Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prodaná 3


Prodaná 3Čeká nás první seznámení. Tentokrát místo Žána vystřídá milionář Edward Cullen.

Přeji příjemné počtení. Gabbe

3. kapitola

Seznamte se s Edwardem Cullenem

 

Jakmile se v Seattlu blíží bouře, neschováte se před ní nikde jinde na světě.

 

Neodkázala jsem před matkou hrát zbabělce a figurku, se kterou může jako šachový hráč zahrát mat. V tomto ohledu mi bránila moje hrdost obsažená jenom v té slabé masce cynika s chladnou hlavou a arogantním postojem na vše, co se na světě děje.

Ale uvnitř sebe jsem křičela. A marně se pokoušela hledět vpřed. Jediné, co mi v tu chvíli zbylo, bylo dát na rady na vše předem připravené Renée a naší druhé služebné.

Po snídani mě donutily vlézt do vany. Bála jsem se, že ani v této chvíli nezůstanu tak úplně sama. Co kdyby se Reneé rozhodla korigovat mě i při holení nohou?

Namísto typické hodiny jazyků s protivnou Natáčkovou lady Samanthou si matka vybrala cizí slovíčka z naprosto jiných koutů země. A ačkoli jsem byla světa neznalá, s těmi slovy bych svět dokázala procestovat…

Šaty se zkoušely celé hodiny a Renée se nebála použít jména jako Oscar de la Renta nebo Vivienne Westwood, Phoebe Philo, Carolina Herrera, Christina Lacroix a nakonec Dior.

Ty šaty… byly nádherné. Ale ani jedny z nich ze sebe nevyzařovaly ani špetku dospělosti. Byly určeny pro radostnou chvíli. Když jsem si na sebe poprvé to hebké hedvábí oblékla, cítila jsem se jako dítě, ne jako žena, co má být požádána o roku.

Když byly veškeré práce na omítce mého obličeje dokončeny, Renée si mě naposledy od hlavy k patě pořádně prohlédla. Jako by hledala Isabellu, její dceru.

A jakmile jsem se podívala do zrcadla, její výraz jsem pochopila.

Malou Bellu jsem pod tenkou vrstvou červeného hedvábí nemohla najít.

 

♣♣♣♣

 

Nechaly mi půl hodiny na sebetrýznění, lítost a vztekání.

Když služebné odcházely z pokoje, naším pozemkem právě projíždělo nenápadné Volvo. A právě v tu chvíli, kdy jsem se smířila s tím, že dnes Cullenovi neuniknu, se mi divoce rozvibroval mobil na stole. Naprosto stejně se teď cítilo mé srdce.

O to víc, když jméno odesilatele začínalo na J.

Miluju tě.

Stále tomu věříš?

Jacob věděl, v jak důležitou chvíli napsat. A obzvláště dobře si uvědomil, jaká slova od něj potřebuju slyšet, nebo alespoň přečíst, abych v sobě našla dost odvahy k vykonání toho, co mi leželo na jazyku.

 

♣♣♣♣

 

Byly jsme s matkou jasně domluvené na signálu, kterým mě zavolá dolů do úvodního salónu. Nic prostšího než služebná nás nenapadlo. Ale služebná se ne a ne objevit. Přemýšlela jsem – a především se strachovala – nad tím, co si právě matka s Cullenem tam dole říkají.

Jen další bod plánu, do kterého jsem předem zahrnuta, ale nesmím o něm ani tušit? Ano, to byla jedna z více reálných možností.

Zrovna když se ta malá kapka adrenalinu a odhodlání začala pomalu vytrácet, služebná lehce zaťukala na dveře od pokoje a já vstala z postele s nevídanou rychlostí.

Před salónem čekali dva obrovští chlápci. Oba dva v černém saku, oba dva černé pleti – nikdy mě nepřestane udivovat, kolik národností se v našem domě vystřídalo.

Vrtalo mi hlavou, proč by si Cullen s sebou vzal i bodyguardy. Copak je moje matka přeci jenom tak šílené a nebezpečné stvoření… Nebo snad já?

