Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Řekni - chci tě! - 11. kapitola

2.misulkavec-Zabiják


Řekni - chci tě! - 11. kapitolaMinule se nám Bella naštvala na Edwarda a Jessicu. Mikeův nápad všichni podpořili a Edward zajistil ubytování. Dneska si naši hrdinové trošku zavzpomínají na jejich první noc...

Pak začal boj o místa. Nehádala jsem se o místo spolujezdce. Rozhodně jsem nechtěla sedět vedle Edwarda. Nakonec Mike  kapituloval a dal Jessice přednost. Posadil se za ni. Angela seděla uprostřed a já za Edwardem. Pokud jsem si myslela, že cesta uběhne rychle, mýlila jsem se.

 

Každá minuta mi přišla jako hodina. Jessica vesele štěbetala, Mike usnul sotva jsme vyjeli z Forks, a Angela si četla. Já sledovala ubíhající krajinu a litovala, že jsem si nevzala špunty do uší nebo iPod, abych nemusela poslouchat to brebtání. Nejhorší na tom všem bylo, že jsem se nedokázala přinutit, abych se sem tam nepodívala na ty dva přede mnou. Chtěla jsem být neviditelná. Zaprvé proto, aby se mě Jess nesnažila zapojovat do hovoru a zadruhé proto, že když jsem jí jakkoliv odpověděla, Edward se na mě podíval ve zpětném zrcátku. Nikdy jsem jeho pohled nevydržela. Buď jsem se stočila k okýnku, nebo zavřela oči. Po neuvěřitelně dlouhých čtyřech hodinách jsme zastavili před obrovským srubem. Vzali jsme si svoje zavazadla a Edward nás zavedl do pokojů. Každý jsme měli svůj s vlastní koupelnou. Unaveně jsem si lehla na obrovskou postel a zírala do stropu, když někdo zaklepal na dveře.

„Dále.“ Do ložnice vtrhla Jessica.

„Bello, pojď s námi, uděláme si táborák.“ Vesele se usmívala.

„Hm, jen se převlíknu a přijdu.“

„Fajn, tak si pospěš. Bude sranda.“ Vylítla z pokoje.

V zateplených kalhotách a roláku s mikinou jsem sešla do přízemí. Na to, že byl květen, byla v Kanadě docela zima. Vyšla jsem před srub. Všude byl les. Jehličnany se tyčily do vrchu a na nebi začaly svítit první hvězdy. V dálce plápolal oheň. Pomalu jsem se šinula k ostatním. Mike rozléval pití do skleniček a Jess s Angelou si o něčem povídaly. Edward zrovna vycházel z lesa a v rukách nesl dřevo, které položil kousek od ohně. Sotva jsem k nim přišla, Mike mi podával skleničku. Přičichla jsem k jejímu obsahu.

„Nečuchej a pij,“ pobídl mě Mike. Jen jsem přikývla a trochu se napila. Pak jsem si sedla na karimatku a koukala do plamenů.

„Vážení a drazí, sešli jsme se zde, na tomto místě, abychom se navždy rozloučili se střední školou,“ začal Mike. „Milá Forkská střední, pokusila ses nám vštípit do hlavy vědomosti a za to ti děkujeme.“ Pozvedl skleničku. „Ale zapomeň na to, že se tam ještě někdy dobrovolně ukážu.“ Uchechtli jsme se nad jeho proslovem a napili se. Pak si Mike sedl.

„Pamatujete si, jak jsme v prváku jeli do Seattlu na tu exkurzi?“ zeptal se holek.

„Myslíš do té továrny?“ Angela.

„Jo. No tak…“ Dál jsem už nevnímala. Nebyly to moje vzpomínky. Pohledem jsem vyhledala Edwarda. Seděl naproti mně a pozoroval mě. Chvíli jsme si takhle hleděli do očí. Pak, aniž by přerušil náš oční kontakt, vstal  a přisedl si ke mně.

„Tohle jsem už jednou zažil,“ řekl potichu, aby ho ostatní neslyšeli. Věděla jsem, kam míří, ale dělala jsem hloupou.

„Opravdu?“ Přikývl. „A?“

„A nemůžu na to pořád zapomenout.“ Uhnula jsem pohledem a dívala se do ohně. Po chvilce jsem cítila jeho rty v jamce za ušním lalůčkem.

„Prožil jsem neuvěřitelnou rozkoš,“ zašeptal mi do kůže.

„Taky jsem už tohle prožila,“ šeptla jsem přiškrceným hlasem. Cítila jsem jeho úsměv.

„Pojď se se mnou projít.“ Chytil mě za ruku a vstal.

„My se na chvilku projdeme,“ řekl ostatním a vedl mě do lesa. Všude byla tma a neviděla jsem na krok. Edwardovi to zřejmě problém nedělalo. Šli jsem tak daleko, že už jsem neviděla oheň, ani neslyšela ostatní. Trochu jsem se bála, a tak jsem vytrhla svou ruku a zastavila.

„Chceš si promluvit?“ zeptala jsem se nervózně.

„Vlastně nechci mluvit.“ Chytil mě za boky a přitáhl k sobě. „Chci tě políbit.“

„Tak proč to neuděláš?“ zeptala jsem se omámeně. Sklonil hlavu k mému spánku.

„Protože nevím, jestli to chceš i ty.“

„Chci,“ vydechla jsem. Všechna moje sebekontrola vzala za své. Celý měsíc, kdy jsem si ji budovala, byl naprosto zbytečný. Stačilo, aby se na mě Edward takhle podíval a já věděla, že jsem ztracená. Velmi pomalu se ke mně skláněl. Cítila jsem jeho dech. Moje trpělivost však nebyla bezedná. Rychle jsem se přitiskla na jeho rty a začala ho líbat. Cítila jsem se jako žíznivý poutník, který hledá uprostřed pouště vodu a najednou před sebou uvidí oázu. Tak jsem se na něj vrhla a nechtěla přestat. Edward na tom musel být stejně, protože naléhavost v jeho polibcích byla očividná. Rukama jsem si ho přitáhla blíž a zajela s nimi pod jeho svetr. Na chvilku ztuhnul, ale pak se sám odhodlal a začal dlaněmi bloudit po mém těle.

„Pojďme do chaty,“ šeptl mezi polibky. Nesouhlasně jsem zamručela, čemuž se Edward jen usmál.

„Musí ti být zima.“ Dokud to neřekl, nepřišlo mi to. Ale hned jsem se otřásla chladem.

„Říkal jsem to,“ řekl s úsměvem a vzal mě kolem pasu. Šli jsme strašně rychle a Edward mě podpíral, abych nezakopla. Bylo až zvláštní, že on ani jednou neškobrtnul o kořen stromu nebo o kámen. Mezi větvemi se začal rýsovat obraz tábořiště. Po chvíli jsem slyšela i smích našich kamarádů. Sotva jsem vyšli ze stínu stromů, přiřítila se k nám Jessica. Skočila na Edwarda a ten byl nucený o krok ustoupit a mě pustit, protože jinak by spadla.

„Á Edí se nám vrátil,“ jásala alkoholem podbarveným hlasem. Odstoupila jsem od nich a koukla na ostatní. Mike vypadal… opile a Angela se na mě provinile dívala.

„Vsadili se, kdo vypije víc panáků,“ práskla je a po obou hodila očkem.

„Jessica vyhrála a umanula si, že Edward je výhra,“ vysvětlila mi. Podívala jsem se po nich. Jessica stála na zemi a Edward ji přidržoval. Ona mu něco říkala a přitom si hrála se zipem jeho svetru. Na okamžik se naše pohledy střetly. A pak Jessica promluvila.

„Edwarde.“ Počkala, až se na ni podíval. „Půjdeme taky do lesa,“ oznámila mu a táhla ho za sebou. Doufala jsem, že nepůjde. Že se jí vytrhne a gentlemansky ji odmítne a my budeme pokračovat tam, kde jsme přestali. Ale on šel. Otočil se ke mně zády a zmizel s ní ve tmě.

 

Já vím, já vím... Už je mám nechat být. Ale nebojte. V příští kapitole už budou spolu. Slibuju.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Řekni - chci tě! - 11. kapitola:

 1
07.08.2011 [19:13]

domcamerci Emoticon Doufám, že jí v tom lese zabije. Emoticon No tak to asi ne. Ty jo, co to do něj vjelo! Kam s ní jde! Emoticon Nikam, do chaty pudeš! A s Bellou Emoticon

07.07.2011 [22:49]

TerisekkDoufám, že se Jessiky nedotkne ani klackem jinak mě naštve hošánek! Emoticon

1. Petronela webmaster
07.06.2011 [12:11]

PetronelaCože? Emoticon To jako fakt?? On s ní šel do lesa???
Už jsem myslela, že bude mezi Edou a Bellou všechno fajn a ona to nakonec pokazí opila Jessica Emoticon. Ach jo, no co nadělám? Opět nic, možná tak, že půjdu číst dál, abych věděla, jestli něco bylo nebo ne Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!