Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Slunce 44 - Nejhorší den

255

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Slunce 44 - Nejhorší denOdloučení od Jacoba je nesnesitelné. July nemůže pochopit, jak od ní mohl odejít...

„Když jsem se tak po hodině a půl konečně dokázala uklidnit natolik, že slzy přestaly tryskat proudem a jen tiše stékaly po tvářích, najednou mi došlo, že chápu, jak se Bella cítila, když ji opustil Edward. Jenže ten se vrátil. Jacob se už nevrátí."

20.09.2010 (15:45) • Fluffy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2618×

44. Nejhorší den

Jen jsem seděla a nemohla se ani pohnout. Byla jsem paralyzovaná.

Ne! chtělo se mi křičet. To není pravda! Vždyť já Jacoba miluju. Nemůžu bez něj žít. Proč on dokáže žít beze mě? Proč, proč?

Dokázala jsem se zvednout. Bez jediného slova jsem vyklopýtala z domu. V kapse u kalhot zmačkaný Jacobův dopis.

Pálil. Vážil nejmíň sto kilo a neskutečně pálil. Jako roztavené železo.

Sedla jsem si za volant a rozhodla se jet domů. Nemohla jsem jít Jacoba hledat. Nevěděla jsem kam.

Byla jsem někde na půli cesty do Forks, když jsem musela sjet ke krajnici, protože řízení se mi vymykalo kontrole.

Za pár minut se otevřely dveře u spolujezdce. Ledové ruce mě popadly do něžného objetí a pak předaly do jednoho horkého. Jen se mi hlavou mihlo, jestli se rozhodli dnes nechat hranici hranicí, protože jsem byla rozhodně ještě na vlčím území. Nejspíš ano. Bella si sedla za volant a Seth i se mnou v náruči se nasoukal na sedadlo spolujezdce. Zabořila jsem mu obličej do prsou, v tom stavidla povolila a já se rozbrečela. Máčela jsem mu jeho tričko slanou vodou, křečovitě se držela jeho ramen. Když jsme dojeli domů, Bella zmizela a Seth mě nesl do domu. Mámin vyděšený pohled v očích mluvil za vše.

„Co se jí stalo?" ptala se a hlas jí povyskočil o oktávu výš.

„Pak vám to řeknu, nechtě mě, abych ji donesl do postele," mluvil klidným hlasem Seth.

Chtěla jsem protestovat. Nechtěla jsem si lehnout do postele.

Chtělo se mi umřít.

Ne ležet v posteli. Nechtěla jsem být sama.

Seth mě donesl do pokoje. Sundal mi boty a pak mě položil do postele. Chytla jsem se ho za ruku. „Ne, nechoď…" vzlykala jsem dál.

„Neboj, vrátím se," slíbil mi.

Jeho horkou náruč jsem vyměnila za chladný polštář a za chvíli jsem měla pocit, že se koupu v moři. Z přízemí byl slyšet jejich rozhovor.

„Časem se to zlepší," slyšela jsem naději v mámině hlase.

„Přišlo to opravdu náhle, když Jacob dostal šanci studovat v Anglii, musel se okamžitě rozhodnout," odpovídal Seth.

„Nabídka, která se neodmítá," souhlas v mámině hlase byl hmatatelný, „vždyť každý člověk se několikrát za život zamiluje. Je to normální. "

Byla jsem si jistá, že Seth lže. Že tohle byla verze pro lidi. Věděla jsem, že Jacob může být kdekoliv. Určitě byl v Kanadě a běhal po lesích jako vlk, jen aby se nemusel vidět se mnou - tou, která mu zničila život. A mohla by i celé jeho rodině.

Najednou mi všechny důvody, kvůli kterým odešel, připadaly pravdivé. Milovat mě bylo to nejubožejší přání, které jsem si přála z celého srdce.

Najednou mi všechny moje starosti přišly druhořadé. Teď už nezáleželo na žádných plánech.

Když se Seth vrátil, pořád jsem plakala. Slzy téct nepřestávaly.

Položil mi horkou dlaň na čelo a pak si půjčil můj telefon. Neposlouchala jsem ho, ale když se za deset minut objevil v mém pokoji Carlisle, bylo mi jasné, že volal doktora.

„Má horečku, paní Swanová," slyšela jsem ho říkat.

„Opravdu? Dneska ráno ještě nebyla nemocná," divila se máma. Starost v jejím obličeji mě přinutila utřít si ubrečené tváře a poslouchat.

„Šok," řekl Carlisle jedno prosté slovo, „dám vám recept na nějaké prášky. Prosím, kupte jí je co nejdřív. Teď jí dám prášek na spaní, potřebuje se z toho vyspat." Seth mi podal skleničku vody a bílou pilulku. Nechtěla jsem si ji vzít, a tak mi jak malé holčičce otevřel pusu, vložil mi na jazyk prášek a donutil mě ho zapít.

Zavřela jsem oči a snažila se potlačit zoufalost, která mi zatemňovala mysl. Cítila jsem, jak se mi místo srdce začíná tvořit hluboká rána, která bolela při každém nádechu. Moje tělo se trhalo na kusy.

A pak ta černota postupovala a postupovala. Doufala jsem, že třeba umřu. Že mi Carlisle pomohl od trápení a dal místo paralenu nějaký jed.

…

Ale neumřela jsem. Jen jsem usnula, protože ten prášek začal působit strašně rychle. Nebo jsem byla vyčerpaná. V pokoji byla obrovská tma. Musela být noc. V křesle na konci pokoje seděla Bella.

„Jak dlouho jsem spala?" zachraptěla jsem.

„Dvacet pět hodin," odpověděla tiše.

„Celý den?" divila jsem se.

„Ano, Carlisle tu byl ještě jednou a dal ti ještě jeden prášek, asi před čtrnácti hodinami. To jsi byla na pár minut vzhůru. Nepamatuješ si to?" pousmála se.

Zakroutila jsem hlavou. Pak jsem si vzpomněla, proč jsem tak dlouho spala a v tu chvíli u mě byla Bella a já zase začala brečet.

Když jsem se tak po hodině a půl konečně dokázala uklidnit natolik, že slzy přestaly tryskat proudem a jen tiše stékaly po tvářích, najednou mi došlo, že chápu, jak se Bella cítila, když ji opustil Edward. Jenže ten se vrátil. Jacob se už nevrátí.

„Chápu jak ti je," zašeptala.

„Já vím," přikývla jsem, „ty jediná to můžeš chápat."

„Byla jsem na tom líp," zakroutila hlavou, „mě sešil dohromady Jacob. Tebe nemá kdo sešít. Druhý Jacob není."

Zase jsem se rozbrečela a Bella mě tišila.

Brečela jsem tak dlouho.

…

Dokud jsem znovu neusnula. Probudila jsem se až ráno. Místo Belly mě objímaly dvě horké Sethovy paže.

čtvrtek, 1.4., 6:40

Na vteřinu se mi dnes zdálo, že jsem se jen probudila z noční můry a všechno je při starém. Ale tentokrát to byla Leah, kdo mě vrátil do reality. Byla tady a hlídala mě.

Pomohla mi obléknout se a umýt, udělala mi snídani. Tiše mě pozorovala.

Věděla jsem, co vidí. Zahlédla jsem se v zrcadle. I když jsem tak dlouho spala, opuchlé oči se nedaly přehlédnout. Měla jsem kruhy pod očima, jako bych nespala těch x hodin, co jsem naopak pod vlivem všech prášku prospala. Moje dlouhé vlasy byly zamotané, neupravené..

Pořád jsem doufala, že někdo zařve apríl a bude všechno v pořádku. Ale nebylo. Všechno byla pravda. Už tři dny jsem nebyla ve škole. Nejvyšší čas tam znovu jít.

Máma sice protestovala, ale mně to bylo jedno. Lepší jít do školy, než ležet zase doma. Alespoň nějak svoji mysl zaměstnám.

Máma s Leou mě vyhodily před školou, Elis už na mě čekala. Objala mě kolem ramen a společně jsme vešly do třídy. Nikdo tam ještě nebyl, za což jsem byla ráda. Přece jen bylo opravdu brzo. Ani jsem si neuvědomila, že jsme tu o hodinu dřív.

„Seth mi všechno řekl," zašeptala potichu, „je mi to tak líto."

„Děkuju," řekla jsem potichu, „mám pocit, jako by mě přejel parní válec, chybělo mi srdce a to je někde strašně daleko. Nemůžu ho nikde najít."

„Neboj, všechno bude v pořádku. Časem."

„Asi máš pravdu," přikývla jsem.

Ale nevěřila jsem tomu. Nikdy to nebude v pořádku. Nikdy.

Kapitola 43 * Kapitola 45

 

Autor: Fluffy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Slunce 44 - Nejhorší den:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře