Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Puma – 27. kapitola

25.02.2010 (14:15) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7474×

27. kapitola – Návštěva

Opřela jsem si unaveně hlavu o Edwardovo rameno a koukala se na cestu. No, po dnešním citovém vypětí v podobě několika zbytečných a nenaplněných splanutí touhy kdo by nebyl. Věděla jsem že doma klid nebude a proto jsem měla už nápad, co budeme s Edwardem vyvádět.

„Co kdybychom si šli zaběhat do lesa?“ zeptala jsem se jen tak a čekala, jak bude můj návrh schválen.

„To zní líp, než poslouchat Emmetta,“ odpověděl a já věděla, že bude klidný zbytek dne. Jen co Edward zastavil na příjezdové cestě, vystoupila jsem a přeměnila se ve své šikovnější já. Během chvilky jsem stála na čtyřech pevných tlapách, dodnes, když se přeměním mám takový pocit volnosti, i když nejsem spoutaná. Nečekala jsem na toho upířího lenocha a rozeběhla se do lesa.

„Počkej, já si tě chytím,“ slyšela jsem za sebou milovaný sametový hlas, ještě jsem přidala, aby to neměl chlapec tak jednoduché.

Běhali jsme po lese, hledali se a různě blbli. Měla jsem teď výhodu, kdybych byla člověk, tak mě Edward pokaždé hned dostane, ale takhle to bylo alespoň trochu vyrovnané. Běhali jsme po lese a užívali si to skoro jako malé děti, jen rozdíl byl v tom, že já běhala po čtyřech.

Po nějaké době, když už jsem byla unavená, jsme namířili domu. Těšila jsem se na klid a postel, ale to jsem nevěděla, co mě dnes ještě čeká. Domu jsem běželi závod jak jinak, držela jsem se vepředu a myslela si, že konečně vyhraju, ale ten upírskej podvodník mě těsně u dveří předběhl a otevřel mi dveře, tím vyhrál, první se dotknul kliky. S mírným vrčením na něj jsem vešla dovnitř a za mými zády se ozýval jen smích. Když jsem se v půlce kroku zastavila a vyplašeně koukala do místnosti, kde nebylo šest upírů ale jedenáct. Edward za mnou se taky zastavil s mírným zakletím.

Neznáme osoby v místnosti byly hlavně ženy, byly čtyři a jeden muž. Zírali na mě s otevřenou pusou.

„To si nosíte jídlo až do domu? A já myslela že se tu pumy neloví,“ řekla rozčíleně blondska, kterou jsem znala - Tanya.

Zavrčela jsem na ni a Edward si pohotově stoupnul přede mne. Tanya se totiž přikrčila, jako když chce lovit. Já jí ukážu, minule mě taky nedostala.

„Vy se znáte?“ zeptal se zmateně Emmett a díval se střídavě na mě a na ni. Jen jsem přikývla a neznámí upíři překvapeně vydechli.

„Jo, to je ta puma, jak jsem tenkrát mluvila, že mi nedovolil Edward ji ulovit,“ řekla naštvaně a já na ni zasyčela. Emmett se uculoval, asi čekal, kdy po sobě skočíme.

„Tak pro zbytek, co neznají, to je naše Bell,“ usmál se Emmett pyšně, ale Edward si odkašlal. „No jo pořád, je to Edwardova Bella, a náš mazlík.“ A to jsem na něj zaprskala, já mu dám mazlíka. Člověk jednou nemůže mluvit a oni mě takhle zrazují.

„To chováte v domě pumu?“ zeptal se zmateně ten muž.

„Ne, Eliazare, ona patří do rodiny, chodí s Edwardem,“ přisadil si usměvavě Emmett. Jestli předtím se tvářili zmateně, co teprve teď? Jejich pohled byl neuvěřitelný, oči jim přesahovaly z důlků a brada jim div nevypadla z pantů, jak ji měli otevřenou.

„To si děláš srandu, Edwarde! Já se ti takové roky nabízím a ty si raději začneš chodit se zvířetem, jsi zoofil nebo co?!“ křičela nepříčetně Tanya a máchala okolo sebe zběsile rukama. Vypadala, že se na něj vrhne, to jsem jí odmítala dovolit. Postavila jsem se před něj a začala výhružně vrčet a prskat.

„Tanyo dávej si bacha, je vzteklá. Edwarda vyhodila i z jeho postele,“ zasmál se Emmett a já měla chuť skočit spíš po něm, místo toho jsem zavrčela a dívala se na něj. To si s ním vyřídím. Tanya vypadala, že dostala infarkt, poté na mě zavrčela ona. Chtěla jsem po ní už skočit, když se do věci pustil Edward.

„Tak dost! Emmette, ty už dnes nemluv, Tanyo uklidni se a nech si to vysvětlit. Bello, jdi do pokoje, a pak se vrať na vysvětlení!“ řekl rozhodně Edward, poraženě jsem si odfrkla a upalovala do našeho pokoje, ze zdola byl slyšet jen Emmettův smích. Zavřela jsem za sebou dveře a už se přeměnila.

Na posteli na mě čekalo přichystané oblečení. Bylo mi jedno, co to je, chtěla jsem už být dole. Hodila jsem na sebe rychle modré krajkové spodní prádlo a modré šaty po kolena. Vrhla jsem se do koupelny jak velká voda a učesala si vlasy. Ještě jsem si nazula modré balerínky a upalovala dolu.

Když mě uviděli na schodišti, všichni se na mě překvapeně koukali. No, nebylo u mě normální, že nosím šaty, dobrovolně. Alice se vesele usmívala, potvora, vše viděla. Usmála jsem se na všechny a došla k Edwardovi, který mě hned objal kolem pasu jednou rukou a přitáhl ke svému boku, nezapomněl mi ani dát pusu do vlasů.

„A co je tohle? Nejdřív puma a teď člověk?“ vyprskla Tanya. A já na ni zavrčela, ani nevěděla, že to dělám. Překvapeně na mě vykulila oči jako její rodina, a já se na ni usmála.

„Tak dovolte mi představit vám mou přítelkyni Bellu, Bell to jsou známí z Denali. Eleazar,“ ukázal na muže. Zkoumavě se na mě díval. O co, že je jako Carlisle? „Carmen,“ ukázal na hnědovlásku, která mi připomínala Esme, a stála v obětí Eleazara.

„A Kate, Irina a Tanyu, kterou už znáš,“ představil mi tři upírky. Všichni se až na Tanyu usmívaly a já na ně.

„Ráda vás poznávám,“ usmála jsem se na ně ještě víc.

„Co jsi zač?“ zeptal se po chvíli Eleazar. Podívala jsem se na Edwarda, který přikývl. Esmé vybídla všechny, aby se posadili. Edward si mě posadil na klín, spokojeně jsem se opřela o jeho hruď.

„Já jsem puma, kterou před chvíli Edward poslal do pokoje. A taky ta, která se minule prala s Tanyou.“

„Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel,“ brumlal si.

„Ani my ne. Bella nám to ani neřekla, dozvěděli jsme se to náhodou,“ přidal se Carlisle.

„A jak to funguje?“ Já to říkala, další vědec.

„No jako u vlků, jsem totiž od nich. Patřím do zdejší smečky.“ A teď zírali.

„Jsi bledá.“ Bože, kolikrát to ještě budu říkat? Já to vím, koukám se do zrcadla.

„Ano, jsem bledá, to je jeden ze znaků pumy. Podle mě to znamená, kdo bude náš partner, slyšela jsem, tedy četla, jen o jednom případu pumy a ta byla taky světlá, ale nevím, jak to skončilo. Jsem rarita, proto mě kmen nepřijal, neznali to.“

„A jak se puma dostal do domu upírů, když je má zabíjet?“ Chytrá otázka.

„No, řekněme, že jsem utekla a nějak se zaběhla a potkala Edwarda. Mám chránit lidi - přesněji ženy - v kmeni, když vlci loví, podle mě to má být takhle. Nejsem dost silná, abych zabila upíra, jen když budu dlouho v podobě pumy. Jsme jako vlci, když se budu pravidelně přeměňovat, přestanu stárnou, hojím se rychle, mám teplejší kůži, ale ne tak vařící,“ objasnila jsem a čekala, co bude.

Když najednou vyjekla Alice, všichni se na ni otočili.

„Nevidím, nevidím vás,“ vyjekla a podívala se na mě a Edwarda.

„Co to znamená?“ Nechápala jsem, co s tím je.

„To znamená, že jsme mrtví, když nevidím vaší budoucnost,“ řekla a skoro vzlykala. Překvapeně jsem vytřeštila oči, co to plácá? Musí to mít jiné vysvětlení. To jsem ještě nevěděla, jak rychle dostanu odpověď. Všichni se napjali. Podívala jsem se po pokoji a poté nasála vzduch, byli v něm cítí vlci.

„Super, a teď nás vlci díky ní povraždí,“ vřískala Tanya. Ale já si jí nevšímala a zaměřila se na ten pach.

„Jacob,“ vyhrkla jsem a otočila se na Edwarda ten přikývl.

„A Paul,“ dodal a já měla hned horší náladu. Podívala jsem se do lesa přes prosklenou stěnu a uviděla je, jak vyšli z lesa. Okamžitě jsem byla na nohou, vytáhla jsem i Edwarda ze sedu a táhla ho ze sebou ven.

„Omluvte nás, rodinná záležitost,“ řekla jsem přítomným a vydala se s Edwardem ven.

Paul i Jacob stáli kousek od nás, koukali se na nás zkoumavě a poté dovnitř do domu, tedy spíš Jacob, Paul očumoval mě, na to Edward reagoval tichým vrčením.

„Co tu děláte, Jaku?“ Otočil zase svou pozornost na mě a Edwarda, podval se na naše propletené ruce a chvíli jako by přemýšlel.

„Přišel jsem vyřídit pár věcí.“  Přikývla jsem, aby začal. „Tak zaprvé, co jsou zač ti upíři, jak dlouho tu budou?“

„Neboj se, patří k nám. Nezdrží se moc dlouho, nikomu neublíží a k La Push se nepřiblíží,“ uklidnil ho Edward.

„Dobře a teď to hlavní. Belli, bude se ženit a přeji si, abys přišla i s Edwardem a šla mi za svědka,“ usmál se na mě Jacob a já na něj zírala. Vážně to řekl? On povolil upíra do vesnice.

„To jako že Edward může se mnou do La Push?“ zeptala jsem se raději, jen přikývnul. Byla jsem tak šťastná, že mi věří, že věří Edwardovi. Pustila jsem Edwardovu ruku a vrhla se svému bratrovi kolem krku.

„To víš že přijdeme a moc ráda ti půjdu za svědka,“ zašeptala jsem k němu.

„No, ono to je trochu narychlo vše, svatba je už pozítří, a včera byly teprve zásnuby.“ Pozvedla jsme obočí, moc spěchat to nebyl jeho styl.

„Yasmina je těhotná,“ vysvětlil a já na něj jen valila oči. „Tak tedy pozítří v jedenáct hodin ve vesnici. Oba ať jsem tam. Už musím, přípravy jsou v plném proudu a Yasmina by mě uškrtila, kdybych se vypařil na moc dlouho“

„Si piš, že tam budeme, a pozdravuj doma,“ rozloučila jsem se s ním. S Paulem se vydali do lesa a já s Edwardem do domu.

Nemohla jsem tomu uvěřit. A co že tak svolil s tím, že Edward může do vesnice, možná je to tím, že bude sám, tak se nebojí, že by ho nepřemohli. V domě jsme si ještě chvíli povídali, Esme mi udělala večeři a po sprše jsem spadla do postele vyčerpaná.

Další den jsem měla ve škole klid, Paul se neukázal, možná mu to došlo, možná jde jen o ty přípravy. Tak či tak, mě nechyběl. S Alicí jsme po škole vyrazily na nákupy, nenechala se odbýt, musela mi pořídit šaty.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Puma – 27. kapitola: