Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 12

Byla tady Bella s Edwardovým obličejem, tak teď je tu pravý opak. Musím upozornit, že jsem to vyrobila já - HorsiQ =D


Rozbřesk trochu jinak 12Další kapitola 15+ a taky se projeví Bellina nešikovnost

Ráno jsem byla namáčknutá na Edwarda, co nejvíc to šlo. Nohu jsem měla přehozenou přes jeho a rukou jsem ho objímala. „Dobré ráno, už je ti dobře?“ políbil mě do vlasů. Hlava už mě nebolela a vypadalo to, že mi nic jiného není.

„Je mi mnohem líp než dobře. Je mi skvěle.“

„To je dobře. Stále mi něco dlužíš.“ Zarazila jsem se a v paměti hledala, co tím myslí. Na nic jsem nepřišla. Musel si všimnout mého zaváhání.

„V pátek odpoledne si mi něco slíbila.“ Stále mi to nedocházelo

„Mám nápovědu?“

„Hm. Jednu bych ti mohl dát.“

„Prosím!“ zašeptala jsem.

Vytáhl mě na sebe, abych měla hlavu ve stejné úrovni s jeho a začal mě líbat. Na rty, čelist, krk. Je div, že mi to v hlavě nesepnulo. Začala jsem mu polibky opatrně oplácet. Obkročmo jsem si na něj sedla a rozepnula mu košili. Edward mi sundal tričko. Překvapilo mě, že ho sundal. Většinou všechno trhal. Někam ho odhodil a hned mi rozepnul podprsenku. Začervenala jsem se a Edward se překulil na mě. „Nestyď se,“ pošeptal mi mezi polibky.

Svlékla jsem mu košili a víc si ho přitáhla. „Bello.“ Jeho hlas byl toužebný. Líbal mě všude.

Na rty, čelist, krk, klíční kosti, přes prsa až k okraji kalhotek. Tam se zastavil a šel zpátky nahoru. Nechápu, co má za zvyk to vždycky prodlužovat.

Když se začal věnovat mým ňadrům, zasténala jsem nahlas. Jenom se potěšeně usmál a pokračoval. Když se dostal znovu k mým kalhotkám, s nadějí jsem doufala, že zůstanou po hromadě, jako tričko. Bohužel jsem se hluboce mýlila.

Znovu jsem si Edwarda přitáhla ke rtům a začala jsem se prát s jeho páskem. Vzrušením se mi třásly prsty, takže mi musel trochu pomoct. Oproti kalhotám jsem si s jeho boxerkami poradila opravdu snadno.

Pomalu do mě proniknul a já zalapala po dechu. Převalila jsem se na něj, abych seděla obkročmo. Tentokrát jsem tempo určovala já a stihla jsem si všímat i detailů. Edward měl ruce zaťaté do pěstí, až mu vystupovaly klouby. Oči měl zavřené, jak si vychutnával tuhle společnou chvíli.

Pomalu, ale jistě jsem se blížila k vrcholu. Edward se vzpamatoval a já byla zase dole. Nohy jsem mu obmotala kolem pasu a nehodlala jsem ho jen tak pustit.

Orgasmu jsme dosáhli oba společně a já vyčerpaně spustila nohy. Hluboce jsem oddechovala.

„Dluh splacen?“ zeptala jsem se

„Budu o tom uvažovat.“ Dal mi pusu do vlasů.

Zvedla jsem se.

„Kam jdeš?“ obmotal kolem mě své dlouhé ruce

„Jdu si dát sprchu, když se mi to včera nepovedlo,“ objasnila jsem mu, ale stále mě držel. „Edwarde, nedělej mi to ještě těžší.“ Povzdychl si a jeho ruce se poraženě stáhly.

Chtěla jsem se vrátit co nejdřív, ale sprcha se prostě uspěchat nedala.

Když jsem konečně vylezla, nepovedlo se mi najít ani jeden ručník. „Lásko?“ zavolala jsem

„Ano?“

„Mohl bys mi podat ručník?“

„Hned ti ho podám.“

Za půl minuty byl Edward v koupelně a obmotával kolem mě velkou osušku. „Děkuju.“

„Nemáš zač,“ usmála jsem se a přitáhla si ho, abych ho mohla políbit. Edward mě vysadil na pračku a z mých rtů přešel na krk. Ještěže měl jenom kalhoty a já se nemusela zdržovat s košilí. Hladila jsem ho a laskal po vypracované hrudi, když můj ručník zmizel. Zvedla jsem ruku, ale ozvala se strašná rána a něco padalo. „Au.“

Edward se odtáhl. „Bello, kam ses praštila?“ Ruka mě bolela kolem zápěstí.

„Do ruky.“

„Ukaž.“ Vzal mojí levou ruku opatrně do své. „Nelíbí se mi to. Vezmu tě do nemocnice.“

„To tede ne. Do nemocnice nejedu, vždyť to nic není.“ Nic to asi nebylo, protože to docela bolelo a začalo to natékat.

„Vypadá to ne zlomeninu. Nebudu to podceňovat a Carlisle je daleko.“

„Nemůžu to mít zlomené. Jenom jsem se bouchla. Ani nevím o co.“ Rozhlédla jsem se kolem sebe. Musela jsem se bouchnout o poličku, protože z ní všechno spadalo

„Bouchla? Bello, vždyť to byla hrozná rána. Běž se obléct, vezmu tě k doktorovi.“ Snažila jsem se vymyslet nějakou další výmluvu.

„Je neděle, nikdo tam nebude.“

„Na pohotovosti jo.“ Tak tohle taky nevyšlo.

Edward kolem mě obmotal ručník a já otráveně seskočila s pračky. „Seš hroznej!“

„Jenom kvůli tomu, že mám o tebe starost, jsem hroznej?“ začal se smát.

Vyplázla jsem na něj jazyk.

Schválně jsem si vzala krajkové, trochu průsvitné prádlo a schválně jsem kolem něj několikrát prošla. On si jenom povzdych. „Ne, že bys ses mi v tom nelíbila, ale moje sebeovládání není dokonalé a do té nemocnice tě stejně dostanu.“ Vzdala jsem i poslední pokus.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 12:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!