Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Status: rudé oči - 9. kapitola

Adelyn in Volterra by Rosabella Larrin Cullen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zořin život se Sethem a obrovský zvrat... Čtěte kapitolu devátou.

21.08.2012 (12:30) • Aliska • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1515×

Otevřela jsem oči. Ležela jsem na posteli uvězněná v Sethově objetí. Odvážila jsem se opatrně nadzvednout hlavu, abych ho nezbudila, ale zároveň mu viděla do tváře. Byl krásný, když spal, hrozně ráda jsem se na něj takhle po ránu dívala. Opatrně jsem odhrnula Sethovu ruku z mého ramene a pokusila se tiše otočit na druhý bok. Seth sice něco zabrblal ze spaní, ale neprobudil se. Zabořila jsem se do měkkého polštáře a pořádně se zachumlala do deky. Venku sněžilo a mokré sněhové vločky se lepily na okno. Ráno jak z pohádky, jenom bez krále a královny, kteří by kazili lásku mezi princem a prostou dívkou. Připadala jsem si vedle něj tak roztomile malinká.

Miluju ho… řekla jsem si v duchu už snad po sté. Seth se zavrtěl a posunul se blíž ke mně, aby mě mohl obejmout.

„Dobré ráno," zašeptal mi do ucha a políbil mě na tvář.

„Dobré ráno."

„Nad čím přemýšlíš?" zeptal se, když viděl můj zadumaný výraz.

„Zajedeme do obchodu."

„Proč?"

„Chci ti koupit perníkové srdce."

„Perníkové srdce? A nedává perníkové srdce kluk holce?"

„Dává, ale tebe by to nenapadlo." Zašklebila jsem se a čekala, co mi na to řekne.

„Ty provokatérko," řekl a kousl mě do ucha.

„Nech mě! Nech mě!" vyjekla jsem, když mě začal lechtat.

„Ty jsi lechtivá," zazubil se na mě a rozhodně neplánoval přestat.

„Nééé!!! Nech mě!!! Prosíím!!!" vřeštila jsem a snažila se ho odkopnout, ale nenechal se. Až po chvíli přestal.

„Ale napadlo, jenom jsem netušil, že máš ráda perníkový srdce…" řekl smutně.

„Už to neřeš… Musím vstávat, udělat snídani a zaběhnout k řece zkontrolovat hranice," řekla jsem a vstala z postele. Ležel tam rozvalený jak želé a mlsně si prohlížel mé nahé tělo. Oblékla jsem se do džínů, trika a tlustého svetru. Věnovala jsem Sethovi milosrdný úsměv a vyšla z pokoje. Zavřela jsem za sebou a seběhla ze schodů do kuchyně. Namazala jsem narychlo chleba pro Setha, navlékla si kozačky a vyběhla z domu. Musela jsem jako každý den jít zkontrolovat, jestli je vše v pořádku na hranicích. Spěchala jsem, protože jsem chtěla být, co nejrychleji zase zpět doma u Setha v teplíčku. Podrážky se mi zarývaly do hlubokého sněhu. Byla jsem pár metrů od hranice, když jsem ucítila tupou bolest na hlavě, která se mi zaryla hluboko do mozku. Na nic jsem v tu chvíli nemyslela, jenom abych neomdlela. Držela jsem se při vědomí, ale stále jsem se nemohla hýbat, když mě kdosi zvedl do vzduchu a přehodil si mě přes rameno. Když na to vzpomínám zpětně, chce se mi řvát, brečet, trhat si vlasy, ale v tu chvíli jsem byla tak otupěná z rány, že jsem myslela jen na to, neupadnout do bezvědomí.

„Nesmíš spát… Nesmíš spát… Nesmíš spát…" opakoval mi neustále hlas uvnitř mé hlavy. Nemohla jsem se ani pohnout, ale podařilo se mi od sebe odlepit víčka.

A začala se ztrácet… Upadat do zapomnění a vzdalovat se… Začala skomírat pod tíhou budoucnosti. Začala mi z poslední síly protínat srdce… Naděje. Naděje na život se Sethem. S každým krokem, který můj únosce udělal, jsem se ztrácela.

„Sethe…" zašeptala jsem a prázdnota prorazila moje brány… Před očima se mi zatmělo.

Otevřela jsem oči. Ležela jsem na obrovské dřevěné posteli s baldachýnem. Bolelo mě na hrudi… Bolelo mě v srdci. Nevěděla jsem, kde jsem, ale věděla jsem, že Setha neuvidím ještě hodně, hodně dlouho. A naděje dál odplouvala. Odsunula jsem ze sebe deku a vstala z postele. Místnost měla studené, kamenné dlaždice s rudým vzorem a stěny byly potapetované jakýmsi starodávným, nudným vzorem. Na sobě jsem měla rudou noční košili matně připomínající košile z učebnice historie v osmé třídě. Rozhlédla jsem se ještě jednou po místnosti a zažhnul ve mně plamen minulosti. Každá věc tady měla svoje staré kouzlo, které ve vás vybudí touhu poznat svět před vaším narozením. Dávno před vaším narozením. Jakoby mě tohle místo ovládalo… Nebo někdo, kdo tady přebývá? Z hlavy mi ihned vymizela myšlenka na Setha a místo ní tam hrála středověká hudba, promítala se kultura století vzdálených až před narození Carlislea. Tohle místo bylo zvláštní. Byly tu věci ze století dvanáctého, ale i ze století devatenáctého, ale stejně jsem měla pocit, že tu vše do sebe zapadá. Moje hlava nyní úplně vypustila myšlenky na můj život, na Setha, na Cullenovi a jediné, co se v ní neskutečně točilo, byla touha zůstat tu. Zůstat tu a prohlédnout si tu každý roh, každý kout, každou věc.

Byla jsem omámena tímto místem, byla jsem na prahu zapomnění…

 

 

 

Tak co, moji čtenáři? Líbila se kapitolka? Mám pro vás otázky:

1. Co si myslíte, že znamená: Byla jsem na prahu zapomnění? Má to spoustu významů. Který je podle vás ten správný (trochu se mi rozepište :-D).

2. Kde si myslíte, že je Zora? (jednoduché)

3. Kdo si myslíte, že ji ovládá? Je to čistě to místo, co ji nutí zůstat a zapomenout na její život, nebo je to někdo, kdo chce, aby Zora zapomněla? 


Předem díky za odpověď,

Alissa. :)

 


« Předchozí díl

Autor: Aliska (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Status: rudé oči - 9. kapitola:

 1
6. Ceola
29.06.2014 [21:11]

Tak to jsem zvědavá :)

5. Aliska
31.08.2012 [7:48]

AliskaBude brzy :)

4. Evelin
29.08.2012 [19:45]

Moc pěkné těším se na další díl

3. Aliska
21.08.2012 [14:09]

AliskaTak co ty otázkýýý?!? :-D Rychle komentujtéé! Nebo se naštvu :-D

2. Jana
21.08.2012 [13:21]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. kajka007
21.08.2012 [12:14]

kajka007Ahoj, článek jsem ti opravila, ale dej si pozor na:
*vynechaná písmena
*mě/mně
*čárky - často je píšeš zbytečně, ne všechno se považuje za vsuvky
*tečky se píší tři nebo jedna
*před interpunkčními znaménky neděláme mezery
*čárky mezi hlavními a vedlejšími větami
*ji/jí
Příště si dej víc pozor, chybek bylo dost. Děkuji. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře