Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Puma – 8. kapitola

Water for elephants


Puma – 8. kapitolaJe tu další a je trošičku kratší, omlouvám se ale příště to bude lepší. Název kapitoly je krapet zavádějící a proto se nepředstavujete, jak se Edward o něco pokouší s pumou to fakt ne takovej úchyl a zoofil není. Prosím komenty.

8. Kapitola – Návrh

Probudila jsem se až ráno a zjistila, že jsem pořád na louce. Stále jsem měla svou hlavu na Edwardově noze, a on mě stále hladil. Bylo to neuvěřitelné. Jelikož jsem celou noc byla v jedné pozici, byla jsem pěkně ztuhlá, a proto jsem se postavila a začala se protahovat. Když jsem skončila, podívala jsem se na Edwarda, který mě fascinovaně pozoroval. Akorát vycházelo slunce. Sice bylo schované za mraky, ale i tak začalo být světlo.

„Budu muset do školy. Co takhle se sejít ještě před setměním?“ Ten návrh se mi líbil, a tak jsem přikývla. Spokojeně se usmál rozloučil se a poté zmizel. Potřebovala jsem pořádně vstřebat co se vlastně stalo. A hlavně to, že jsem mu bezmezně důvěřovala. Zvlášť po dnešní noci. Poté jsem se vydala pro snídani.

A tak začalo něco nového ale krásného. Vlastně skoro každé ráno, od toho dne bylo stejné. Každý podvečer, a někdy i dřív, jsme se s Edwardem potkávali na naší louce. Většinou mi něco vyprávěl a já bedlivě poslouchala, jelikož jeho život byl vážně zajímavý. A já pak většinou usnula. Nemohla jsem za to, jak na mě jeho sametový hlas působil. Dokázal uvolnit. A také jsme navzájem testovali svojí důvěru. Zjistili jsme, že si oba neuvěřitelně moc věříme, až to není zdravé u normálních lidí, natož u nás. Ale prostě jsme oba navzájem věděli, že nám ten druhý neublíží.

A možná i díky tomu jsem hodně často bojovala s jednou myšlenkou - s tou, že se přeměním v člověka. Ale nakonec jsem si to vždycky rozmyslela. Zaprvé bych byla nahá a vážně se tu před upírem nahá producírovat po lese nebudu. A zadruhé, nevím jak by zareagoval a co by se stalo, a vážně to zkoušet nebudu. S Edwardem čas hrozně letěl. Dny mi splývaly v jeden. Přes den jsem lovila a hodně spala, zatímco Edward byl ve škole. A když svítilo slunce, odjel i s rodinou na lov co něco dál. Jeho rodina měla zakázáno lovit pumy, jelikož já byla jediná v okolí, co říkal Edward. No, já taky žádnou nepotkala. Ale stejně je má z rodiny nejraději on., což bylo trochu ironické vzhledem k tomu, že se mnou byl pořád a ten zákaz lovit pumy dal on.

Na Jacoba či na LA Push jsem si už vůbec nevzpomněla. Nebyl důvod a ani čas, jelikož mě Edward pořád zaměstnával. Nikdy jsem se nenudila, vždy ho něco napadlo. Třeba jsme závodili v běhu. Musím uznat, že je vážně rychlý, až moc. On se taky chlubil, že je nejrychlejší upír jakého zná. No, a vlastně i jakého znám já.

Jenže se jednoho dne stalo něco nečekaného. Vážně by mě to nenapadlo ani v nejhorší noční může nebo nejkrásnějším snu, jaký jsme kdy měla? No to je jedno Prostě by mě to nenapadlo.  A co vlastně? No, Edward mi dal takový návrh, nebo nabídku, říkejte tomu jak chcete.

„Co kdyby jsi bydlela u nás doma?“ řekl jakoby nic. Vytřeštila jsem oči a dívala se na něj. Vážně to řekl? Co ho to zase napadlo? Já jsme puma, oni upíři vegetariáni.

„Myslím to vážně. Vlastně to napadlo mojí rodinu, protože nejsem vůbec doma, ale venku s tebou. Nic by se ti nestalo,“ pokračoval a já se nestačila divit. Bydlet se sedmi upíry pod jednou střechou? Neznělo to moc vábivě. Kdyby tu byl Jacob, tak jen za to, že nad tím uvažuju, bych dostal sprda. Ale zase, když si vezmu jak o nich mluvil, a jestli jsou i ostatní jako on, nemuselo by to být špatné. Pořád je tu ale riziko, jsou to upíři. I když nezabíjejí lidi, a právě proto, je to pro mě víc nebezpečné, než kdybych byla v lidské podobě. Hádaly se ve mně dva hlasy a já nevěděla jaký mám poslechnout.

Podívala jsme se na Edwarda, na kterém bylo vidět, že se mu ten nápad líbí. A když jsem se podívala do jeho zlatohnědých očí, bylo rozhodnuto. Pořád říkám, že mě dokáže zhypnotizovat, a tak udělám to, co chce. Jakoby v mém výrazu poznal, že jsme se rozhodla.

„Tak co? Jo, nebo ne?“ Dívala jsem se mu pořád do očí a bez jakéhokoliv váhání jsem přikývla. ´Co by to byl za život bez rizika?´ pomyslela jsem si, když na mě křičel můj vnitřní hlas, že je to nebezpečné.

Na Edwardovi bylo vidět jakou má radost, díky jiskřičkám, co se mu objevily v očích a krásném pokřiveném úsměvu, který mě vždy zahřeje u srdce.

„Tak to můžeme jít,“ usmál se na mě ještě víc. Přikývla jsem a rozeběhli jsme se pryč. Nechala jsem ho běžet prvního, jelikož jsem neznala cestu.

 SHRNUTÍ



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Puma – 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!