Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Puma – 4. kapitola

the-host


Puma – 4. kapitolaTento dílek se vám bude zaručeně líbit, tak si ho užijte. A nechte nějaké komentáře.

4. kapitola – Louka

 

Od doby, kdy jsem se setkala s Cullenovými, jsem si dávala ještě větší pozor. Vážně jsem nestála o to, abych byla na jejich jídelním lístku. Na tom mém zato byly samé srny. Občas jsem si ale troufla i na nějakého toho jelena. Šlo mi to čím dál, tím líp. Vžívala jsem se do role pumy vážně dobře. A tenhle život mě začal bavit ještě více než předtím.

Neustále jsme běhala po lese a prozkoumávala ho. Skákala jsem přes padlé stromy, ale i lezla po stromech. Vše mě bavilo a hlavně mi to šlo. Volnost jsem si náležitě užívala. V nedalekém jezírku jsem se občas vykoupala. Když pršelo, byla jsem většinou zalezlá ve své skále, nenávidím mokrý kožich. Upíry jsem díky bohu už nepotkala. Od mého minulého setkání s nimi to mohlo být několik dnů, možná týdnů či měsíců, vážně nevím, nepočítám to. Proč taky, když jako puma mám věčný život?

Dnes bylo hezky. Sice nesvítilo slunce, ale bylo teplo a nepršelo. Rozhodla jsem se prozkoumat další část lesa. Bloudila jsem lesem dlouho, ale mě to bylo jedno. Stejně jsem neměla nic jiného na práci. Nakonec jsem se zastavila na jedné louce. Zůstala jsem stát a jen zírala. Ta louka byla naprosto kouzelná, jako z nějaké pohádky.

Nikdy jsme nic krásnějšího neviděla. Byla dokonale kulatá, pokrytá spoustou květin a na druhém konci byl potůček. Pomalu jsem došla až k němu. Už jsem měla žízeň, a tak jsem se napila. Poté jsem si lehla do středu louky a byla rozhodnuta relaxovat. Tohle místo k tomu vybízelo. Zavřela jsme oči a pokoušela se vnímat jen vítr a vůně lesa.

Po chvíli jsem zachytila známou sladkou vůni. Rychle jsem se postavila do bojové pozice, směrem odkud vůně přicházela.

Stál tam, na kraji louky a zvláštně se na mě díval. Zavrčela jsem na něj a čekala, co se bude dít dál. Jen se usmál a zvednul ruce jako že se vzdává. Naklonila jsem hlavu na stranu a dívala se na něj. Pomalým krokem šel ke mně. Začala jsem couvat a varovně vrčet a to ho přinutilo zastavit. 

Měla jsem docela strach. Nebyla jsem si jistá, jestli bych se dnes dokázala ubránit.

„Nechci tě ulovit.“ Vytřeštila jsem na něj oči. Vážně to řekl? Zasyčela jsem a doufala, že pochopí.

„Jsem po lovu a navíc, ty nebudeš obyčejná puma,“ řekl a zadíval se mi do očí jako já jemu. A právě v nich měl něco, co mě přitahovalo a co mě donutilo přikývnout. Vytřeštil oči. Teď už si vážně myslí, že se zbláznil, a dokonce se i jako blázen tvářil. Chvíli na mě zíral s otevřenou pusou a poté rychle zatřepal hlavou.

„Ty mi rozumíš?“ zeptal se nevěřícně a já opět přikývla.

„Já jsem se zbláznil?“ Měla jsme chuť taky přikývnou, ale nakonec jsem zakroutila záporně hlavou. Upířího blázna nechci mít na svědomí.

Rozhodla jsem se uklidnit a posadila se. Přeci teď ví, že jsem výjimečná. Pochybuju, že by mě zakousnul. Usmál se na mě, ruce nechal nahoře a šel zase pomalu ke mně. Měřila jsem si ho pohledem. Jako by mu to došlo se zastavil.

„Můžu k tobě blíž?“ Chvíli jsme se na něj dívala a váhala. „Neublížím ti.“ Bylo mu vidět na očích, že to myslí vážně, a tak jsem přikývla. Usmál se na mě a pomalu šel až ke mě. Přede mnou se zastavil a opatrně si sednul. Celou dobu jsem ho sledovala.

„Asi už víš, že nejsem člověk,“ začal mluvit. On se necítil jako blázen, že si uprostřed lesa povídá s pumou? Ale co, alespoň nějaká společnost, a tak jsem přikývla.

„Připadám si jako blázen,“ mluvil a já ho sledovala. Konečně jsem si ho mohla pořádně prohlédnout.

Byl krásný. Jasně, všichni upíři jsou krásní, ale on byl nádherný. Měl krátké, dobronzova zbarvené a rozcuchané vlasy, zlatohnědé oči, které se dívaly do těch mých. Byl bledý, ale přesto krásný. Jeho postava byla taky úchvatná. Sice nebyl kopec svalů jako ten druhý, ale byl tak akorát.

„Jak ti budu říkat?“ uvažoval na hlas. Zvedla jsme hlavu a víc se k němu naklonila krkem. Nejsem sebevrah, ale mám na krku stuhu a na ní přívěšek s mým jménem. Je to jediná věc, která při přeměně vydrží. Když jsem člověk, mám ji volnější, a jako puma ji mám těsnou, skoro jako obojek.  Tázavě zvedl obočí, ale pak si ho všiml a vzal medailonek do ruky.

„Isabella, ty někomu patříš?“ zeptal se. No, už ne, a tak jsem zakroutila záporně hlavou. Chvíli se na mě díval a stále měl můj přívěšek v ruce.

„Budu ti říkat Bella,“ řekl spokojeným hlasem a pustil můj přívěšek.

„Mimochodem, tohle je moje louka.“ Podívala jsem se na něj a zavrčela. Jeho koutky úst cukaly, až se začal smát.

„No dobře, tak bude i tvoje, Bell.“ To už bylo lepší, a tak jsem přikývla.

Bylo to zvláštní, sedět naproti upírovi a nebát se ho, anebo ho nechtít zabít. Začalo se stmívat a já usoudila, že je nejlepší čas vrátit se do mé skály. Zvedla jsme se a Edward se na mě zadíval.

„Už musíš jít?“ Vážně to znělo smutně, stejně jako se tvářil. Přikývla jsem a ještě se mu podívala do očí. Kdo ví, kdy zase uvidím ty jeho hypnotizující zlatohnědé. A pak jsem se rozeběhla směr ´má skála´. Než jsem usnula, pořád jsme přemýšlela o Edwardovi.

SHRNUTÍ



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Puma – 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!