Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Trust me - Prolog a 1. kapitola

Bella and Edward


Trust me - Prolog a 1. kapitolaTakže moje další povídka. Bella se stěhuje s rodiči do nového města. Má, ale menší problém, má ráda samotu, nerada se seznamuje a nedokáže jen tak někomu věřit a ukázat svoje city. Raději je za ledovou královnu. Na Edwarda jsme samozdřejmě nezapoměla. Bella má o něm jasnou představu. Povrchní frajírek který může mít každou, ale žádna mu není dost dobrá. Dokáže ji Edward přesvědčit, že takový není a získat si její důvěru? Svěří mu Bella svoje tajemství? Nejsem si jistá, jestli mám pokračovat tak prosím pište komenty. Tahle kapitola je kratší, ale ostatní budou delší:-D

Prolog

 

Nemám ráda stěhování. A hádejte co? Naši se rozhodli, že se budeme stěhovat. Horor. Stěhujeme se totiž do jiného města. Miniaturního městečka Forks, které má jenom 3 102 obyvatel. Což je oproti Port Angels ve kterém jsme do teď bydleli dost málo. Nemám ráda malé městečka. Všichni se tam znají. A co mi vlastně vadí na stěhování? Vždyť můžu potkat hodně nových fajn lidí, nové místa, nové možnosti. No mám takový problém se seznamováním.

Před devíti lety mi umřela babička. Byla to pro mě velká rána. Tehdy mi bylo asi osm. V té době jsem přišla o vlasy. Prostě mi vypadly a nechcou nějak mrchy už narůst. No a jak asi tušíte tohle je ten problém. V Port Angels mě všichni kámoši znali od mala a braly to jako moji součást, jenže teď to bude jiné. Nikdy nevím, jak se k tomu někdo postaví. Ano mám sice paruku, ale lidé si toho stejně později všimnou. Nikdy jsem se nelitovala a nechci aby mě litovali ostatní. Jenže ono mi to nějak nevychází. Snažím se nad tím nepřemýšlet, ale moc mi to nejde. Proto jsem nejraději sama. Jasně, že mám kámoše, ale často potřebuju být sama jen tak s knížkou nebo mp3. Poslední dobou jsme na hudbě závislá. Je pro mě jako droga. Neusnu bez ní, poslouchám u učení, u čtení, no prostě pořád.

„Tak jsme tady.“ Charlie, můj otec, zastavil.

Podívala jsem se okna. Před námi stál malý domeček.

Omg, to bude ještě hóóódně zajímavé.

 

 

1. kapitola – Nový Domov

 

Domeček není tak malý, jak vypadá. Dole je kuchyň, jídelna, obývák a něco jako malá komora nebo sklep, záleží na vás, jak chcete. V prvním patře byla koupelna a tři pokoje. Z prvního bude ložnice, druhého bude knihovnička a třetí bude můj. No ony možná budou moje oba, protože rodiče moc knih nemají a čtení je nebaví.

„Bell“ zavolala na mě mamka „pojď nám pomoct s krabicemi.“

„Už jdu mami.“

Teď mi to došlo já jsem se vám ani nepředstavila. Jasem Isabella Swan. Je mi sedmnáct a nastupuju do druháku.. Musíme dát všechny krabice a věci do garáže. Dneska a zítra budeme malovat a potom si konečně můžu zařídit svůj pokoj. Barvu do pokoje jsem si už vybrala v Port Angeles. Líbila se mi krvavě červená a černá. Já vím červená je agresivní barva, ale mě uklidňuje.

„Páni těch krabic ale je.“

„Tak tam tak nestůj a pojď nám pomoct.“

Že já jsem se tak hnala dolů. No jo, mých krabic je hodně. Mám tam knížky, plyšáky a další blbiny. Plyšáků mám hodně. Já vím, možná je to trochu úchylné, ale mám je ráda. Radši je nebudu vyjmenovávat protože jich je vážně dost. Konečně poslední krabice.

„Už mám ty krabice hotové mami. S čím chceš pomoct?“

„No, já ti teď jdu malovat pokoj. Jsou tři hodiny odpoledne, takže bys mohla jít nakoupit a potom něco udělat na oběd.“

„Ok“

Už mám řidičák, takže jsme si vzala auto a vyjela. V tomhle malém městě nebyl problém najít obchod. Celé městečko má jenom malé náměstíčko s pár obchody.

Nakoupila jsem to nedůležití a jela domů. Vaření mě šíleně baví. Vařím častěji než máma. Dneska jsem se rozhodla pro těstoviny se sýrovou omáčkou. Je to fakt výborné. Našla jsem ten recept s holka na internetu a zkusily jsme si ho udělat. Povedl se a já jsem si ho zamilovala.

 

Konečně večer a tenhle šílený den za mnou. Ležím v posteli a snažím se usnout. Můj pokoj je už opravdu krásný. Tvoří ho namalované stěny a jedna podstel uprostřed. Samozřejmě ještě není hotový. Zítra ještě jednou přemaluju stěny a odpoledne, kdy to už snad uschne si tady budu stěhovat věci. Můj druhý pokoj, no jo trochu jsme si ho přivlastnila, bude světlý. Trochu rozdíl, že? Bílé stěny, světle modrý nábytek a takový ten pytel na sezení. U jedné stěny bude houpací síť. Já vím jsem cvok, ale dobře se v ní relaxuje.

 

„Bellinko vstávej.“

Ale né, to už je ráno? Vůbec se mi nechce stávat. Takovéhle probuzení nenávidím. Bellinko. Nemám ráda, když mi takhle někdo říká. Je to jak na malé dítě.

Taťka stojí nade mnou a usmívá se.

„Ach jo. Kolik je hodin?“

„Asi sedm.“

Sedm?? On se fakt zbláznil.

„No jo, už vstávám.“

„Přijď pak dolů.“

„Jasně tati.“

Možná bych ještě mohla spát.

Ale ne, stejně by mě zase vzbudily a takhle alespoň stihnu dodělat dneska celý pokoj. Můžu vás ale ujistit, že příště dřív než v devět nevstávám. Nechápu lidi, kteří spí do dvanácti, ale vstávat v šest taky není pro mě.

Oblečení mám ještě v krabicích a pytlích dole.

„Dobré ráno.“

„Dobré zlatíčko“ odpoví mi mamka z kuchyně.

Sednu si na gauč v obývaku a jdu hledat v pytli nějaké oblečení.

„Bello, můžu tě z někým seznámit?“

„S kým tati, vždyť jsme teprve včera přijeli.Ty už někoho znáš?“

„Samozřejmě a ne tak ledajakého, Mary pojď sem.“

Mary? Zajímavé jméno.

Do pokoje ale nevejde člověk, nýbrž krásná fenka bernského salašnického psa. Hned jak mě uvidí tak přiběhne ke mně a začne mě olizovat.

„Ahoj Mary.“

„Ta je tvoje. Našli ji na ulici, srazilo ji auto. Nikdo se o ni nepřihlásil, tak ji dali do útulku.“ Oznamuje mi mamka, která mezitím vejde do pokoje.

„Já mám psa?! Děkujuuuuuuuu.“

Rozběhnu se k mamce a málem skončíme na zemi.

„Můžu se s ní jít projít?“

„Ano, ale nechoďte nikam daleko, ještě to rady neznáš.“

„Nebojte.“

Rychle si najdu ryfle, triko a mikinu. Pořád tomu nemůžu uvěřit.

Já mám psa. Po tolika letech se mi moje přání splnilo.

 

2. Kapitola

Shrnutí mých povídek

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Trust me - Prolog a 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!