Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Škola poloupírů - 6.kapitola

2.Ranya-Epilog


Škola poloupírů - 6.kapitolaSeznámení s Edwardem. Je takový, jak ho známe? Jak jejich seznámení bude vypadat?

Černé oči, jiskřící pleť a ty nádherné bronzové vlasy…

 

Zezadu se ke mně připlížila Alice a potichu mi řekla: „To je Jane Volturi.“ A ukázala na tu blondýnku. „Vedle ní Demetri Volturi, ta další je Heidi Volturi. A ten poslední, po kterém ses tak dívala, je Edward Volturi.“ Tak Edward.

„Jak to, že je znáš? To sem jezdí vždycky oni?“

„Jo, pokaždé oni. A pokaždé to holky zkoušejí na Edwarda.“

„A vychází jim to?“

„Tak napůl. Je to dost sukničkář.“

„Aha, takže vůl,“ konstatovala jsem.

„Ale moc krásnej,“ bránila ho Alice.

„To mu nikdo neupírá.“

Chvíli jsme s Alicí mlčely a dívaly jsme se, jak s nimi Afton ještě něco projednává.

„Teď bude něco jako uvítací večeře,“ oznámila mi Alice.

„Co tím myslíš?“

„Vlastně taková větší večeře, než máme normálně a Volterští tam budou s námi.“

„Aha. V jakém stavu tam budou mít oni večeři?“ zeptala jsem se sarkasticky.

„Nech toho, Bello,“ okřikla mě Alice a odešla. To mě překvapilo. Připadalo mi, že zrovna Alice není taková, jako ostatní, že pro ni nejsou Volterští upíři svatí. Nejspíš jsem se spletla, Alice je stejná.

Pomalým krokem jsem se vydala do svého pokoje, na tu „speciální“ večeři jsem se nehodlala nijak upravovat, tak jsem sebou jenom pleskla do postele. V pokoji byl šílený bordel. Oblečení se válelo všude možně dohromady s knihami a sešity ze školy. Nevadilo mi to.

Podívala jsem se na hodinky. Už bych se tam mohla ukázat. Slezla jsem z postele, z jedné hromady věcí jsem vylovila hřeben a dvakrát jsem si pročísla vlasy. Přípravy hotovy.

Když jsem se dostala do jídelny, překvapila mě výzdoba. Všechno v rudém. Pro upíry velmi příhodné.

Tentokrát se jídlo podávalo jinak, byly švédské stoly část s jídlem a část s krví. Protože jsem byla ještě vyhládlá po tom nakupování s Alicí, tak jsem si vzala první talíř, co jsem uviděla a vrchovatě jsem si ho začala nakládat.

„Zdravím, Isabello,“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se, za mnou stál Edward a v ruce držel pohár s krví.

„Jen Bello,“ oznámila jsem mu a neobtěžovala jsem se s pozdravem.

Usmál se. „Tak, jen Bello, hodně jsem toho o tobě slyšel.“

Neměla jsem na zdvořilosti náladu: „Opravdu? Já o vás vůbec nikdy neslyšela.“

„Tak to se musíme řádně seznámit, Bello.“

Dobře, jeho hra: „Ale samozřejmě, Edwarde.“

„Slyšel jsem o tvém úžasném daru.“

„Úžasném daru? Jenom na mě nepůsobí dary ostatních.“

„Umíš ho prý i roztáhnout na ostatních.“

„Hodně sis toho o mně zjistil.“ Rovnou jsem přešla na tykání.

Nic k tomu tykání neřekl a pokračoval: „Zaujala jsi mě, Bello. Velmi zaujala.“

„Co tím myslíš?“

„Ještě musím něco projednat s ostatními, ale mohla bys přijít o půl noci zase sem?“ Ta otázka mě strašně zarazila. Proč?!

Trochu jsem se zakoktala: „J-j-jo, jasně.“ Potom odešel a já si konečně šla sednout ke stolu s tácem plným jídla, ale úplně mě přešla chuť.

Chvíli jsem v ruce žmoulala jen pár hranolek, dokud si ke mně někdo nepřisedl. Otočila jsem se, byla to Lauren. Netvářila se zrovna přátelsky.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ji.

„Ty ses bavila s Edwardem,“ vyštěkla na mě okamžitě.

„No a co?“

„Tak, aby mezi námi bylo jasno - Edward je můj.“ Aha, takže typická žárlivka.

„Klidně si ho nech. Já nemám zájem.“

„A co to bylo to, jak ses tam s ním bavila?“

„To on se bavil se mnou. Třeba má zájem on o mě.“

Lauren nesmírně zrudla a chvíli jsem myslela, že po mně už podruhé skočí, ale jenom se zvedla a naštvaně odešla pryč. Já si v klidu dojídala večeři. Potom jsem se vrátila do pokoje, spát se mi nechtělo. Byla jsem nervózní z toho něčeho, co po mně chtěl Edward.

Tak jsem si aspoň uklízela svůj pokoj, ale neustále jsem se dívala na hodinky. Dvě minuty před půlnocí jsem vyrazila do jídelny.

Stáli tam všichni z Volterry, Afton a Felix. Moje nervozita ještě stoupla.

„Takže, Bello,“ ujal se slova Afton, „tady naši návštěvu z Volterry velmi zaujal tvůj dar, takže bychom ti chtěli něco oznámit.“

A zase to mlčení.

„Chceme, abys s námi za týden odjela do Volterry.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Škola poloupírů - 6.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!