Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Soumrak noci - 20. kapitola - Souboj

herci

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Soumrak noci - 20. kapitola - SoubojNastal boj s Volturiovými. Bella se snaží najít Edwarda, který zmizel. Co se s ním stalo? Najde ho Bella? S bojem přichází i ztráty... A smrt si nevybírá... Kdo přijde o všechno? Přichází Soumrak noci s další temnou kapitolou plnou napětí, ztrát a zvratů... Příjemné čtení! Jinak, za komentáře budu vděčná, díky! Vaše Lorenia:)

14.05.2010 (11:15) • Lorenia • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3533×

Narážela jsem do mrtvých těl a zoufale hledala Edwarda. Najednou se přede mnou zjevila Chelsey, která držela pod krkem Camile.

 

„Jak snadno bych ji mohla zabít!“

„Pusť ji, Chelsey!“ vykřikla jsem.

 

„Ty mi nebudeš rozkazovat, Isabello, rozumíš?“ promluvila výhružně a v očích se jí zableskla nenávist. Opatrně jsem přistoupila o krok blíž a doufala, že neudělá něco bezmyšlenkovitého.

 

„Chelsey, prosím,“ žadonila jsem. Hlasitě se zasmála, evidentně se bavila. Kdybych jen trochu mohla, rozsápala bych jí hrdlo než by stačila vůbec na něco pomyslet.

„Tak se mi líbíš,“ řekla se zaujetím, „když musíš prosit, když jsi zoufalá.“ Camile se snažila uvolnit její sevření, ale Chelsey zavrčela a posílila svůj stisk.

„No tak, vyřiď si to se mnou! Zabij mě ty sama a Camile nech jít,“ dořekla jsem a Chelsey se na mě pronikavě podívala. Chvíli bylo ticho a pak odstrčila Camile stranou. Ta zmizela v lese.

 

„Bude to bolet, co nejvíc. O to se osobně postarám,“ řekla vzrušeně Chelsey.

„Jen do toho,“ odpověděla jsem a zatnula ruce v pěst.

Rozeběhly jsme se proti sobě. Touha po krvi té druhé nás hnala jako ohnivé plameny. Srazily jsme se ve skoku a dopadly na zem. Chelsey se na mě vrhla a začala mě škrtit, moje tělo ji ale odrazilo jako silný proud elektřiny. Padla do spálené trávy a snažila se vzpamatovat. A já taky. Jak je možné, že se nezmítala v agónii? Jak to, že ji moje tělo odrazilo a nezpůsobilo jí žádnou bolest? Šlehla po mně nenávistným pohledem a znovu zaútočila. Nebyl čas přemýšlet, musela jsem zapojit veškerou svou sílu k tomu, abych ji zabila.

Na okamžik mi probleskla hlavou myšlenka na Edwarda a mou dceru. Na to, co jsem ve svém životě nejvíc milovala a musela jsem to ochránit.

Dravě jsem zaútočila na Chelsey a surově ji srazila k zemi. Vzduchem zazněl smrtící výkřik. Trhala jsem zuřivě její tělo na kusy a házela je do žhavých plamenů, které plály všude kolem. Když jsem po chvíli uklidnila svoje běsnění, rozběhla jsem se dál, do středu všeho boje.

 

Prašný oblak mi zabraňoval dobře vidět.

Ale nevzdávala jsem se. Po pravé straně jsem zahlédla bojující Jasmínu, jejím soupeřem byl Alec. Zaměřila jsem se na ni a ujistila se, že ji chrání můj štít. V tu chvíli se prudce otřásla zem a já zavrávorala. Nebe, které bylo zahaleno v dýmovém oblaku potemnělo a vzduch se postupně ochladil. Začalo bouřit, hromy a blesky ozářily oblohu. Jasmína užila svých schopností. Věřila jsem, že si dokáže, chráněná štítem, s Alecem poradit. Utíkala jsem dál.

 

Najedou jsem zaslechla v dáli křik. Mé jméno.

„Bello! Lásko!“ Byl to Edward. Moje tělo se roztřáslo, běžela jsem za tím hlasem.

„Edwarde!“ volala jsem.

A pak jsem ho zahlédla. Stál pár metrů ode mě. Byl celý špinavý, oblečení měl potrhané a od krve.

