Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Trust me - 7. kapitola

dedebreaking


Trust me - 7. kapitolatakže další dílek, snad se vás zase nezklamu:-(, to bych nerada, hezké čtení a nechte koment pls, věnováno těm co nechali koment, hlavně: Fiddi, Sandře, NikkiR a mircsii že neváhal se svou reakcí mircsii: díky za upřímnoust, cením si toho a teším se na další stejně upřímné komenty, doufám, že už budou snad kladnější, protože už se ti to bude líbit a nezahodíš tuhle povídku hned po prvním nesouhlasu, to mě trochu rozladilo, ale těší mě že jsi se pak k tomu vrátila díky i všem ostatním, už jsme se rozepsala minule, takže to snad stačí:-D

7. kapitola – Bolestné zjištění a odhodlání k pomoci

 

Alice

 

Necítila jsem se dobře. Já vím, že to u upíra asi nejde, ale je to tak.

„Půjdu se projít vrátím se před školou, lásko.“ Řekla jsem Jasperovi a vyskočila z okna.

Zřejmě vycítil moji zmatenost a ani nechtěl jít se mnou. 

Běžela jsem daleko. Nechtěla jsem, aby měl Edward možnost poslouchat moje myšlenky. Doběhla jsem k menší skále a tam si sedla na kámen. Nemusíme sedět, ale to zvyk.

Nepřemýšlela jsem nad ničím. Snažila jsem si všechny myšlenky z hlavy vytěsnit.

A pak to přišlo. Měla jsem vizi.

 

Nějaká dívka sebou neklidně házela ve spaní a potom se prudce posadila. Celá se třásla a vzlykala.

„Prosím, už ne.“ Zašeptala.

Poté jí začaly otřásat vzlyky.

 

Viděla jsem jak ta dívka trpí. A ještě něco ta dívka neměla vlasy. Ale kdo je ta dívka?

Přehrávala jsem si vizi pořád dokola.

A potom mi to došlo.

Zaměřila jsem se na její obličej.

Byla to Bella, moje nová spolužačka Bella Swan.

Nikdy jsem si ničeho takového na Belle nevšimla. Nepoznali jsme, že má paruku, maskovala to dobře. Ale bolelo mě, jak jsem ji viděla.

Potom přišla další vize.

 

Bella a Edward seděli u Belly v pokoji.  

„Edwarde, já si nemyslím, že je to dobrý nápad. Neměl by jsi tady být se mnou. Máš svoji rodinu a zájmy. Já ti nebudu v tom bránit. Sepíšeme otázky a potom si je vyměníme, vyplníme a vrátíme. Bude to tak nejlepší.“

„Ale Bello, já s tebou budu rád. Chci abychom se o tom bavili. Emmett a ostatní budou rádi, když nebudu doma a Esme se taky nebude zlobit.“

„Edwarde, prosím ne, není to správné.“

„Proč?“

„Nemůžeš marnit čas se mnou.“

„Ale já chci být s tebou, není to marnění mého času.“

„Je, není to ode mě správné.“

„S takovou nulou jako jsem já se lidé jako ty nebaví. Byla jsem, jsem a budu vždy jen nic.“ Dodala potichu, že by to slyšel jen upír, pro sebe.

„Měl by jsi jít. Až to budeš mít tak se domluvíme na výměně.“

 

Rozeběhla jsem se domů. Musím Edwardovi dnešní návštěvu Belly rozmluvit. Nechci, aby se ta druhá vize stala. Za Bellou půjdu já. Běžela jsem chvíli, když mě zasáhla další vize.

 

Bella, já a Carlisle stojíme na louce. Bella objímá mě a potom Carlisla.

„Děkuji vám. Moc vám děkuji. Ani nevíte, co t pro mě znamená.“

„Ale budeš muset svoje rodiče opustit Bello. Už to, že můžeš být v jejich blízkosti je neuvěřitelné.“

„Já vím, ale to je pro nás nejdůležitější, maminka se už nemusí trápit a jednou bych z domu stejně odešla.“   

 

Bella se stane upírkou. Bude chtít bát upírkou. A bude mít zase vlasy. To bude super. Musím jí v tom pomoct. Musím jí nenápadně naznačit co jsme a potom ji ukázat tuhle možnost. Hlavně je ale důležité skrýt to před Edwardem.

Zase jsem se rozeběhla. Doufám, že mě Edward neslyšel.

„Edwarde.“ zavolala jsem po tom co jsem vešla.

„Alice.“

„Máme problém.“

Ukázala jsem mu tu druhou vizi.

A promluvila v myšlenkách.

 

Místo tebe půjdu já.

 

Vyčetla jsem z jeho výrazu nesouhlas.

 

Bude to lepší, můžu zjistit proč nechce, aby jste se spolu bavili a tak ti pomoct.

 

Pořád nesouhlasil.

 

Jak myslíš poděl si svoji šanci mi je to jedno já mám Jaspera.

 

Zaváhal a objevili se mu na tváři pochybnosti.

 

Já jsem to věděla. Neboj všechno ti řeknu.

 

Zase ten nesouhlas.

 

Bude to tak lepší.

 

Nakonec to musel uznat a navíc já vždy vyhraji.

 

Zavrčel na mě.

Samozřejmě si poslechl i to poslední, jeho problém.

Vyplázla jsem na něj jazyk a to ho naštvalo ještě více. Jasper to už nevydržel a šel se postavit vedle mně, aby mě mohl v případě nutnosti chránit. Miluje mě stejně jako já jeho. Jeden bez druhého nemůžeme být. Jeden den bez něj je pro mě věčnost.

Edward se znechuceně zatvářil a odběhl někam ven. Nenáviděl tyhle myšlenky.

„Co se stalo?“

„Nic lásko, jen se mu nelíbí, že mám zase pravdu.“ Políbila jsem ho.

„Myslím, že vím, kde by jsme mohli pokračovat.“

„To asi nepůjde. Za chvíli musíš jít o školy a já něco zařídit.“

Zatvářil se ublíženě.

„Příště ti to vynahradím.“

„Dobře a nezapomeň, že upíři nezapomínají.“

Všichni odešli do školy a Esme odjela něco koupit. Šla jsem za Carlislem. Chci si s ním promluvit o Bellině nemoci. Doufám, že to není rakovina nebo něco podobného.

 

 

Bella          

 

Probudila jsem se z toho hnusného snu. Celá jsem se klepala.

Ten sen byl tak skutečný. Proč by se on tak dokonalý měl zahazovat se mnou takovou nulou. Dneska mu to řeknu. Nepotřebuje být s někým, jako jsem já. A já to alespoň můžu udržet v tajnosti.

Bylo okolo šesté hodiny ráno. Zapnula jsem notebook a pročítala si e-maily od kamarádek. Psaly mi co je nového a podobně. Přemlouvali mě, abych přijela. Přijela bych rády, ale když mám čtyřicítky tak to moc nejde. Musím dneska zajít k doktorovi. Samoléčení mi nějak nevychází.  

Vyjela jsem po snídani. Mamka jela poprvé do práce, takže jsem jí nedovolila jít se mnou. Doktor Cullen mi řekl, že mám zápal plic a měla bych raději zůstat v nemocnici, ale přemluvila jsem ho, že se o mě doma bude mamka starat. Nakonec mi to tedy povolil. Nechtěla jsem v nemocnici zůstat a ukazovat všem jak na tom jsem.

Doma mě čekalo překvapení v podobě Alice, která přijela asi pět minut po mě. Nešla do školy, protože ji nebylo dobře, ale rozhodla se ke mně stavit. Povídali jsem si a potom se dívali na Sedmé nebe, které dávali v televizi.

Potom mi Alice vyprávěla o sourozencích. Z vyprávění jsem měla nejraději Emmetta. Zvláště po té historce o sázce. Když prohrál sázku s Edwardem, tak potom musel jít do školy jako holka. V sukni vycpanýma prsama, namalovaný a s parukou a opravdu ta šel. Nečekala bych to většina kluků by se s toho snažila vymluvit ale on šel. Přála jsem si ho vidět, mohla to být docela sranda.

Když přišla Alice, přísahala jsem, že se s ní nebudu moc kamarádit. Nešlo to. Za tak malou chvíli mi přirostla k srdci a nemohla jsem s tím nic dělat, když jsem chtěla.

Musím doufat, že jí nebude vadit moje tajemství a bude se se mnou bavit i potom. Budu se s tím muset poprat. Vždyť to byl jen sen, který s snad nenaplní. Snad. Doufám. Přeji si to.   

Shrnutí mých povídek

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Trust me - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!