Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pravá láska je jen jedna - 2. kapitola


Pravá láska je jen jedna - 2. kapitola2. dílek :D. Co udělá Bella, aby se zbavila Edwarda z mysli?

S křikem jsem se probudil. Opakoval se můj včerejší sen. Zase ten samý chlapec, zase s mojí tváří. Mohl jsem to být já jako upír? Já jsem nechtěl nikdy být upírem. Ale co když se jim mám stát? Musel jsem přemýšlet. Ne, to je nemožné. S Carlislem jsme o tom mluvili, ale on by to neudělal nikomu, kdo má na výběr. Oblékl jsem se a nachystal do školy. Cestou jsem si vzal bagetu, kterou jsem v autě spolykal. Přijel jsem na parkoviště. Bella tu už byla. Viděl jsem její červený náklaďáček. Zaparkoval jsem vedle něho. Vždycky jsem parkoval vedle něho. Stála jako obvykle v davu plném manekýnů. V čele s Mikem Newtonem, jak já ho nesnášel. Zase se na ní tulil a oblizoval jí. Bella na mě dnes ani nepohlédla. Šel jsem do třídy, na tohle jsem se koukat nechtěl. Sedl jsem si na své místo a otupěle koukal z okna. Zazvonilo, profesor vešel do třídy a začal s výkladem. Bella a klub manekýnů ještě ve třídě nebyli, jako by tu někdy byli včas. Vždy se opakovalo to samé. Otevřely se dveře, vešla Bella se svým klubem a spustila.
„Pane Browne, já se strašně omlouvám, udělalo se mi najednou zle. Kluci zůstali se mnou, kdyby se to zhoršilo.“ Hodila na něj ten její okouzlující úsměv a profesor byl rád, že se udržel na nohou jako většina naší třídy. Ta druhá malá část byly holky, které Belle jen záviděly. Až na pár výjimek jako třeba moje sestra Alice. Byla to Bellina nejlepší kamarádka. Teda alespoň těch pár týdnů, co je tu.
„Ať se to příště neopakuje, slečno Swanová.“ Jako obvykle odpověděl. Sedl si na židli a lapal po dechu. Upravil si svou paruku a začal znovu s výkladem. Bella dnes seděla s Mikem. Nevěnovala mi jediný pohled, jako bych neexistoval a byla tu místo mě jen prázdná židle. 
„Ahoj, Edwarde, můžu si přisednout?“ zaskočila mě Angela.
„Jasně,“ zasmál jsem se. Angela byla moje nejlepší kamarádka. Obvykle chodila ruku v ruce s Ericem, kterého jsem nikde neviděl.
„Kde je Eric?“ zeptal jsem se.
„Eric trucuje. Nechtěla jsem s ním jít na fotbal,“ vesele nadhodila.
„Aha,“ rozesmál jsem se. 
Pak jsem se otočil zpět a poslouchal výklad. Zbytek dne se vyvíjel stejně, vůbec si mě Bella nevšímala. Štvalo mě to! Vždyť vůbec neví, že existuješ, ty idiote!

Šel jsem do jídelny na oběd. Stoupl jsem si do fronty, a pak přišla ona se svými kumpány, stoupla si za mě a dělala, že mě nezná. Byl jsem z toho nervózní. Vzal jsem svůj tác s jídlem a vykročil ke stolu, ale Mike mi podkopl nohy, a tak můj tác plný jídla skončil ve výstřihu Belly. 
„Nevidíš kam šlapeš, nemehlo?“ vyprskla na mě. Její pohled byl plný zloby. Strašně jsem se styděl. Proč jsem to zrovna udělal jí?
„Já... já... promiň, neviděl jsem tě,“  povedlo se mi ze sebe dostat. Na víc jsem se nezmohl. Zdálo se mi, že se usmála. Zdálo? Určitě, protože její pohled byl nenávistný.
„Ještě jednou a vyřídíme si to,“ vyhrožoval Mike. Vypadalo to, že se hrozně baví. Radši jsem odešel. Nechtěl jsem se s ním hádat. 

Nasedl jsem do Volva a zdálky pozoroval, jak Bella vychází obmotaná na Mika z jídelny. Nasedl ke mně Emmett.
„Bráško, měl jsem sto chutí tam přijít a nakopat tomu manekýnovi prdel,“ vyhrkl Emmett.
„Nech to být, víš, že nechci, aby jsi mi pomáhal. Postarám se o sebe sám,“ odpověděl jsem.
„Jo to vidím,“ se smíchem vykoktal Emmett.
„Kde máš Rosalii? To nemáš na práci nic jiného, než mě špehovat?“ rychle jsem nadhodil.
„Rose zůstala doma. Má nové Ferrari. Chtěla ho prudnout,“ uchichtl se. V ruce svíral klíče. 
„Můžu řídit?“ zeptal se Emm.
„Jasně.“ Bál jsem se o své auto, ale jeho smysly byly jiné než lidí. Nevěděl jsem, jak moc jiné, ale na to, aby mi ho při 190 km/h nezničil, mi to stačilo. Když řídil, dojeli jsme domu v rekordním čase. Vždy mi po jeho „rychlo jízdě“ bylo nevolno. 
„Bráško, už jsi zase bledý,“ zasmál se. 
„Teď vypadáš jak my,“ usmál se ještě víc.
„Jsem rád, že jsem tě pobavil.“ Točila se mi ještě hlava. Musel jsem si sednout. Nemohl jsem nic dělat a zase jsem myslel na Bellu. 
„Zatraceně, proč právě ona,“ zašeptal jsem. Alice stála za mnou a pochichtávala se. Zapomněl jsem, je upírka. Jí nic neunikne. Její sluch, je silnější než normálního člověka.
„Protože ona je tvoje životní láska.“ Hluboce se zasmála.
„Alice, nebuď směšná, mě by v životě nechtěla,“ posmutněl jsem. Alice se lehce zasmála a vešla dovnitř.
„Edwarde, pojď si vzít jídlo, budeš ho mít studený,“ prohlásila Esme. 


Bella:

Přistoupil ke mně a přitáhl si blíž k tělu. Naše těla se dotýkala. Proběhla mnou elektřina. Políbil mě. Další vlna elektřiny zaplavila moje tělo. Zamotala jsem mu ruce do vlasů. Mezi polibky šeptal moje jméno. Jeho sladký dech ovanul mou tvář. Chtěla jsem mezery mezi námi porazit. Když v tom mi došlo, že se lepím na toho ubožáka. Přinutila jsem své rty, opustit ty jeho a vlepila mu facku.

Tohle byla první noc, co se mi zdálo o Edwardovi Cullenovi. Dobrý pocit jsem z toho ale rozhodně neměla. Byla jsem si jistá, že ho mám plnou hlavu, a tak jsem se rozhodla ho dneska ignorovat. Musím ho dostat z hlavy a jestli to znamená, že se s ním nesmím bavit, udělám to. Nasedla jsem do náklaďáčku a odjela do školy. Na školním parkovišti jsem měla svoje místo, kam jsem parkovala pořád. Postavila jsem náklaďáček na místo a vyšla ke škole. Mike tu na mě už čekal. Jak jsem se pomalu blížila k partě pro mě nudných lidí, všichni se na mě otočili a já zrudla. 
„Ahoj,“ vyhrkli na mě naráz všichni.
„Ahoj,“ usmála jsem se na ně. Všichni jakoby byli najednou smyslů zbavený. Teda hlavně kluci. Holky na mě házely nenávistný pohled, hlavně Jessica. Je to bývalka Mika. Závidí mi ho a každou chvíli se ho snaží získat nazpátek. Mně to nevadí. Někdy hodím žárlivou scénu, aby to nevypadalo tak divně. Mike je nejdůležitější kluk na škole. Všechno se točí kolem něho a jeho party. Proto si udržuju řekněme své „kontakty“, ale má to stinné stránky. Jako je Mike.
„Ahoj, zlato.“ Políbil mě a vzal za boky. Viděla jsem Volvo Cullena.  Popadla mě zuřivost. Vzala jsem Mika a začala ho zuřivě líbat. Přitahovala jsem si ho blíž. Koutkem oka jsem zjistila, že se sem Edward kouká. Začala jsem se ještě víc snažit. Když jsem viděla, že zašel dovnitř do školy, přestala jsem. Mike musel nahlas oddychovat. 
„No teda, co se s tebou stalo?“ zeptal se  Mike. Chvíli jsem přemýšlela nad odpovědí.
„To protože jsi mi tak moc chyběl,“ usmála jsem se. 
„Tohle si nechte na doma,“ prohlásil Tyler. Všimla jsem si, že tu není Jessica. Kdy odešla? Nevzpomínám si. 
„Kde je Jess?“ optala jsem se kluků.
„Odešla v půlce scény a prskala jako parní lokomotiva,“ odpověděl Jacob. No tak tohle mi chybělo. No, aspoň se o sobě zase něco dozvím na dívčích záchodcích. Podívala jsem se na hodinky. Už byla hodina.
„Jdeme, nebo nás Brown uškrtí.“ Nanesla jsem si lesk na rty a vyrazila. Otevřela jsem dveře a snažila se nahodit co největší obličej svatouška.
„Pane Browne, já se strašně omlouvám, udělalo se mi najednou zle. Kluci zůstali se mnou, kdyby se to zhoršilo,“ usmála jsem se na něho. To ho vždycky obměkčilo.
„Ať se to příště neopakuje, slečno Swannová,“ zmateně odpověděl a sedl si na židli. 

Posadila jsem se na své místo k Mikovi. Měla jsem odsud dobrý výhled na Edwarda. Přemlouvala jsem se, abych se na něj nedívala. Vydržela jsem to, aspoň do té doby, než si k Edwardovi přisedla Angela. Dobře, podívám se. Edward měl na rtech ten můj oblíbený zakřivený úsměv. Najednou jsem byla plná vzteku. Měla bych tam sedět já. Tohle měl být můj úsměv. Žárlím? Blbost, jen mě štvala Angela. Co si o sobě vůbec myslí? 
„Bello, nezašla by jsi večer třeba do kina?“ optal se Mike. Kino mě právě vůbec nezajímalo.
„Ne, mám nějakou práci doma,“ lhala jsem mu. V tom zazvonilo, a tak jsme vyrazili do jídelny. Sakra, zase ten otravný Cullen. Stál ve frontě. Co bylo horší, že stál na konci fronty. Dělala jsem, že ho neznám. Když jsme konečně došli na začátek fronty, Mike podkopl Edwardovi nohy a jeho tác spadl přímo na mě. 
„Nevidíš kam šlapeš, nemehlo?“ zařvala jsem na něj a čekala, co mi na to odpoví.
„Já... já... promiň, neviděl jsem tě,“ nějak ze sebe vykoktal.Musela jsem se mu zasmát, ale pak jsem hned nahodila naštvanou masku. Byl to ňouma. 
„Ještě jednou a vyřídíme si to,“ vyhrožoval mu Mike. Pak Edward odešel.
„Proč jsi to udělal?“ zeptala jsem se Mika.
„Proč jsem udělal co?“ vyhrkl na mně. To si myslí, že jsem naprosto blbá?
„Podkopl jsi mu nohy!“ vypálila jsem. Jeho výraz se změnil.
„A to vadí?“ čekal na odpověď.
„Jo, podívej se, co jsi udělal,“ vyčetla jsem mu. 

Po tom co se Mike omluvil, odcházeli jsme z jídelny ruku v ruce. Cullena jsem už neviděla, tak jsem si aspoň na chvíli oddychla. Potkala jsem ale Alice.
„Ahoj, Bells.“ Soustředěně na mě koukala. Skoro to vypadalo, jako by něco chystala.
„Nechtěla by jsi zajít k nám, potřebuju pomoct s oblečením na slavnost,“ vyhrkla náhle. Byla plná očekávání. Popřemýšlela jsem, na večer jsem nic neplánovala.
„Přijdu,“ slíbila jsem jí. A co? Mohla by to být nakonec zábava. A možná uvidím Edwarda. Je to přece její bratr. Bello, jdeš tam jen kvůli oblečení, uklidni se.
„Vážně? Bude to sranda, Bello, věř mi,“ nadšeně zvolala.
„Takže v půl osmé?“ zeptala se.
„Budu tam.“ Přihodila jsem úsměv, abych jí udělala radost. Alice odešla ke svému autu. Měla žluté porsche. Kde na to ti Cullenovi berou? Když Alice jezdí v tomhle, v čem pak asi bydlí. No, dneska to zjistím. Vlastně jsem se i těšila. Po cestě domů jsem přemýšlela nad tím, co si vezmu na sebe. Vezmu si džíny a triko? Usoudila jsem, že červený top s krátkou černou sukní, bude správná volba.


předchozí 1.kapitola další 3. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pravá láska je jen jedna - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!