Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Převýchova 10. kapitola

07.12.2010 (13:30) • Iva • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 4920×

Převýchova 10. kapitola

Bella

„Co tady děláš?“ zavrčel na Aleca Edward, který před chvilkou přišel. On zavrčel? Asi jsem už paranoidní.

„Edwarde, dej nám pokoj a jdi si za nějakou svojí štětkou,“ řekla jsem mu dost ostře a trochu jsem se přiblížila k Alecovi.

„Tebe jsem se na nic neptal!“ štěkl na mě a já se otřásla, takhle rozzlobeného jsem ho ještě neviděla.

„Přistěhoval jsem se sem s rodinou. Máš něco proti?“ řekl mu s klidem Alec a jednou rukou mě objal kolem pasu. Nebylo mi to nepříjemné, ale nebylo to přirozené.

„Dávej si pozor, Volturi,“ zavrčel na něj a začal se k němu blížit.

„Edwarde, klid, nestojí ti za to,“ řekla Alice a jemně mu položila ruku na rameno. To už tady byli všichni Cullenovi.

„Máš pravdu, nestojí mi za to,“ řekl Edward, hodil po mně pohrdavý, ale i smutný pohled a odešel.

„Co to mělo být?“ zeptala jsem se jich.

„Ale nic, Bello,“ řekla Alice, ale já jí nevěřila. Něco přede mnou tají, ale já přijdu na to, co to je.

„Mohl bych tě dovézt domů?“ zeptal se zdvořile Alec a s „promiň,“ spustil svoji ruku z mého pasu.

„Nemáš se za co omlouvat a promiň, protože já jedu s Alice po škole na nákupy. Máme je dohodnuté už nejméně týden,“ řekla jsem a jemně jsem ho pohladila po tváři. Opět mě překvapilo, že byla studená, ale hladká až mramorová. 

„To nic,“ řekl a pak se ke mně sklonil a pošeptal mi do ucha, „počítej s tím, že za tebou dnes v noci přijdu na návštěvu.“ Já se tetelila blahem. Budu mít u sebe v pokoji jednoho z nejkrásnějších kluků, jakého jsem kdy viděla, až na Edwarda, a ještě k tomu v noci.

„Dobře, ahoj,“ řekla jsem a šla k Alice, která si ho měřila hněvivým pohledem.

„Ahoj, krásko,“ křiknul za mnou Alec a chtěl odejít, ale to by tady nesměla být Alice. 

„Alecu, mohla bych s tebou mluvit?“ křikla za ním a utíkala k němu, spíše k němu tančila.

„Ano, Alice,“ oslovil ji mile. On ji zná? Musí znát všechny Cullenovy, ale tady mi něco nesedí.

Něco k sobě delší dobu promlouvali a pak oba kývli hlavou na souhlas. Na čem se dohodli? Týká se to mě?

„Tak, Bello, všechno je zařízeno a myslím, že i zkouška už skončila, tak hurá na nákupy,“ křikla Alice, a když jsem viděla zmučené pohledy ostatních, začínala jsem se bát.

„Máš se na co těšit,“ žďuchl do mě Emm, když jsme mířili k parkovišti.

„Hahaha, už se bojím,“ řekla jsem se sarkasmem v hlase a kráčela ke svému miláčkovi.

„Myslíš, že se do tvého auta všechno vejde?“ ptala se mě s nedůvěrou Alice a zamyšleně si prohlížela mého miláčka.

„Alice, kolik toho chceš nakupovat?“ zeptala jsem se s nedůvěrou pro změnu já.

„Jenom ty nejpotřebnější věci,“ řekla s naprostým klidem a to vyvolalo u ostatních záchvat smíchu až na mě.

„Hele, vezmeme si Emmettovo auto, je přece jenom větší a oni vezmou tvoje k nám, stejně tam pojedeme,“ rozhodla Alice.

„Ne, já svoje autíčko všanc nedám,“ křikl Emmett a začal objímat a pusinkovat auto. Nad tím jsem se jenom zasmála.

„Jemu je milejší auto než já,“ křikla Rose a chtěla odejít, ale to se vzpamatoval Emm.

„Si to auto třeba zakonzervujte. Bello, kde máš klíčky?“ křikl Emmett. S trochou nevole jsem mu hodila klíče od mého miláčka a vydala jsem se k jeho autu.

Ostatní nasedali ke mně do auta a odjeli s zamáváním. A já si uvědomila, že Alice řekla, že pojedu k nim, ale proč?

„Alice, proč pojedu k vám?“ zeptala jsem se, když jsem si zapínala pás. Alice zaujímala místo řidiče a já spolujezdce. Emmett měl auto pohodlné a luxusní, to se musí nechat.

„Protože nepojedeš k Edwardovi, jak zněl plán, ale ten projekt padá. Je párty v baru v Port Angeles,“ oznámila mi a dál se věnovala řízení.

„Jak to, že není? A proč mi to neřekl?“ řekla jsem s velkou zlobou v hlase.

„Chtěl tě naštvat, chtěl, abys zvonila u jeho dveří a on z toho měl srandu,“ řekla s ledovým klidem v hlase.

„Ten je tak sprostý, proč já se zamiluji do hulváta,“ řekla jsem a po chvíli jsem si uvědomila, co jsem řekla.

„Cože?“ vyhrkla Alice a s prudkostí přibrzdila u krajnice.

„Slyšela jsi dobře,“ pípla jsem a hypnotizovala jsem špičky balerín.

„Bello,“ vypískla Alice, s horoucností mě objala. Já se divila tomu, co udělala, ale když jí to udělalo takovou radost, tak proč ne? Ale je to vůbec láska?

„Pojedeme, aby  nám nezavřeli všechny obchody,“ řekla jsem a Alice bez otálení vyrazila směr Seattle.

U obchodního centra jsme byly do pěti minut a jen, co jsem vylezla z auta, tak už mě Alice vláčela k nejbližšímu obchodu.

První zastávka byla obuv. Alice mě táhla hned k prvnímu regálu s botami s extra vysokým podpatkem.

„Alice, že tady nechceš nic vybírat? Já mám ráda podpatky, ale tohle je moc silná káva,“ řekla jsem a nesouhlasně jsem kroutila hlavou.

„Nediskutuj a jdi si je zkusit,“ řekla a strčila mi hned extra vysoký podpatek. Boty byly nádherné, ale vypadaly jako stroj na zabíjení, a to jsem podpatky před lety hojně nosila. Byly naleštěné, s otevřenou špičkou, prostě můj vkus, akorát si opakovat „mám na sobě tenisky,“ a jít. To mi vždy pomohlo.

Alice mi je odkývala až, když jsem se před ní prošla. Potom je hodila do košíku a hodila mi další. Tyto byly ještě na vyšším podpatku, ale byly elegantnější, prostě sexy. Byly to spíše sandálky, ale líbily se mi.

„Pro dnešek to bude stačit, ale zítra jedeme znovu, protože dnes nemáme moc času,“ řekla a šly jsme zaplatit.

Chtěla jsem to zaplatit já, ale Alice mi to nedovolila, tak jsem provozovala trucing*.

Další obchod byl se spodním prádlem. Co tady proboha budeme dělat?

„Alice, proč jdeme sem?“ zeptala jsem se jí se strachem, co na mě vymyslí.

„Jdeme ti vybrat nějaké fešné spodní prádlo,“ řekla a začala se probírat regály se spodním prádlem, zkráceně řečeno se začala pobírat kousky krajek, které zakrývaly jen to nejnutnější.

„Tady,“ řekla a vytáhla takovou věc, kterou bych na sebe nedala, ale za zkoušku to stojí. Tento komplet byl fakt luxusní. Když jsem v tom vylezla z kabinky, aby se mohla Alice podívat a posoudit, strhla jsem na sebe všechnu pozornost v obchodě. Jemně jsem se začervenala a zalezla jsem zpátky do kabinky.

„Tak tohle doopravdy ne,“ řekla jsem rozhodně, když jsem už převlečená vylezla z kabinky.

„Ale ano a bez debat,“ řekla nekompromisně Alice a platila to u pokladny.

Pak mě táhla k obchodu se společenskými šaty.

„Proč jdeme sem?“ otázala jsem se těsně před obchodem.

„Protože dnes večer jdeš se mnou a mými sourozenci na tu párty a musíš být stylová a teď nediskutuj, máme na to jen dvacet minut,“ řekla a mířila k prvnímu regálu s krátkými šaty.

Až teď jsem začínala litovat toho, že jsem si to nevybrala sama. Alice mně vybrala nádherné modré kratší šaty, které mi padly a s oboustrannou spokojeností jsme se vydaly k autu.

Dojely jsme do Forks, ale v tu chvíli jsem si uvědomila, že nevím, kde bydlí. Jely jsme dál, do hlubokého lesa, až se před námi začala rýsovat nádherná vila s obrovskou zahradou a velkou garáží.

„Nazdar, ženský, tak jak jste pochodily?“ vypálil na nás Emm hned potom, jak jsme se do domu vpotácely, ověšené jako vánoční stromeček.

„Jo, máme všechno, co jsme pro Bellu potřebovali,“ odpověděla Alice.

„Koukám, že Bella po tvém zátahu na obchody ještě žije,“ zpoza rohu vyšla Esmé. „Ahoj, Bello,“ dodala.

„Dobrý den, Esmé, nebudu otravovat?“

„Ty nikdy, Bello,“ řekla mile a odešla.

„Tak šup ke mně do pokoje a... Rose!“ křikla do útrob domu.

„Už letím,“ ozvalo se z pokoje v druhém patře.  

Nastrkala mě do nádherného pokoje, kde už na nás čekala Rose v županu a složitém účesu, byla nádherná. Na ni nemám a byla jsem s tím smířená.

Od včerejška jsem byla vykoupaná, takže koupel jsem nepotřebovala, ale vrhly se na mě se vším všudy.

Rose mi patlala na tváře nějaké krémy a potom líčidla a Alice si hrála s mými vlasy. Nechtěla jsem se ani dívat do zrcadla. Natáhly na mě potom ty šaty, které jsme s Alice vybraly, a boty a otočily mě k zrcadlu.

Ta žena, která byla v zrcadle, byla nádherná. Jemné líčení, nádherný účes a celkově jsem vypadala k nakousnutí.

„Díky,“ řekla jsem a obě je objala. Holky se tomu zasmály a pak se šly přichystat sami. Obě byly nádherné. Rose v červených krátkých šatech a Alice v zelených. A teď vzhůru do víru večírků a tance!

  ____________________________________________________________________

Děkuji za Vaši podporu, ale teď POZOR!!!

Konec této povídky je ještě v nedohlednu, ale rozhodnete o něm vy! Takže, chcete, aby si Bella vybrala Edwarda nebo Aleca, anebo tomu dát smutný konec?

*Trucing - to je slovo, které vetšinou používám ve škole a znamená to, že trucuji.

Vše stojí jen na Vás. Děkuji, Vaše Iva.

Autor: Iva (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Převýchova 10. kapitola: