Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Předurčeni 33

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Předurčeni 33Dávám sem minulou kapitolu z Edwardova pohledu a mo děkuji za komentáře z minulé kapči, určitě pomohli a některé si vezmu k srdci, možná že skoro všechny:-D jsou to dobré nápady na další pokračování

29.09.2009 (19:00) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2996×

EDWARD

…stál jsem sotva pár centimetrů od ní a díval se jí do očí, trochu ji zjemněl výraz, vypadalo to, že se chystá mě políbit, ale pak jako by ji došlo, co se chystá udělat…zatřepala hlavou, dřív to dělávala proto, aby se vzpamatovala prý z mého omamného kouzla, takže na ní působím pořád stejně? I když je na mě hodně naštvaná? Nenechám ji jen tak vyklouznout…ne teď…trochu jsem se usmál, ale její obličej se na moji reakci akorát zkřivil.

Došli ke mně její myšlenky, nebyli zrovna moc klidné ani příjemné:  Co je tady tak směšného?! Třeba to, že po mě někdo jde? Nebo to, že mě ten hnusák Jack tak lehce našel? Nebo třeba v neposlední chvíli to, že jsem na tebe naštvaná jako nikdy?

Vůbec se mi nelíbili, možná bych byl právě teď raději, kdybych si to přečíst nemohl. Nijak jsem to nekomentoval, ale přemýšlel jsem nad tím. Doufám, že se mi právě teď nehrabe v hlavě, ale soudě podle jejího výrazu ne. Možná ji začínám trochu rozumět, začínám chápat, proč nechce, abych si četl myšlenky, každý má svoje tajemství a ona je zvyklá je mít jen pro sebe a to i já…jsem fakt blbec, že jsem se předtím tak zachoval, neměl jsem to dělat, nějak se mi to dnes vymklo z kontroly...

„Chceš řídit lásko?“ šel jsem na to opatrně, nechtěl jsem ji naštvat ještě víc, myslím, že neměla daleko k tomu, aby po mě dneska neskočila, nebo mi aspoň nedala pár facek, nebránil bych se, taky bych si naliskal.

„Když nebudeš sedět vedle mě…“ Co?? Kde bych měl sedět? Vzadu?

„A kde mám sedět?“

„Co třeba v kufru? Tam je místa dost.“ Asi jsem se přeslechl…neřekla to, co si myslím, že řekla, že ne?

„Víš co zapomeň na to, sednu si dozadu.“ Vykroutila se zpoza mých ruk, které jsem měl opřené vedle její hlavy na mém autě a už se soukala na zadní sedadlo, udělala to až moc rychle, to je jí moje přítomnost tak nepříjemná?

Nasedl jsem pomalu na sedadlo řidiče, seděl jsem nehnutě a přemýšlel jsem co bych jí měl říct, aby mi odpustila. Slíbit ji snad, že se to nebude opakovat? Mohlo by tohle stačit? Chtěl jsem začít s omluvami, otočil jsem se na ni a už otvíral pusu, že promluvím, ale zarazila mě a začla sama : „Můžeme prosím tě jet?“ Asi se mnou nechce moc mluvit, přikývl jsem a rozjel se domů. Tam snad budu mít příležitost jí vše říct.

Už jsme jeli skoro hodinu. Pořád jsem se po ní musel ohlížet nebo pokukovat přes zpětné zrcátko, připadal jsem si jak puberťák, který se snaží, aby ho při tom nikdo nenachytal, ale jí to samozřejmě neušlo, pokaždé sebou nervózně ošila…v jejích očích jsem toho viděl spoustu…zlobu, to především…odhodlanost, doufám, že ne mě takhle trápit…a trochu zklamání, určitě z mého chování...nepřestal jsem přemýšlet nad tím, jak nejlépe se ji omluvit, opravdu mě to mrzelo.

„Edwarde mohl by ses prosím tě soustředit na cestu?“ ozvala se po dlouhé době. Byl balzám na duši slyšet její zvonivý hlas.

„Bells, lásko, víš, že se nic nestane, máme přece…“ zase mi skočila do řeči…po kolikáté už dnes?

„Vím, že máme upíří smysly, ale přesto, mohl by ses laskavě dívat na cestu a nečumět na mě?“ Tohle mě opravdu ranilo. Takhle se mnou mluvit nemusela, vím, že jsem to přehnal, ale ona teď taky…a ne málo.

„Promiň mi to.“ Zašeptala tiše, kdybych nebyl upír, neslyšel bych to, ale to ona věděla a věděla, že to uslyším, jako kdyby mi to pošeptala do ucha…při téhle myšlence jsem se trochu otřásl…kéž by mi teď něco zašeptala do ucha…cokoli…

„Nic se nestalo, zasloužím si to.“ Sklopil jsem hlavu, nemohl jsem se dívat před sebe na tu nádhernou krajinu ani se dívat za sebe na ještě nádhernější Bellu. Sotva si jí získám zpátky, tak si ji zase pro změnu rozhádám. Jsem totální vůl, takhle se přece muž k ženě nechová, ten jí má chránit, aby neprožívala krušné chvíle, jen aby byla šťastná a já ji spíš způsobuji opak a bolest.

. „Odpustíš mi ten dnešek? Moje chování? Jsem blbec, že jsem se tak choval“ Myslel jsem to zcela upřímně.

Podle jejího výrazu tohle nečekala. Dlouho byla potichu a jen přemýšlela. Její oči byly něžné, ale její obličej nepřístupný. Blížili jsme se už k domu, když konečně promluvila.

„Ano odpustím, ale neříkám, že hned, ani že ti odpustím dnes…nechci, abys tohle ještě někdy udělal…“ s těmito slovy vyskočila z už zastaveného auta a rozběhla se do domu.

Je fajn vědět, že mi odpustí, ale kdy? Nevydržím být bez ní, bez jejích doteků, jejích polibků a hlavně bez ní samotné…to tedy ne…takhle ne…

 

 

<< SHRNUTÍ >>

 

Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Předurčeni 33:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře