Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proti proudu - 1. kapitola

Život není jen Černobílý... by Rosabella Larrin Cullen


Proti proudu - 1. kapitolaSpolečně s Paes vám přinášíme naši novou povídku Proti proudu. Děj se odehrává pár let po Rozbřesku, ale ne všechno je takové, jak mělo být. Jacob se do Nessie sice otiskl, ale ta to po sedmi letech svý existence razantně odmítá. S Jacobem už nechce mít nic společného a svůj osud si chce řídit sama a ne podle legend… Podaří se jí to? A co vlastně bude s Jacobem?

1. kapitola

„Ježiš, Jacobe, dáš už mi konečně pokoj?!“ křičela jsem na něj a už jsem byla vážně hodně vytočená. Co si sakra myslí, že je?

„No tak, Ness, proč se tomu prostě nepoddáš? Patříme k sobě,“ přemlouval mě a jistota v jeho hlase mi zvedala mandle ještě víc.

„Ne, nepatříme! Jenom kvůli nějakým pitomým legendám tvýho kmene se k tobě hned nemusím připoutat na celou věčnost. Já si chci taky užít života. A smradlavej přerostlej čokl mi k tomu nepomůže!“ vřískala jsem. Ale teď už jsem na něj byla opravdu hnusná, ale s ním to ani nehlo.

„Ale, Ness, v hloubi duše víš, že k sobě patříme a nemá cenu se tomu vzpírat,“ přesvědčoval mě a pomalu se ke mně přibližoval. Najednou jsem ucítila jeho horké rty přisáté na těch mých. Zpočátku jsem se nijak nebránila, ale jakmile mi došlo, co to vlastně dělá, vrazila jsem mu pořádnou facku.

„Nech mě na pokoji! Nedotýkej se mě, nemluv na mě a vůbec se ke mně radši nepřibližuj!“

„Ale, Ness…“

„A neříkej mi Ness. Jmenuju se Renesmé . Ty časy, kdy sis mě přirovnával k lochneské příšeře, už skončily. Takže prosím, odejdi z mého domu a mého života,“ požádala jsem ho už relativně klidným hlasem.

Čekala jsem, že už konečně odejde, ale on jen beze slova stál a zíral na mě. Už jsem nevěděla, co mám dělat. Byla jsem v koncích. Všichni byli na lovu a já hloupá nechtěla jít s nimi, to jsem si zase něco navařila.

„Můžeš už odejít?“ zeptala jsem se po dobré čtvrt hodině, ale on se stále nehnul ani o píď. Ten má ale nervy!

„Snad ti řekla, abys odešel! Nebo ti mám pomoct,“ řekl výhružně táta, který se z čista jasna objevil vedle Jacoba.

„Sebereš mi i ji? Co, pijavice?“ zařval Jacob, který se najednou probral ze svého transu.

„Nesebral jsem ti ani jednu. Bella se sama rozhodla a stejně tak Renesmé. A já nikomu v jeho svobodné vůli bránit nebudu,“ vysvětloval táta klidným hlasem, ale dával tím najevo jeho pohrdání Jacobem.

„A teď už by si měl raději jít.“ Sotva to dořekl, objevili se za tátou i Emmett s Jasperem a tak se Jacob raději odebral k odchodu.

„Já se vrátím,“ dodal a už byl pryč.

„To bych ti nedoporučovala, ty čokle,“ řekla jsem spíše pro sebe, ale myslím, že mě ještě slyšel.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě starostlivě táta.

„Jo jsem. Kde je vlastně máma a ostatní?“

„Tady jsme,“ řekla máma, sotva jsem vyřkla svou otázku. A za ní se objevili i Alice, Rose, Esme a Carlisle.

„Trochu jsme se zdrželi. Co se tu stalo?“ zeptal se Carlisle.

„Byl tu Jacob, opět,“ odpověděla jsem znechuceně.

„Už zase? No… Renesmé, možná by sis s ním měla promluvit,“ snažila se mě přemluvit máma.

„Není o čem mluvit. Já o něj nestojím a on to nedokáže pochopit. Já vím, že ho máš ráda, mami. Ale já prostě nechci být k něčemu nucena, chci se sama rozhodnout. Ty ses taky rozhodla pro tátu. Proč já bych takovou možnost mít neměla?“

„Promiň, nechtěla jsem. Já vím, nemohu tě nutit, jen mě ničí pohled na zničeného a utrápeného kamaráda,“ snažila se mi omluvit, ale já to pochopila jinak.

„A já jsem co? Jsme tvoje dcera! Já bych se měla trápit, aby byl tvůj kamarád spokojený? Na to by ses dívat unesla?!“

„Tak jsem to přeci nemyslela. Nechci, aby ses trápila. Já jen…“

„Chtělas mě dát dohromady s tvým kamarádíčkem. A všichni by byli šťastný. Ale víš co? Já ne! A nejsem tu od toho, aby sis mnou nahrazovala své pocity viny. Tys ho odmítla, vybrala sis lépe a já chci taky! Rozumíš?!“ křičela jsem na ni. Nečekala jsem, že se ho bude zastávat moje vlastní matka.

„Tak dost,“ vložil se do toho táta. „Renesmé, Bella to tak nemyslela. Rozhodně by nechtěla, abys byla nešťastná, nikdo z nás.“

„Fajn,“ rezignovala jsem, „budu u sebe,“ oznámila jsem a mířila si to do svého pokoje. Lehla jsem si na postel a přemýšlela. O všem, co mi řekla máma a co zase já jí, ale přesto jsem došla ke stejnému závěru. Nikdo nemá právo mi něco přikazovat nebo mě do něčeho nutit. Já mám svoji svobodnou vůli. A proto se nad Jakem rozhodně nehodlám slitovat, nechci s ním už nikdy ani mluvit!

„Máš pravdu, Renesmé, můžu dál?“ ozvalo se za dveřmi. Ten hlas jsem okamžitě poznala, byla to máma. Zřejmě se chtěla usmířit.

„Jo pojď,“ vyzvala jsem ji.

„Renesmé, je mi to líto. Nechtěla jsem tě naštvat ani v tobě vyvolat pocit, že na Jacobovi mi záleží víc než na tobě. Protože to není pravda. Jsi pro mě to nejdůležitější na celém širém světě. Ty a Edward. A nikdy bych nechtěla, abys byla nešťastná. Táta mi řekl, o čem jsi teď přemýšlela. A máš naprostou pravdu. Nikdo nemá právo tě nutit a to včetně mě. A já budu tvé rozhodnutí respektovat, ať je jakékoliv,“ ukončila svůj omluvný monolog a čekala na moji reakci.

„Děkuju, mami. Moc si toho vážím a jsem ráda, že mě chápeš. A omlouvám se, že jsem před tím na tebe křičela.“

„To je v pořádku,“ řekla a objala mě. „Mám tě tak ráda, holčičko moje.“

„Taky tě mám ráda a tebe taky, tati,“ řekla jsem směrem k tátovi, který stál u dveří a s úsměvem to celé pozoroval.

„Mami, můžu jít teď ven? Vezmu sebou Alice, určitě bude nadšená,“ zeptala jsem se, když jsem se vymanila z jejího objetí.

„A kam bys teď proboha šla?“

„Hledat svoji volbu,“ odpověděla jsem tajemně a šla pro Alice.


 

Tak co si o tom myslíte? Budeme rádi za každý váš názor. Díky.

Verony1 a Paes



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proti proudu - 1. kapitola:

 1
15.03.2013 [17:53]

dcvstwilightHezký vpád do děje, ale zatím nebudu psát nic... velkolepého. Uvidím, jaké to bude dál... ;) Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!