Ze salónu jsem zaslechla matčin hlas. Mluvila pomalu a vyrovnaně. Jako vždy. Po krátké chvíli její monolog narušil hluboko posazený mužský hlas. Přeběhl mi z něj mráz po zádech. Byl tvrdý, ale zároveň úžasně melodický…

„Slečno,“ zaskřehotal Žán a pootevřel hlavní dveře do salónu.

Poslední, kdo se obtěžoval zvednout ke mně pohled, byla samozřejmě Renée. Zato s párem jasně zelených očí jsem se setkala, jakmile se mi z výhledu ztratila blyštivá deska bílých dveří.

Mladé oči, mladá tvář, mladá postava.

Jakmile jsem udělala jeden krok k němu, okamžitě vstal z křesla a pečlivě si zapnul knoflíčky saka. Žán měl pravdu, on se snad opravdu nečesal. Vlasy měl dnes opět rozházené do všech stran a bez umělého osvětlení nebo blesků foťáků vypadly více hnědé než bronzové.

Třemi dlouhými kroky se ke mně přiblížil tak strašně blízko. Až teď mi došlo, že to, co se pode mnou chvělo, nebyla zem, byla to má kolena.

Najednou jsem se jej děsila. Byl obrovský, svalnatý, vysoký… Oba dva jsme stáli rovně, já ještě na podpatcích a přesto moje hlava dosahovala do výšky jeho prsou. Sehnul se ke mně jako k malému dítěti a já čekala to společenské předepsané pravidlo – políbení ruky a zdvořilý pozdrav. Ten barbar ale nezklamal.

„Rád tě vidím, Isabello.“ Lehce nadzvedl jeden koutek, což mi způsobilo lehčí srdeční arytmii. Když jsem jej viděla poprvé, jako by všude kolem něj byl jenom led a každé jeho slovo jenom ledový střep. Teď kolem nás vzplály tisíce ohňů.

A když se vzápětí sklonil a pomalu mne políbil na jednu tvář a potom na druhou, byla v žáru především Renée.

„Manželská smlouva,“ nadhodila hořce má matka, aby upoutala jeho pozornost. A zatímco on jí cosi zdvořile odpověděl, já se snažila obnovit dýchání a následně rozdýchat tu jeho drzost. Tyká mi, políbí mne na tvář bez jakéhokoliv svolení…

V tu chvíli mi tváře znovu hořely vztekem.

Posadila jsem se vedle Renée do velkého koženého křesla krémové barvy a v odrazu skleněného konferenčního stolu sledovala tvrdý výraz Cullena sedícího naproti mně. Díval se na mě. Celou tu dobu, co mluvil k Reneé, byl jeho pohled u mě.

A když jsem se přeci jenom odvážila do těch nebezpečných zelených očí podívat, zdálo se mi, že se zase celá místnost noří do ledové propasti. Jediné, co bylo v tu chvíli skutečně směšné, byla snaha Renée a Žánovi kyselé jednohubky na zdobeném tácu před námi.

„Musíme se postarat o to, aby do toho znovu nezačal strkat nos bulvár. Už takhle je celá situace moc na očích,“ posteskla si Renée a upila z toho strašně malinkatého hrnečku kávu.

„Postarám se o to,“ prohodil Cullen. Jako by jenom chtěl zaplatit účet v kavárně.

Načeš ho Renée zchladila nepříjemným pohledem a úšklebkem.

„Kdybych věci neuchopila pevně do svých rukou, myslíš, že bych dnes byla tam, kde jsem?“ Teď se zase útočně zasmál Edward. A nevěsta? Ta jenom seděla v koutě…

„Vzala jsi věci do svých rukou, Renée, a přišla jsi žádat o pomoc mne.“ I odvážný pozorovatel by poznal, že tuhle přestřelku vyhrál Edward. Renée jenom s hraným úsměvem pokrčila nohy v kotnících a pohodlně se opřela do křesla.

A pak nastalo dlouhé ticho. Já měla oči přilepené na odrazu konferenčního stolu, Cullen na mě a Renée na svých nehtech. A nepochybovala jsem, že Žánovo oko je nyní přilepeno na klíčové dírce dveří.

„Termín svatby oznámíme na první tiskové konferenci po té, co Isabella bude plnoletá. Nechci, aby jako nezletilá nevěsta vyvolávala hanlivý podtext.“ Zpražila jsem ji vražedným pohledem.

„Už není co zachraňovat,“ sykla jsem otráveně a sledovala její vytřeštěný výraz. A Cullenův taky.

„Jsem těhotná, ne?“ Ukázala jsem na svoje břicho a snažila se jí tak připomenout titulní stranu Vogue, která si tímhle tvrzením byla naprosto jistá.

„A jsi snad?“ Nebyla to má matka. Ten zhrublý lehce podrážděný hlas byl Cullenův.

Moje prvotní odhodlání získalo na síle a tak to, co jsem v následujících vteřinách vypustila z pusy, se stalo jakýmsi větracím odtokem přeplněného srdce.

„To bych s vámi musela něco mít, že? Tudíž ne, skutečně nejsem těhotná a ani nehodlám být.“ Od Renée se ozvalo tiché útočné zasyčení.

„A pokud by to nebylo moje?“ Napnul se, jako by po mne chtěl každou chvíli skočit a zaškrtit mě.

„Pak by to bylo možné.“ Jakmile jsem dořekla větu, přepadla mě malá lítost a hned na to Renéeino hlasité Isabello! Ale nedokázala jsem se ubránit pomyšlení na Jacoba, to díky němu jsem měla odvahu vyslovit tu poslední větu. Vždyť já vlastně ani nelhala…

Jiný chlap by se v takové chvíli dožadoval rozumného vysvětlení nebo jenom smutně nic nedělajíc svěsil hlavu. I v téhle chvíli se projevila jeho milionářská povaha. Tvrdým pohledem šlehnul po mé vyděšené matce.

„Omlouvám se, Edwarde. Isabella je ještě příliš mladá na to, aby se s tím dokázala tak lehce smířit. Můžu tě ujistit, že je pod mou ochranou a že se nic zásadního nestalo.“

Co nestalo? Ti dva mezi sebou mluvili stejnou řečí, jakou mluvím já. Ale přesto jsem jim nerozuměla ani slovo.

„To doufám, Renée,“ zavrčel a pomalu vstal z křesla, opět si zapínaje knoflíčky na tom strašlivě drahém saku. „Můj právník ti pošle zbylé návrhy smlouvy. Co se týče spojení Mclarenu a Black Line, mělo by být vše v pořádku a zajištěno. Záleží už jenom na jedné…“ Ty zelené oči se na mne nebezpečně zaměřily, snad i hledaly moji slabinu.

Větu už nedokončil, když matka uviděla můj odhodlaný výraz, rychle se do vyřizování pustila sama.

 

♣♣♣♣

 

U hlavních dveří našeho domu se mi znovu přestalo dařit dýchat. Nebylo to proto, že by odcházel. Věděla jsem, že s odcházením je spojeno i loučení a při představě jeho polibku na tvář se mi vzteky zase začaly potit dlaně.

A když se Edward na malou chvíli otočil k jeho bodyguardovi, Reneé mi do ucha výhružně zašeptala: Neudělej nic neuváženého!

Edward podal Reneé ruku a němě se rozloučili. Připadalo mi, že se vedle něj cítí má matka stejně tak malá a bezradná jako já. O to víc, když jsem před ním zůstala stát úplně sama.

Nevím, co ode mne v tu chvíli čekal, a já si nedokázala poradit. Dívala jsem se mu zpříma do toho zeleného mrazení a nechala svoje tělo sžírat plameny.

Jako první promluvil on.

„Isabello,“ vydechl dlouze. Chvíli jako by hledal ta správná slova nebo se ta správná slova bál použít.

„Nepřeji si, aby ses stýkala s kýmkoli jiným.“ Podle jeho hlasu jsem poznala, že jej to snad i trápí. Ale ten cizí hlas si také žádal nemožné.

„Ne.“ Nic víc jsem před tou fůrou svalů a miliónů nedokázala říct. Všechna moje odvaha se vypařila jako horká pára.

„Vím,“ pousmál se nebezpečně, tu odpověď čekal.

„Pohlídám si tě.“ A teď se možná snažil znít výhružně.

„Já se tě nebojím, Cullene,“ dodala jsem trpce bez úsměvu a sledovala, jak společně s mým mizí i ten jeho úsměv.

„Měla bys začít.“ S tou větou se ke mně otočil zády a odcházel k přistavěnému Volvu na příjezdové cestě. Zjevně se mu podařilo, co chtěl.

Zůstala jsem vyděšeně stát na prahu. Stále jsem před sebou viděla ty zúžené zelené oči. Ty oči to myslely naprosto vážně.

 

♣♣♣♣

 

„Jak jsi jenom mohla!“ Křičela Renée, jakmile Žán zavřel vchodové dveře a já se rychle snažila zavřít ty od mého pokoje.

„Všechno to bylo domluvené, stačilo jenom mlčet, Isabello!“ Namísto tvrdé masky se Renée nezdržovala a nasadila rovnou tu nepříčetně arogantní a typicky její. Možná to ani nebyla maska.

„Mlčet?“ zasyčela jsem nenávistně. „Tak já si mám vzít toho ledovýho milionáře jen proto, abych ti zachránila zadek, zkazím si kvůli tobě život a mám přitom ještě s úsměvem mlčet?!“

Renée ke mně na jehlových podpatích rychle přistoupila a ruka se jí chvěla a zatínala v pěst.

„Ty nevíš, komu tady zachraňuješ zadek! Prostě uděláš, co ti řeknu, Isabello. Ty nemáš na výběr!“

A bylo to tu zase. Nemáš na výběr. Ale já měla na výběr.

„Jsi ještě tolik mladá a tolik… hloupá, abys to všechno dokázala pochopit.“

„Jsem hloupá,“ přiznala jsem. „Kdybych totiž nebyla, ani bych se nepokoušela se s ním sejít!“

Naštvaně jsem z pokoje vyhodila služebné a začala si sama rvát zip na šatech. Renée se posadila na postel a jen se na mě dívala, po chvíli ticha se ozval její už o poznání klidnější a vyrovnanější hlas.

„Dnes tě měl požádat o ruku, byly bychom o krok blíž k tomu, aby se všechno v dobré obrátilo, ale teď…  Jak mám doufat, že si to nerozmyslí, že neucouvne.“ Opřela si unaveně hlavu do dlaní. Zase přemýšlela.

A když se mi šaty nedařilo rozepnout, už bez zarudlých tváří a vraždících očí ke mně zezadu přistoupila a pomalým pohybem rozepnula zip. Když po mne hedvábí lehce sklouzlo, tvrdě mě chytila za ramena a komunikovala pouze s mým odrazem v zrcadle.

„Ještě není konec a ty budeš dělat vše, co ti povím. Tohle je moje hra, Isabello, a věř mi, že nakonec zjistíš, co všechno jsem pro tebe udělala.“

 

♣♣♣♣

 

Ještě ten večer jsem seděla nad kupičkou jeho fotografií a rozhovorů. Stále jsem se cítila ustrašená, i když mi ležel na posteli na papíru v titěrných velikostech.

Vybavily se mi jeho polibky na tvář, jeho vůně… a strach.

Věděla jsem, že jsem zase něco podělala. Ale zároveň jsem věděla, že jsem neměla na výběr.

