Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Puma – 21. kapitola

10.02.2010 (19:30) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7642×

21. kapitola – Ples? Nikdy! Vážně!

Náš život plynul dál v klidu a pohodě. I přesto, že s námi ještě stále chodil Paul do školy. Nevšímali jsme si ho a jen ho s Edwardem dráždili. Strašně mě to bavilo a líbilo se mi, když se mě Edward dotýkal víc než normálně.

Ve škole panoval rozruch kvůli blížícímu se plesu. Nějak mě to nezajímalo, jelikož tohle nemám ráda. Nemám šaty a pochybuju, že by mě někdo pozval. A když ano, tak by on ani já nemusel vyváznout bez zlomeniny nohy. Moje nešikovnost, jako by každým dnem rostla. Bylo to hrozné. Edward měl štěstí, že byl upír, tak jsem mu nemohla ublížit. Nebyl týden, abych někomu něco neudělala. No, hlavně v poslední době nevím, jestli je to naschvál, anebo má on takou smůlu, ale vždy provedu něco Paulovi. No co, nemá mít tělocvik se mnou. Edward se pokaždé dobře baví.

Zrovna jsem šla s Edwardem na oběd, všude visely velké růžové plakáty, které oznamovaly konání plesu. Ani jsem nevěděla, jaký to je ples, bylo mi to jedno. Asi budu ten večer doma sama, jelikož podle pohledů, a toho, co jsem slyšela od Alice, oni půjdou. Cítila jsem Edwardův pohled, když jsme míjeli asi desátý plakát. Asi ho hodně štvalo, že mi nemůže číst myšlenky. Když jsme byli už těsně u vchodu, zase se napjal a zavrčel. Co zase? Podívala jsem se na něj, ale jen záporně zakroutil hlavou, a tak jsme vešli dovnitř. Zamířili jsme jako každý den pro jídlo, které jím jen já. Všimla jsem si Paula, který mě zkoumal pohledem a vůbec se mi to nelíbilo. Ošila jsem se. Edward si toho všimnul a hned se na Paula nepřátelsky podíval. Nedovoloval mu, aby se ke mně přiblížil a já za to byla ráda.

Šli jsme si sednout ke zbytku rodiny, nebyla tu akorát Rose a Emmett, jelikož jeli na výlet. V klidu jsem ujídala jídlo, co bylo na stole. Alice se těšila na ples a já raději mlčela. Pořád jsem cítila ten zkoumavý Edwardův pohled. Až najedou zavrčel. Otočila jsem se a vedle mě si sednul Paul. Překvapeně jsem se na něj podívala. Kdyby tu byl Emmett, tak si chlapec netroufne.

No co, rozhodla jsem se ho ignorovat a víc se přisunula k Edwardovi, který byl vedle mě z druhé strany a dál jsem si v klidu jedla. Edward začal drtit dalamánek v ruce a přitom mírně vrčel. Překvapeně jsem se na něj podívala, ale on se díval na Paula.

„Co chceš?“ zavrčela jsem na Paula, jelikož se mi nelíbilo Edwardovo chování, za které mohl taky. Jen se usmál jako debil.

„No, jelikož jsme tu jediní dva zástupci měničů, co kdybys šla se mnou na ten ples?“ Koukala jsem se na něj jako na mentálně postiženého. Edward se vedle mě ještě víc napjal. Dělal si srandu? S ním bych vážně nešla, ani kdybych měla umřít.

„Paule, řekni mi s kým jsi v posledních sedmnácti letech vyrůstal?“ zeptala jsem se s úsměvem.

„S tebou a zbytkem smečky, proč?“ zeptal se nechápavě.

„A řekni mi, kdo měl ty krásné vtipy o tom, že nedokážu přejít po rovné zemi, aniž bych nezakopla o imaginární překážky?“ ptala jsem se pořád s tím sladký hláskem, až mi bylo blbě.

„No… já,“ řekl zamyšleně.

„Správně, Paule, a tak se ptám, jak tě vůbec mohlo napadnou, že bych tančila a ještě ke všemu s tebou?“ řekla jsem už hnusně. Alice se usmívala a Jasper taky. Paul mlčel.

„Tak ještě jednou pro ty blbější. Vypadni, Paule! Nešla bych s tebou ani za zlatý prase. Raději bych šla s Drákulou než s tebou.“ Už jsem křičela.

„Takže ty půjdeš s tou pijavicí?“ vrčel a ukázal na Edwarda.

„Jo, narozdíl od tebe nemá blechy,“ řekla jsem a usmála se. Alice vyprskla smíchy a Jasper s ní.

„Počkej, až se do dozví Jacob,“ vyhrožoval.

„Tak bude nasranej, ale nic nezmůže,“ odpověděla jsem a i s ostatními se zvedla a odešla na další hodinu.

Alice vesele poskakovala a já věděla, že má něco za lubem, proto jsem si ji podezíravě měřila a čekala, co z ní vypadne. Měli jsme historii, kterou máme s ní. S Jasperem se rozloučila před třídou a my si zatím s Edwardem sedli. Pořád se vesele usmívala a dívala se na mě tak záhadně, až jsem z toho dostala strach. Sedla si jako normálně před nás, a pak se k nám otočila.

„Dnes nebo zítra zajedeme na nákupy šatů.“ Tímhle mě překvapila.

„Já šaty nepotřebuju, nikam nejdu,“ řekla jsem v klidu a dívala se z okna ven, jelikož do třídy vešel Paul.

„No tak, to nám nemůžeš udělat, nejít s námi,“ škemrala, ale já se na ni nepodívala a záporně zakroutila hlavou.

„Tak zítra,“ odpověděla si na původní otázku sama.

„Alice, já na žádný ples nepůjdu, jasné? Nemám ani s kým,“ řekla jsem naštvaně. Usmála se a otočila dopředu, jelikož vešel do třídy učitel. Hodina utekla jako voda a byl tu čas tělocviku. Zoufale jsme si povzdechla a Edward se usmíval. Miloval tělocvik a těšil se, co nového provedu.

Převlíkla jsem se v šatně do úboru a se strachem šla na hodinu. Strach byl na místě. Hrál se badminton. Jelikož byla tělocvična dost velká a byly dvě, mohli jsme hrát všichni. Já byla jako vždy s Edwardem. A ten už s úsměvem čekal, co provedu. Šlo mi to celkem dobře, až podezřele dobře. Dokud, nevím jestli to udělal naschvál, ale Edward odpálil míček na mě a letěl daleko za mnou a já se za ním pozadu hnala, až jsem se přetáhla přes lavičky tribuny. Zahučela jsem mezi ně s křupnutím v noze a syknutím.

„Belli, jsi v pořádku?“ ptal se mě sametový hlas a já otevřela oči, které jsem při pádu zavřela, a dívala jsem se do jeho zlatých očí, ve kterých byla starost. S váháním jsem přikývla. Pomohl mi se postavit, ale když jsem se postavila na tu nohu, ve které křuplo, skácela jsem se opět k zemi. Naštěstí mě zachytil a posadil na lavičky. Vyhrnul mi nohavici a díval se na mojí zvláštně zkroucenou nohu.

„Je to zlomené a ještě ke všemu špatně,“ řekl po chvílí zkoumání mé nohy. Povzdechla jsem si.

„Zlom mi ji ještě jednou,“ zašeptala jsem k němu. Překvapeně se na mě podíval, jako na blázna.

„Co?“ Povzdechla jsem si a všimla si Paula, který nás pozoroval a určitě slyšel.

„Narovnej ji zpět, Edwarde,“ řekla jsme prosebně.

„To neudělám.“ Dívala jsem se mu do očí a viděl strach.

„Jsem ze smečky, hojím se sama, ale takhle mi to blbě sroste. Zlom to zpět,“ zavrčela jsem na něj. Viděla jsem jak váhá. Nechtěl mi ublížit. S bolestným obličejem se podíval na mojí nohu.

„Zlomíš to buď ty, nebo Paul. Věř, že on to udělá,“ zavrčela jsem a čekala. Nechtěl, aby se mě ani dotknul. Věděla jsem, že ho to postrčí.

„Vykřikneš bolestí,“ zašeptal. Pokrčila jsem rameny. „Zakousni se mi do ramene.“ Překvapeně jsem vykulila oči. „Ztlumíš tak svůj výkřik,“ vysvětlil. Opřela jsem si čelo o jeho rameno. „Na tři, ano?“ ptal se a opatrně vzal mou nohu do rukou. Přikývla jsem a lehce se mu zakousla do ramene. V rukou jsem svírala jeho triko.

„Raz, dva, tři,“ zašeptal a poté mi zlomil nohu zpět. Vykřikla jsme bolestí a víc se mu zakousla do jeho ramene, které ten výkřik tlumilo. Víc jsem se k němu přitiskla a rukama pevně svírala jeho triko. Možná jsem se zakousla, až moc jelikož on sykl bolestí. Pustila jsem ho a opřela si hlavu to rameno.

„Děkuju a promiň,“ špitla jsem zadýchaně po tom výkřiku.

„Není zač. A jako omluvu, co kdyby jsi se mnou šla na ten ples?“ zeptal se. Zvedla jsem hlavu a překvapeně se na něj podívala.

„Víš, že mám problém chodit, natož tančit. Nebo chceš, abych tě ještě kousla, až mi budeš na plesu rovnat další zlomeninu? A ani neumím tančit,“ bránila jsem se, aby si to rozmyslel. Asi poznal můj záměr a usmál se.

„Klidně se od tebe nechám kousnout, když půjdeš. A stačí, že umím tančit já a navíc, nenechám tě si něco udělat,“ díval se mi do očí a já mu vše, co řekl, věřila.

„Nekoukej se na mě tak, jinak ti přikývnu i na vraždu,“ zašeptala jsem najedou a on se usmál.

„Tak co?“  Zahlédla jsem Paula, jak se na nás zvědavě dívá.

„Dobře, půjdu s tebou na ples, ale na tvoje nebezpečí.“ S úsměvem přikývl a vzal mě do náruče.

„Už je to dobrý,“ protestovala jsem, ale marně. Učitel se na nás nechápavě díval, ale pak asi pochopil. Edward mě odnesl až k šatně, jelikož byl za chvíli konec hodiny. V pořádku jsem došla dovnitř. Nebolelo to, nic. Rychle se to zahojilo. Převlíkla jsem se a vydala se ven, kde byl Edward a pozoroval jak jdu.

„Už je to v pohodě,“ uklidnila jsem ho a šla s ním k autu, kde už čekala Alice a Jasper. Bylo mi jasné, co znamená, že jdu s Edwardem na ples. Čekají mě nákupy s Alice.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Puma – 21. kapitola: