Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stranger 18. kapitola

Svatebcane


Stranger 18. kapitolaTak a je tu po dlouhý době další kapitola. Moc se omlouvám za zpoždění, ale škola mi nedá pokoj. Užijte si tuhle kapitolu protože nevím, kdy bude další. Přeji hezké čtení a nezapomeňte na komentáře. Vaše SuzySue.

18. kapitola

Pohled neznáme osoby

 

Dobře jsem věděla kam se mám vydat. Dobře jsem věděla, koho mám hledat a koho musím přivést, aby zachránila můj svět.  Byla jediná, kdo to mohl dokázat a tak bylo nezbytné přivést ji k nám.

 

Nebyla jiná možnost, prostě jsem jí musela přivést klidně i násilím, byla jsem připravena použít veškerou moc jen, abych ji vzala sebou do našeho světa.

 

Musela jsem jí odhrnout od její rodiny. Při tom jsem nevěděla a ani jsem jí nemohla slíbit, jestli se k ní zase vrátí.

 

Zrovna dneska když vše konečně bylo tak jak mělo. Byla šťastná.

 

Věděla jsem to. Dokonce by se dalo říct, že jsem jí sledovala. Věděla jsem o každém jejím kroku i rozhodnutí. Přitom jsem se jí snažila chránit, co to šlo i když s většinou věcí nemůžu nic udělat. Je to prostě daný jako je daný, že dneska semnou musím odejít, odejít bez rozloučení bez jediného slova. O našem světě se totiž nikdo nesmí dozvědět, nikdo kromě ní a pak její rodiny, ale ne teď. Na vysvětlování bude čas jindy, bude na to ta pravá chvíle, až se vrátí, pokud se vrátí.

 

Pohled Bells

 

Vydaly jsme se s holkami na lov a rozhodly jsme se, že se setkáme přibližně za dvě hodiny. Byla jsem už po lovu a tak mi zbývala dobrá hodina. Našla jsem si teda malinkou loku a lehla si. Přemýšlela jsem, co se všechno stalo od té doby, co jsem se objevila ve Forks. Ovšem moje rozjímání přerušila osoba, která se najednou zjevila nade mnou. Byla zahalená v kápy, tak že jí nebylo vidět do obličeje. Rychle jsem se postavila do obranné pozice a vyčkávala. Nehodlal jsem jako první zaútočit, nerada se peru, když je možno se tomu vyhnout.

 

„Nic ti neudělám.“ Promluvila na mě ta osoba, až jsem málem nadskočila, jak zvonivým hláskem měla i Alice proti ní má chraplavý hlas. Připadalo mi to, jako by zpívali ptáci.

 

„Co mi chceš?“ zeptala jsem se, když jsem se probrala s tranzu.

 

„Nevím, jak bych ti to rychle vysvětlila, ale na to bude dost času, teď musíš jít semnou.“ Tak tohle se mi nelíbí. Nechci někam jít s neznámou osobou a rozhodně nechci opustit rodinu.

 

„Tak to teda ne. Buď mi to vysvětlíš, nebo se tady odtud nehnu.“ Řekla jsem a myslela to úplně vážně. Nevím, co po mně chce, ale vůbec se mi to nelíbí.

 

Osoba si povzdechla, ale nakonec se přece jenom dala do vyprávění.

 

„ Před několika miliony lety v ten den kdy vznikl člověk, vznikl i nový svět, svět ve kterém měli všichni žít šťastně a krásně v tomto světě však nebyli lidé a také lidé o něm nevěděli. Svět se od nich odtrhnul dříve, než si to mohli uvědomit, že něco takového existuje. Tento svět  obydlovali upíři, vlkodlaci, děti noci víly, trpaslíci, nymfy, medůzy, zkráceně nadpřirozené bytosti. I když byli rozdílní v tomhle světě se měli rádi a tolerovali. Později pár upírů přešlo na zem mezi lidi, kde se usadili. Dokonce i vlkodlaci a pár víl, ale tihle už spolu přátelsky nevycházeli. Ovšem to je jiný příběh.

 

A právě v tom světě jednoho dne jedna nadaná bytost předpověděla, že až se zrodí dívka, která bude vyjímečná, tak to ona bude jako jediná schopna zachránit je pře zkázou. A tak se od té doby každé narozená dívka  musela nechat prohlédnout jestli se nečím neliší.

Samozřejmě že se našlo pár dívek, které se něčím odlišovaly a ti taky byly napsány do knihy, která uváděla věštbu a jejich jména. Ovšem pak se zrodila dívka,  o které nebylo pochyb, že je to ona vyvolená, aby zachránila svět. Odlišovala se od každého druhu, nevypadala jako ani jedna nadpřirozená bytost. Kromě toho že byla neskutečně povědomá víle, které se narodila a člověku od něhož se skoro nelyšila.

To byla to výjimečnost v tomto světě se nikdy nenarodila bytost podobná člověku vlastně to nebylo ani možné. A tak byl její osud zpečetěn. Ještě ten den šli znova za onou osobou co to vše předpověděla, aby jim pověděla jak to bude dál. Ona jim však řekla něco co všechny zarmoutilo. Měli holčičku totiž poslat na lidský svět. Do bolesti, nenávisti a lakoty.

 

A tak jejím osudem bylo, aby byla poslaná na zem jedinou branou, která je dobře střežena. A tak jí nakonec poslali, aby naplnila osud, aby se z ní stal částeční upír a ona byla nejmocnější, aby mohla zachránit její svět a o kterém se dozví až bude ten správní čas a pokud bude chtít tak zůstane tam odkud pochází.

 

A ten čas nadešel a proto se ted ptám, jestli se vrátíš do svě rodné krajiny a zachnáníš jí. Musím tě přivést bud dobrovolně nebo násilím musíš zachránit náš svět to je daný a pak si svodobná můžes se vrátit k té upíři rodině A tak se ptám půjdeš se mnou dobrovolně, bez rozloučení a bez 100% naděje na vrácení se zpět, aby si zachránila něco co neznáš, ale mělo to být tvým domovem, aby si zachrnála ty kteří tě odnesli z domu, pomůžeš jim?"

 

Zvažovala jsem svoje možnost nechtělo se mi opustit rodinu, bez toho abych jim jakkoliv dala vědět, ale co jiného jsem mohla dělat. Hrozně mě lákalo zjistit co jsem a odkud pochází.

Měla jsem takový pocit, že i kdybych odmítla tak mi mě tady ta osoba byla schopna dotáhnout „ co jiného mi zbývá.“

 

Jen co jsem odpověděla, tak už mě tahala za ruku za sebou. Málem jsem nestíhala a to jsem rychlejší než upír. Co je to vůbec zač? ptala jsem se sama sebe. Takovouhle bytost jsem ještě v životě neviděla.

 

Běžely jsme převážně lesy. Strácela jsem se neměla jsem páru tom kde jsme.  Když jsme se najednou zastavily. Vůbec jsem neměla ponětí, kde se to nacházíme jediná věc, který jsem si byla jistá byla to že jsme v lese jelikož nás obklopovaly stromy. Ještě jsme udělaly pár kroků a ocitly jsme se na louce. Řekla bych, že spíš malý loučce. Stromy zde nerostly jen kvůli tomu, aby udělily prostor krásnému křišťálovému jezírku, které tomu všemu dominovalo. Ani bych se nedivila, kdybychom nebyly na zemi. Něco tak  krásného nemohlo ani existovat. Celou tuto krásnu podtrhávalo zapadající slunce.

 

Pomalu jsme šli okolo jezera až jsme se dostaly na druhou stranu, kde se stromy které tvořili kruh okolo jezera rozestupovaly a my tak došly na sráz. Mohlo to být tak dobrých 10 metrů pádu, kde jste se pak mohli vidět jak moře naráží na útes.

 

Zastavily jsme se kousek před krajem. Kdy se na mě osoba schovaná v kápy otočila a po dlouhý do bě promluvila.

 

„Stačí udělat krok a přeneseš se k nám do světa,“ pravila a mě došlo že kdybych udělala ten krok tak bych z toho útesu spadla.

 

„Ale to spadnu,“

 

„Nespadneš,“ odporovala mi ta osoba. A já nevěděla co mi mám myslet. Je ten svět, do které ho mě chce nalákat posmrtý svět a nebo stačí krok a já se nějakým zázračním způsobem teleportuji. Nevím, ale nějak se mi to nelíbilo měla jsem z toho všeho divný pocit.

 

Ovšem pochybuju že je to posmrtný život to bych se tam přece nenarodila, ne. Sice jak už jsem říkala vůbec se mi to nelibí, ale zase uvnitř jsem cítila že jim můžu věřit, že se nemám čeho bát. A tak jsem zavřela oči a udělala ten krok.

 


---------------

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stranger 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!