Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Slunce 4 - Odhalení

21.07.2010 (08:15) • Fluffy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3047×

4. Odhalení

12:30

Jacob rychle zaklepal na dveře Cullenových a ty se během vteřiny otevřely. „Co se děje, Jaku?" usmála se Alice, ale její úsměv pohasl, když viděla jeho ztrhanou tvář.

„Udělal jsem chybu," zaskřípěl zuby.

„Tak pojď dál," ustoupila mu z cesty.

Za pár minut seděli všichni Cullenovi v obývacím pokoji a poslouchali Jacobovo vyprávění. Jak ji sledoval, jak se s ní setkal… jako vlk.

„Pokud je takhle neopatrná, tak to budeme mít dost práce," odfrkla si pobaveně Rose.

Belliny oči se zúžily: „Jaku, nechci, aby s ní kdokoliv z vlků přišel do styku. Nechci, aby se do ní někdo otiskl. Rozumíš? Takovému nebezpečí ji nevystavím."

Jacob se zarazil a slyšel Edwardovo tiché uchichnutí.

Hlavně jí to neříkej… Ještě ne teď, pomyslel si rychle.

„Neboj," zašklebil se Edward. Aliciny překvapené oči střelily k Edwardovi. Pochopila až moc dobře, co to jedno nevinné slůvko znamenalo. Nebyla to odpověď pro Bellu. Byla to odpověď na Jacobovy myšlenky. Všichni tři si vyměnili rychlý pohled. Alici došlo, že zřejmě prázdná místa v budoucnosti jsou díky přítomnosti vlka - Jacob se zamiloval. Edward pochopil, že Alice nemůže vidět budoucnost, protože July bude s Jakem. A Jacob si uvědomil, že pro něj je tenhle nepatrný pohled výhrou. Znamenalo to, že budou spolu a na jeho tváři se usídlil nepatrný úsměv.

„Bello, víš dobře, že jí nemůžu nic zakázat… Ani vlkům," bránil se potichu Jacob.

„Vím, jen chci, abys na ni dával pozor," odpověděla pevně.

„Myslím, že je na čase, abychom navštívili tvoji sestřenici, lásko," pousmál se Edward.

„Edwarde, nemyslím si, že by bylo nejlepší…"

„Edward má pravdu, Bello," řekla tiše Alice a postavila se po boku svého bratra.

Všichni se na ně zmateně dívali a jako první promluvil Carlisle: „Bello, vím, že se ti to nezamlouvá, ale její bratr patří do naší rodiny."

Esminy oči se rozzářily. Představa, že bude mít ještě o něco větší rodinu, se jí okamžitě zalíbila.

Emmett se rozesmál. Všichni se na něj překvapeně podívali. „Netušil jsem, že se bude naše rodina ještě rozrůstat," šklebil se pobaveně dál.

Rosalie potichu zavrčela: „Není bezpečné ochraňovat člověka…Vzpomeňte, jaké to bylo s Bellou." Edward zasyčel.

„Rose, není zrovna nejlepší to tady teď vytahovat," řekl Carlisle.

„Vážně?" zvedla překvapeně jedno obočí. „Zase budeme v nebezpečí…"

„Ona je rodina," zasyčela Alice. „A bude," dodala potichu. Víc než si myslíš.

Edward nepatrně přikývl. „Nechápeš, Rosalie? Já sám nechápu, proč ji nemáš ráda? Jen proto, že je člověk? Ona se nechce stát upírkou."

„Jak to můžeš takhle s jistotou tvrdit?" odfrkla si pobaveně. „Uvidí Williama a bude s ním chtít zůstat navěky."

„Nebude," zavrtěla hlavou Alice.

„To nemůžeš vědět," odporovala Rose. Hledala podporu u ostatních členů rodiny. Nikdo ji však s pomocnou rukou nepřispěchal. Všichni věřili Alici a Edwardovi. Bella mlčela.

„Rose má pravdu, co když s námi bude chtít zůstat?" zopakovala Bella tiše. A Rosalie se vítězně usmála.

Jacob se rozhodl, že s tím bude muset ven. Jinak nemůže počítat absolutně s ničím.

„Ne, Jacobe," řekl Edward, „nic neospravedlňuj."

„Jaku, já chápu, že…" začala Bella.

„Ne nechápeš!" zamračil se. „Vždycky jsme chránili lidi. A ona bezpochyby člověk je. A v nebezpečí, jestli si to neuvědomujete. Její bratr se bude muset ukázat. A on jí pravdu poví, tím jsem si jistý. Takže buď to uděláte vy, nebo to udělám já," řekl pevně.

„Jsem si jistý, že dokážeme najít kompromis," řekl Carlisle a ucítil, jak ho Esmé vzala za ruku.

„Carlisle, tady kompromis neexistuje. Je člověk, a pokud chceme mít jistotu, že jí nikdo neublíží, budeme ji muset kontaktovat. Volturiovi dokážou najít všechny vazby. Když si nedáme pozor, můžeme o ni taky přijít," ozval se Edward a natáhl ruku k Belle.

„Asi máš pravdu," odpověděla potichu a přivinula se k jeho hrudi, „nechci, aby byl její život ovlivňován strachem. A potom, co tě dneska viděla, Jaku… Myslím, že tě chápu, Rose."

Rosalie se na Bellu podívala a pak roztržitě přikývla: „Možná, že máte pravdu… Ale nechápu, proč to tvrdíte s takovou jistotou."

„Dozvíš se všechno, Rose," ujistil ji Edward. A Jacob si poprvé za celou návštěvu oddechl.

Jasper, který stál celou dobu stranou, se konečně ozval: „Jsem si jistý, že by ji takhle nebránili, kdyby k tomu neměli svoje důvody, Rose."

„Na to už nemůžu nic říct," řekla. „Přeji vám tedy hodně štěstí," pousmála se poprvé a vyběhla do prvního patra. Emmett se rozloučil a šel dělat Rosalii společnost.

„Můžu jít s vámi?" zeptal se Jacob.

„Ne, Jaku, ty budeš mít zítra dostatečný prostor se s ní seznámit," zašklebil se Edward.

„A navíc myslím, že pro ni už takhle bude trošku šok, že jsme upíři," zasmála se Bella, „vlkodlaci přijdou taky na řadu, neboj."

„To přijdou, víc než si myslíme, miláčku," zašeptal Edward a setkal se s Jakeovým pohledem.

Bellu jeho věta trošku překvapila, ale neřešila její význam. Pro ni bylo teď důležité vymyslet všechno, co bude říkat. Aby July pochopila. Neviděla ji už roky a nemohla tušit jaký člověk vlastně je…

Zítra? přehrávalo se jediné slovo Jakovi v hlavě.

„Ano, Jacobe, dnes jsem narazil na Charlieho a její matku. Zítra tě čeká její návštěva v La Push. Ale do té doby je ještě spousta práce," povzdechl si a propletl si s Bellou prsty. Oba se vydali ke dveřím a Jacob je následoval.

„Přijdu se večer zeptat, to už můžu?" zeptal se s pobavením v očích.

Edwardovi přeběhl úsměv po tváři. „Jsi svobodný vlk… Relativně samozřejmě," zašklebil se. A oba chápali, že svoboda je teď opravdu už jen relativní pojem.

„Můžete přestat vtipkovat?!" ozvala se podrážděně Bella.

„Ale, lásko," oponoval s úsměvem Edward.

„Jaku, sice jsi můj nejlepší přítel, ale to neznamená, že přede mnou budete mít tajemství. Chci vědět všechno," zadívala se na Jacoba.

„Nemůžeš vědět všechno, Bello," pokrčil rameny Jake.

„Edwarde?" zeptala se Bella a zářivě se na něj usmála.

„Lásko, ani já ti tohle nemůžu říct, slíbil jsem to," řekl a lehce přikývl.

„Nepřejte si mě!" zavrčela. „Oba dva!"

„Já si tě nepřál, já tě mám," usmál se Edward a lehce ji políbil na rty.

„Tak večer," rozloučil se Jacob a běžel do lesa.

„Pojď, miláčku, máme spoustu práce," řekla Bella. „A později mi všechno vysvětlíš," dodala nekompromisně.

Kapitola 3 * Kapitola 5

Autor: Fluffy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Slunce 4 - Odhalení: