Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Slepá Houslistka - 21. – Dárek na rozloučenou

Chris Weitz - Smithovi

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Slepá Houslistka - 21. – Dárek na rozloučenouBella se vrací z lovu zpět do hradu, ale cestu jí zkříží neznámí upíři.
Laila opustila hrad a zanechala Belle dárek.

04.08.2010 (12:45) • Chobotnicka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6570×

21 – Dárek na rozloučenou


Bella

Běžela jsem zpět do hradu přes les, když mě do nosu uhodila vůně upírů.

Vyhla jsem se jim velkým obloukem.

Chtěla jsem si jít ještě na chvilku sednout na svoji louku, ale už z dálky byl cítit další upír.

Sice mě nejdříve udivila jejich přítomnost v lese, ale pak jsem si vzpomněla, že mezi Arovo známé patří i vegetariáni, ale nechtěla jsem se s nimi vidět.

Dorazila jsem na okraj louky, kde jsem uprostřed viděla třpytícího se upíra a bronzovými vlasy. Vypadal jako nějaký bůh.

Něco mě k němu táhlo, než jsem si to stačila uvědomit, udělala jsem krok a pod nohama mi zapraskala větvička.

Na nic jsem nečekala a okamžitě utekla.

Cítila a slyšela jsem ho, jak se vydal za mnou.

Přidala jsem a roztáhla kolem sebe štít, který je schopný zamaskovat mojí pachovou stopu.

Na okraji lesa byly další dva pachy, které se přibližovaly.

Přidala jsem na rychlosti a tím se jim vyhla.

Doběhla jsem do hradu a hned zapadla k sobě do pokoje.

Okamžitě jsem šla do koupelny, abych se zbavila té slané vody, která už na mně stačila uschnout.

Pustila jsem si horkou vodu a uvolnila celé své tělo.

Zavřela jsem oči a vnímala jenom vodu, ale nejednou se mi v mysli vynořil obrázek muže z louky.

Třpytící se tělo s bronz vlasy.

,Sakra, Bello, na co myslíš!´ napomenula jsem se.

Vypnula jsem sprchu, ručník si obmotala kolem sebe a šla zpět do pokoje, kterým jsem jenom prolítla do protějších dveří, kde byla moje rozlehlá skříň. Vybrala jsem si volné džíny, černé tričko a Conversky k tomu. Vrátila jsem se zpět do pokoje a zamířila k posteli.

Když jsem se přišla blíže, upoutal mojí pozornost balíček, který ležel na slabé dece, která sloužila lidem jako peřina. Nasála jsem okolní vzduch a ucítila známou Lailinu vůni, takže ten balíček je od ní. Vzala jsem ho do ruky a začala pomalu rozbalovat. Objevila se bílá krabice a vypadl na mě dopis.


Drahá Is,

nechtěla jsem se takto loučit, ale jinak bych to nezvládla. Ty a Jane jste byly a i na dále budete moje nejlepší upíří kamarádky, přestože se teď nejspíš nějaké to století neuvidíme.

Nechala jsem ti dárek na rozloučenou. Nejdřív jsem nevěděla, co ti mám dát, abys na mě nezapomněla, ale k tomuhle jsi mě přivedla ty sama, takže plně doufám a věřím, že svůj účel to splní.

Na ples už nepůjdu, rozhodla jsem se odjet dřív.

Brzy nashle, Laila


Odložila jsem dopis a pomalu začala otevírat bílou krabici, jejíž obsah byl ještě zabalen do bílého papíru, který jsem pomalu odhrnula. Odkryl se mi tím obsah krabice. Zkoprněle jsem zůstala zírat na nádherné housle, které jsem viděla v nákupním centru.

Jako ve zpomaleném filmu jsem je začala vyndavat z krabice. Pořád jsem se nemohla vzpamatovat z dárku a uvěřit tomu, že po tak dlouhé době opět držím v rukou housle. Moje prsty samovolně hladily ladné křivky houslí a pomalu se přesouvaly na struny. Sotva jsem se jich dotkla, vydaly slaboučké tóny.

Podívala jsem se zpět do krabice a našla smyčec. Neváhal jsem ani vteřinu a housle si vkládala pod bradu, přiložila smyčec ke strunám a pokojem se začaly linout první tóny skladeb.

Nevím, jak dlouho jsem stála před oknem a hrála jednu skladbu za druhou. Jediné, co jsem vnímala, bylo střídání dne a noci. Sem tam se na mě někdo přišel i podívat a zůstal chvíli sedět a poslouchal, ale nikdo nepromluvil, až teprve jednoho dne se to změnilo.

Dveře od pokoje se otevřely a vítr ke mně donesl vůni neznámého upíra, nijak jsem nereagovala a jenom se soustředila na hraní skladby, která patřila jenom a jenom mně. Sice byla hraná na klavír a já ji jenom slyšela, ale dokázala jsem si dokonale vybavit každý její tón, při kterém se ven draly vzpomínky, ze kterých mě vyrušil onen upír.

„Bello?“ zašeptal.

 

 

 

20.kapitol a << Shrnutí >> 22.kapitola

Autor: Chobotnicka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Slepá Houslistka - 21. – Dárek na rozloučenou:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře