Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Psychiatr - 8. kapitola

na traileryfksajf


Psychiatr - 8. kapitolaDalší kapča je na světě. Bella se seznamuje s novou pacientkou, která jí díky své děsivé zkušenosti nevědomky předá menší zprávu. Co však přinutí Bellu sehrát další scénu? A jaká vlastně ta scéna bude? Napadne znovu Damona, nebo se mu tentokrát bude snažit pomoct?

8. kapitola – Nová pacientka

 

(pohled Belly)

 

Když jsem se ráno vzbudila a šla na snídani, měla jsem zvláštní náladu. Bylo mi… lépe. Ano, svým způsobem lépe. Možná kvůli tomu, že jsem někomu konečně řekla, co se doopravdy stalo. Bolelo to… Ale dnes to bylo lepší. A stačilo se o to s někým podělit. Jak zvláštní.

Když jsem to tenkrát řekla Angele, nepomohlo to. Mohlo to být tím, že mi nevěřila, nebo snad tím, že nic podobného zatím neprožila? Zato Damon ano.

Konečně jsem tak pochopila, proč je takový, jaký je. Je to jeho způsob ochrany. Zamiloval se do dívky, která milovala jeho, ale i jeho bratra a oba je přeměnila na upíry. To člověka změní.

Stefan si nakonec našel lásku, ale Damon ne. I proto měl možná se Stefanem špatný vztah. Stefan totiž dokázal žít dál a zamilovat se znovu. Damon ne, stále lpěl na dívce, co potkal před bůhvíkolika lety.

Najednou mi ho bylo až líto. Ne že bych zažila něco takového, ale vím, jak to bolí, když někoho milujete a ten dotyčný vás potom zradí. Odhodí jako opotřebovanou hračku.

Najednou jsem u svého stolu uslyšela šramot, tak jsem zvedla hlavu od toho blafu. Byla to nějaká mladá holka – určitě o hodně mladší než já. Byla tu nová, jinak by si ke mně nesedla. Zadívala se na mě zvláštním pohledem a podotkla: „To jídlo vypadá hnusně.“

„Jo,“ zamručela jsem a rýpla do toho, „taky je.“

Dívka se zatvářila skoro až vylekaně, když i jí přinesli její snídani. Zabodla vidličku do porce přesolených vajíček, jakoby je chtěla snad zavraždit. Pak se v tichosti najedla. Teprve když dojedla, zvedla pohled od talíře a promluvila znovu: „Málem bych zapomněla, jsem Natalie.“

„Isabella, ale říkej mi Bello,“ odvětila jsem nezúčastněným tónem a vyhlížela z okna. Neměla jsem náladu na nějaké kamarádíčkování s opravdovým bláznem. Ale na druhou stranu jsem nechtěla být nezdvořilá. A tak jsem se zeptala: „Proč tu jsi?“

Tuhle otázku mi položil každý, když jsem sem přišla. Nebyla to tu – mezi námi pacienty – hanba mluvit o tom, z jakých šílených důvodů jsme se tu octli.

Natalii zesmutněly oči, ale naprosto bez emocí pronesla: „Viděla jsem, jak mi někdo zabil rodiče a bratra.“

Znova jsem ji přejela pohledem a uvažovala o tom, kolik jí asi je.

„Neměli by tě dát spíš do dětského domova?“ optala jsem se opatrně. Ztráta rodiny přece není důvod, aby strčili sotva šestnáctiletou holku do blázince.

„Já… já… viděla jsem, co je zabilo, a nikdo mi to nevěří. Proto jsem tady.“

Asi jsem nebyla moc ohleduplná.

„Jestli ti nevadí, že se ptám, co je zabilo?“ skoro jsem zašeptala, abych na ni moc netlačila, a radši se napila kakaa.

„Spala jsem, když jsem zaslechla zvuk, co mě probudil. To moje máma – křičela. Vyšla jsem na chodbu a spatřila ji. Původně jsem si myslela, že je to anděl. Ta žena se uprostřed noci zjevila jen tak v našem domě. Byla nádherná… Ale pak jsem se jí podívala do očí. Rudě žhnuly. A od úst jí kapala krev… mého bratra. Utekla jsem, nechtěla jsem to vidět, bála jsem se.

Schovala jsem se v kuchyni a pro jistotu si k sobě vzala jeden velký nůž. Ze shora jsem slyšela křik, ale nepřiměla jsem se tam jít. Zbaběle jsem se schovala. Ale ona mě našla.

Už jsem myslela, že je se mnou amen, protože se už už chystala, že se mi zakousne do hrdla, tak jako bratrovi a rodičům, když si to rozmyslela. Řekla něco ve smyslu, že jí budu ještě užitečná, a víc už si z té noci nepamatuju.

Ráno jsem se probudila v kaluži krve a s nožem v ruce. A policie usoudila, že jsem svoji rodinu zabila já, protože mé historce o té nádherné rusovlasé ženě nechtěla uvěřit. A tak mě šoupli sem,“ zakončila to a v obličeji neměla jeden jediný náznak emoce. Možná se doopravdy zbláznila.

Ale to jsem moc neřešila, protože jsem se málem utopila kakaem.

Rudé oči? Pila krev? Rusovlasá?! Začala jsem kuckat, když mě někdo pořádně praštil po zádech.

„Slečno Swanová, jste v pořádku? Neobtěžuje vás nějak slečna Nolanová?“ zeptal se velmi příjemný hlas a já hned poznala Damona, který si před ostatními hrál na mého profesionálního doktora. Natalie se na něj zadívala a vykulila oči.

A já už do detailů viděla, jakou tu spustí scénu, že on je stejný jako to monstrum, co jí zabilo rodinu. Napadlo mě jediné řešení.

„Není… není mi nějak dobře,“ zamumlala jsem a v hraném záchvěvu slabosti jsem se málem zhroutila ze židle. Málem, protože jsem věděla, že mě Damon chytne.

„Slečno Swanová, co je vám?!“ strachoval se okamžitě a začal mě poplácávat po tváři, protože jsem hrála, že na mě jdou mdloby.

„Potřebuji si jen… na chvilku… lehnout,“ zašeptala jsem skoro neslyšně a nechala se zvednout do studené a kamenné náruče. Dál už jsem jen vnímala i se zavřenýma očima, že mě někdo odnáší pryč. Ke mně do pokoje.

Je jasné, že když jsem svedla pozornost na sebe, nikdo si nevšimne nepříčetného výrazu nové pacientky, a i kdyby, jak bouchače znám, začnou ji hned uklidňovat, že se o nemusí bát. Budou si myslet, že se tak bojí o mě. Nikdy by je ani ve snu nenapadlo, že ji tak vyděsil náš dokonalý pan doktor.

Počkat, fakt jsem si o něm myslela, že je dokonalý?! Ne, to je blbost.

V dalším vnitřním monologu mi ale zabránil Damon, když mě položil na moji postel a slyšela jsem, jak na chvilku odešel na chodbu domluvit se o něčem s bouchači. Asi je šel uklidnit, že se o mě postará. Super.

Nadzvedla jsem se na loktech a čekala, až vpadne dovnitř.

No, asi jsem byla fakt přesvědčivá, protože vykulil oči a ihned zaklapl dveře, protože tam stále stáli bouchači. Protočila jsem oči.

„To bylo divadlo?“ docvaklo mu rychle a zamračil se.

„Jo,“ kývla jsem.

„Proč, proboha?!“ Vypadal naštvaně, což jsem moc nechápala.

