Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Škola noci 18. kapitola

AVKEC

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Škola noci 18. kapitolaTakový normální den Belly Swanové. :)

18.10.2010 (19:15) • EdMaDo • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2879×

 

Celé odpoledne proběhlo v klidu, potkala jsem pár lidí a všichni se ptali, jestli jsem v pořádku, moje odpověď zněla; ano. Ptali se, protože jsem byla promočená na kost, kdyby se zeptali, jestli jsem v pořádku duševně, tak netuším, co bych řekla. Asi lež…

Právě ležím v posteli, zachumlaná pod peřinou od hlavy až k patě. Bylo příjemné jen tak ležet, ale když jsem k tomu začala přemýšlet, hned byla moje nálada horší. Přemýšlet… Té činnosti jsem se vyhýbala už dlouho. A hlavně posledních pár dní.

Zkusím si sestavit žebříček svých blízkých. Dopoledne mě to nějak vzalo. První člověk je Alice, ta pro mě znamená vše. Je to má nejlepší kamarádka, má rodina, budu její strážkyně, ona o mně ví všechno. Dokáže mi poradit, rozesmát mě, utěšit, podržet… Je to prostě moje Alice, pro kterou udělám cokoli.
Komu bych mohla dát druhé místo? Mamka? Emmett? Edward? Jacob? Ne, já nevím, koho vybrat.
Máma… Porodila mě, nevychovala, nestarala se o mě a nestará. Přesto ji mám aspoň trochu ráda. Ale nemůžu ji zařadit na druhé místo.
Emmett… Toho bych mohla brát jako rodinu. Takový starší bráška. Vždycky se o mě staral, pral se za má práva. Je to ideální kluk, ale spíš jen brácha. Ten by mohl být na druhém místě v mém žebříčku. A hlavně; zaslouží si to!
Edward… Co o něm vím? Nic, ale miluji ho. Kdyby to bylo tak snadné, tak je na druhém místě stoprocentně on. Nebo by se dělil s Alicí o první místo. Jenže jak je na tom s city on?
Jacob… Je to kamarád, mám ho ráda, ale opravdu pouze kamarád.
Nechám toho být. Ráno moudřejší večera…, ne?

Crrr… Píp – píp… Crrr… Píp – píp…
Ozvalo se mi u ucha a já ucítila mokro. Mokro, úplně všude. Já se nepočůrávám! Unaveně ale v šoku jsem vyskočila z postele. Jen co jsem stoupla na jednu nohu, tak jsem letěla zády na okraj postele.
„Au," řekl přidušeně Emmettův hlas. Au, to je slabé slovo. Doprkvančic! To je bolest!
„Ááááá!" křičela jsem, jako kdyby mě chtěli znásilnit.
„Víš, Jaku? Asi jsme to měli nejprve vytřít," zaslechla jsem opět Emmettův hlas.
„Emme? Mám dojem, že na to je trošku pozdě. Mám pocit, že to Bellu vážně bolí," Jacobův hlas.
„Jsme holt zapomněli na její nešikovnost, ale už by mohla otevřít oči."
„To by mohla. Nestalo se jí něco?"
„Bella není z cukru," chlácholil Emmett Jacoba.
„Emmette," zaskuhrala jsem.
„Bello? Jsi v pohodě?" ozval se Emmův hlas u mého obličeje. Super! Pomyslela jsem si a vystřela pěstí k jeho tváři.
„Doprčic, Bello! Co vyvádíš! Teče mi krev!" skuhral Emmett.
„No, asi jí nic není. Dobrá zpráva," konstatoval vtipně Jacob a bylo na něm slyšet, že se dobře baví.
„Jo, poslední svou sílu jsem věnovala Emmettovi. Nevadí, Emme?" Pomalu jsem si sedala a držela se za záda.
„Jasně, někdy ti to oplatím, až budeš potřebovat dodat sílu."
„Mmmm… Až nastane ta chvíle, tak se předem zeptej." Pomalu jsem vstala. „Safryš, to je bolest, co vás to napadlo? Zabít mě?!"
„Tak strašné to nebude," chlácholil mě Jacob.
„Pravda je ještě horší. Přijdeme pozdě na vyučování," řekl Emmett a šli pomalu ke dveřím.
„Pozdě?!"
„Jo, je něco okolo tři čtvrtě na osm," odpověděl Jacob.
„Čas na snídani," přikyvoval mu Emmett.
„Čau," pozdravili sborově a mě nechali stát v šoku.

Rychle jsem udělala ranní hygienu, hodila na sebe nějaké oblečení, namalovala se a pracně rozčesala vlasy.
„Super, venku prší, tak nebude divné, že mám mokré vlasy," zamumlala jsem si povzbudivě. Brr... Volné džíny a žlutá mikina? Vypadám strašně, ale při pohledu na hodiny u dveří jsem rychle vzala nějaký blok, tužku a letěla rovnou na první hodinu.

„Co takhle omluva za pozdní příchod, slečno Swanová?" napomínala mě učitelka věd.
„Promiňte, zaspala jsem." Grrr… Jak já tuhle učitelku nemám ráda! Zbytek dne proběhl v pořádku a hladově. Bez snídaně nemůžu žít, říkala jsem Alici, s kterou jsem strávila pět minut na obědě. Potom si k nám přisedl Jasper a ze mě se stal vzduch. Já s těmi dobrými skutky skoncuju! Vůbec se to nevyplácí, za dobrotu, na žebrotu! Ještě, že jsem se ponaučila hned na začátku. Zbytek dne uplynul strašlivě pomalu, a tak jsme se rozhodla se jít podívat za Pegasem. Už dlouho jsem tam nebyla.

„Ahoj, Pegasi, promiň, už dlouho jsem se na tebe nebyla podívat." Krásný hnědák s lysinkou zafrkal na pozdrav, zasmála jsem se. „Ano, jdu ti opět naplnit hlavu svýma trablema," přiznala jsem mu a vylíčila všechny své myšlenky.
„Pegoušku…, Edward je tak dokonalý, i když teď bych ho nejraději nesnášela. Vyhýbá se mi. Nemám se komu svěřit. Alice má plnou hlavu Jaspera a já jsem poslední dobou sama. Pokud nepočítám ty dva šašky. Jacobovi se nesvěřuji, ale Emmettovi ano. Bohužel teď nemůžu, je to něco jiného. Edward je učitel, můj mentor, je strážce… Prostě by to nebyl zrovna dobrý nápad -" Přestala jsem se Pegasovi svěřovat, když jsem zaslechla rachtání u dveří. Rychle jsem si stoupla a opucovala si zadek od sena. U dveří stál Edward. Zkoprněla jsem. Celou dobu si stěžuju, že se mi vyhýbá, a když ho potkám, tak nevím co říct. Asi na něj budu naštvaná…
„Měla bys jít na pokoj, je už pozdě," napomenul mě, koukla jsem okýnkem ven. Opravdu už byla tma, ten čas tak rychle letí.
„Pá, Pegasi." Dala jsem mu pusu na lysinku a Edwarda obešla obloukem. Ani jsem se na něj nepodívala. Rychlým krokem šla na pokoj, po cestě jsem se stavila v jídelně, vzala jsem si do ruky rohlík. Na pokoji jsem se osprchovala. Kapky vody ze mě opláchly vůni sena a koní. Stejně, jako voda ze mě smyla špínu z celého dne, tak na mě naplavila spousty myšlenek, jejichž středem byl Edward. Pomalu jsem vykonala večerní hygienu. Rozhodla jsem se přemýšlet v teple v posteli.

Ještě jsem ani nedopřemýšlela, komu dát druhé místo na mém žebříčku a jak se budu chovat k Edwardovi. Tak komu mám dát druhé místo?

Ozvalo se zaklepání na dveře.
„Grrr... Kdo zase otravuje?"
„To jsem já, Bello," řekl Edward za dveřmi. Uhh… On je tady! Já vypadám jako… Mám mu otevřít?

 

Tak co? Líbilo? Nezačínám Vás už nudit? Soudim, že podle komentářů, ano. :) Budu se snažit nějak to vynapravit... Co třeba v příští kapitole zabít Bellu? :D Děkuju za každý komenář. :*

Autor: EdMaDo (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Škola noci 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře