Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přízrak ze záhrobí 7. kapitola

BD

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Přízrak ze záhrobí 7. kapitolaPohled Edwarda na vaše přání. Vaše Iva.

22.11.2010 (10:00) • Iva • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1570×

Přízrak ze záhrobí 7. kapitola

Edward

 

Chtěl jsem strávit zbytek dne ve svých vzpomínkách, které jsem sdílel s Bellou, moji největší a navždy jedinou láskou.

 

Byl jsem ve svém pokoji, když jsem slyšel na příjezdové cestě auto. Není nějak brzo, aby se vraceli ze školy? Podíval jsem se na hodiny a zjistil jsem, že je teprve devět hodin.

 

Odvážil jsem se vylézt z pokoje a zamířil jsem do obývacího pokoje.

 

„Nevíš, co se stalo, že jsou tady tak brzy?“ zeptala se mě starostlivě Esmé.

 

„Nevím,“ odpověděl jsem stroze.

 

V tu chvíli se už otvíraly dveře a do místnosti vpochodovali nejdříve Alice, která nad něčím přemýšlela. Zaměřil jsem se na její myšlenky a v její mysli kolovala jen jedna myšlenka.

 

Oni na parkovišti u školy a s nimi Bella?

 

To není možné, ale byla krásnější než před několika lety.

 

„Viděli jsme Bellu, viděli jsme Bellu,“ hulákal Emmett, který se před malou chvíli vletěl do místnosti.

 

„Co blbneš? Bellinka už je mrtvá,“ řekl jsem a sklonil jsem hlavu.

 

„My jsme ji opravdu viděli,“ už se do toho vložil i Jasper.

 

Rose a Alice stále usilovně přemýšleli.

 

„Je to pravda?“ zeptala se pochybovačně Esmé, „neměli bychom si ještě promluvit s Carlislem?“

 

„Esmé, nedělej z nás blázny, my víme, co jsme viděli,“ řekla Rose.

 

„Dokaď ji neuvidím, tak neuvěřím,“ řekl jsem nekompromisně.

 

Jak jsem to vyslovil, tak se Alice se rozzářila očka. Dostala nějakou vizi, ale pro mě si stále opakovala římský zákoník pozpátku.

 

„Alice, co jsi viděla?“

 

„Kdo je zvědavý, je brzo starý,“ řekla a utíkala do svého pokoje a cestou ještě s sebou vzala Jazze.

 

Sedl jsem si na pohovku, hlavu vložil do dlaní a usilovně přemýšlel. Co když se Bella vrátila? A co když to není ona? Miluji ji ještě, nebo to je už jen pocit viny?

 

Bloumal jsem celý den a večer přišel Carlisle. Všechno jsme mu vylíčili a on se rozhodl, že když její strýc je jeho přítel, tak je půjdeme zítra navštívit.

Nemohl jsem se dočkat až ji uvidím. Jak na mě bude reagovat? A je to vůbec ona?

 

Ach, to myšlení. Kéž bych ho dokázal někdy vypnout, jen na malou chvíli. Ležel jsem u sebe v pokoji na posteli a zkoumal jsem, jako už po několikáté, vzor na stropu. Všichni si užívali a jejich myšlenky byly strašné.

 

Ráno nás všechny vyhnala Alice ještě na lov, protože říkala, že Bella je hodně voňavá.

 

Ta rychlost, ten vzduch, ten les na mě měly zvláštní účinky. Byl jsem volný, kdybych mohl, vzlétnul bych. Každý si ulovil to, co měl rád. Mně stačila jen puma a dva jeleni.

 

„Alice, na co potřebuji nové oblečení?“ ptal jsem se jí, když mi po lovu cpala nějaké oblečení.

 

„No, přece nepůjdeš za Bellou v špinavém a starém oblečení! Co by si o nás pomyslela?“ řekla nekompromisně Alice a zaklapla za mnou dveře.

 

Poslušně jsem se do toho oblékl a neunikl jsem Emmettovým poznámkách, že se chci Belle líbit.

 

Carlisle říkal, že jeho kolega – Rudolf Smith, kterému říká Ruda – má vilku někde v lesích. Vešli jsme se do dvou aut a já se nemohl dočkat, ale zároveň jsem se i bál. Jel jsem v autě s Jazzem a Alice. Jazz mi celou cestu posílal uklidňující vlny, ale bylo mi to k ničemu.

 

Cesta nebyla dlouhá, ale mně přišla až moc dlouhá. Zastavili jsem před nádherným domem s garáží a velkou zahradou. Carlisle šel první, zazvonil a my jsme uslyšeli šramot, jako když zavíráte lednici, a pak pomalý krokem ke dveřím. Dveře nám otevřel postarší pán okolo šedesátky, a když zpozoroval Carlislea, oči se mu rozzářily.

 

„Carlisle, příteli, co tě k nám vede?“ spustil zvesela ten pán, tudíž to musí být pan Smith.

 

„Já tady lítám ještě v pyžamu, protože jsem měl noční, ale co já jsem to za hostitele, že vás ani nepozvu dál,“ řekl a už uhýbal ze dveří, abychom mohli projít.

 

„Přišli jsme na přátelskou návštěvu, Rudo, chtěl bych ti představit Esmé, moji ženu, a moje děti, Alice, Jazze, Rose, Emmetta a Edwarda,“ pronesl Carlisle. On nás vždy zachrání před ostudou.

 

„Moc rád vás poznávám, milostivá paní,“ řekl a políbil Esmé ruku jako za starých časů, „ ale i vás,“ řekl a pohlédl na nás.

 

„Pojďte do obývacího pokoje, není uklizeno, protože já jsem tak trochu líný a moje neteř ještě nevstala,“ řekl a sklízel nějakou sklenku z konferenčního stolku. My jsme se posadili, a když jsme se poslouchali do domu, slyšeli jsme jemné oddechování z druhého patra. Bella… málem se mi rozbušilo moje mrtvé kamenné srdce.

 

„Jsem rád, že jste přišli. Bella snad brzy vstane, ale to stěhování bylo na ní moc a potřebuje se pořádně vyspat. Tvoje děti ji už určitě znají,“ poznamenal a usedal do velkého křesla.

 

Najednou jsme uslyšeli šramot a otevření dveří. Takže Bella už vstala. Pomalu scházela ze schodu, asi šla pomalým, šouravým krokem, protože se její krok strašně táhl.

„Dobré ráno,“ křikla do útrob domu a šla do kuchyně.

 

„Tak už Bella asi vstala,“ poznamenal strýc a dál se věnoval diskusi s Carlislem.

 

Bella si asi něco vařila, protože se pohybovala po kuchyni. Ale pak se rozešla do obývacího pokoje.

 

Pokud upír může dostat šok, tak teď bych byl asi první.

______________________________________________________________

Toto je první část Edwardova pohledu. Doufám, že se vám bude aspoň trochu líbit. Vaše Iva.

Autor: Iva (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Přízrak ze záhrobí 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře