Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sleduj, takhle se to dělá! - 4. kapitola

Edward a Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sleduj, takhle se to dělá! - 4. kapitolaPo dlouhé době další kapitola. Navíc krátká. Všem čtenářům se moc omlouvám, ale času je pořád míň a míň. V této kapitole se dočkáme slaďouše Edwarda a jeho uklidňovacích prostředků. No řekněte, která byste nechtěla, aby vás uklidňoval zrovna on? :)

06.09.2011 (19:45) • FriendToRain • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1209×

Nebylo nic tak uklidňujícího jako Edwardova přítomnost. Stačilo, abych kolem sebe cítila jeho vůni, a celé mé tělo se jako na povel uklidnilo. Nemusel mluvit, ale když to udělal, všechna ta špatná nálada, potlačovaná zlost a pocit zrady ihned zmizely za černou stěnou, kam jsem na ně neviděla.

„Víš, co děláš, Bello?“ zeptal se měkce a přivinul si mě těsně k boku. „Chci říct, i přes to všechno je to tvoje matka.“

Povzdechla jsem si a opřela si hlavu o jeho rameno.

„Vím přesně, co dělám,“ ujistila jsem ho odhodlaně. Ta žena uvnitř našeho domu nebyla nic jiného než odporný vetřelec, který se snažil vetřít někam, kde nebyl vítán.

„Dobře,“ broukl tiše a dál se se mnou nepřel. Věděl, že by to bylo zbytečné. Alespoň teď, dokud to všechno bylo tak čerstvé. Potřebovala jsem vypnout, od všeho si odpočinout a pořádně si vše promyslet. Sedmnáct let jsem žila jen s Charliem. Nikdy se o mámě nebavil. Byla zakázané téma, které když jsem nakousla, okamžitě utnul. Moc jsem toho o ní nevěděla. Měla jsem jen fotku, jedinou fotku. A teď tu byla. Živá a opravdová. Kolikrát jsem si to jako malá přála? Aby se najednou objevila ve dveřích, řekla, že mě má ráda a že už mě nikdy neopustí? Tisíckrát. Ale to bylo dřív.

Nemohla očekávat, že ji její dospívající dcera, o kterou se nikdy nezajímala, přivítá s otevřenou náručí.

„Vezmu ti batoh,“ řekl Edward tiše a bez dalšího slova mi ho ze zad stáhnul. Nebránila jsem mu, tahle jeho gentlemanská část povahy k němu zkrátka patřila… Otevřel mi dveře spolujezdce a zase je za mnou zavřel, když jsem nastoupila. Poslušně jsem si zapnula bezpečnostní pás, protože nesnášel, když jsem jezdila bez něj.

Jeli jsme tiše, ale tentokrát to nebylo to příjemné ticho. Bylo tíživé a dusící. Nevydržela jsem to a spustila.

„Já to prostě nechápu!“ začala jsem prudce, až jsem překvapila sama sebe. Evidentně jsem překvapila i Edwarda, protože se mu jedno obočí vyhouplo o něco výš.

„Co přesně?“ Jako by to nevěděl.

„To Charlie přišel o rozum?! Vždyť ho opustila, když jsem byla malá! Nechala ho, aby se sám popral se všema těma blbostma okolo mého dospívání, a pak si jen tak přijede? Kde byla, když jsem ji potřebovala já? Kde byla, když jsem dostala první měsíčky a musela s tím jít za Charliem, abych tak oba do konce života traumatizovala? No, kde byla?!“

„Popravdě, Bello,“ uchechtl se nevesele, „nedivím se, že si Charlie našel společnost. Vždyť… jak dlouho byl sám? To na někom, kdo se stará o skoro dospělou dceru, zanechá následky. Třeba při sobě chtěl někoho, kdo by mu dělal společnost. Ty nebudeš doma věčně. Co by dělal sám, až bys odešla?“

„Říkáš to, jako bych se chystala hned zítra odstěhovat,“ zamručela jsem nespokojeně; přemožená tím, že je na jeho straně.

Sklopil pohled na své ruce. Už dávno jsem nezačala hysterčit, když svou pozornost přestal věnovat řízení, ale teď mě tím zarazil. Nečekala jsem takovou reakci.

„Edwarde?“ zhoupl se mi hlas.

„Tak jsem to nemyslel,“ vykrucoval se hned. „Sama to vidíš, teď jedeš pryč. Kdyby tvá matka nepřijela, zůstal by doma zase sám.“

„Kdyby nepřijela, nejela bych pryč!“ vybuchla jsem. Černá stěna se pomalu ale jistě začínala hroutit. Nadechla jsem se a v uklidňujícím gestu zavřela oči, aby se jí nepovedlo mě ovládnout.

„Podle mě to vidíš moc jednostranně, ale to je pochopitelné po tom, jak se zachovala. Jen říkám, že neznáš důvody, proč odešla a proč ji Charlie nechal, aby přijela,“ pokrčil rameny. Chvíli mi jeho slova zněla hlavou, přemýšlela jsem o nich, ale dostávala se k pořád stejnému závěru.

„Prostě jsem byla příliš velká zodpovědnost, to je celé,“ rozhodila jsem bezmocně rukama, jak jen mi prostor auta dovoloval. „Nebyla připravená mít dítě, ale to ji neomlouvá. Ani to nezkusila…“ Zavrtěla jsem hlavou a silně se snažila ovládnout slzy, které se na mě rozhodly zaútočit. Nechtěla jsem znovu brečet.

„Bello,“ povzdechl si Edward a zajel Volvem ke krajnici. Během okamžiku vypnul motor a najednou mi rozepínal pás a vytahoval si mě ven do své studené náruče. Ovinul kolem mě své silné paže a já se naplno rozbrečela. Bylo mi jedno, že brečím před ním a že je to trapné. Teď to bylo vedlejší. Chtělo to ven a já to nechala.

„Promiň,“ zafňukala jsem a popotáhla. Jeho stisk ještě zesílil. Cítila jsem, jak se mu s nádechy zvedá hruď, napíná se proti mně, ale nic jiného. Hladil mě po vlasech a šeptal mi do ucha, že to bude dobré. A já mu věřila, protože jsem měla jeho. Když jsem měla jeho, všechno se zdálo snazší a lepší.

„Neomlouvej se, lásko,“ mumlal mi do vlasů. I když jsem měla tváře smáčené slzami, po jeho oslovení jsem se slabě usmála. „Jsem tu s tebou. Vždycky budu.“

„Jsem hloupá, že se takhle nechám rozhodit,“ odfrkla jsem si a uchechtla se. Trochu se ode mě odtáhnul a já tak dostala šanci otřít si tváře. Rukávy mikiny se k tomuto účelu zdály ideální.

„Nejsi hloupá,“ oponoval mi měkce. „Jsi to nejúžasnější, co mě kdy v životě potkalo,“ usmál se. Přestala jsem brečet a jen se dívala do jeho temně zlatých očí. Už to bylo pár dní, kdy byl naposledy na lovu, a věděla jsem, že teď nehrozilo, že by mě opustil. Radši bude hladovět a mučit sám sebe, než aby měl odjet.

„A pak kdo je tu hloupej,“ oplatila jsem mu úsměv. Protočil oči a znovu mě objal.

„Slečno Swanová, vy okatě pochybujete o mých intelektuálních schopnostech, nejsem si jistý, jestli bych měl něco takového tolerovat…“ vydechl a mně z tónu jeho hlasu přejel po zádech ten příjemný mráz plný očekávání.

„No… to byste asi neměl, pane Cullene,“ přistoupila jsem na jeho hru. Černá stěna byla zase pevně zafixovaná a držela.

„Taky si myslím,“ řekl jen a políbil mě. Něžně a pomalu. To, co nezvládlo jeho objetí, zvládly jeho rty, aniž by používaly slova. Tohle bylo přesně to, co jsem chtěla. Mít ho blízko sebe, líbat ho a na všechno zapomenout. Příliš brzo se odtáhl.

„Děkuju,“ kňourla jsem, ještě pořád zaskočená emocemi, které ve mně jeho polibek vyvolal. Chtěla jsem ho tak strašně moc. Nevěděla jsem, kde bych bez něj byla.

„Kdykoliv, slečno Swanová,“ usmál se znovu a ještě jednou mě lehce políbil na pootevřené rty.

„Opravdu?“ zkusila jsem ho nachytat na vlastní slova. Nenechal se; roztržitě si prohrábl vlasy a znovu otevřel dveře spolujezdce. Široce jsem se usmívala, když jsem nastupovala. Někdy byl tak kouzelně nesvůj.

„Opravdu,“ řekl, když si sedl vedle mě do vyhřátého auta. Otočil se čelem ke mně a rošťácky se zazubil. „Ale Alice už se na tebe těší, nemůžeme ji nechat čekat.“

Se zasténáním jsem se svezla níž do sedačky. Alice…

Autor: FriendToRain (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sleduj, takhle se to dělá! - 4. kapitola:

 1
3. mima19974
07.09.2011 [20:57]

mima19974Chúďa Bella. Emoticon Úžasne krásna kapitola! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Rýchlo ďalšiu!

2. Veruše
06.09.2011 [21:22]

Krásná kapitolka Emoticon hrozně se mi líbí tvůj styl psaní je to takový neokoukaný Emoticon vážně se mi tahle povídka moc líbí takže doufám že další kapitolka bude dřív než tahle Emoticon Emoticon

1. martty555
06.09.2011 [19:36]

Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře