Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přiblížíš se a zlomím ti kyčel 2. kapitola

Bella and Jacob


Přiblížíš se a zlomím ti kyčel 2. kapitolaTakže další, tahle povídka nebude tak často, jelikož spoluautorka ala výpověd a ja ji píšu sama. ;)

 

 

Šla jsem do restaurace, dala si oběd. Jeden jsem si vzala s sebou pro mého spolubydlícího, jako omluvu za zamčení do skříně. Zaplatila jsem a šla na internát, „doufám, že se neudusil!“

Za brblala jsem a odemkla byt.

Jídlo jsem položila na jeho postel a šla jsem odemknout tu skříň.

 

„Do háje! Málem si mě udusila!“ prskal jen co jsem odemkla.

Padl na podlahu a zhluboka oddechoval, „máš si šetřit kyslíkem!“ zamumlala jsem a vrazila mu do ruk jídlo.

Podivně se na mě kouknul. „No co? Ber to jako omluvu," prskla jsem a šla do pokoje.

Ze stolu jsem sebrala ovladač a zapnula televizi, svalila jsem se na křeslo a přepínala programy.

On přišel a usmíval se. Pozvedla jsem obočí. On se jen usmál a jedl to jídlo.

 „Proč se tak debilně culíš, si teplej nebo co?“ vyjela sem na něj, ta jeho dobrá nálada mě začínala štvát.

„Nejsem." Zatvářil se nad míru spokojeně. Ušklíbla jsem se. „Blbečku!"

„Nemysli si, omlouvat se nejsem zvyklá, tohle je poprvé a naposledy!“ zavrčela jsem.

„Nic neříkám!" ušklíbl se. Hodila jsem po něm polštář a sledovala telku.

Zhluboka jsem zívla a protáhla se, podívala jsem se vedle sebe a uviděla Edwarda, spal a byl smotaný do klubíčka.

Byl tak roztomilí, vzala jsem deku a přikryla ho. Nevím, kde se to ve mně vzalo.

„Bello prober se!“ okřikla jsem se v duchu.

Vždyť je hnusnej!" nabádala jsem se, ale když se usměje.

„A dost!" vyhrkla jsem ze sebe a šla jsem do koupelny.

Pustila jsem na sebe studenou vodu, umyla jsem si vlasy a šla se ponořit do říše snů.

Probudili mě až divné zvuky, které vycházeli z kuchyně, „lupiči!“ napadlo mě.

Vlezla jsem do skříně a vytáhla odtamtud Basebalovou pálku, pomalu jsem se podél zdi plížila do kuchyně.

Vyskočila jsem zpoza zdi a praštila dotyčného po hlavě.

Radovala jsem se nad tím, že jsem  zneškodnila lupiče, ale ne na dlouho.

Chtěla jsem útočníkovy uštědřit pár kopanců do břicha a prohodit ho oknem, ale všimla jsme si, že je mi nějak povědomý. Špičkou boty jsem do něj jemně strčila a on se překulil na záda.

Byl to Edward? Překvapeně jsem si dala pusu na ruku, „hej! Edwarde vstávej!" křikla jsem na něho a jemně ho profackovala.

on se ani nepohnul, „panebože! já ho zabila!" no ták Edwarde!" do hlasu se mi drala hysterie, šla jsem do koupelny napustit do kýble vodu, ale když jsem se vrátila nebyl tu! „někdo mi ukradl mrtvolu!" rychle jsem se oblékla, obula a běžela ven. „Kdo by byl schopny mi ukrást mrtvolu."

„Pane profesore! Někdo mi ukradl mrtvolu Edwarda!" zařvala jsem na něj, „cože?!" vyděsil se, no, neměla jsem to na něj tak vybalit, ale co.

„No, že se asi ztratil Edward!" zalhala jsem a zčervenala, „kvůli tomu tady musíte běhat polonahá!" zamračil se. Podívala jsem se co mam na sobě, byly to pantofle  triko bez ramínek a hodně krátké kraťasy. „Promiňte," zamumlala jsem a utíkala do parku, třeba ho tam dotáhl nějakej úchylák.

Nikde nebyl a ještě kvůli němu přijdu pozdě na hodinu, rychle jsem běžela na kolej, sebrala tašku a uháněla na hodinu biologie.

Vzala jsem to zkratkou přes parkoviště, jenže jsem škobrtla  a spadla dolů, hlavou jsem narazila do nárazníku, schoulila jsem se do klubíčka a zaskučela.

Cítila jsem, že mě něco studeného bere do náruče, podívala jsem se na svou ruku a uviděla krev?! Tak to bylo moc, cítila jsem, že se ztrácím ve tmě.

 

 

„Už bude vzhůru Alice?!" ptal se někdo, „jo, přesně za dvě minuty!" odsekl mu někdo, „ale vždyť se nehýbe!" zaskučel znova ten dotyčný.

„Musíš tomu dát čas synu!" káral ho někdo, bolela mě hlava, chytla jsem se za ní a zasténala. „Přesně dvě minuty!" vypískl dívčí hlas, „au!" sykla jsem, „nemůžete se ztišit! Připadám si, jako bych měla v hlavě permoníky!“ zaskučela jsem

někdo se začal příšerně smát, otevřela jsem oči a uviděla Edwarda? „ty nejsi mrtvej?!" vykulila jsem na něj oči. „Ne, měl bych být?" usmíval se, „no, já tě přeci zabila, vzala jsem tě pálkou po hlavě!" konstatovala jsem a sedla si.

„Ne, nezabila si mě, ale mam na hlavě bouli," zamračil se. „Promiň, já si myslela, že je to zloděj." Bránila jsem se,  „jasně, příště mě vezmeš válečkem, že?!" smál se.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Přiblížíš se a zlomím ti kyčel 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!