 

Shrnnutí

Další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prodaná 3:

 1 2 3 4   Další »
36. TWS
22.06.2012 [18:54]

úžasné............ Emoticon Emoticon

35. Wera
17.05.2012 [16:42]

Wera Emoticon

10.04.2012 [16:06]

forewertwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.04.2012 [16:22]

kikuskaPáni, Edward je... iný. Desivý. Vážne pôsobil desivo, ako upír, ale mal zelené oči! Takže nie je upír? Je človek, alebo poloupír? Emoticon Emoticon No uvidíme. Stále platí, že je to naozaj veľmi pekné. Hlavne sa mi páči Bella a jej guráž. Je dobré, že sa len tak nedá a to s tým tehotenstvom nemalo chybu. Emoticon Emoticon

32. Sabienna
16.02.2012 [11:12]

Teda!!! To setkání bylo šílený! Vůbec se mi jeho přístup nelíbí, i když chápu proč takový byl. Chudák Bell, fakt chudák...Tohle musí být příšerná situace! Edward se zdá jako bezcitný nepřístupný zazobaný zvíře, což doufám, že není... Áááh, končí mi dvouhodinovka a já to budu muset nechat na doma... Emoticon Ale, jsem z toho celá paf! Vážně to je úžasně čtivé a hlavně to má nápad! Emoticon

23.01.2012 [17:40]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.01.2012 [16:37]

KacikackaBože! Bože! Bože!! Já to žeru Emoticon Emoticon Tahle povídka nemá chybu. Absolutně žádnou, ani jedinou, ani tu nejmenší titěrnou Emoticon Edward je blbec, to se musí nechat, ale mohl by z něj být i hodnej kluk... Ovšem Reneé? Tak tu bych nejradši ukamenovala. Mrcha jedna. Chce se mi zvracet.

Asi si budu muset počkat, stejně jako Bella, abych pochopila, co je dobrého na tom, co pro Bell dělá. Počkám si na to hrozně ráda, to mi věř Emoticon A teď jdu na další díl Emoticon Juhůůůů Emoticon Emoticon

29. vesper
19.01.2012 [23:57]

vespertato povídka mě moooc baví!!! Baví mě tvůj čtivý styl, cynicko-trpký Žán s nadhledem, "bussinesmanka" Renée a Bella - dračice... ovšem nejvíc... NEJVÍC --- Edward!!!
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

řeknu ti - to je matroš... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon já Edwardy tohoto charakteru miluju, podlamují mi kolena Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
a když si u něj představím zelené oči Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Moc se těším na další díl a doufám, že Edovi budeš věnovat hodně pozornosti Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Ten rozhovor s ním, Renée a Bellou - jak se tvrdě zeptal jestli není těhotná... kurňa co měla znamenat ta Bellina myšlenka... je snad?! to nééé Emoticon
ona teda s Jackem spí? Emoticon no, tak asi jo... Emoticon (není to tak trochu zoofilie? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon )
ale podle toho, jak Edward mluvil si snad i myslel, že s nikým ještě nespala...
chudák, ten bude zklamaný Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

no bylo to skvělé, obzvlášť to, ke byl i Eda (teda pro mě, protože jsem na něj vysazená...)

a řeknu ti, že mít na výběr, neváhala bych ani minutu a hned bych chtěla být TAKHLE prodaná. Za tohoto mladého muže bez debat, bez rozmýšlení, ba dokonce bez váhání a bez pochyb... ach Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. Gemm
19.01.2012 [13:53]

GemmTen rozhovor mezi Edem a Renné byl skvělej. Emoticon Chudinka Bella, být jí, řeknu si Žánovi o pořádně silnou dávku jedu. Ale je silná, to máš pravdu. No, ta smska od Jakea byla skvělá. Byla by fajn, dyby si Bella postavila hlavu a hezky se s jakeeem ukázala na veřejnosti. To by byl pán Cullen asi lehce rozrušen. Emoticon
A Edward je... co je zač? Je to poloupír, nebo člověk? Jako poloupírovi by mu to ale slušelo víc
Emoticon
Těším se jak se to všechno vyvine... Emoticon Emoticon
A ta Renné, bože. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27. martty555
19.01.2012 [11:07]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!