Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Příval štěstí, nebo smutku? - 7. kapitola

Stephenie Meyer apple


Příval štěstí, nebo smutku? - 7. kapitolaProč Cullenovi nepoznali, že Nina je upírka? Proč se Edward s Rosalií tak nesnášejí? K těmto otázkám jsem vyhradila tento díl. Vše, co je potřebné, se tu dozvíte. Jenže... Kdo je Michelle?

 

7. Kapitola - Vysvětlení
Bella:
„Edwarde? Jak je možný, že Nina upírka a vy jste to hned nezjistili?" zajímala jsem se. Vrtalo mi to hlavou už pěkně dlouho.
„Totiž... Hele, nezlob se, ale já ti to neřeknu. Ať ti to řekne Alice!" odpověděl mi Edward a zmizel.
„Srabe!" zavolala za ním Alice.
„Řekneš mi to? Nebo mám jít za někým jiným?" zeptala jsem se.
„Já ti to řeknu. Garda Volturiových je velmi početná, takže je možné, že občas někoho nového přehlídnu. A to se mi stalo u Scarlett," dostalo se mi odpovědi.
„Scarlett? Kdo to je?" přerušila jsem ji. „Už mlčím," dodala jsem, když mě napomenula. Alice spokojeně zakývala hlavou a pokračovala:
„Přišla k Volturiovým nedávno. Má zvláštní schopnost - dokáže se převtělit do mrtvého člověka a žije v jeho těle. No a Scarlett se převtělila do Niny." Scarlett se dokáže převtělit do mrtvého člověka? A převtělilase do Niny? Ale to znamená...
„Nina je mrtvá?" Nemohla jsem tomu uvěřit.
„Jo. Je mi to líto. Ale Scarlett musíme zastavit! Jsem ráda, že Emmett přemluvil Rosalii. Budeme ji potřebovat!" Alice skoro ječela. Ale na co Rosalii?
„Na co potřebujete Rosalii?" zeptala jsem se.
„Víš jak se k nám Rosalie dostala? Já ti to řeknu. Přišla od Volturiových.Ví o Volturiových víc než sma o sobě! Proto ji potřebujeme. Přivedl ji Emmett, protože se do ní zamiloval. Víš, Edward a Rosalie se hned od začátku nesnášeli. Rosalie rozhádala i mě a Edwarda. A pak Edward provedl něco, co mu Rosalie snad nikdy neodpustí!" rozpovídala se Alice.
„Co provedl?" zeptala jsem se dychtivě.
„Napovídal jí, že ji tady nikdo nechce. Rosalie si sbalila všechny věci a odjela na Aljašku. Když zjistila, že to byl vtip zabila Michelle." Poslední větu Alice pronesla velmi tiše. Na vysvětlení dodala: „Michelle byla Edwardova přítelkyně. Byla člověk."
„Jasně, že před tebou někoho měl! Přece si nemyslíš, že čekal celý život jen na tebe?!" nadávala jsem ji v duchu.
„Bello? Víš proč Volturiovi vyslali Scarlett?" zeptala se Alice pomalu. Zavrtěla jsem hlavou. „Kvůli tobě. Obyčejně je lidé nezajímají, ale ty je doslova fascinuješ!"
„Já je fascinuju? To musí být omyl? Jsem jen obyčejný člověk!" odporovala jsem.
„Já sama to nechápu, Bello! Podle mého si myslí, že by si mohla mít nějakou zajímavou schopnost, když se z tebe stane upírka! Nic jiného mě nenapadá," odpověděla Alice. „Zbytek ti řekne Edward," dodala a odešla.
Edward:
Věděl jsem, že jí to Alice řekne. Řekne jí o Michelle. Když jsem si na Michelle vzpoměl zabolelo mě mé nehybné srdce. Na den, kdy ji Rosalie zabila si dokonale vzpomínám..._______________________________________________________________________________________________________________________
„Rosalie, Je mi to líto, ale musím ti říct!" V duchu jsem se smál, ale nedal jsem na sobě nic znát. Rosalie zvedla hlavu a s otazníky v očích řekla:
„Tak mluv. Nemám na tebe celý den!"
„Rosalie," začal jsem. „Než si sem přišla byla tu příjemná atmosféra. A najednou se tu objevíš a všechno je pryč. Místo klidu a pohody nastoupily hádky a neklid. Všichni jsme se shodli na tom, že by bylo lepší, kdyby si odešla!" O krok jsem ustoupil.
„Cože? Vy mě tady nechcete? Fajn, tak sbohem!" Do hodiny si sbalila kufry (měla jich devatenáct) a odjela. Jejda, tak to se mi moc nepovedlo. Chtěla jsem, aby jenom něco rozmlátila, ale že odjede? To jsem nečekal!
„Edwarde, kde jsi, zlato?" zavolala na mě Michelle. Okamžitě jsem zapoměl na všechny starosti.
„Jsem nahoře!" zavolal jsem na ni. Nikdy jsem si nemyslel, že budu chodit s člověkem. Ano, Michelle byla člověk. Došla ke mě a řekla mi:
„Musím domů." Než jsem stačil říct, že ji doprovodím řekla: „Půjdu sama. Ráda se projdu." Kdybych věděl, že Rosalie už je zpátky ve městě nepustil bych ji.
Za dvě hodiny se objevila Rosalie a řekla: „Promiň. Měla jsem hlad a Michelle byla blízko..." Zasmála se. Okamžitě jsem si všiml, že má rudé oči.
„Ne," vydechl jsem. „Tos neudělala!" Ne, Michelle nemůže být mrtvá!
„Hele, bratříčku nevěš hlavu! Najdeš si jinou." Rosalie se znovu zasmála a odešla si vybalit. Najdeš si jinou! Jenže Rosalie nevěděla, co je to láska. Kdyby to věděla, Michelle by žila.
________________________________________________________________________________________________________________________
Jednou jedinkárt mi bylo líto, že se nemůžu zabít. V momentě, kdy Carlisle potvrdil, že Michelle je mrtvá.
„Edwarde?" zavolala Rosalie. „Musím s tebou mluvit. O Michelle. Já vím, že jsem ti ublížila, ale ty sis to zasloužil! Něměl si mi říkat, že mě tu nechcete!" Dobře, mohl jsem si za to sám. Jenže jedno Rosalie prostě němohla pochopit.
„Rosalie, já vím, že jsem si to zasloužil! Jenže ty si se vrátila! A Michelle už se nevrátí!" řekl jsem jí, co jsem měl na srdci.
„Já vím, Edwarde. Je mi to líto, ale uvědom si, jak jsem se cítila! Když jsem přišla k vám měla jsem konečně rodinu! A pak přijdeš ty a jedinou větou mi vezmeš rodinu! Už jsem nikdy nevěřila, že vás mám. Že mám rodinu! Já jsem o ni přišla, stejně jako si ty přišel o Michelle!" Rosalie ke mě byla upřímná.
„Dobře. Můžeme to uzavřít? Začneme novou kapitolu. A vím, jak se ta kapitola bude jmenovat," řekl jsem.
„Já taky," dostalo se mi odpovědi. „Nina alias Scarlett." Usmál jsem se.
„Příměří?" Nebyl jsem si jistý. Rosalie také váhala. „Ano, příměří," odpověděl jsem si.
„Přesně tak. Edwarde? Děkuji!"
„Není zač."

7. Kapitola - Vysvětlení


Bella:


„Edwarde? Jak je možné, že Nina je upírka a vy jste to hned nezjistili?" zajímala jsem se. Vrtalo mi to hlavou už pěkně dlouho.


„Totiž... Hele, nezlob se, ale já ti to neřeknu. Ať ti to řekne Alice!" odpověděl mi Edward a zmizel.


„Srabe!" zavolala za ním Alice.


„Řekneš mi to? Nebo mám jít za někým jiným?" zeptala jsem se.


„Já ti to řeknu. Garda Volturiových je velmi početná, takže je možné, že občas někoho nového přehlídnu. A to se mi stalo u Scarlett," dostalo se mi odpovědi.


„Scarlett? Kdo to je?" přerušila jsem ji. „Už mlčím," dodala jsem, když mě napomenula. Alice spokojeně zakývala hlavou a pokračovala:


„Přišla k Volturiovým nedávno. Má zvláštní schopnost - dokáže se převtělit do mrtvého člověka a žije v jeho těle. No a Scarlett se převtělila do Niny." Scarlett se dokáže převtělit do mrtvého člověka? A převtělila se do Niny? Ale to znamená...


„Nina je mrtvá?" Nemohla jsem tomu uvěřit.


„Jo. Je mi to líto. Ale Scarlett musíme zastavit! Jsem ráda, že Emmett přemluvil Rosalii. Budeme ji potřebovat!" Alice skoro ječela. Ale na co Rosalii?


„Na co potřebujete Rosalii?" zeptala jsem se.


„Víš, jak se k nám Rosalie dostala? Já ti to řeknu. Přišla od Volturiových. Ví o Volturiových víc než sma o sobě! Proto ji potřebujeme. Přivedl ji Emmett, protože se do ní zamiloval. Víš, Edward a Rosalie se hned od začátku nesnášeli. Rosalie rozhádala i mě a Edwarda. A pak Edward provedl něco, co mu Rosalie snad nikdy neodpustí!" rozpovídala se Alice.


„Co provedl?" zeptala jsem se dychtivě.


„Napovídal jí, že ji tady nikdo nechce. Rosalie si sbalila všechny věci a odjela na Aljašku. Když zjistila, že to byl vtip, zabila Michelle." Poslední větu Alice pronesla velmi tiše. Na vysvětlení dodala: „Michelle byla Edwardova přítelkyně. Byla člověk."


„Jasně, že před tebou někoho měl! Přece si nemyslíš, že čekal celý život jen na tebe?!" nadávala jsem si v duchu.


„Bello? Víš proč Volturiovi vyslali Scarlett?" zeptala se Alice pomalu. Zavrtěla jsem hlavou. „Kvůli tobě. Obyčejně je lidé nezajímají, ale ty je doslova fascinuješ!"


„Já je fascinuju? To musí být omyl! Jsem jen obyčejný člověk!" odporovala jsem.


„Já sama to nechápu, Bello! Podle mého si myslí, že by si mohla mít nějakou zajímavou schopnost, když se z tebe stane upírka! Nic jiného mě nenapadá," odpověděla Alice. „Zbytek ti řekne Edward," dodala a odešla.


Edward:


Věděl jsem, že jí to Alice řekne. Řekne jí o Michelle. Když jsem si na Michelle vzpomněl, zabolelo mě mé nehybné srdce. Na den, kdy ji Rosalie zabila, si dokonale vzpomínám...


„Rosalie, Je mi to líto, ale musím ti říct!" V duchu jsem se smál, ale nedal jsem na sobě nic znát. Rosalie zvedla hlavu a s otazníky v očích řekla:


„Tak mluv. Nemám na tebe celý den!"


„Rosalie," začal jsem. „Než jsi sem přišla, byla tu příjemná atmosféra. A najednou se tu objevíš, a všechno je pryč. Místo klidu a pohody nastoupily hádky a neklid. Všichni jsme se shodli na tom, že by bylo lepší, kdybys odešla!" O krok jsem ustoupil.


„Cože? Vy mě tady nechcete? Fajn, tak sbohem!" Do hodiny si sbalila kufry (měla jich devatenáct) a odjela. Jejda, tak to se mi moc nepovedlo. Chtěl jsem, aby jenom něco rozmlátila, ale že odjede? To jsem nečekal!


„Edwarde, kde jsi, zlato?" zavolala na mě Michelle. Okamžitě jsem zapoměl na všechny starosti.


„Jsem nahoře!" zavolal jsem na ni. Nikdy jsem si nemyslel, že budu chodit s člověkem. Ano, Michelle byla člověk. Došla ke mě a řekla mi:


„Musím domů." Než jsem stačil říct, že ji doprovodím, řekla: „Půjdu sama. Ráda se projdu." Kdybych věděl, že Rosalie už je zpátky ve městě, nepustil bych ji.


Za dvě hodiny se objevila Rosalie a řekla: „Promiň. Měla jsem hlad a Michelle byla blízko..." zasmála se. Okamžitě jsem si všiml, že má rudé oči.


„Ne," vydechl jsem. „Tos neudělala!" Ne, Michelle nemůže být mrtvá!


„Hele, bratříčku, nevěš hlavu! Najdeš si jinou." Rosalie se znovu zasmála a odešla si vybalit. Najdeš si jinou! Jenže Rosalie nevěděla, co je to láska. Kdyby to věděla, Michelle by žila.


Jednou jedinkrát mi bylo líto, že se nemůžu zabít. V momentě, kdy Carlisle potvrdil, že Michelle je mrtvá.


„Edwarde?" zavolala Rosalie. „Musím s tebou mluvit. O Michelle. Já vím, že jsem ti ublížila, ale ty sis to zasloužil! Něměl si mi říkat, že mě tu nechcete!" Dobře, mohl jsem si za to sám. Jenže jedno Rosalie prostě němohla pochopit.


„Rosalie, já vím, že jsem si to zasloužil! Jenže ty ses vrátila! A Michelle už se nevrátí!" řekl jsem jí, co jsem měl na srdci.


„Já vím, Edwarde. Je mi to líto, ale uvědom si, jak jsem se cítila! Když jsem přišla k vám, měla jsem konečně rodinu! A pak přijdeš ty a jedinou větou mi ji vzal! Už jsem nikdy nevěřila, že vás mám. Že mám rodinu! Já jsem o ni přišla, stejně jako si ty přišel o Michelle!" Rosalie ke mně byla upřímná.

„Dobře. Můžeme to uzavřít? Začneme novou kapitolu. A vím, jak se bude jmenovat," řekl jsem.


„Já taky," dostalo se mi odpovědi. „Nina alias Scarlett." Usmál jsem se.


„Příměří?" Nebyl jsem si jistý. Rosalie také váhala. „Ano, příměří," odpověděl jsem si.


„Přesně tak. Edwarde? Děkuji!"


„Není zač."



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Příval štěstí, nebo smutku? - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!