Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The S.T.A.R. - 8. kapitola

22.01.2011 (17:15) • TwilightMishka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1287×

8. kapitola

Jacob

Celý nervózní jsem nasedl do auta a rychle vyjel. Už to jsou dvě hodiny. Chci ji mít u sebe. Šlápl jsem na plyn a ujížděl od mé vily. Rachel si stěžovala, že chce zpátky do L. A., ale mně to bylo fuk. Tady chci žít. Projížděl jsem ulicemi, až jsem přijel před její dům. Seděla na schodech a vedle ní seděla nějaká blondýna. Hezká byla, ale já hned poznal, že je to upír. Asi jí Ness věřila. Lidi, nelidi jsem vystoupil z auta. Blondýně spadla brada a Ness se rozzářila.

„Ahoj, holky,“ pozdravil jsem. Blondýna se proměnila v kámen. Ness vstala a šla mi naproti.

„Já ti říkala, že je to on!“ smála se Ness a dotančila ke mně. „Mi nevěřila,“ usmála se na mě Ness a já ji objal.

„To je moje teta. Rosalie, to je Taylor,“ představila nás. Jasně, Rosalie!

„Čau,“ usmál jsem se na kámen.

„Ness, on není člověk, že jo?“ zeptal se kámen mé holky.

„No není. Teda je, ale z poloviny,“ usmála se Ness s očima závisejícíma na mně.

„Aha. Je to vlkodlak, že jo?“ ptal se znova kámen.

„Jo,“ vzdychla Ness a já se na ni usmál. Sehnul jsem se a jemně ji políbil.

„Ty máš teda vkus!“ roztála blondýna a obličej se jí zkřivil.

„No dovol! On je tak krásný!“ zasnila se Nessie a já se zasmál. Ale i přes to bloncka vstala a přišla ke mně. Natáhla ruku a já stiskl.

„Těší mě, pejsku,“ řekla přeslazeným hlasem.

„Taky mě těší, pijavičko,“ usmál jsem se a jí hned zmizel úsměv.

„Tak já jdu. Aspoň, že má vkus,“ zasmála se a zmizela. Viděl jsem jen šmouhu, která odletěla do lesa.

„Rodiče jsou v Seattlu, takže mám volno,“ usmála se Ness.

„To je dobře. Rachel se na tebe těší,“ usmál jsem se na ni. „Půjdem?“ zeptal jsem se a ona přikývla. Nasedli jsme do auta a vyrazili.

„Jsem zvědavá na tu tvoji vilu,“ usmívala se.

„To buď,“ smál jsem se a přidal plyn.

Moje vila byla luxusní. Nessie hned spadla brada. Zaparkoval jsem vedle mé limuzíny, která byla venku. Pošimral jsem se na hlavě a vystoupil. Obešel jsem auto a otevřel Ness dveře.

„To je tvoje?“ užasla.

„No jo, ale něco je i Rachel,“ usmál jsem se a políbil ji. Potom jsem jí zavedl do domu. „Posaď se tady. To je jenom sedící místnost,“ usmál jsem se na ni. Užasle vešla do místnosti. Nechal jsem ji tam a rychle vyběhl schody, kde jsem šel do Racheliina pokoje.

„Hele, já tu nám Ness, tak ji můžeš pozdravit,“ řekl jsem jí ve dveřích a ona přikývla.

„Tak jo. Jdu hned,“ usmála se a odtrhla se od zrcadla. Sešli jsme společně schody a došli do pokoje, kde seděla Ness.

„Ahoj, Nessie!“ pozdravila ji Rachel. Ness se usmála a vstala.

„Ahoj. Máte to tu moc hezký,“ usmála se. Já za to nemůžu. To Rachel si usmyslela, že chce vilu.

„Děkujem,“ smála se Rachel. „Máš tu dokonce i svůj pokoj! Kdybys tady někdy chtěla přespat,“ vyklopila na ni. To jsem jí chtěl říct sám! Zavrčel jsem na ni a Rachel na mě mrkla. Protočil jsem oči. Ness byla jako v ráji. Usmála se od ucha k uchu.

„Chceš to vidět?“ usmál jsem se na ni a ona přikývla. Docupitala ke mně a já ji vzal za ruku. „Máš ho hned vedle mýho, takže je to Ok,“ usmál jsem se a vedl ji po schodech nahoru.

„Aha. Tak to je super,“ smála se a já ji zavedl před ty dveře.

„Nevím, jestli se ti to bude líbit. Když tak to předěláme,“ usmál jsem se a otevřel dveře. Pokoj vybírala zase sestra. Ness se očividně líbil.

„Růžová je super,“ usmívala se a přišla k posteli. Opřel jsem se o futra a sledoval ji. Všimla si dveří.

„A ty dveře?“ zeptala se.

„No, to je tvoje koupelna,“ vysvětlil jsem. Otevřela dveře a ztuhla.

„To není možný! Co jsi mi ještě koupil?“ užasla a já se zastyděl.

„Ještě malý obývák,“ smál jsem se a ukázal na další dveře.

„Ne!“ smála se a dotancovala k nim. Otevřela je a zase užasla nad jejím obývákem. „S terasou!“ smála se a já přikývl. „Já tu budu pořád!“ jásala a přiběhla ke mně. Položila mi ruku na tvář. Děkuju.

„Nemáš za co,“ usmál jsem se. Přisunula si mě blíž a s lišáckým úsměvem mě políbila. Polibek jsem jí hned oplatil a přisunul si ji blíž. Někdo si odkašlal. Odtáhl jsem se. Sestra.

„Líbí se ti to?“ zeptala se Rachel Nessie a ta přikývla.

„Děkuju,“ usmála se. Naznačil jsem jí, aby šla, a ona fakt odešla. Koukl jsem se na Ness, která na mě celou dobu koukala.

„Co je?“ smál jsem se.

„Nic. Kde máš ty pokoj?“ zeptala se a začala se červenat. Zakroutil jsem očima a zavedl ji tam.

Nejdřív jsem jí ukázal ložnici s malým obývákem a potom moji koupelnu. Byla nadšená. Potom jsem ji zavedl na konec chodby, kde byl malý bazén. Z toho šílela. Byla strašně nadšená, že mám v bytě bazén. Slíbila, že si příště vezme plavky. Potom jsme šli do jejího obýváku a pustili jsme si film. Je super mít místo televize malý kino. Začalo se pomalu stmívat. Na tlesknutí se rozsvítily světla. Byla tak sladká, když se jí něco líbilo. Zaostřila, že ji pozoruju, a začala se červenat.

„Co je?“ smála se.

„Jsi tak sladká,“ usmál jsem se a ona byla absolutně rudá. Krátce jsem se zasmál a potom se přiblížil blíž jejím rtům. Jemně jsem ji začal líbat a ona jenom zasténala.

Speciálně pro Pegas99... xDD