Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Těhotenství - 5. kapitola

ggggggggggg


Těhotenství - 5. kapitolaPardon, že jsem nepsala, ale neměla jsem nápad. To nemám ani teď, takže jsem psala to, co mě zrovna napadlo. Jinak už máme ale rozhodnuto, kolik kapitol bude. No a na konci vás bude čekat malé překvápko. =) Dneska jsem měla náladu na nějaké muchlovačky. Hmmm, to nevěští nic dobrého. Poprvé totiž píšu něco podobého. Bohužel tady ale máme miminko, které může intimní sblížení pokazit. =D Tak si novou kapitolku užijte! =)

Styděla jsem se. Styděla jsem se za to, že mě vůbec napadla myšlenka o tom, jak mě Edward opouští. Bylo to ode mě nejméně odporné. Jen z toho Edwarda podezírat. Edward se mě snažil utěšit tím, že jsem těhotná, a že noční můry jsou prý naprosto normální. Ale takovéto můry nejsou rozhodně normální, ne?

Stále jsme byli v domě sami. Nikde ani živáčka. Nebo jak by možná řekl nějaký chytrolín. Nikde není chodící mrtvola nebo... pijavice.

Vzpomínky na Jacoba bolely. Nechtěla jsem na něj myslet, ale čím víc jsem se ho snažila vyhodit ze své hlavy. Tím hlasitěji se mi v hlavě hlásilo Jacob, Jacob, Jacob!

Nechtěla jsem myslet na Jacoba zrovna teď. Možná, že toto je naposled, co můžu být s Edwardem sama, než-.

V hlavě se mi začal rodit obrázek. Nevím, jak mě to napadlo, ale jako bych najednou před očima viděla svoji - najednou tak jasnou - budoucnost.

Možná, že jsem si chtěla hrát jen na Alice, ale ten obrázek byl tak jasný, že bych se ho mohla dotknout.

Seděla jsem u kolíbky a v náruči chovala dokonalého malého chlapečka. Ze mě neměl ani ň, ale to mi nevadilo. Viděla jsem v něm jen Edwarda, ale i kousek Jacoba. Nevím, kde se tam Jacob vzal, ale jako by to moje dokonalé děťátko mělo stejnou povahu jako on. Edward klečel na zemi vedle nás. Jednou rukou hladil malého chlapečka po vlasech a druhou mi dělal kroužky na paži. V pozadí byli všichni, které tak miluji. Jacob, Alice, Jasper, Rose, Emmett, Carlisle, Esme, Charlie, Reneé, a ještě dál byla Jessica, Mike, Eric a Angela. Zvedla jsem svoje červené oči od děťátka a podívala se na Edwarda.

V té  chvíli jsem si uvědomila, co je na tomto vidění tak krásného. Byla jsem upírka, mohla jsem být s Edwardem navždy. Měla jsem dokonalého syna a všechny přátele. Ale ty oči byly... hrozné. Naháněly strach. Jako by křičely. Blíž už nechoďte! Nebezpečí!

Věděla jsem, že mě to čeká, byla jsem na to připravená. Ale viděla jsem se v tak jasném světle, a to mě vyděsilo.

Nebyla jsem na tom obrázku jako Edward - hodná, která lidem nahání strach jenom tím, že vypadá jinak. Byla jsem jako stvůra. Jako Alec, Victoria nebo Maria.

Zpět do povznášející a zároveň hrůzné reality mě přinesl Edward, který mi začal broukat ukolébavku.

Opravdu jsem vypadala na to, že se mi chce spát? Ospalá jsem nebyla ani trochu. Spíše naopak.

Věděla jsem, že donošení tohoto dítěte mě bude něco stát. Bude to moje duše.

Stanu se buď upírkou, nebo zemřu. Věděla jsem to, už takhle brzo. Ještě dřív než Edward nebo dokonce Alice.

Pokud zemřu, tak mohla být tohle moje poslední šance rozloučit se s Edwardem. Ne slovy, nebudu mu ani naznačovat loučení. Nechci aby se trápil ještě víc.

Otočila jsem se a podívala se mu do očí. Byly tekuté, průhledné. Mohla jsem tam vidět každou odpověď na mé nevyslovené otázky. Chtěl mi pomoct, jak jen mohl.

Topila jsem se v jeho zlatých očích. Mozek se mi odpojil od těla. Obmotala jsem mu ruce kolem krku a políbila jsem ho,

Byl překvapený. Nechal to na sobě znát. Snad jsem i slyšela, jak mu v hlavě hučí, proč to dělám. Ale já sama jsem nevěděla přesnou odpověď.

Ochotně mi polibek oplácel. Byl až moc opatrný. Možná proto, že nechápal, co se to se mnou děje. Nebo proto, že jsem byla těhotná.

Už mi ta jeho opatrnost lezla krkem. Jednou rukou jsem mu zamotala do vlasů a druhou mu položila na záda, a přisunovala jsem se blíž.

Velice opatrně se mi vymanil z objetí.

„Bello, co to děláš?“ ptal se mě nechápavě.

Odpověď jsem promýšlela důkladně. Říct mu, že se s ním chci aspoň nějak rozloučit, nebyl dobrý nápad.

Všiml si mého zaváhání. Vzal mi obličej do dlaní a přinutil mě se mu podívat do očí. Snažila jsem se najít způsob, jak se z jeho sevření vytrhnout. Nebo za pár minut všechno zapomenu a začnu mu tady říkat o své vizi budoucnosti? To je opravdu divné.

Překvapivě mě ale pustil. Bylo to ale milé překvapení. Ovšem čekal na mou odpověď.

„Až budu ještě víc těhotná. Tak už třeba nebudu moc tohleto dělat. Nežádám po tobě nic víc. Jen něco jako poslední polibek,“ zašeptala jsem.

Bylo to šifrované. Ale slyšela jsem tam něco ve smyslu loučení. Doufala jsem, že to Edward překoukne.

A překoukl.

Přitáhl si mě blíž k sobě. Jeho rty se vážně pohybovaly po těch mých. Jednu ruku měl kolem mého pasu, zatímco druhou mi zajel pod tričko a hladil mě po zádech,

Bylo mi to velice příjemné. Rukama jsem mu začala úplně automaticky odepínat knoflíky od košile. Jakmile se mi to povedlo, mohla jsem mu rukama jezdit po dokonalé, vypracované hrudi.

Něco se ve mně pohnulo. Pohnulo se to špatným směrem. Odporná vlna závratě se mi nezadržitelně hnala ven z pusy. Vymanila jsem se z Edwardova sevření a letěla jsem k umyvadlu.

Moc mě mrzelo, že jsem pokazila naše loučení. Edwardovi to ale zdá se nevadilo. Chápal, že jako těhotná potřebuji něco jako speciální péči.

„To ne,“ zaskřípal Edward zuby.

Nechápala jeho vztek. Přes skleněné zdi jsem viděla Cullenovi, jak se vrací zpátky domů. Co je špatně?

Carlisle se objevil ve dveřích jako první. S radostným úsměvem na tváři ignoroval Edwardovo vrčení. Tleskl rukama a radostně zvolal.

„A jdeme zkoumat to naše děťátko!“

No to ne! Zaúpěla jsem si sama pro sebe a neochotně se šourala do jeho pracovny.

<<< Předchozí | Shrnutí | Další >>>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Těhotenství - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!