„Ta holka… Kdybych to nesehrála, udělala by ti podobnou scénku jako já před měsícem a půl, a to už by bylo asi fakt divný, nemyslíš? Mimochodem, doufám, že ji nebudeš moc vídat, jinak se zcvokne doopravdy, pokud už se tak nestalo. I můj život by se oproti té chudince dal přirovnat k životu princezny ve vatě,“ vysvětlila jsem a dala do toho trošku vyčítavý tón. Snažím se mu zachránit krk a on na mě takhle. To je nějaká spravedlnost?!

„Tak jsi mi alespoň nějak mohla naznačit, že to hraješ, sakra!“ zvýšil hlas a já ho nevěřícně pozorovala, jak přechází po mém pokoji jako lev v kleci.

„A jak asi? Měla jsem tě pod stolem nakopnout a zlomit si nohu? Díky, nechci,“ řekla jsem zostra. Vrhl na mě zuřivý pohled. Šel z něho docela strach, to vám povím.

Potom – k mému překvapení – se úplně uklidnil a přikývl.

„Jo, to by byla ještě větší blbost. Jen už takhle neblbni, jasné?“ Nadzvedl obočí a já najednou tak trošku ztratila řeč. Paráda, a už je to tu zas. Radši jsem jenom kývla a usmála se na něj.

Pak jsem si povzdechla a svalila se do peřin.

„To budeš jako opravdu odpočívat?“ pokračoval, v hlase pohoršení.

„A co bych tady asi měla dělat jiného? Znáš jinou zábavu, co se dá dělat v bláznici?!“ odpověděla jsem na otázku otázkou a sarkasmem rozhodně nešetřila.

„Máš přece povolené vycházky,“ vábil mě jeho hlas.

„Noo… To sice ano, ale já si ty papíry četla a má to takový menší háček. Můžu někam jít jen za doprovodu lékaře nebo bouchače.“

„Bouchače?!“ Ušklíbl se.

„To je fuk. Takhle smím jen do parku za ústavem a venku je už moc velká zima na to, abych tam jen tak seděla,“ dodala jsem.

„No, mně čistou náhodou končí směna a chtěl jsem se jet podívat do města. Bráška je teď nějakou dobu nepoužitelný a Elena – jeho přítelkyně – se o něj stará, takže já si nemám s kým trochu vyrazit. Z toho vyplývá, že pokud odtud chceš na chvíli vypadnout, jsem ti k službám,“ vysvětlil a povytáhl jeden koutek úst do toho jeho ironického úsměvu. Já se ale posadila skoro tak rychle jako upír, a to je co říct.

„Vážně? Mohla bych jet s tebou?!“ vyhrkla jsem.

„Když budeš hodná,“ usmál se na mě ďábelským úsměvem číslo dva.

„Přijdu si jak malá, ale slibuju,“ kývla jsem a usmála se.

„Fajn, za pět minut jsem tu. Mimochodem, vím, že jsi ty dárky k narozeninám ještě neotevřela, tak bych ti radil, abys to udělala, možná ti přijdou vhod,“ dodal a odešel.

Já to nechala bez poznámky a přešla ke dvoum velkým krabicím. Otevřela jsem tu od Stefana – stále jsem nemohla věřit tomu, že se to stalo teprve včera – a oněměla úžasem. Byly tam kozačky. Já si na boty moc nepotrpím, ale tyhle byly naprosto nádherné. Takže musely být i parádně drahé. Až na druhé podívání mi došlo, z čeho jsou. Krokodýlí kůže.

Takže jsem právě dostala boty za pár tisíc dolarů. Och. A to jsem nadávala Alici, když mi chtěla vnutit k narozeninám kabelku od Armaniho. Ha, ha.

Tyhle boty musely stát mnohem víc, než ta kabelka, co mi ji chtěla vnutit.

Z trochu roztřesenýma rukama jsem otevřela druhou krabici s dárkem od Damona. Byla to šála – kašmírová. Měla barvu asi jako cappuccino. Byla hrozně příjemná na omak. A mně bylo opět jasné, že stála majlant.

Ale teď už by bylo hloupé ty dárky vzít zpět. A proto jsem se rozběhla ke skříni, abych tam vyhmátla něco, co by alespoň trošku ladilo s botami a šálou. Bohužel jsem nic příhodného nenašla, tak jsem si vzala alespoň nejméně ošoupané kalhoty, nějaké celkem slušné tričko a šedivou zateplenou mikinu. Bylo mi jasné, že musím vypadat trošku komicky, ale neměla jsem tady nic lepšího, ach jo.

Poprvé jsem zalitovala, že tu není zrcadlo, abych se v něm mohla zhlédnout, ale radši jsem nad tím jen zakroutila hlavou, sedla si na postel a čekala, než Damon přijde.

Bohužel mu to nějak trvalo – a to si říká upír?! – a já měla dost času na přemýšlení. Mé myšlenky se vrátily k Natalii. Hned mi bylo jasné, kdo ta rudovlasá žena, krásná jako anděl a krutá jako nějaké monstrum z hrůzostrašných hororů, ve skutečnosti byla.

Victoria. Tímto mi vzkazuje, že na mě nezapomněla a že jen čeká, až se dostanu ven. Fajn, já na ni též nezapomněla. Ale stejně mě to neodradí od mého plánu, že jakmile se odtud dostanu, zajedu za tátou, rozloučím se s ním a začnu s životem někde jinde a od začátku. Pokud mě tedy dřív nedostane.

Zrovna jsem přemýšlela, jak bych se před ní mohla ukrýt, když vešel Damon. Sjel mě pohledem a ušklíbl se.

„V módě se moc nevyznám, ale tohle vypadá… zajímavě,“ konstatoval a zadržoval smích.

„Jedeme?“ ignorovala jsem to.

„Jasně.“

„Mimochodem, hrozně moc děkuju za dárky, musely vás stát strašně moc,“ poděkovala jsem hned a prošla kolem něj. Damon zavřel dveře, zamkl a držel se těsně vedle mě, jak by se to na doktora a pacientku moc neslušelo, ale očividně mu to teď bylo jedno.

„To nestojí za řeč. Hlavně, jestli se ti líbí – vybírala je Elena. Pro jistotu,“ usmál se už zase svým obvyklým úsměvem.

„Líbí, a moc,“ přisvědčila jsem po pravdě a s radostí se nadechla čerstvého vzduchu, když jsme se dostali z vrátnice.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Psychiatr - 8. kapitola:

 1 2 3   Další »
22. Petronela webmaster
31.07.2012 [12:18]

PetronelaNo jo, Bella a Damone - tak pěkně to začíná... a doufám, že to pěkně i skončí! Tedy ne že bych si už přála konec, ale doufám, že je nějak hloupě nerozdělíš. Podle mě by Bella měla zůstat s Damonem - nejen, že ho mění k lepšímu, ale on jí dokonce zachránil život (no jo, já vím, že Edward v stmívání taky, ale nevím, jestli to byla i součást tvého příběhu) a rozhodně ji neublížil tak, jak Eda - což je pro mě rozhodující... už v tuhle chvíli jsem pro konec B+D

21. TerezC
14.01.2012 [17:58]

další kapitolu prosím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. Rena16
06.01.2012 [7:36]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon prosím další díl Emoticon

19. nikca289
02.01.2012 [12:29]

Fantasticka kapitola tesim sa na dalsiu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. Lucka
01.01.2012 [23:01]

úžasný Emoticon Jsem zvědavá jak dopadne ta vycházka s Damonem. Moc se těším na další díl Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. belacullen
01.01.2012 [20:11]

krásná kapitolka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon moc se těším na další dílek Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. Annie ♥
01.01.2012 [19:55]

;) Rychle pokráčko je to úžasné ;)

15. Funny1
01.01.2012 [17:10]

Funny1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.01.2012 [17:01]

LadyLilianne Emoticon Emoticon Emoticon

01.01.2012 [15:23]

AngieCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!