Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Quileutka Bella 9. kapitola

Jackson


Quileutka Bella 9. kapitolaPro objasnění minulého dílu: neřekla jsem to hned na začátku, ale udělala jsem drobné změny v dějinách vlků a upíři zde na slunci nezáří, naopak si sluníčka užívají:). Jinak tenhle díl je o vyprávění u táboráku. Tak si to užijte.

Pohled Belly

Šťastně jsem se vrhla Edwardovi okolo krku a přivítala jsem i ostatní. Alice mě objala a pak zmizela s Jasperem u ohně. Zůstali jsme s Edwardem stranou, mimo záři ohně.

Mezi ostatními u ohně šuměl rozhovor, občas doplněný praskáním dřeva. Kluci si začali opékat slaninku, kterou pak zakusovali s chlebem a zeleninou.

Já hlad neměla. Měla jsem oči jen pro Edwarda, hltala jsem jeho oči a tvář a plnými doušky do sebe dostávala celý jeho vzhled. Dělal to samé a studenými dlaněmi chladil mé tváře. Pak začal Harry vyprávět a my se konečně přidali ke kruhu u ohně. Edward si sedl vedle Alice a já vedle Jaka.

„Kdysi dávno, když ještě bledé tváře nenavštívili naši pevninu, žil velký kmen Quileutů v harmonii s přírodou. Dokázali vycházet ze svých těl a s pomocí velkých duchů ovládat všechny přírodní živly. Tak zastrašovali všechny své velké nepřátele. Pak se ale v naší zemi objevili bílí lidé a s nimi i studení. Ty naše zastrašování nebrali na velkou váhu a zabíjeli naše starce, ženy a děti. Museli jsme najít jiný způsob jak se jim bránit. Obrátili jsme se na pomoc k velkým duchům a ti nám poradili, abychom hledali pomoc u vlků. Vyhledali jsme je v našich lesích a písní spojili naše duše s jejich,“ pak začal Harry zpívat.

Pomalu jsme se k němu přidali všichni. Nezpívali jen Cullenovi a Rachel. Emily si pobrukovala melodii, neboť neznala slova.

„Hej, hej, vlci, lidé, v jedno tělo spojené. Jedna cesta, velký duchu, společná duše, byť jen tvou. Nepřátelé ať se třesou, pod velkou hrozbou pokřtěnou. Velcí duchové spojte nás, jedno tělo, jedna duše, byť jen tvou. Velké zvíře, jeden člověk, žena, dítě, stařec, muž. Studení, ať se třesou, v jedné válce všichni padnou. Velcí duchové spojte nás, vlci, naši bratři navždy zůstanou. V jednom těle dvě duše zůstanou.“

Dál už zase pokračoval jen Harry. Píseň za sebou nechala magickou atmosféru. Dokonce se zdálo, že v plamenech ohně je vidět silueta vlka.

„Od té doby jsme měli vlka na našem totemu. Vlky se mohlo za jednu generaci stát jen pět vyvolených z kmene. Je dokonce známa i jedna smečka samých vlčic. Poté, co jsme spojili naše duše, s pomocí našich velkých duchů a našich mentálních schopností, s vlky, dokázali jsme se proměnit v jednoho z nich. Jen jsme byli o mnoho větší a odolnější. Když se v naší vesnici znovu objevil upír, byli jsme připraveni. Zabili jsme ho a tím zpečetili naše spojení s vlky. Vždy, když se z jejich strany objevila hrozba pro náš kmen, ihned jsme ji zahnali. Brzy se mezi nimi rozkřiklo, že tady není bezpečno, a tak se zde objevovali jen zřídka. Začali jsme objevovat naše schopnosti. První příběh o otisku:

Žil muž jménem Akenai. Byl členem tehdejší smečky a dokonce i jejím vůdcem. Měl snoubenku a měl si ji za dva dny brát. Ve vesnici se ale objevila dívka ze sousedního kmene Makahů. Byla krásná, vysoká, a její černé oči ho uchvátily. I když miloval svoji snoubenku, nedokázal být bez té dívky. Jmenovala se Nsaka. Snažil se bránit té touze po ní, ale kam se podíval, viděl jen ji. Málem zešílel, když nebyl v její přítomnosti. Kvůli Nsace opustil svou snoubenku. Jak se od ní později dověděl, ta touha byla oboustranná. Jeden nedokázal žít bez druhého. Svázalo je vlčí pouto. Takové, jako cítí vlčí samec k samici. Silné, které zůstane až do smrti. Spojovalo je víc než láska. Akenai se vzdal svého postavení ve smečce a zůstal smrtelným. Zemřel na stáří po boku svojí vyvolené. Občas se takové pouto objeví i u dalšího z našich vlčích ochránců. Poslední dobou je čím dál více otisků. Některé jsou velice nečekané, a proto se zapisují do našich dějin,“ pohlédl na mě, jak se tisknu k Edwardovi.

 

„Zbylé příběhy budeme vyprávět až u dalšího táboráku. Už je pozdě a já už si potřebuji odpočinout.“ Harry vstal a Lea ihned přispěchala otci na pomoc.

Rozhlédla jsem se kolem. Rachel dřímala Embryu v náručí. Byla jediná, kdo spal. Jake navázal rozhovor s Carlislem, který chtěl vědět více podrobností z příběhů.

Vstala jsem a pokynula Edwardovi, aby šel se mnou. Zamířila jsem k Emily domů. Šel tiše po mém boku a držel mě za ruku.

Zamířila jsem k sobě do pokoje a táhla ho za sebou. Pečlivě jsem za sebou zamkla a posadila ho na postel. Sama jsem si lehla a položila mu hlavu do klína. Zlehka mě hladil po vlasech. Sehnul se, aby mě políbil na čelo.

„Jak to dopadlo s těmi dvěma z příběhu?“ zeptal se.

„Jak jsi slyšel, zemřeli spolu. A měli hodně dětí. O jednom z nich je další příběh.“

„Víš, že já nemůžu mít děti?“ To bylo nečekané. Nemít děti, nemít rodinu… Těžká zkouška osudu.

„Víš to jistě?“

„Žádný z upírů ještě dítě neměl. Naše ženy k tomu nemají uzpůsobené tělo.“

„A co ty?“

„Netuším. Carlisle se domnívá, že jsme neplodní.“

„Mně stačíš ty.“ Po jeho boku přežiji všechno. Jakoukoli zkoušku osudu. Měla jsem potřebu mu to dokázat.

Zvedla jsem se na loktu a přitáhla si jeho obličej k svému. Začala jsem ho líbat. Nejprve jemně, jako bych se bála odmítnutí, a pak čím dál dravěji.

Dostala jsem chuť na mnohem víc. Přinutila jsem ho lehnout si a začala ho svádět. K mému překvapení se nechal. Posadila jsem se vedle něj a pomalu si rukama začala přejíždět od krku, přes prsa, boky až ke konci trička, které jsem si okamžitě svlékla.

Přistoupil na moji hru, vzal triko z mých rukou a odhodil ho stranou. Pak pomalu přejížděl rty přes má ramena ke krku, který zlehka zulíbal z obou stran. Pak sjel rty níž až na moje břicho a rukama si přidržel mé štíhlé boky. Svlékla jsem mu košili a zlehka ho hladila po prsních svalech. Byl tak krásný, snad jsem si ho ani nezasloužila.

Přesunul své rty zpět na mé a rukama mi rozepnul knoflík na kalhotách. Nechala jsem se unášet jeho doteky do nebe… V uších mi zase začala znít píseň z dnešního táboráku.

 

Ráno jsem se probudila, hlavu položenou na jeho hrudníku, nahé tělo napůl zakryté přikrývkou. Hladil mě studenými prsty po zádech a tiše dýchal.

Zavrtěla jsem se, posadila se a otočila se na něj.

„Dobré ráno,“ zašeptal a natáhl se, aby mě políbil.

„Dobré,“ přitakala jsem a polibek mu oplatila.

„Odpoledne mám hlídku,“ vzpomněla jsem si potom.

„Já myslel, že jsi slíbila Alici, že s ní půjdeš na nákupy,“ zasmál se.

„Ano, na tvou čest,“ v očích se mi zablýskalo.

„Potvůrko jedna,“ špitl a přitáhl si můj obličej znovu k mému.

Po nekonečně dlouhé chvíli mě pustil, abych se mohla obléknout. Sám se taky natáhl po svých kalhotách.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Quileutka Bella 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!