Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pouto přátelství - 2. kapitola

jazz a alice


Pouto přátelství - 2. kapitolaTak a máme tady další dílek Pout přátelství. Bude z pohledu Belly, ale i Jakea. V tomto díle bude mít Jake neobvykle dobrou náladu. Co se z jeho skvělé nálady vyklube? Děkuji za předešlé komentáře. Sice jich moc nebylo, ale i za ně vám děkuji. Doufám, že v této kapitolce jich pár přibude. Příjemné čtení přeje AndyBCullen.

2. kapitola 

Pohled: Jacob

Dnes jsem měl skvělou náladu. Nessie se kvůli mně včera začervenala. Byl to tak krásný pocit, že jsem nedokázal zůstat v klidu. Tak jsem se rozhodl udělat Belle snídani. Udělal jsem jí míchaná vajíčka a zpíval si přitom. Když jsem najednou uslyšel ohromnou ránu z Bellina pokoje. Přestal jsem si zpívat a snažil jsem se zaslechnout, jestli nevolá o pomoc. Žádné volání o pomoc jsem neslyšel, ale zaslechl jsem slabé Bellino pípnutí, které dávalo najevo: nic mi není. Tak jsem to nechal být a pokračoval jsem ve smažení vajíček.

Bohužel mě tato činnost nezaměstnala na moc dlouho. Tak jsem se rozhodl uklidit tátovo sídlo. Takže obývák. Došel jsem k sobě do pokoje a vyhrabal jsem diskmena a dal si tam jedno CD. Ani jsem se nepodíval, co tam dávám za CD, takže mě překvapilo, když začala zpívat Celine Dion. Od ní se mi moc písniček nelíbí, tak jsem si nastavil repete na písničku My heart will go on.

Sešel jsem do obýváku a začal jsem uklízet. Ani jsem si to neuvědomil, ale začat jsem si zpívat se Celin.

Obývák už byl celkem uklizený, když sešla Bella dolů. Zářivě jsem se na ni usmál. „Dobré ráno, Bells. Snídani máš v kuchyni na stole,“ řekl jsem jí a pokračoval v úklidu. 

Odbylo přesně devět hodin, když jsem douklízel. Bella po sobě zatím umyla talířek a šla nahoru. Co šla dělat, už jsem se nezajímal. Sice byla moje mladší sestra, ale byla už velká. „A teď budu dělat co?“ zeptal jsem se sám sebe. Rozhlédl jsem se po obýváku, co by se tak asi dalo ještě uklidit. Ale byl celý perfektně uklizený. Smutně jsem se odbelhal ke knihovně, kde jsem si vzal první knihu, která mi padla do oka. Ale já se nemohl soustředit a písmenka mi plavala před očima.

Odložil jsem knihu zpět do knihovny a smutně jsem padl na gauč a doufal, že snad usnu. Ale nějak mi to nebylo dopřáno. Tak jsem se rozhodl, že se půjdu projít do lesa za naším domem.

Toulal jsem se lesem a přemýšlel jsem nad Nessie. Když se přede mnou objevil obrovský vlk. Byl celý černý, až z něj šel strach. Nepřemýšlel jsem, co mám dělat a utíkal jsem, co mi nohy stačily.

Domů jsem doběhl celý zpocený. Ani jsem si nevšiml, kde je Bella a co dělá. Vyběhl jsem po schodech. Ani jsem si neuvědomil, kam běžím. Když se přede mnou rozprostřel můj pokoj. Rychle jsem zavřel dveře a otočil se ke koupelně. Rychle jsem tam vběhl a pustil si vodu. Vlezl jsem do vany a nechal jsem na sebe působit uklidňující schopnost vody.

Voda působila až moc, a tak jsem únavou z běhu usnul.

  

Pohled: Bella

Když jsem se probudila, bylo už venku světlo. Chtěla jsem se ještě zachumlat do peřin, ale náhle jsem ucítila nádhernou vůni a ztřeštěný zpěv Jakea. A ta vůně byla ze smažených vajíček. Rychle jsem vystartovala z postele a omylem jsem zakopla o polštářek, který se válel na zemi. Moje rovnováha není po ránu zrovna nejlepší. Ale vlastně není ani normálně. Takže jsem se nedivila, když jsem se rozplácla na zem jako lívanec. Opatrně jsem vstala, abych náhodou znovu neuklouzla.

Zaposlouchala jsem se do zvuků dole, ale nic jsem neslyšela. Žádný ztřeštěný zpěv. Uvědomila jsem si, že Jake asi má strach, jestli se mi něco nestalo. Tak jsem nejistě pípla dolů „nic mi není“ a došourala se do koupelny. Pořádně, ale co nejrychleji jsem si vyčistila zuby a znechuceně jsem se podívala do zrcadla. Vzala jsem si kartáč a snažila se rozčesat postupně všechny chuchvalce. Když jsem rozčesala všechny chuchvalce, už jsem se na sebe mohla podívat. S veselejší náladou jsem se vydala ke skříni, kde asi strávím další spoustu času.

Chvilku jsem se skříní prohrabovala a nakonec jsem si vzala staré tepláky a jedno tričko. Otočila jsem se o 90° a uviděla jsem kufr. Přesně tak, jak jsem ho tam včera nechala. „Ten vybalím po snídani,“ zamumlala jsem si pro sebe.

Sešla jsem po schodech do obýváku a na posledním schodu jsem se zmateně zastavila. Jacob se sluchátky v uších uklízel obývák a zpíval si při tom písničku My heart will go on od Celine Dion.

Když mě uviděl, přestal uklízet a zářivě se na mě usmál. „Dobré ráno, Bells. Snídani máš v kuchyni na stole,“ řekl a pokračoval ve svém úklidu. Dál jsem to nekomentovala a vydala se po čichu té neodolatelné vůně. Sice jsem nešla jen podle čichu ale i zraku, ale vůně mě tolik lákala, že jsem se řídila spíše čichem.

Když jsem konečně došla do kuchyně, zasedla jsem za stůl a dala se do vajíček. Jedno se musí Jakovi nechat. Smažená vajíčka umí udělat výborné.

Když jsem dojedla, Jake pořád uklízel a zpíval si přitom. Tak jsem umyla talířek a vydala se vybalit kufr.

Ležel stále na tom stejném místě. Nevím proč, ale nějak jsem čekala, že bude jinde. S povzdechem jsem otevřela skříň i kufr a začala jsem vybalovat. Asi dvacet minut mi trvalo, než jsem vše uložila na své právoplatné místo. A kufr jsem odnesla do tátova pokoje, kde je „hangár“ pro kufry. Sešla jsem dolů a čekala, že tam bude Jacob, který bude stále uklízet. Ale nebyl tam. Místo toho tam byl zářivě uklizený pokoj. Když je Jacob takhle mimo, tak dělá všechno na jedničku.

Neměla jsem co dělat, tak jsem si šla zapnout počítač. Tomu křápu - co jsem říkala počítač – trvalo milion let, než se vůbec zapnul. A pak dalších milion, než naběhl internet. Chvíli jsem se rozhodovala, co budu dělat. Nakonec jsem usoudila, že by bylo vhodné napsat e-mail mamce.

Napsala jsem jí, že jsme dobře doletěli a že se máme dobře. Napsala jsem o včerejšku s Ness, ale o tom snu ani ň. Odeslala jsem zprávu a čekala další dlouhou chvíli, než se odešle.

Nakonec jsem se rozhodla vypnout počítač a jít dolů začít dělat oběd.

V kuchyni jsem další pěknou chvíli přemýšlela, co uvařit na oběd. Když jsem se konečně rozhodla, co uvařit. Jake vpadl do domu, jako by ho honili všichni pekelní páni. Rychle se zul a vyběhl schody. Automaticky zabočil k sobě do pokoje, ale nakonec si uvědomil, že chtěl jít do koupelny. Pak už bylo jen slyšet puštěnou vodu.

Snažila jsem se na to už nemyslet.

Veškerou pozornost jsem věnovala připravovanému kuřeti, ale moje myšlenky se stále motaly kolem Jaka. Co se mu proboha stalo? Proč utíkal, až se mu za patami prášilo? Ale na žádnou otázku jsem si nedokázala odpovědět.

Po celou dobu, co jsem dělala to kuře, jsem obracela zrak na dveře od koupelny, ale ani se nepohnuly. Ale co bylo ještě horší, že jsem neslyšela ani vodu. Teprve když jsem dodělala večeři, zaslechla jsem šplouchání vody. Trochu jsem se uklidnila, ale stále jsem byla ve střehu. Abych se trochu odreagovala, šla jsem připravit stůl, a taky proto, že táta měl každou chvilku přijít.

Když už bylo všechno nachystané, otevřely se dveře od koupelny. A chvíli po tom i vchodové dveře.


 Tuto kapitolu věnuji všem, kdo si ji přečetli. Dneska mám svátek, tak tohle je můj dárek pro vás. Doufám, že se vám líbil.

Vaše AndyBCullen.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pouto přátelství - 2. kapitola:

 1
28.08.2011 [12:07]

arabekZnovu já. Asi tě to začne štvát, ale ty kapitolky jsou tak dokonalý, že by byl hřích sem nedat další komentář. Takže nádherná kapitolka. Všechno to vidim před očima. Jake se chová trošku jako mimoň, ale to je u něj normální. Trošku mě vyděsil ten vlk, ale to už mám vrozený Emoticon A jak si zpíval? Hrůza. Bych radši ani nechtěla slyšet. Divím se, že Bella neohluchla. Netuším, co ho to popadlo, že začal uklízet. Hmm... by mohl zajít k nám domů. No já se těším na další kapitolku a trošku víc oppožděně všechno nej k svátku. Dáreček jsem nechala někde v škebuli. A nakonec tleskám co mi ruce stačej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!