Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Těhotenství - 3. kapitola

08.02.2011 (16:45) • HorsiQ • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2061×

„Zabiju tě, Edwarde. Vážně tě zabiju!“ řvala Rose přes pokoj.

Emmett ji pevně držel za paže, zatímco Edward, kterému vyhrožovala, stál nevzrušeně u mé hlavy a dělal, že si jí nevšímá. Hned mi došlo, že takhle to běží už nějakou dobu,

„Rose, vždyť jsme jen něco potřebovali zjistit. Belle se nic nestalo, tak nevyšiluj,“ mluvil klidným hlasem Carlisle.

Rose zavrčela a zlostně se dívala na Edwarda. „Edwarde Cullene, slibuju ti, že pokud něco takového uděláš ještě jednou, tak tě zabiju. Ne, to jsem hodná. Už si to přehnal zabiju tě hn-“

Tohle už jsem nemohla snášet. Rychle jsem vstala a ucítila jsem nával nevolnosti, ale v té chvíli mi to bylo jedno. Stoupla jsem si mezi Edwarda a Rosalie a doufala, že když mě uvidí, přestanou se hádat.

Rosalie si mě ale nevšímala, stále syčela na Edwarda, který jako by nic stál v rohu.

„Tak a dost!“ zařvala jsem a snažila si nevšímat hnusné pachuti, která se mi tvořila v ústech.

„Bello, víš co chtěli udělat?“ řvala Rose směrem ke mně.

To bylo moc, už jsem téměř mohla nahmatat moji slabost. Dala jsem si ruku před pusu a snažila si vzpomenout, kam bych se mohla jít vyzvracet. Když jsem si říkala, že už to nevydržím, tak mě něčí ledová ruka hladila po obličeji a dala přede mě prázdný kýbl.

Nedokázala jsem ani nějak naznačit poděkování. Hnusná pachuť se ze mě řinula ven jako nekončící vodopád a já nemohla nic dělat, jen se jí pokusit pomoct. Když jsem skončila, tak mě Edward zavedl do koupelny a pomohl mi vypláchnout si pusu. I přes všechnu hořkou pachuť jsem se musela usmát tomu, jak rychle se tu udělal klid.

„Tak, co se stalo tak hrozného?“ pokoušela jsem se o bezstarostný tón.

Rosalie si odfrkla a hněvivě si měřila Edward a Carlislea.

„Co myslíš, Bello?“ zakřičela na mě.

Přikčila jsem se. Takový výpad jsem od ní nečekala. Ale musela jsem se zamyslet, co si myslím? Uspali mě - to je jediné, co vím na devadesát procent. Na sto procent vím, že za chvíli mi zakručí v břiše a přísahám bohu, že se mi v něm teď něco hýbe. Ale tohle není odpověď na otázku, to jsem zaběhla hodně daleko od tématu.

Rosalie už o něco trpělivěji čekala na mojí odpověď. Zhluboka jsem se nadechla a začala uvažovat nahlas.

„Vím naprosto přesně, že mám hlad, něco se ve mně hýbe a jsem zmatená. Vím, že jste mě uspali, pamatuju si jehlu,“ udělala jsem bolestný obličej, „ale pak už na nic. Vůbec mě nenapadá, co byste chtěli dělat s mím šťouchálkem,“ slovo šťouchálek jsem něžně zašeptala, a přitom jsem si rukou sjela po mírně vypuklém břichu.

„Bello, uvažuj, prosím!“ naléhala na mě Rose.

Znovu jsem se pokusila zamyslet. Nic. Nevěděla jsem, co by mi mohli chtít udělat.

„Dobře,“ zafuněla Rose. „Edwarde, můžu jí to teda říct? Nebo chceš mít tu čest a pochlubit se?“

Edward se zašklebil. „Ne, to je dobrý Rosalie. Řekni jí to. Koneckonců, je to tvoje paže.“

Tak teď už jsem nechápala vůbec nic. Něco mi zachrastilo v hlavě. Nešlo to ignorovat. Byl to Jacobův šuplík, na který jsem už dlouho nemyslela. Chápal by mě Jacob? Nebo by také chtěl mého šťouchálka zabít? Popravdě jsem nevěděla, co bych si na to mohla odpovědět.

„Bello, už přemýšlej! Edward souhlasil, aby tě uspali, protože nevěřil tomu, že se k tomu dítěti nemůžeme dostat. Myslel si, že je prostě chceme napálit, aby to dítě nechali napokoji. To pro ně byl stejně špatný důvod, ale Edward ho prostě musel zabít hned. Věř mi, chtěla jsem mu zabránit, ale Jasper mě nenechal. Carlisle se chtěl dostat k dítěti, ale pak uviděl, že se tam nedostane bez toho, aby tě rozřízl upírskými zuby. Takže tě nechali,“ mluvila Rosalie a přitom se dívala na Edwarda tak jedovatě, že jsem měla sto chutí ho chránit. Ale byla jsem tak bezbranná. Ta potřeba ho mít u sebe ve mně ale vřela, a tak jsem k němu radši přišla a objala ho kolem pasu. Ještě mi stále nedocházelo, co chtěl udělat.

Edward mě neobjímal, jen čekal na moji reakci, až si dám všech pět dohromady. Když se tak stalo, pocítila jsem vztek. Vztekala jsem se na sebe, že jsem dostala Edwarda do takovéhle situace. Sice hned nemusel tohle dělat, ale udělal to, protože si myslel, že mi bude líp.

„Promiň,“ zašeptala jsem.

Edward vykulil oči, vymanil se mi z objetí a koukal se mi hluboko do očí. Měl jasně vidět na tváři, na co myslel. Jako bych slyšela myšlenky. Ona se mi omlouvá? To se úplně zbláznila? Celý svět je vzhůru nohama! Četla jsem mu v očích. Najednou se Edward práskl do čela a mumlal něco jako: „Ta aby mě nedoběhla. Jasně, musí si na sebe brát všechno, za co můžu já.“

Ta slova jsem nechtěla poslouchat. Přitiskla jsem mu ukazováček na ústa a chtěla jsem mu něco říct, ale Edward udělal něco nečekaného.

Sklonil se, a políbil mě tím polibkem, který mi připadal tak opakovaný. Políbil mě, jako by se se mnou loučil. To jsem nechtěla, nechtěla jsem, aby se se mnou rozloučil. Proto jsem mu zajela rukou do vlasů a přitáhla si ho víc k sobě. Byl ale hrozně opatrný. Moje tělo bylo totiž o poznání křehčí, než před měsícem. Pak se odtrhl, podíval se mi hluboko do očí a z jeho úst vyšlo to hrozné slovo.

„Sbohem,“ zašeptal.

Svět se pode mnou zatočil. Edward se otočil a rychle utíkal pryč. Ne, tohle by mi neudělal, ne teď. Vždyť věděl, jak by mě to zničilo. Opravdu se se mnou loučil?

Lidi, ze začátku to mělo být jinak, ale bylo to hrozně dlouhé, takže tam dám něco drastického.

No jo, asi mě budete nenávidět za to, že jsem vystřihla Edwarda, ale uvidíte, co bude dál. Také mě určitě nenávidíte za to, jak to rozsekávám. Když mě tak baví vás trápit. =D Takže si počkejte, až bude zase nějaký moc hodný admin a řekne mi všechny chyby, co dělám. Admini, moc mě mrzí, že vás takhle trápím. =(

2. kapitola / 4. kapitola

Shrnutí

Autor: HorsiQ (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Těhotenství - 3. kapitola: