Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Škola noci - Prolog

NM

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Škola noci - PrologPříběh je o Belle jako poloupírce a její nejlepší kamarádce Alice, která je upírka. Bella s Alice utekly z akademie Sv. Vladimíra, to je akademie pro upíry a poloupíry. Oni žijí v jiném světě, než jsme zvyklý, ale je tomu hodně podobný. Doufám, že se vám tahle povídka bude líbit. Má to být směs mých tří oblíbených knížek a to ságy Stmívání, Vampýrské Akademie a Školy noci. Ps: Mějte se mnou trpělivost a prosím napište do komentíků kritiku, je to moje první povídka. Hodně velké díky Crystal a katyloveEd.

14.04.2010 (20:00) • EdMaDo • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4449×

Prolog - Vzpomínky

Zrovna jsme příšly z lovu, nějaká ta srnka pro mně a pro Alice pumička. Dneska jsem se zapřemýšlela a zjistila, že to jsou přesně dva roky = dvacet čtyři měsíců= sedm set třicet dní, co jsme "musely" utéct z akademie. Ptáte se proč? Před dvěma lety byla u nás na akademii Sv. Vladimíra bláznivá učitelka, ale nikdo o ní nevěděl to co já a Alice. Možná je to tím, že jsme jako jediný do toho hodně zapletené.

Příběh začíná: Jednou jsem All - přezdívka pro Alice, ale říkám jí tak jenom já - překecala, aby semnou šla mimo areál školy. Opatrně jsme prošly hlavní bránou školy. (Ještě předtím než jsme se "propašovaly" jsem s jednou holkou - myslím, že se jmenovala Amanda - vyměnila svoje boží balerínky za láhev Fernetu. Já vím, jsem blázen, protože ty baleríny byly fakt boží.) Alice se mi ten večer svěřila, že se svým klukem Felixem Volturi - jejím jediným klukem, kterého kdy měla - přišla o panenství. Byla jsem udivená, že byla rychlejší než já, protože ona je spíš nespontánní a má klidnou, tichou povahu - teda kromě toho jejího šílenství do nakupování - Za to já jsem spíš její opak. Bláznivá, spontánní a hlavně ráda flirtuju s kluky, ale k věci. Jak jsem byla udivená z toho, že ona byla první, tak ze mně padaly otřesné otázky (typu: Necítila si zemětřesení? Nebo: Necítila si, jak se Země pohnula? jak to se to píše v knížkách nebo to tak je i ve filmech) . Alice se smála tím jejím krásným zvonivým hláskem a odpověď zněla, že nic takového necítila.

Povídaly jsem si tam asi tak čtvrt hodiny, když jsme náhle uslyšely křupnutí větvičky. Já jsem i hned zabrala obranou pozici, když zpoza keřů vylezla paní profesorka Karmaková (o té jsme se již zmińovala jako o "bláznivé" učitelce) tak jsem zaměnila obranou pozici za normální. V tu ránu mi došlo, že v ruce držím poloprázdnou flašku Fernetu. První co mě napadlo, abych tu flašku strčila za záda, ale pozdě. Profesorka ke mně natáhla ruku a já jako vzorná žačka flašku odevzdala. Karmaková se otočila na patě, rukou naznačila, ať jí následujeme. My jsme samozřejmě šly jak baránci, když najednou praskla další větvička a já dnes již po druhý zaujala obranou pozici. Po té co mi učitelka řekla, že se po lese toulá spoustu našich spolužáků tak jsem se uklidnila a ponořila do svých myšlenek, v kterých kolovaly otázky: Neslyšel někdo můj a Alice rozhovor? Co když ano? Atd.

Nevím, jak se to stalo možná, se ozvala má lehká nemotornost nebo jsem byla zabraná do svých myšlenek na tolik, že jsem nekoukala na cestu. Ale najednou jsem se "válela" na zemi a strašně mě bolela noha. O pár sekund později jsme zjistila proč. Na noze jsem měla spoustu krve, ale i přes tu krev jsme viděla, že mi kouká kousek kosti. Fuj! Koukla jsem na Alice, která bezmyšlenkovitě koukala na mou nohu a natahovala k ní jednu ruku, tou druhou si přikryla pusu. Přestala jsem jí pozorovat a začala jsme zase vnímat bolest. Po chvíli, co jsme si vzpomněla, že tu nejsem sama, jsem se koukla na Alice. Ta se už skoro dotýkala oběma rukama mojí rány na noze, ale najednou se zastavila a doslova zamrzla. Stále koukala na mou nohu, tak jsem se opět koukla na svou ránu a to co jsem uviděla, mě zarazilo. Alice měla ruce nad mojí ránou na noze. Z které už nebyla rána, ale pomalu se celá zacelila. Kost už nebyla vidět, krev taky netekla a to nejlepší bolest také odstupovala sice pomalu, ale jistě. Než jsme si stihla cokoli uvědomit, tak profesorka Karmaková odtrhla All od mé rány na noze. Alice nevěděla co se děje stejně jako já, ale profesorka ano. A to mně štvalo nejvíc. Podívala jsem se, na svou nohu jestli to náhodou nebyl jenom sen, ale místo krvavé rány tam byl pouze "krásný" strup.

Po cestě do školních areálů a na kolej jsme šly mlčky. Jediné co nám řekla, byla jedna jediná věta.

„Nikomu to neříkejte a zapomeńte na to!"

Od té "nehody" uběhl již týden a to jsem profesorku Karmakovou viděla pouze jednou. Když jsem si to v klidu mířila do svého pokoje, mě náhle přepadla profesorka. Strašně jsem se jí lekla a až pak jsem se uvědomila, že něco říká. Ale i kdyby, jsem si toho všimla dřív tak stejnak nevím, co povídala, protože mluvila tak rychle a plácala pátý přes devátý. Jediný co jsem postřehla, bylo:
,,Odved ji odsud! “
„Jeto tu pro ni velice nebezpečný! “
„Jen ty jí můžeš pomoc! “

Vůbec mi to nedávalo smysl - jaký tady může hrozit nebezpečí v akademii Sv. Vladimíra - než jsem si stihla cokoli uvědomit. Jsem viděla pouze její záda a záda pár strážců. Jak jí někam odváděj. To jsem jí viděla naposledy v životě.

Dva dny na to jsme utekly. Bylo to dost divný, protože si Alice stěžovala, že jí někdo sleduje. Říkala mi to už asi pět dní (to znamená, že i před mým setkáním s Karmakovou). To setkání potom vyvršilo až tak daleko, že jsme "musely" utéct.

Autor: EdMaDo (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Škola noci - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře