Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prázdninová láska 4. Díl

Jsi team Edward nebo team Jacob?


Prázdninová láska 4. DílJe tu další díl. Vím, že po dlouhé době, ale děkujte NatynQa. Ona mě přesvědčila, ať napíšu další díl. Takže tenhle je pro ni.
Bella začíná plnit svoje povinnosti. Ale bohužel hned na začátku zjišťuje, že jí Edward není lhostejný. Po osmi hodinách, jí vymění další dívka, která v Belle probudí něco, co v životě nepoznala.
Prosím o Komentáře a kritiku. Vaše TC

Když jsem byla hotová, vyšla jsem a začala plnit svoje povinnosti.


Převlékla jsem se, a šla za Edwardem. Vzala znovu misku s vodou, a namočila do ní hadřík, kterým jsem mu namočila rty. Voda mi připadala vlažná… vzala jsem misku, a odešla do koupelny ji vyměnit. Znovu jsem se vrátila k Edwardovi, ne že by mě tam potřeboval, ale i po tak krátké době si mě získal. Vypadal jako anděl… anděl, který spadl z výšky. To je ale pitomé takhle uvažovat. Nakonec s ním začnu ještě mluvit. Tomu jsem se musela usmát, protože jsem někde četla, že když mluvíte s člověkem v komatu, mnohdy se z toho dostanou. Ale to jsou většinou jen články.

Sklonila jsem se k němu, a pohladila ho po vlasech. Nevím, co to do mě vjelo, ale cítila jsem to tak. „Edwarde, slyšíš mě?“ volala jsem na něj, do té jeho temnoty, která se nazývá komat. „Byla bych hloupá, kdybych věřila tomu, že mě slyší.“ Ale nějak mi to nedalo, a já se rozpovídala. „Víš, co ti povím. Nikdy by mě nenapadlo, že budu pečovat o nějakou osobu. Nemám žádnou školu, praxi, a já nevím co ještě.“ Namáčela jsem hadřík do nové vody, a otírala mu jeho smyslné rty. „Docela by mě zajímalo, jaký jsi. Musíš být kamarádský, a k přítelkyni asi velmi pozorný,“ přítelkyně… ještě by mi scházelo, zamilovat se.

Povídala jsem k němu asi osm hodin, a pak přišla jiná slečna, která mě asi měla vystřídat. Nechtěla jsem jít pryč, kdyby bylo na mě, zůstanu tam, dokud se neprobere. Ale potřebuju se trochu vyspat. Noc před tím jsem toho moc nenaspala. A bohužel to na mě bylo i vidět.

„Ahoj, jdu tě vystřídat,“ pronesla ona slečna.

„Ahoj, dobře. Půjdu se vyspat.“ Vstala jsem a šla se převléct. Pryč se mi vůbec nechtělo, ale cítila jsem, jak se ze mě stává zombie.

Převlékla jsem se do svého oblečení a vyšla z koupelny. Sledovala jsem jak se o něj ta slečna stará. Nevím proč, ale začala jsem žárlit. Vůbec se mi nelíbilo, jak na něj koukala. Jako kdyby jí patřil, ale ona na něj koukala tak nějak… jinak. Zamilovaně. Nechtěla jsem jí tam nechat, ale musela jsem nabrat sílu na další den. Zítra tu budu znova, a kdybych promluvila s tou paní, mohla bych… mohla bych tu zůstat třeba 16… A starat se o něj déle. Podivným způsobem mě přitahoval, ale nechtěla jsem se k němu za žádnou cenu vázat. Zamilovat se do někoho o kom toho moc nevím… teda vím, ale jen z vyprávění druhých. A to já moc ráda nemám. Když se do někoho mám zamilovat, tak ať je to díky oboum. Kdyby to dopadlo jinak, asi bych to nevydržela. Můj svět byl do teď jen takový… šedý. Nezáživný. Nudný. Ale teď? Připadám si jako v sedmém nebi.

„No asi bych měla jít. Postarej se o něj. Zítra jsem tu.“

„Neboj, nehnu se od něj,“ potvora jedna.

„Tak ahoj.“ Vzala jsem tašku, bundu a vyrazila ze dveří.

„Počkej,“ zavolala na mě.

„Copak?“ řekla jsem se zdviženým obočím.

„Klíče, vem si je. Edwarda zamykáme.“

„Aha. Moc děkuju,“ natáhla jsem se a vzala si je do ruky. Nebyla tak špatná, ale mě prostě nesedla. Sledovala jsem jí, jak se zase vrací zpátky… celá natěšená, nedočkavá. Můra jedna. Doufám, že se, Edward brzo probudí. Trhá mi to srdce ho takhle vidět.

Když zapadla do dveří a zavřela je, uvědomila jsem si, že je čas jít domů. Bylo toho na mě nějak moc. Vyšla jsem pravou nohou a šla z nemocnice pryč. Když jsem došla k autu, vlezla jsem do něj a nastartovala. Vyjela jsem ven ze dveří a namířila si to domů. Cesta mi netrvala moc dlouho, a zatáčela jsem do naší ulice. No já úplně zapomněla na mámu. Ta bude zase vyvádět. Už se strašně těším, až bude ze mě dolovat informace.

„Isabello,“ už je to tady.

„No.“

„Neměla jsi náhodou dát vědět?“

„Hmm… počkej… NE!“ odsekla jsem.

„Říkala jsem ti to. Měla jsi zavolat a říct mi podrobnosti!“

„Tak jinak… Jdeš na tu brigádu ty nebo já?“ a pořád stála venku u auta. Tohle se jí zase jednou povedlo. Tohle nesnáším! Udělat ze mě idiota a neschopnou se o sebe postarat.

„Isabello, já ti něco řekla.“

„Promiň momentálně jsem tě nevnímala.“

Kdyby mohla tak vybuchne jak sopka. No bylo by docela vtipný jí pozorovat, ale já měla v plánu jít do sprchy a jít si lehnout. Kam jsem taky po sléze hned zahučela.


3. Díl © Shrnutí © 5. Díl

 

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prázdninová láska 4. Díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!