1912×

Tuhle píseň si pokud hcete pusťte. Nejlépe na konci. http://www.youtube.com/watch?v=GOM11glTEq0

16. Prosím

 

Ke vchodu se lehkým krokem tanečnice blížila Alice. Měla jsem myslet. Nemohla vidět mou budoucnost.

„Ahoj, Bello,“ pozdravila mně vesele když dorazila. Sedla si vedle mě a na Jakoba se ani koutkem oka nepodívala.

„Ahoj,“ špitla jsem nervózně.

„Co rady pohledáváš? Myslela jsem že nákupy nesnášíš?“ zeptala se mně a zamračila se. Věděla jsem co tým myslí.

„Přijela moje sestřenice a vytáhla mně na nákupy,“ odpověděla jsem jí.

„Aha,“ řekla prostě.

„Kdybys dovolila pijavice, rád bych s Bellou byl o samotě,“ přerušil náš rozhovor Jacob.

„Jasně štěně, abys jí Edwardovy mohl sebrat. Myslíš že to dovolím,“ vyštěkla na něj naštvaně Alice. Jack se začal třást. Dostala jsem strach o Alice. Je tak malá a Jack by jí mohl snadno ublížit.

„Nechte toho,“ okřikla jsem je. Jack se mi podíval do očí a něco v nich ho přimělo ke klidu. Otočila jsem se s obavami na Alice, ale ta už se usmívala.

„Nic ti neudělám čokle, Edwardovy to s potěšení přenechám,“ řekla a usmála se ještě víc. „Ale pokud chceš? Edwardovy by to nemusela zas až tak vadit. Jestli tě zabiji já nebo on, jaký je v tom rozdíl.“

Odkašlala jsem si. „pardon že ruším, ale jsou tu lidi. Nechte si to na jindy.“

Alice si povzdychla. „Škoda, bylo hezké přemýšlet o jeho smrti.“

„Mimochodem Bello, měla by ses důkladně vysprchovat. Nechceš přeci Edwarda večer naštvat do nepříčetnosti. Naštvalo by ho vědět s kým jsi dnes sama byla,“ řekla Alice.

„Jess, bude spát se mnou v pokoji, takže to nehrozí,“ odpověděla jsem jí.

„Na poslední chvíli si to její rodiče rozmyslely. Pojedou spát do hotelu.“

„Aha, tak to vše mění,“ řekla jsem nadšeně.

„Připrav si něco lepšího na sebe, má pro tebe menší překvapení. Neboj nic co hodně stojí.“ Řekla tajemně.

„To doufám, nebo ho sama bez pomoci roztrhám a spálím,“ pohrozila jsem.

„To by si snad neudělala,“ vyděsila se Alice.

„No možná by mi mohl pomoct Jack,“ řekla jsem a koukla se na Jacka, kterému se ta představa viditelně líbila.

„Nemysli si že ti to řeknu,“ prokoukla mně Alice.

„To sem ani nechtěla,“ ohradila jsem se.

„Ale chtěla,“ stála si za svým.

„Ach jo,“ vzdala jsem se.

„Měla bych jít Jessica se vrací,“ řekla zničehonic Alice. Podívala jsem se na parkoviště a opravdu viděla blížící se Jess.

„Tak ahoj, rozloučila jsem se s oběma a šla za Jess.

„No Bells, vypadá to že budu muset jet do hotelu. Hodiš mně tam?“ zeptala se mně.

„Do jakého?“ zeptala jsem se.

„The Montcalm,“ odpověděla mi.

„No jo táta se zase vytahuje,“ usmála jsem se. Tohle dělával často.

„Jedeme,“ zavelela Jess. Nastoupila jsem. Celou cestu do hotelu jsem si s Jess povídala. Měla jsem dobrou náladu, byla jsem sice trochu napjatá z toho překvapení, ale s Jess jsem se nenudila. K hotelu jsme dorazily dříve než jsem očekávala.

„Tak zítra,“ rozloučila se Jess a vystoupila.

„Ahoj,“ řekla jsem a když konečně vystoupila, bez ohlížení jsem vyjela domů. Před ním na mně čekal Jacob. Vystoupila jsem z auta.

„Co tu děláš,“ zeptala jsem se ho šokovaně.

„Potřeboval jsem tě vidět,“ přiznal se okamžitě.

„Jacku,“ zašeptala jsem. Snad to není to co si myslím. Už tak je vše pořádně zamotané.

„Promiň, vím že ti přidělávám starosti,“ omluvil se.

„To je dobrý, já jen že všechno je tak zamotané,“ řekla jsem mu popravdě.

„Taky se v ničem nevyznám, zvlášť ne v sobě. Mám hroznou potřebu tě před všemi chránit, ale zvlášť před ním,“ když tohle dořekl usmál se. „Hrozné že?“

„Jacku, vám vím co tím myslíš, ale já nejsem jako Bella, já si nebudu vybírat. Nemůžu s tebou trávit všechen čas, vím jak to s ní mělo dopadnout. Nechci se jako ona rozhodovat. Stejně by to dopadlo stejně. Nechci ani jednomu z vás ublížit, ale budu muset. Mám tě ráda jako kamaráda, nic víc Jacku. Jeho miluji, on je můj život. Ve skoro všech případech kamarádství kluka s holkou to skončí láskou. Já tohle nemůžu dopustit.“ Na nic jsem se již nezmohla, na takhle slova pro mě bylo těžké jen pomyslet, natož je říct nahlas. Začalo to čemu jsem musela zabránit, nebude to těžké jen pro něj, ale i pro mě. Já to musím zvládnout.

„Nemáme ani trochu soukromí,“ zavrčel Jack dívajíc se na strom u našeho domu. Vzhlédla jsem a uviděla chvilkový pohyb.

„Edwarde slez,“ řekla jsem. Seskočil ze stromu a ve vteřině byl u mě.

„Ahoj,“ pozdravil mně a sklonil se aby mně políbil.

„Ahoj,“ zašeptala jsem a přitáhla si ho blíž. V jediné chvilce jsem zapomněla na vše. Byly jsme jen on a já. Naše rty se na malý okamžik spojily. Jack nás ovšem hned na začátku vyrušil.

„Nech si to na jindy, chci s Bellou mluvit o samotě,“ zavrčel Jack.

Edwardovy se ozvalo z hrdla zavrčení. Znělo jako od naštvaného velkého zvířete. Propaloval Jacoba vražedným pohledem a já věděla co chce udělat. Už zase. Naštvaně jsem se otočila na patě a šla ke svému autu. Ani jsem se na ně nekoukala. V té chvíli mi bylo jedno jestli se pozabíjí nebo ne. Zajela jsem do garáže a vystoupila. Všechno na mně najednou dopadlo. Co když si ublíží. Ve spěchu jsem zavřela garáž a šla rychle před dům. V polovině cesty jsem zamrzla. Ozvalo se naštvané zavití a tlumený výkřik. Krve by se ve mně nedořezal. Věděla jsem komu ten výkřik patřil. Snažila jsem se na to nemyslet. Nemohl být přeci jeho. To ne. Nemohl patřit Edwardovy. Snažila jsem se normálně myslet. Moje tělo se začalo samovolně pohybovat. Neslo mně přímo před dům. Začala jsem utíkat. Zjevila se mi ta scéna. Edward s vyděšeným pohledem zíral do očí narudle hnědému vlku který na něj vrčel a chystal se ho rozcupovat. Doufala jsem že se nějak z toho sevření dostane a bude v bezpečí. Nebyla však možnost. Vlk přibližoval svou hlavu k té jeho a chystal se ho o ni připravit.

„Nech ho,“ vykřikla jsem a moje kolena se podlomila. Skácela jsem se na zem. A jako na povel se mi zpustil vodopád slz. Doufala jsem, že když uvidí co mi dělá, nechá toho. Těsně u mě se ozvalo tiché, lítostné zakňučení. Přes slzy jsem nic neviděla. Jinak jsem však vnímala dobře. Cítila jsem jak mně ledové ruky nadzvedly a někam se mnou běžely. Přežil, podařilo se mi ho zachránit. Už nemusím plakat. Nemusela jsem, ale stále jsem plakala. Jen pomyšlení že bych o něho přišla bylo hrozné.

Autor: MaiQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Upírem Proti Své Vůli 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře