Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Půlnoční jednorožec - 10. kapitola

rob a kris


Půlnoční jednorožec - 10. kapitolaPřidávám další kapitolku Půlnočního jednorožce. Je to spíš taková oddychová kapitolka, kde se až tak nic moc neděje. Bella bude mít rozhovor s Jasperem a vše si spolu konečně vyříkají. Jak to dopadne? To si budete muset přečíst tuhle kapitolku. No, jinak vám přeji příjemné čtení. Vaše bella 130

10. kapitola

„Bello, nikdo ti nic nevyčítá, ale měla by sis uvědomit, že to, co jsi udělala, nebylo správným řešením a ty sama to moc dobře víš. Vím, že ti Jasper dost křivdil a nechoval se k tobě zrovna nejlépe, ale měla jsi za námi přijít a svěřit se nám. Od toho tu přeci jsme, Bello,“ přistoupil ke mně Carlisle, dal mi ruce na ramena a upřeně se mi podíval do očí.

„Já vím, že jsem vám to měla říct, ale bála jsem se,“ vzlykla jsem, sklopila opět hlavu k zemi a skleslým hlasem řekla.

„No tak, srdíčko, neplač, to bude dobré,“ přišla za mnou Esme, objala mě a konejšivým hlasem se mě snažila uklidnit. Mně to ale moc nepomáhalo. Po chvilce jsem ucítila Edwardovy rty u mého ucha.

„Bello, to bude dobré a neplač už.“ Vzal můj obličej do dlaní a upřeně se mi podíval do očí. V jeho očích jsem se doslova ztratila a zapomněla na to, na co jsem myslela před chvílí. Poté mě políbil na rty, pohladil po vlasech, kouzelně se na mě usmál, vzal za ruku a šli jsme si sednout k ostatním na gauč. Přitáhl si mě k sobě a hladil po zádech.

„Bello, Bello, Bello, kampak nám to utečeš příště,“ zakroutil Emmett hlavou a prstem mi ukazoval ty, ty, ty. Edward na něho zavrčel a přitáhl si mě víc k sobě. Emmett se ale nenechal jen tak odradit.

„To nevím, Emmette, ale myslím si, že to nebude třeba. Nemám už totiž žádný důvod utíkat,“ lišácky jsem se na něho usmála.

„A ani by tě to nenapadlo, protože mám v záloze tuhle věc,“ poukázal na předmět v jeho ruce, pozvedl jedno obočí a rozesmál se na celé kolo.

„To mě chceš přivázat k boudě? To nemyslíš vážně, Emmette!“ Naoko nazlobená jsem se na něho zamračila a snažila se mu tu jeho přidrzlou poznámku vrátit. Edward na něho zavrčel ještě víc a měl co dělat, aby mu jednu nevlepil. Naštěstí se do toho vložila i Rosalie a nenechala to zajít dál.

„Emmette, a dost! Copak ses stále nenaučil slušnému chování!“ Rosalie se na něho podívala naštvaně, vzala Emmetta za ruku a táhla ho pryč z baráku.

„V pohodě, Bello?“ zeptala se mě pro jistotu Alice.

„Jo, jsem v pohodě,“ pousmála jsem se na ni a s povzdechem řekla.

„Bello, nemáš hlad?“ zeptala se mě po chvilce Esme.

„Ano, mám, Esme, a děkuji ti.“ Otočila jsem se na ni a usmála se.

„Nemáš vůbec za co děkovat, srdíčko, dělám to pro tebe ráda,“ opětovně se na mě usmála a dala se do chystání jídla.

„Bello, mohl bych si s tebou prosím mluvit?“ Přišel za mnou Jasper a naléhavě se na mě podíval. Pohled jsem mu opětovala a poté se podívala na Edwarda. Ten se na mě jen usmál, přitáhl si mě víc k sobě a cítila jsem jeho sladké rty u svého ucha. Zřejmě vycítil moje zbytečné obavy.

„To bude dobré, Bello. Jen si ho vyslechni a nemusíš se zbytečně bát, jak už jsem ti jednou říkal, Jasper ti neublíží a tak to zůstane.“ Odtáhl se ode mě, pro jistotu se na mě ještě podíval, políbil mě na čelo a společně s Alice odkráčel po schodech každý do svého pokoje. Esme mi položila jídlo na stůl a také šla pryč. Carlisle si sebral svoje věci a šel studovat něco nového o medicíně. Zůstala jsem tu jenom já a Jasper. Nebylo mi to zrovna dvakrát příjemné, být tu s ním sama, ale je na čase se neschovávat, ale postavit se tomu čelem.

„Bello, chtěl bych se ti omluvit za svoje neadekvátní chování. Soudil jsem tě podle toho, jak jsem lidi a zvířata vnímal v minulosti. Nenáviděl jsem je a tím pádem nenáviděl i tebe. Tak moc jsem tě toužil zabít a jednou provždy se tě zbavit. Ale po tom tvém incidentu s útěkem jsem si uvědomil několik zásadních věcí. Za prvé - patříš k nám do rodiny, za druhé - zabít tě, by mi přišlo pěkně draho a za třetí a úplně ta nejdůležitější věc je, že jsem tě začal mít vcelku rád a po malých úsecích si na tebe zvykat. Moje nenávist k tobě jakoby každou minutu vyprchávala,“ dokončil svůj omluvný monolog, vzdychl si, podíval se mi upřeně do očí a čekal, co mu na to odpovím. Já se ještě pro jistotu nad svojí odpovědí zamyslela.

„Je ti odpuštěno, Jaspere. Nemá cenu se na tebe zlobit. Je na čase zakopat válečnou sekyru a začít nanovo,“ řekla jsem a pousmála se na něho.

„Děkuji ti, Bello, že jsi mě vyslechla a odpustila mi, protože i přesto všechno moc dobře vím, že si to vůbec nezasloužím.“ Smutně se na mě zadíval, zvedl se a naposledy se na mě podíval. Já si v jeho očích  všimla veliké bolesti a lítosti.  Bylo mi ho tak líto, že mi to nedalo a musela jsem jít za ním, abych ho aspoň trochu uklidnila.

„Jaspere, nezapomeň na přísloví - chybami se člověk učí.“ Pousmála jsem se na něho a pohladila ho po ruce.

„Jsi na mě moc hodná, Bello, ale já si vážně tolik sesterské lásky nezasloužím. A to stále bohužel platí. Promiň mi to, ale rád bych už šel do svého pokoje.“ Pousmál se na mě a šel nahoru po schodech do svého pokoje.

Já šla do kuchyně sníst jídlo, které mi nachystala Esme. Byla to obložená vajíčka se slaninou, která jsem měla v sobě během pár minut. Teď jsem byla konečně se vším naprosto spokojená. Nic mi nechybělo a mé problémy byly najednou pryč.

Zvedla jsem se a šla se projít ven na zahradu. Uprostřed zahrádky jsem se zastavila, zavřela spokojeně oči a snažila se užít co nejvíce této chvilky. Po chvilce jsem ale ucítila Edwardovy chladné ruce, které mě chytly pevně kolem pasu. Trochu jsem se ho lekla, protože nebylo slyšet, jak přicházel. Takhle potichu jsme tu stáli asi hodinu. Potom jsem vzala Edwarda za ruku a šli jsme si sednout k ostatním, kteří mezitím přišli zpátky dolů do obýváku.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Půlnoční jednorožec - 10. kapitola:

 1
19.12.2015 [17:54]

Krásné Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!