Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Slunce 6 - Prkno v podlaze

26.07.2010 (20:30) • Fluffy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2870×

6. Prkno v podlaze

Připadala jsem si jako blázen. Lezla jsem po podlaze v pokoji a klepala na každé dřevo, abych zjistila, pod kterým se skrývá klíč, k rozluštění existence mojí sestřenice. Vždycky, když jsem si na Bellu vzpomněla, vybavily se mi ty zvláštní oči, tvrdá a ledová kůže, ta krása….

Konečně jsem narazila na duté dřevo. Asi za pár vteřin se mi ho povedlo vyšoupnout a dole ležela knížka. Vytáhla jsem ji na světlo. Quileutské legendy. Proč mi má napovědět sbírka starých legend? Můj zrak však upoutal světle zelený papírek založený uprostřed knihy. Rychle jsem otočila stránky a viděla pár vět a obrázek… Jediné slovo mě upoutalo. Studení? Co to má proboha znamenat? Chvíli jsem zírala jen na odstavec o dohodě s quileutským kmenem. A nebyla si jistá, na co jsem teď vlastně přišla.

„Zkus internet," ozvalo se ode dveří. Vyděšeně jsem se otočila. Ve dveřích stál Edward a ležérně se opíral o rám.

„Internet? A v čem mi asi pomůže?"

„Jistě, najdeš tam jen pravdu," pokrčil rameny.

„Nebylo by jednodušší mi to říct?" zamračila jsem se.

„Dobře," rozhodil pažemi, „další nápovědu najdeš na konci knížky."

Nervózně, ale zároveň i dychtivě jsem prolistovala knížkou, až jsem našla pár stránek psaných rukou. Poznala jsem okamžitě Bellin rukopis, spousta poznámek… Hltavě jsem se do nich začetla.

Ledová kůže

…

Nesmrtelný

…

Krásný…

Upír

Překvapeně jsem zamrkala, jako bych nemohla uvěřit. Upír? Moje sestřenice je upírka?

„Ano, Jul, jsme upíři," zalesklo se mu pobaveně v tmavě zlatých očích. Řekl to jen tak. Jako by se nechumelilo.

To to šlo rychle, to odhalení.

„Jsi poměrně předvídavá, ale Bella to zjistila taky rychle," odpověděl znovu na moje myšlenky.

„Edwarde, než začnu bláznit a budu zmatená, mám ještě jednu otázku. Ty mi čteš myšlenky, že jo?"

Zazubil se: „Ano, mám takovou schopnost, řekněme."

Jen jsem seděla a civěla do prázdna. Nebyla jsem schopná pobrat něco z toho, co jsem se v uplynulých pěti minutách dozvěděla.

Takže… Když už tady tak jsi, Edwarde… Ehm, mohl bys mi to vysvětlit, asi to trošku nepobírám.

„Samozřejmě," zasmál se, „jsme upíři. Pijeme krev."

„Lidskou?" procedila jsem mezi zuby.

„My ne," odpověděl krátce.

Vy ne?

„Ne. Naše rodina je zvláštní, žijeme z krve zvířat, Jul." Podíval se na mě a přešel po pokoji. Lehce mi položil svou ledovou ruku na rameno a donutil mě, abych se na něj podívala.

„Tvoje oči," vydechla jsem.

„Ano, mění se podle toho, jak moc velkou mám žízeň," znovu ukázal své zuby v úsměvu, „kdybychom pili lidskou krev, budou mít barvu karmínově červené."

„Jo, dobře, to bychom měli. Takže je menší šance, že mi ublížíte, chápu," přikývla jsem.

„Jsi až neuvěřitelně rychlá," zasmál se.

„V čem?" zamračila jsem se.

„V odhadování věcí, chápeš, nesnažíš se mě zabodnout dřevěným kolíkem a ani jsi nezkoušela hledat kříž," šklebil se pobaveně dál.

„Ha, ha, moc vtipné," odsekla jsem, „ty se těmihle historkami vážně bavíš, co?"

„Docela ano," přikývl a z jeho tváře nemizel úsměv.

„Když už jsme u toho… Spíte v rakvi?" zašklebila jsem se. Samozřejmě, že jsem věděla, že ne. Ale Edwarda tahle diskuse bavila, tak proč mu ji nedopřát…

„Ne, nemůžeme spát," pohodil hlavou. Na tváři měl pobavený úsměv, jak se probíral mými myšlenkami.

„Aha, škoda. Takhle se nemůžu vytahovat, že máme doma rakev s upírem," posmutněla jsem naoko. A až pak jsem si uvědomila, že Edward zřejmě ví všechno, co si myslím, takže je vlastně absolutně jedno, co řeknu. Nemám pravdu?

„Máš," zasmál se.

Chvíli jsem se na něj dívala. Něco mi docvakávalo, pomalu ale jistě.

„Počkej," řekla jsem a začala hrabat v jedné krabici. Vytáhla jsem nejnovější bráchovu fotku s Tanyou, posílal nám ji přes mail a mně nedalo, abych si ji nevytiskla.

Zírala jsem na to jako na zjevení. Oba byli bílí jako křída a Tanya měla stejně zlaté oči, brácha je měl hnědé. Podezřele hnědé, nebyla to rozhodně jeho hnědá.

„Můj bratr," vydechla jsem.

„Měl kontaktní čočky," osvětlil mi Edward situaci.

„Takže oni dva jsou taky upíři? Jak se mu to stalo?" kulila jsem pořád oči na fotku.

„Tvůj bratr umíral, srazilo ho auto, nepřežil by, kdyby se nestal upírem," obhajoval se Edward.

„Aha, Tanya už je upírka, co? A jak se takovým upírem staneš?"

„Ano, je. Když tě nějaký upír kousne, do těla se ti dostane jed a ten tě přemění, za pár dní, za pár bolestivých dní, se staneš navěky nesmrtelným," osvětlil mi přeměnu mého bratra.

Můj bratr, moje sestřenice a jejich rodiny jsou upíři.

„Musím se taky stát upírem?" zeptala jsem se. Abych pravdu řekla, zatím se mi docela líbilo být člověkem. A pokud je polovina rodiny nesmrtelná a polovina smrtelná…

„Nemusíš, záleží to pouze na tvém úsudku nebo jiného upíra, samozřejmě," zachichotal se.

„Aha," přikývla jsem, „kde je Bella?"

„Šla na lov, aby se uklidnila. Proto jsem se vrátil, abych ti pomohl. Nedělal bych to, kdyby o tom věděla," pokrčil rameny.

„Jo," přikývla jsem znovu.

„Ještě toho hodně nevíš," řekl, „jen… Mohl bych něco zkusit, všiml jsem si toho dneska, když jsme se viděli poprvé."

„Čeho?" zajímala jsem se.

„Nic, jen mi podej ruku," odpověděl, „a dělej to, co dopoledne. Dívej se mi do očí."

Udělala jsem, co chtěl a vůbec nic nechápala. Jen on byl roztržitější než před chvílí.

„Nejsem roztržitý, jen mírně vykolejený. Všechno se dozvíš, neboj. Zítra večer tě vezmeme za naší rodinou, budou se ti líbit," zašklebil se. „To mi připomíná, mám se zeptat, jaký vztah máš k módě. Moje sestra, Alice, by to ráda věděla."

„Nic zvláštního," pokrčila jsem rameny, „asi ji moc nepotěším, viď?"

„Uvidíš sama," ušklíbl se.

„Jo," souhlasila jsem.

„Tak já půjdu, máš toho hodně na vstřebání," poťouchle do mě dloubnul a byl pryč.

Jediné, co jsem dokázala, bylo to, že jsem se doplazila na postel a civěla do stropu. Další, co mi v hlavě běželo, bylo dnešní odhalení. A přidávala se i vzpomínka na vlka. Pokud to tady bude pokračovat takhle dál, asi se z toho zblázním. Nakonec se zjistí, že moje matka je čarodějka, Charlie duch a jen ze mě bude obyčejný člověk a budu na tohle všechno sama.

Kapitola 5 * Kapitola 7

Autor: Fluffy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Slunce 6 - Prkno v podlaze: