Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Trable s dvojníkem - 12. kapitola - Bella s Blackem spřádá plány: Kéž už by byl Edward s námi!

03.07.2011 (19:45) • Hanetka • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1781×

Londýn, Grimmauldovo náměstí 12

„Co jste zač? A žádné historky o turistech z Ameriky nechci slyšet. Ty,“ ukázal Sirius hůlkou na Bellu, „něco víš o Cedrikovi. A ty,“ přesunul špičku hůlky na Jakea, „nejsi žádný pes. Ani vlk. Hagrida jste možná ošidili, ale myslíte, že převezete zvěromága? Cítím z tebe člověka na sto honů.“

Bella na něj zírala a chvíli nebyla schopná slova. „Budeš si myslet, že jsem blázen, a nakonec skončím u Munga vedle Edwarda,“ povzdechla si. Ale pak se rozhodla, že nemá co ztratit. Jestli ji zavřou do kouzelnického blázince, alespoň tam budou spolu.

„Je to na delší vyprávění,“ zkusila to ještě oddálit. Sirius jen mlčky pokynul do chodby a všichni tři se přesunuli do obývacího pokoje s krbem. Bellin kufr zůstal stát v zádveří.

Bella se usadila v křesle, na které jí Sirius ukázal, a začala ze sebe soukat celou tu zamotanou historii. Seděl naproti ní, tvářil se zaujatě a pozorně poslouchal. Když skončila, odkašlal si.

„Takže, abych to shrnul. Opravdu jsi z Ameriky. Tohle,“ ukázal na tele vedle krbu, „ je Indián, který se geneticky dokáže měnit ve vlka a nepotřebuje k tomu magii. Tvůj přítel je upír, který drží bezlidskou dietu. A něco, možná blesk, ho přenesl sem k nám a všichni si myslí, že je to Cedrik. A protože vůbec nezná náš svět, je zmatený a šoupli ho ke Svatému Mungovi, protože si myslí, že ztratil paměť. A ty jsi náhodou našla nějakou hůlku a zjistila jsi, že umíš kouzlit. A náš svět znáš z knížek.“ Odmlčel se a zdálo se, že se to snaží strávit.

„Já vím,“ ozvala se Bella nesměle, „že to zní nejspíš neuvěřitelně, ale…“

„Jediné, co se mi zdá neuvěřitelné, je fakt, že o nás někdo napsal nějaké knížky,“ vrtěl hlavou Sirius. „To ostatní… no, je to zvláštní, ale celkem dobře možné. Jenže co chceš dělat?“

„Uměla jsem otevřít portál, který mě dostal sem,“ pokrčila rameny Bella. „Jen se potřebuju dostat k Edwardovi a otevřít ho znovu. Nic víc.“

„Bojím se, že to nebude tak jednoduché,“ zamyslel se Sirius. „U Munga je to zabezpečené proti takovýmhle kouzlům, aby odtamtud neutíkali pacienti. A Cedrika – nebo Edwarda - odtamtud hned tak nepustí… a jestli ano, vydají ho nejspíš rodičům. Myslím, že by bylo dobré toho tvého upíra přesvědčit, aby se vydával za Cedrika, jinak se odtamtud nedostane. A pak uvidíme.“

„Jenže jak mu to dám vědět?“ starala se Bella. „Pustí mě za ním na návštěvu?“

„Asi ne,“ zamyslel se Sirius. „Od té doby, co tam někdo propašoval to Ďáblovo osidlo, co uškrtilo pacienta, jsou tam hrozně přísní. A poslat sovu… těmhle pacientům se kontroluje pošta,“ skousl si ret.

„No…“ zaváhala Bella. „Máme ještě jeden problém. Edward dost dlouho nebyl na… lovu. Jestli mu tam nějak nedopravíme brzy krev…  Možná brzy najdou nějakého pacienta ne uškrceného, ale vysátého…“ snažila se nevšímat si Jakea, který u krbu tlumeně vrčel.

„Proč se nepřemění?“ zaujalo Siria, že ten Indián pořád ještě vězí ve vlčí kůži.

„Protože je nahatej,“ vyprskla Bella. „Oblečení má v mém kufru.“

„Běžte se ubytovat,“ pobídl je Sirius. „Pošlu Kráturu, aby vám přinesl kufr.“ Najednou se zarazil. „Krátura… Krátura může k Mungovi! Pro domácí skřítky platí jiná magie! Ten se tam dostane!“

„A krev?“ optala se Bella.

„Kousek dál v ulici je řeznictví. Určitě budou mít krev na prejt. Skočím tam, než se usadíte, a zařídím, aby to Krátura v pořádku doručil. Hele, napadlo mě,“ dodal ještě, „že bys mu mohla napsat dopis a všechno mu v něm vysvětlit. Zná tvůj rukopis? Tak to bude možná účinnější než Kráturovy rady.“

Bella měla najednou pocit, jako když se vznáší. Takovou úlevu cítila naposled, když jí po návratu z Volterry Edward řekl, že už od ní nikdy neodejde.

Nahoře v patře vyhodila Jakea, který se cpal k ní do pokoje, ať si najde vlastní doupě, vytáhla z kufru jeho oblečení a mrskla ho za ním. Honem se usadila u stolu s kusem papíru a nedůvěřivě prozkoumala brk a lahvičku inkoustu, co odkudsi vyčaroval Sirius. Tímhle mám psát? pomyslela si zděšeně. To tedy nevím, jak to dopadne. Namočila pero do inkoustu, ukápla hned do záhlaví dvě kaňky a začala:

Můj drahý Edwarde,

vím, že nejspíš musíš být dost zmatený, ale prosím Tě, abys otevřel svou mysl a dobře si zapamatoval, co Ti teď napíšu.

Když jsi neprozřetelně poslechl Emmetta a v bouřce ses vydal na střechu spravovat satelit, udeřil blesk, který nejspíš narušil časoprostorové kontinuum a prohodil Tebe a osobu, která je Tvým dvojníkem, v jejich realitách. Ocitl ses tak ve světě, o kterém jsem si až donedávna myslela, že existuje jen ve fantazii jedné britské spisovatelky, potažmo ve filmu. A u mě v křesle se zjevil duch chlapce, který je Ti neuvěřitelně podobný.

Nechci se dlouze rozepisovat, ale prostě vezmi na vědomí, že tam, kde se teď nalézáš, existují čáry a kouzla, děti, které je ovládají, chodí do Školy čar a kouzel v Bradavicích, a protože se jednomu z nich podobáš jako vejce vejci, pravděpodobně Tě považují za něj. Smůla je, že před necelým rokem tohoto mladíka zasáhl smrtícím kouzlem jeden z nejhorších čarodějů této reality, lord Voldemort, jehož se všichni tak bojí, že ani nevyslovují jeho jméno a říkají mu Ty- víš- kdo.

Jestliže tedy veřejnost propadla dojmu, že jsi onen zavražděný student, který zázračně unikl smrti a vrátil se, musíš se za něj vydávat! Bylo mu sedmnáct jako Tobě, v Bradavicích patřil do Mrzimorské koleje, byl kapitánem a chytačem famfrpálového mužstva a téměř vyhrál Turnaj tří kouzelnických škol.

Nemůžu se teď rozepisovat víc, ale mně a Jakeovi se podařilo dostat se za tebou, získali jsme spojence a snad se nám nějak podaří vrátit zpátky. Prosím, předstírej, že jsi Cedrik Diggory, aby Tě pustili od Svatého Munga, a jakmile budeš venku, najdu Tě a vysvětlím Ti zbytek. Spolu se pak pokusíme o cestu domů.

Miluju Tě

Bella

Dopsala a zamyslela se. Pozná Edward její písmo? A jestli ne, bude tomu dopisu věřit? Jak by to mohla udělat ještě důvěryhodnější… Už ví! Honem otevřela taštičku s toaletními potřebami a vytáhla žiletku, co si s ní obvykle holila nohy. Zbledla a polil ji studený pot, když si představila, co se chystá udělat, ale pak se zhluboka nadechla a zatvrdila se. Pro něj to podstoupí. Zavřela oči a šmik. Žiletka zajela do ukazováčku, ne moc hluboko, ale přece jen dost, aby na dopis začala kapat krev.

„Au,“ ucukla Bella  a strčila si prst do pusy.

„Nell, máš ten dopis hotový?“ zaklepal na dveře Sirius a nahlédl dovnitř.

„Zrovna jsem ho dopsala,“ otočila se Bella ke dveřím a rukávem smetla lahvičku inkoustu, který se rozlil a pocákal napsaný dopis.

„Sakra,“ zanadávala Bella a rychle ho zvedla. „Dobrý, není moc politý,“ zběžně ho prohlédla, poskládala a podala Siriovi. Vedle něj stál Krátura, přesně stejný, jak si ho pamatovala z knížek… starý, vrásčitý, s ohromným nosem i s těmi chumáčky chlupů trčícími z uší. V ruce držel bandasku s víčkem, čemuž Bella v duchu blahořečila. Stačí jí její pořezaný prst, ještě aby musela čichat bandasku plnou krve.

Sirius dopis předla Kráturovi a nakázal mu: „Bandasku i dopis předáš u Svatého Munga pacientovi, kterému říkají Cedrik Diggory, je ti to jasné? Nikomu jinému! A předat to rozhodně musíš! Tak plav!“

Krátura s prásknutím beze slova zmizel a Sirius se jen spokojeně zašklebil. Ani on, ani Bella si ale nevšimli, že inkoust se v dopise rozlil právě na tohle jméno…

Z vedlejšího pokoje vykoukl Jake, už zase ve své lidské podobě, a zvědavě se ptal: „Co to bylo za pumprdlíka?“

„Krátura,“ odpověděla Bella krátce a za Siriusovými zády si u pusy přidržela prst. Nic neříkej, prosila pohledem Jakea, neříkej mu, že ho Krátura zradí… Nebyla si jistá, jestli by tady měli vykládat, jak celý ten jejich příběh dopadne. Měla dojem, že ne. Že by do děje měli zasahovat co nejméně. Co se má stát, ať se stane.  Ona ani Jake sem nepatří a neměli by měnit události, jak se mají seběhnout. Kdoví, jak by to nakonec dopadlo, jestli by Voldemort nevyhrál.

„Napadlo mě,“ nevšímal si jich Sirius, „jak bych tě mohl dostat do Bradavic. Mám bývalou spolužačku… vdala se za famfrpálového šampióna, odstěhovala se do Ameriky a dnes je ředitelkou Salemské školy pro čarodějky. Jestli bys souhlasila, můžu jí poslat sovu, aby písemně požádala Brumbála o stáž pro tebe… Oficiální žádosti určitě vyhoví, dokonce by mohla souhlasit i Umbridgeová.“

„To by bylo fajn,“ nadchla se Bella. „Jen jestli tam Edwarda taky pošlou.“

„Určitě,“ ušklíbl se Sirius. „Brumbál na tom bude trvat, to bych se vsadil. Nesnáší nedostudované kouzelníky a Cedrik byl jeden z nejlepších studentů. Určitě bude jeho rodiče přesvědčovat, aby ho znovu strčili do školních lavic. Řekl bych, že tohle máme jisté. Jakmile bude ten tvůj upír vypadat dost duševně zdravý, poletí do školy, ani nemrkne.“

„Ten nebude duševně zdravý nikdy,“ podotkl Jake. „Jaké taky můžete čekat duševní zdraví u upíra, který se vzdal pití lidské krve a zamiloval se do lidské holky? Tohle už samo o sobě nemůže být normální!“

„Lehni!“ okřikla ho Bella. „Snad bys nechtěl, aby vraždil lidi?“

„U upíra by to bylo normální. A my bychom ho zlikvidovali,“ zablýskal Jacob očima. „A všechno by bylo v pořádku.“

„Nechceš se zase změnit v psa? To jsi alespoň zticha,“ znechuceně mu navrhla Bella.

„Nehádejte se,“ zarazil je Sirius, který na ně koukal jako na tenisový zápas.

„Ty si vytáhni hůlku,“ pobídl Bellu, „a jdeme dolů. Trénovat. Absolventka Salemské školy nemůže být žádná začátečnice. A ty,“ otočil se na Jakea, „můžeš být taky užitečný. Budeš dělat alespoň figuranta.“

Večer uměla Bella úplně všechna kouzla, na která si vzpomínala z knih i filmů, a ještě mnohá další. Nadšeně zářila a hůlka jí v ruce jen sršela. Zato Jake vypadal dost zvadle. V uších mu zvonilo od ohlušovacích kouzel, před očima se mu dělaly mžitky, od kouzla Locomotor měl ještě závratě, jak se střídavě vznášel ke stropu a zase padal, byl samá modřina od kouzel Impedimenta a Expelliarmus, svědila ho kůže, jak střídavě obrůstal srstí a zase pelichal a občas modral nebo oranžověl, měnil tvar, velikost i podobu. Ještě, že se vlkodlaci tak rychle regenerují, pomyslel si zoufale, jinak by ze mě už byla předložka ke krbu.

Jen jedno bylo divné. Krátura se zatím nevrátil.

<<< >>>

Autor: Hanetka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Trable s dvojníkem - 12. kapitola - Bella s Blackem spřádá plány: Kéž už by byl Edward s námi!: