Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé - 3. kapitola

11.09.2010 (08:45) • Kajushqa1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4236×

Jasper

Musím přiznat, že se holkám ten večírek povedl, ovšem mě teď čekal měsíc hrůzy v podobě sloužení Alici. Když jsem ji tam na tom večírku viděl ležící na podlaze a vzlykající, přišlo mi jí líto. Nejsem zas tak bezcitný, každopádně, ten kluk zahrál svou roli výborně. Za sto dolarů udělá dnešní mládež zřejmě všechno, pak už stačilo jen chvíli počkat a zahrát si na zachránce. Vyšlo to podle plánu a Alice mi byla opravdu vděčná. Byl jsem si jist, že to nebude trvat dlouho a dostanu ji do postele, čímž vyhraju sázku. Co jsem zjistil, tak Emmett a Edward s Rosalie a Bellou moc nepokročili. Teď jsem se ale musel obléct do toho, co mi připravila Alice a jít jí sloužit.

Alice se zprvu chovala fakt hrozně, ale když jsem ji už podruhé zachránil před nějakým klukem, začala se chovat lépe. Byl jsem pořád s ní, což posloužilo mému záměru vyhrát sázku. Jedno odpoledne jsem uklízel její pokoj a ona si četla nějaký časopis. Šel jsem k ní a ona to hned zaregistrovala. Dala pryč časopis, ale zavřela oči. Kvůli Bellinu štítu jsem nevěděl, co má zrovna za emoce a to mě štvalo. Sklonil jsem se nad ni a ona otevřela oči.

„Jsi v pořádku?“ zeptal jsem se jí mile.

Jenom zavrtěla hlavou a zase zavřela oči. Teď byla moje chvíle, políbil jsem ji na rty, ona mi polibky oplácela. V těch polibcích jsem se ztrácel, sakra, doufám, že jsem se do ní nezamiloval. Pak si ale asi uvědomila co dělá, zvedla se, zavolala do školy pár lidem, že mají vyhlásit, že v osm se u Cullenových koná párty a odešla dolů za Emmettem a Rosalie.

Emmett

Rosalie mě včera dost překvapila, když se najednou odtrhla od našeho společného polibku. Už jsem měl pocit, že jsem ji dostal, jenže pak za mnou zabouchla dveře. Každopádně jsem aspoň něco věděl, že po mně touží. Rozhodl jsem se toho využít, a tak jsem se teď snažil držet v její blízkosti. To nebylo zas tak těžké, když jsem s ní měl většinu hodin. První den, kdy jsem musel jíst lidské jídlo, byl nejhorší, Rosalie se hrozně pochechtávala. Po dvou týdnech to ale bylo už lepší a já si na to lidské jídlo aspoň trochu zvykl. S Rosalie jsem se bavil čím dál víc a začínal jsem se zabývat otázkou, jestli ta sázka byla dobrý nápad. Jedno odpoledne jsem měl oběd doma, protože svítilo slunko a na lovu jsme už byli. Jasper někde vykonával Aliciny příkazy a Edward s Bellou zase hráli nějakou tu svou hru. Rosalie se zlověstně usmívala a dala mi první chod lidského jídla.

„Tak, Emmette, dneska to bude obzvlášť chutné, tak si to užij,“ řekla a usmívala se, jakoby právě vyhrála v loterii.

„Pro tebe všechno, krásko,“ řekl jsem jí na oplátku, abych ji naštval. Nesnášela, když jí někdo říkal jinak než jménem.

„Radši už jez,“ odsekla.

Usmál jsem se na ni a začal jíst to, čemu lidé říkají jídlo. Po každém mém soustu se usmívala čím dál víc, a tak jsem po ní, když to nečekala, vychrstl polívku.

„Ty parchante,“ vyjekla a už brala další jídlo a rozmazala mi ho po vlasech.

Strhla se z toho bitva a my se po chvíli oba smáli. Rosalie po mně hodila ještě naposledy a pak na mě spadla. Měla obličej těsně u mého a já neodolal a políbil ji. Ona mi polibky oplácela a tentokrát se neodtrhla. Líbali jsme se snad pět minut, když si nad námi někdo odkašlal. Ten někdo byla Alice.

„Rosalie, až si to tady vyřídíš, myslím, že bys měla vědět, že večer pořádáme párty a tenhle nepořádek nám hosty nepřiláká, takže to ukliď.“

„Proč si neřekneš svému sluhovi Jazzovi?“ zeptala se jí otráveně Rosalie a slezla ze mě.

„Jo, jasně, máš pravdu,“ řekla Alice trochu váhavě.

„Děje se něco, Al?“ zeptala se Rosalie.

„Ne, vůbec nic, co by se mělo dít?“ řekla Alice moc horlivě na to, aby to byla pravda.

„Jak myslíš,“ řekla Rosalie a zavolala místo ní Jaspera.

Když pak Jasper uklízel upíří rychlostí jídelnu, usmála se na mě a odešla se připravit na párty spolu s Alicí.

Edward

Poslední dva týdny jsem musel kvůli té hloupé sázce trčet doma, ale mělo to i svoje výhody, mohl jsem se líp soustředit na svůj plán a to, jak dostat Bellu do postele. Nakonec se z toho ale spíš vyklubala hra, Bella si se mnou vždycky jen hrála, takže jsem ani neměl možnost ji políbit.

Šel jsem za Bellou do jejího pokoje, protože jsem měl plán. Koneckonců je to přece jenom holka, stačí jí říct, že ji mám rád a ona hned změkne, samozřejmě to nebudu myslet vážně. Když jsem dorazil do jejího pokoje, nikde nebyla.

„Bello?“ zašeptal jsem.

Nepřišla žádná odpověď. Asi někam šla, pomyslel jsem si, už jsem odcházel zpátky ke dveřím, ale najednou jsem za sebou uslyšel pohyb, otočil jsem se a tam stála Bella jen ve spodním prádle. Polkl jsem. Ne, tohle už nezvládnu, hned jsem byl u ní a políbil ji. Bella se tentokrát neodtrhla. Možná jsme postoupili do dalšího levelu, kdy se se mnou bude líbat a pak se odtrhne. No, aspoň, že nějaký pokrok. Bella se ovšem neodtrhla a já začínal mít dojem, že vyhrávám, jenže pak do Bellina pokoje přišly Alice a Rosalie. Bella se ode mě odtrhla a vytlačila mě ze dveří. Sešel jsem dolů a tam mi kluci řekli, že za dvě hodiny bude párty. V jejich myšlenkách ale byly jen Rosalie a Alice a oni o nich nepřemýšleli jako o sázce, ale jako o holce, se kterou by mohli chodit. Tak to ne.

„Kluci, až bude večírek, dáme si schůzi v pokoji u Jaspera a já vám vysvětlím, na čem jsme se domluvili před třemi týdny,“ řekl jsem a oni si hned vzpomněli na sázku. Povzdechl jsem si a šel se připravit na večírek.

Alice

Večírek už byl v plném proudu a já se rozhodla zajít za Jasperem a promluvit si s ním. Když jsem byla u jeho pokoje, zaslechla jsem Edwarda mluvit.

„Kluci, už je skoro máte, tak si to nezkazte, nezapomeňte, že to je jen sázka. Jaspere, Alice tě bere jako svého ochránce, nebude těžké ji svést.“ Jakmile to řekl, svezla jsem se na zem.

Přes hlasitou hudbu nebylo slyšet moje vzlykání, ale Bella a Rosalie mě našly.

„Alice, co se stalo?“ zeptala se mě Bella.

Já jen bezmocně ukázala ke dveřím a ony se zaposlouchaly. Každá z nich si něco vyposlechla o sobě. Bella a Rosalie se v tu chvíli tvářily jako bohyně pomsty. Vzaly mě za ruku a vytáhly mě do stoje.

„Teď nás poslouchej, Alice,“ řekla Bella odhodlaným hlasem.

„Potichu půjdeme do garáže a odjedeme pryč, Rosalie napíše teď rychle něco našim, o věci se neboj, nakoupíme nové.“

Jenom jsem přikývla a šla s nimi do garáže. Rosalie ještě po cestě napsala dopis našim a dala jim ho na postel v jejich ložnici.

Rosalie

Měla jsem na Emmetta takový vztek. Vzala jsem ještě tři další papíry, napsala na ně, že sázku prohráli a položila na jejich teď už zmačkaná auta. Ta auta byla zmačkaná do krychličky. Takový jsme na ně měly já a Bella vztek. Alice to nedokázala, došlo mi, že se do Jaspera zamilovala, a to byl hlavní důvod, proč jsme odjížděly. Nasedly jsme do Bellina auta a rozjely se směr letiště, věděly jsme moc dobře, kam jet. Na letišti vše proběhlo hladce a my jsme byly po několika hodinách na místě. V půjčovně aut jsme si vypůjčily vcelku moderní mercedes a vyjely jsme. Alice ležela na zadním sedadle stočená do klubíčka, Bella řídila, já seděla na místě spolujezdce a vytáčela telefonní číslo naší dobré kamarádky.

„Ahoj Jane,“ řekla jsem, když mi to po dvou zazvoněních zvedla.

„Ahoj Rose, jak je?“

„Nic moc, Jane. Chci se zeptat, můžeme u vás nějaký čas zůstat?“

„Samozřejmě, že můžete, Rose. A to je to tak zlé?“

Podívala jsem se na Alici stočenou do klubíčka a stále vzlykající. Stále dívající se na Alici, jsem Jane odpověděla.

„Ano, myslím, že ano.“

Autor: Kajushqa1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé - 3. kapitola: