Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pomsta - 2

the host stills


Seth a Renesmé vymýšlejí plán, jak to všechno udělat. Ví, že nezvládnou zničit Volturiovy sami. Potřebují ještě někoho dalšího. V této kapitolce se dozvíte, co se tedy stalo a také něco o schopnostech Renesmé, které jsem udělala silnější s více možnostmi.

Seth se zasmál.

„Už jsem unavená,“ oznámila jsem, „půjdu domů. Kde bydlíš ty?“

„No, vlastně nikde,“ řekl Seth, „nic jsem si nesehnal.“

Zašklebila jsem se. „Tak to pojď se mnou,“ řekla jsem a zvedla se ze židle.

K autu jsme šli mlčky stejně tak jako jsme jeli k mému bytu. Nebyla to ta nejluxusnější třída, ale dost se to tomu vyrovnávalo. Otevřela jsem dveře. Seth se zvědavě rozhlížel. V bytě nebyla žádná speciální výzdoba. Nic moc osobního. Až na jedno místo. Všimla jsem si, jak se tam Seth dívá. Měla jsem tam na malém stolečku postavené fotky. Moje matka Bella, můj otec Edward, tety Alice a Rosalie, strejdové Emmett a Jasper, celá smečka z La Push a můj milovný Jacob. Všichni tam byli, všichni, o které jsem přišla.

„Můžeš spát na pohovce, nemám tu dvě postele,“ oznámila jsem Sethovi.

Kývl a potom se zeptal: „Renesmé, jak to chceš udělat? Tuším, že nějaký plán máš.“

„Ano mám, ale počkám s tím do rána,“ odpověděla jsem. Potom jsem šla spát.

Ani mě nepřekvapilo, že se mi zase zdály ty sny. O tom, jak stojím na loučce a křičím na svou rodinu, aby utekla, ale oni pořád bojují s Volturiovými. Ale nejhorší jsou ty hlasy, pořád jsou kolem mě a šeptají: „Děláme to pro tebe, Nessii.“

Vzbudila jsem se a zprudka jsem vydechla. Copak ty sny nikdy neskončí? To mě budou trápit do konce života? Podívala jsem se na hodiny, ukazovali 3:26. Ještě je brzo na vstávání.

Podruhé už se mi ten sen nezdál, to bylo jen dobře. Vstala jsem v 7 hodin. Moc dobře jsem se nevyspala a moje tělo mě nutilo, abych si ještě na chvíli lehla. Došla jsem do koupelny a dala jsem si sprchu, abych se trochu probudila.

Nakoukla jsem do obýváku, Seth ještě spal. Chtěla jsem ho vzbudit, ale nešlo to, třásla jsem s ním, ale nic. Tak dobře, rozhodla jsem, když to nejde po dobrém tak to půjde po zlém. V kuchyni jsem napustila hrnek ledové vody a chrstla jsem to na něj. Tentokrát se vzbudil okamžitě.

„Hej, co to děláš?“ vykřikl.

„Budím tě. Co asi jinýho. Normálně tě vzbudit nešlo.“

Odfrknul si a vydal se do koupelny. Já si zatím začala chystat snídani. Vzala jsem si jogurt a rohlík, do hrnku jsem si nalila trochu krve a pustila jsem se do snídaně.

Seth se vymotal z koupelny, když už jsem měla celou snídani snězenou a jenom jsem upíjela z hrnku krev.

Významně se po mně kouknul: „Zvířecí nebo lidská?“

„Zvířecí,“ odpověděla jsem a usmála se. „Tohle pravidlo rodičů nikdy neporušuju.“

„Radši nechci vědět, odkud ji máš.“

Ušklíbla jsem se: „To nechtěj. A z lednice si vem co chceš.“

Odešla jsem z kuchyně ke knihovně a vzala jsem si knížku Romeo a Julie. Mám ráda klasické knížky. Četla jsem a čekala, až se Seth nají.

Trvalo mu to dost dlouho.

Když přišel, hned se mě zeptal: „Tak co? Myslím, že nějaký plán máš.“

„Není to nic složitého. Vím, že Volturiovy neporazíme sami. Kdybychom si nakráčeli do Volterry takhle sami, tak z nás bude hromádka popelu dřív, než se nadějeme. Takže máme dvě možnosti - buď zvýšit naše počty, nebo jejich hodně snížit. Udělat hodně novorozených upírů by taky nebylo dobré, tím bychom na sebe jenom upoutali pozornost a nic bychom tím nesvedli. Spíš bych chtěla snížit počty Volturiových. Pořád je posílá na nějaké výpravy. To by mohla být naše šance. Takhle snižovat jejich počty. Samozřejmě, že jim to po několika útocích dojde, že to někdo dělá úmyslně. Ale až po několika.“

Seth přikývl. „Jo, to není špatný, ale jsme jen dva. Musíme sehnat někoho, kdo nám s tím pomůže.“

„S tím souhlasím. Ještě bych ti ale měla něco říct. Něco o svých schopnostech.“

„Ale já vím, co umíš. Viděl jsem to přece několikrát!“

„Nevíš všechno. Já sama jsem to taky zjistila teprve nedávno. Když někomu ukazuju ty obrazy, dokážu mu vlastně vložit do mysli, aby si myslel, že je to absolutní pravda, i když je to můj výmysl.“

„Vážně? Tak konečně nějaká věc nám k dobru.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pomsta - 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!