„Edwarde,“ vzlykla jsem a rozeběhla se k němu. Pevně mě sevřel v náručí.

„Bello, miláčku,“ šeptal, „jsi v pořádku?“ Přikývla jsem. Nebyla jsem schopná slova, jen jsem se přitiskla blíž k Edwardovi. Snažila jsem se vzpamatovat.

„Musíme najít ostatní!“ řekl rozhodně a chytil mě za ruku. Z nebe se začaly snášet ledové kapky deště, které propukly v hustý déšť. Probíhali jsme loukou. Z dáli byly slyšet výkřiky…

 

Do cesty se nám postavil upír.

Edward hlasitě zavrčel a stáhl mě za sebe. Nechtěla jsem stát stranou! Chtěla jsem bojovat! Odhodlaně jsem se postavila vedle něj.

„Bello!“ okřikl mě.

„Ne, já chci bojovat!“ zaskučela jsem a ve stejnou chvíli neznámý upír zaútočil. Vší silou srazil Edwarda a zakousl se mu do ramene. Zuřivost, která mě popadla, sežehla veškerou mou lidskost a vlna energie, kterou jsem vytvořila, vymrštila upíra vysoko do vzduchu. Ten dopadl na zem. Byl mrtvý.

Během vteřiny jsem byla u Edwarda a pomohla mu vstát.

„Díky,“ špitl a zaúpěl bolestí, když jsem ho chytla za rameno. Prudce jsem sebou škubla, když se k nám začaly přibližovat kroky. Pak jsem ucítila ten známý pach. Byli to Cullenovi. Tedy alespoň někteří z nich…

„Carlisle!“ vzdychla jsem, když jsem rozeznala siluetu. Byl zraněný, z rány na hrudi mu vytékala krev. Za ním vystoupili další, Esmé, Jasper a Emmett. Emmett byl v tu chvíli u Edwarda a pevně ho podepřel.

„Kde je Rose?“ zeptala jsem se nervózně, když jsem ji nezahlédla.

„To nikdo neví, Bello. Naposled jsem ji zahlédla bojovat s Heidi,“ zašeptala zoufale Esmé. Carlisle sklopil zrak a tiše vzdychl.

„Musíme ji najít!“ zakřičela jsem.

„Půjdu ji s tebou hledat, Bello! Vy zůstaňte tady,“ promluvil Jasper.

„Buďte opatrní,“ zašeptal Carlisle a já jsem spolu s Jasperem zmizela v temnotě.

 

Vydali jsme se hledat Rose.

„Jaspere, jak jsme na tom?“ zeptala jsem se.

„Myslím, že se nám podařilo zničit nejsilnější články Volturiových. Zbytek se rozprchl do lesa. Jenom nevím o Renatě a Chelsey.“

„Mrtvé,“ odpověděla jsem. Bedlivě se na mě podíval.

„Musím uznat, že jsem tě trochu podcenil. Jsi velmi silná upírka,“ dodal. Letmo jsem se usmála. V tu chvíli jsme se zarazili. Pár metrů před námi leželo bezvládné tělo. Byla to Rose.

„Rose!“ vykřikla jsem zděšeně a přiběhla k ležícímu tělu.

„Bello,“ zašeptala, když jsem ji zvedla do náruče. Jasper byl hned u mě.

„Musíme ji odsud dostat!“ přikázal Jasper a vzal Rosalie do náruče sám.

„Jak je na tom?“ ptala jsem se starostlivě.

„Není to dobré, Bello. Musíme ji dostat ke Carlisleovi,“ dodal a rozběhl se. Byla jsem hned za ním. A pak to přišlo. Nečekaně.

Přede mnou se zjevili dva upíři. Jasper se s Rosalie v náručí zarazil. Byl o kus přede mnou.

„Utíkej! Pomoz Rose!“ zakřičela jsem a on zmizel v dáli. Upíři se semkli kolem mě a hlasitě zavrčeli.

Tohle nebude v žádném případě snadné…

 

Autor: Lorenia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Soumrak noci - 20. kapitola - Souboj:

 1
1. Kačka
21.08.2011 [19:01]

Uff, ještě, že Rose přežila Emoticon Emoticon Emoticon o Bellu se tolik nebojím Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře