Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Třináctka - 5. kapitola

Cullenovy po bitvě


Třináctka - 5. kapitolaPo dlouhé době je tady další kapitola. Takové seznámení s většinou rodiny.

Nemohla tomu uvěřit. Všechno bylo tak... V její tlumené mysli nenacházela vhodná slova, snad jen krása. Jen pár centimetrů za dveřmi se zastavila a s lehce pozvednutým pravým koutkem úst hleděla před sebe. Nikdy neviděla nic krásnějšího; při tom pohledu jakoby zapomněla na svou bolest a žízeň s ní spojenou.

Moc se jí líbilo zlatavé světlo, nebylo jako to oslnivé ze zářivek v její cele. Všechno bylo jiné a tady se cítila bezpečně.

„Nevím, co mám říct,“ přiznala ostýchavě a lehce proviněna pohlédla na Edwarda. Jen se na ni pousmál.

„Pojď, představím tě ostatním z rodiny.“ S těmi slovy ji lehce postrčil směrem dopředu, protože si byl jistý, že sama od sebe by se k těm krokům nikdy neodhodlala. Byla zvláštní.

„Rodina. Musí to být krásné,“ uniklo Třináctce úst. Ta slova byla řečena smutný zasněným tónem. Na okamžik si představila, že by i ona měla rodinu nebo alespoň někoho, kdo by ji miloval.

„Je,“ zašeptal k ní a oba vešli do obývacího pokoje, kde už seděla část jeho rodiny.

Dech Třináctky se zrychlil, ač to nepotřebovala, ale nemohla jinak. Cítila se víc než zmatená, když před sebou viděla několik nadpozemsky krásných bytostí s přívětivým výrazem na tvářích, s úsměvy věnované jí. Nevěděla, jak se má v jejich přítomnosti chovat. Ji nikdy nikdo neměl rád, ale oni... Byla zmatená.

Edward už chtěl promluvit a představit ji, ale jedna z jeho sester mu k tomu nedala možnost. Svou téměř přirozenou rychlostí se objevila před Třináctkou, postavila se na špičky, aby ji při své výšce mohla přátelsky obejmout. Kdyby neměla dostatečně rychlé reflexy, jediné, co by objaly, by byl vzduch a prázdný prostor, ze kterého Třináctka při tom pro ni nečekaném pohybu utekla. Teď se krčila v rohu místnosti, který ji alespoň vzdáleně poskytl pocit bezpečí, který tak náhle ztratila.

Byla ještě zmatenější než před pár okamžiky. Byla přesvědčená, že by ji nikdy z nich nejspíše neublížil, že on – Edward by jim to nedovolil; v tom mu věřila. Ptala se sama sebe, proč se tak vylekala, proč zbaběle utekla?

Neměla to dělat, teď je zklamala, chtěli jí pomoct a ono jim to nedovolila. Zklamala i sebe a neodvažovala se vzhlédnout, ani promluvit. A do toho ještě ta bolest v krku...

„Já se omlouvám. Nechtěla jsem ji vyděsit. Jen jsem chtěla být milá,“ promluvila omluvně upírka k Edwardovi, který ji místo odpovědi jen přikývl. Chápal to.

Upír pomalým tichým krokem došel ke Třináctce a poklekl k ní na koberec. Nechával mezi nimi dostatečnou mezeru, aby si mohl být jistý, že jí tím nezpůsobí nepříjemný pocit útlaku. Z nějakého důvodu by nesnesl, aby se cítila špatně. A připadala mu, i přes její, sice poněkud oslabenou, ale přesto upíří podstatu, tak křehká a zranitelná. Jako porcelánová panenka.

Chtěl ji oslovit, ale až pootevřel ústa, opět je zavřel. Připadalo mu divné oslovit ji Třináctko, oslovit ji jako číslo. Přišlo mu to pro ni nějakým způsobem ponižující, ale jak by ji měl oslovit jinak? Když mu nebyla schopna říct své jméno, když tvrdila, že ani žádné nemá... že jí nepřísluší.

„Třináctko, jsi v bezpečí. Nikdo ti nechce ublížit,“ začal opatrně.

„Já vím. Nechtěla jsem, ale... ale lekla jsem se – asi... Nevím, jsem zmatená. Omlouvám se,“ soukala ze sebe bezradným hlasem.

„Nic se nestalo, zlatíčko. Pojď, posadíme se. Tady jsi v bezpečí, nikdo ti neublíží,“ řekla mateřsky upírka, jejíž vlasy ve světle pokoje házely karamelové odlesky. Pomalým krokem; nechávala si záležet na tom, aby Třináctka mohla sledovat každý její pohyb, a kdyby jí něco bylo nepříjemné, mohla včas přiměřeně zareagovat; se přibližovala ke hromádce neštěstí, která se krčila v rohu místnosti. Opatrně ji vzala za ruku, a když Třináctka neucukla, lehce jí pomohla na nohy, následně ji doprovodila ke křeslu, kde se s poněkud nezvykle překvapeným výrazem ve tváři usadila. Sama si sedla naproti ní.

S počátku byl jejich rozhovor nejistý a Třináctka byla nervózní. Pořád se ošívala a přitom pro její druh to bylo nepřirozené. Ale bylo to pochopitelné, stále se bála. Zažila mnoho nepříjemných věci, na které nejspíše nikdy nezapomene. Pomalu těm, kteří seděli naproti ní – Edward, Rosalie, Esme, Jasper a Alice, jak se jí představili – začínala věřit. Ale kdesi hluboko v mysli byly pochybnosti. Proč by to opět nemohl být jeden z těch jejich testů?

Zatím se Třináctka rozhodla vyčkat, pokusit o útěk se může případně pokusit později.

A tak poslouchala Esmein příjemný mateřský hlas, jak jí povídala o upírech – ona si myslela, že bude pro Třináctku příjemnější říct jí první „jiné“ věci, než z ní začnou informace o jejím původu, kde žila, proč je tak slabá... Řekne jim to, až jim bude věřit, až to sama uzná za vhodné. Nikdy z přítomných upírů na ni v tomhle směru nechtěl tlačit, protože na Třináctce bylo očividné, že by to nejspíš nezvládla.

Třináctka se snažila přijmout ty věci o jejím druhu – o upírech. Snažila se vstřebat tu rádoby nevýznamnou okolnost, že ona je upír, a pochopit, že být upír, nemusí znamenat být zrůda ničící lidské životy. Pít krev... lidskou nebo zvířecí. Obojí jí připadalo nechutné a při vzpomínce na to, co udělala, se jí zhoupl její, pravděpodobně mrtvý, žaludek. Ta tekutina jí chutnala, alespoň tedy na chvíli – dokud nevyšla opět ven.

Upír, které není schopen v sobě udržet potravu – směšné? Spíše ubohé, stejně tak jako ona vždy byla a vždy bude. Je nic, to se nezmění, protože, i přestože má být silná a rychlá, k čemu jí to je, když ona prostě není. Stále zůstává ničím, její mysl nehodlala přijmout ani tu myšlenku, že by byla „někdo“. Slabá nicka, která se nedokáže ani najíst. Je ubohá.

Poslouchala dál o tom, jak se její kůže třpytí na slunečních paprscích, o jejích dokonalých / nedokonalých smyslech. Sem tam přikývla, že chápe a rozumí.

A všechno probíhalo v rámci možností skvěle, dokud nepromluvila černovlasá upírka a tím si zajistila plnou pozornost Třináctky.

„Pojď, ukážu ti tvůj pokoj,“ řekla Alice a pomalým pohybem se zvedla z pohovky – nechtěla ji vylekat... Opět.

Třináctka se na ni podívala, jako by ji spatřila poprvé. Alice jí stále někoho připomínala, ale nevzpomněla si... Nebo nakonec ano?

„Subjekt jedna nula tři. Od listopadu roku devatenáct set deset nezvěstná,“ uniklo Třináctce z úst, která si hned na to zakryla zmateně rukou. Co to právě řekla?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Třináctka - 5. kapitola:

 1
16.07.2011 [11:35]

Shellbywow uzasne ja chcem dalisíí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Lola
28.06.2011 [16:50]

Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl!Další díl! Další díl! Další díl! Další díl!Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! Další díl! prosííím Emoticon a rychle Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon jinak super! Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!