Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prázdninová láska 12. Díl


Prázdninová láska 12. DílTak. Je tady slíbený dílek, který prozradí, co na Bellu, Alice chystá. Ale, více méně - většina bude v dalším. Doufám, že se bude líbit.
Prosím o komenty.
Vaše Torenc.

Vstoupila jsem na verandu a dveře se otevřely. Otevřel je Emmett. Kdy odešel? Ach jo…

„Vítej, Bello.“ Ukázal směrem dovnitř. Já vešla a uviděla celou rodinu stát u pohovky. Vypadalo to komicky, ale začala jsem se celá třást. Někdo tu scházel.

V hlavě se mi začal ozývat hlas, který mi říkal, že Edwarda zajímat nebudu. Ale také mi docházelo, že to tak bude, protože jinak by tady byl.

„Alice,“ zašeptala jsem.

„Copak?“ odpověděla.

„Kde je?“ zeptala jsem se smutně.

„On přijde.“

„Nemyslím si. Proč by taky chodil… vždyť ho znám jen já.“ Oči mi posmutněly a do očí se mi nahrnuly slzy.

Pohled Rosalie

Do obýváku vešla lidská osoba. Osoba, která věděla o našem světě. Už teď se mi to nelíbilo. Z hrdla se mi začalo ozývat vrčení.

„Rose, to je dobrý,“ chlácholil mě Emmett.

„Já vím, ale nelíbí se mi to. Co tu dělá?“ zeptala jsem se uštěpačně.

„Bella, se starala o Edwarda v nemocnici, ale nějak se jí to vymklo a zamilovala se,“ odpověděl mi Emm.

Já jen zavrčela a přišla jsem k ní blíž.

„Ahoj,“ pozdravila jsem jí znovu.

„Rose.“ Připadala mi taková… přešlá. Stále nám koukala do očí a někoho hledala. Každý věděl koho, ale nikdo nic neřekl.

Pohled Belly

Proč tu není? Co se tady děje? Když jsem čekala, že se tady objeví, byla jsem šťastná, ale teď? Je mi smutno.

Alice ke mne přitančila a nahnula se. „Bello,“ zašeptala.

„Copak?“ odpověděla jsem sklesle.

„Mohla bys jít za Esme do kuchyně? Potřebuje pomoc.“ Esme potřebuje pomoc? Proč zrovna mojí? Pustila jsem to z hlavy a šla za ní. V skrytu duše jsem doufala, že tam bude stát Edward. Opřený o kuchyňskou linku. Čekat na mě.

Chytla jsem kliku od dveří a zasnila se.

*Ahoj, * řekl krásným sametovým hlasem Edward.

*Edwarde, jak se máš? * samozřejmě mě nenapadlo nic jiného…

*Mám se skvěle. Poslední dny jsem tě vnímal. Vůbec jsem ale nevěděl, jak vypadáš. Takže hledat tě, to by byl nadlidský úkol,“ on opravdu řekl nadlidský úkol?

*Já o Vás vím, ale všechno. Přede mnou nemusíš nic skrývat.“ Zarazil se a vydechl. Proč to udělal? Vždyť to nepotřebuje.

„Bello, na co čekáš?“ vytrhla mě z přemýšlení Alice.

„Nějak jsem se zamyslela. Už jdu,“ odpověděla jsem a vešla do kuchyně.

Při mé smůle tam opravdu stála Esme a smívala se. „Esme,“ dala jsem o sobě vědět, že jsem v místnosti. I když tohle asi nebylo nutné, protože jako upírka by měla vědět, když do místnosti vstoupí člověk.

„Já vím. Cítím tě. I sluch máme výborný,“ dodala.

„Co jste potřebovala?“ zeptala jsem se opatrně, protože jsem nevěděla, jestli jí můžu tykat nebo vykat.

„Prosím tykej mi. Já jsem Esme,“ oznámila tak krásným a půvabným tónem, že jsem hned zapomněla na starosti.

„Dobře Esme.“ Usmála jsem se a šla blíž. „Co jsi potřebovala? A co to tu tak krásně voní?“ zvědavá, jako polní liška.

„No právě. Nevím, jestli máš ráda pálivé nebo sladké,“ oznámila a kdyby mohla tak se začne červenat.

„Radši sladké.“ Usmála jsem se a sedla si na židli. „Děkuju.“

„Za co?“ ukázala ten nejkrásnější úsměv, který jsem kdy viděla.

„No, že vaříte, vaříš…“ nějak jsem se do toho zamotala a začala se smát. Esme se ke mně přidala.

„Vaříš,“ dodala.

„Omlouvám se, ale bude mi to nějakou dobu trvat,“ naznačila jsem rozpačitě.

„Nic se neděje.“ Stála u plotny a vařila jen pro mě. To se mi ještě nestalo. Moje mamka většinou dělala jídlo pro tři, ale občas se také povedlo, že vařila jen pro mě. Ale tohle je něco jiného… je to záměrně.

„Zatím můžeš jít ještě do obýváku. Až to bude, zavolám tě. Ano?“ naznačila, abych zmizela. Musela jsem se usmát a rovnou se zvedla ze židle.

„Dobře. Děkuju ti.“ Věnovala jsem jí nejupřímnější úsměv, který jsem svedla a odebrala jsem se do obýváku.

Už jsem byla dost utahaná, takže mi moje mysl – vypověděla službu. Automaticky jsem chytla kliku a otevřela. To, co jsem tam uviděla – mě probralo, že neusnu dalších třicet hodin.

Seděl tam… Můj Edward. Tedy zatím ne můj, ale doufám v to. Jakmile jsem vešla dovnitř, všechny oči směřovaly ke mne.

„Edwarde,“ oslovila jsem ho. Alice se jen culila a ostatní? Těch jsem si nějak nevšímala. Měla jsem oči jen pro mého anděla.

„Ahoj,“ vstal a odpověděl jako slušný člověk. Člověk? Asi bych se měla probudit. Ale mně se to nezdá. Teď a tady – je to realita.

„Já jsem Bella.“ Přistoupila jsem blíž a natáhla ruku.

„Moje jméno znáš.“ Stiskl mou ruku a políbil na tvář. Já se začala červenat a všichni se sborově rozchechtali.


Je tady slíbený dílek. Doufám, že se bude líbit. Počet požadovaných komentů zůstává. Ale není to znamení, že jich musí být opravdu přesně dvacet. Čím víc, tím líp. Hodně mě potěší. Tak, už nebudu zdržovat. :D

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prázdninová láska 12. Díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!